Friedrich Nietzsche

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Friedrich Nietzsche při své práci

„K čemu ti je ten doktorát z filosofie? — Celkem k Nietzschemu.“

- Miloš Zeman k Jiřímu Paroubkovi

Friedrich Nietzsche byla údajně anglická striptérka německého původu žijící v 19. století.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Friedrich Nietzsche pochází z chudé anglické rodiny. Její otec byl německý prasák ovcí a matka skotská operetní zpěvačka. Dětství neměla vůbec lehké. Otec ji nutil po večerech tancovat v hospodách pro zábavu štamgastům. Prožila velmi těžký začátek života, naplněného strastmi.

Otec se narodil v rodině chudého prasáka skotů roku 1802, s matkou, která byla německá šlechtična, se oženil roku 1824 a roku 1844 se jim narodila Friedrich. Po ní přišlo ještě osmnáct dětí: Ohler, král Friedrich Wilhelm IV., Elisabeth, Ludwik Josef, soudní rada Otto Berndhard Dächel, Karl Marx, Charles Darwin, a další...

Školní docházka[editovat | editovat zdroj]

Když Friedrich začala chodit do školy, byla to pro ni velká úleva. Už na ni nebyla vylévána polévka a nebyla pařena v neckách s horkou vodou. Mohla si zcela svobodomyslně žít. Vystudovala internátní školu tance. Její výsledky patřily vždy mezi nejlepší ve třídě. Nemohla se jí rovnat ani taková kapacitance, jako byla Gina Lolobrigida. Friedrich byla opravdu bezproblemová žačka. Chěla ovšem stále výš, a tak se roku 1861 rozhodla, že vystuduje jadernou fyziku. Její otec, který odmítl po smrti své matky komunikovat se světem, jí pouhým mrknutím oka naznačil, že s tímto rozhodnutím nesouhlasí. Proto se dospívající Friedrich ujala její zpívající ujetá teta.

Život u tety[editovat | editovat zdroj]

Friedrich svou tetu, ženu Chucka Norrise, přímo zbožňovala. Měla totiž vždy uvaříno a domů si dokonce mohla vodit milence (mezi nimi např. i Aštar Šeran). Její teta zanedlouho zemřela na dva zápaly: zápal začátečníku a zápal konečníku. Friedrich, zdrcená touto ztrátou, se odstěhovala na jih Anglie, kde si koupila malý domek, v němž provozovala bar a taneční noční klub.

Profesůra na Whale University[editovat | editovat zdroj]

Přestože svými pasáky permanentně veřejně opovrhovala, byla jejich kruhy tak vroucně uznávána, že jí nabídli profesůru na WU. Ze začátku měla dobré nápady i postřehy, avšak jelikož byla poprvé ve větším anglickém městě, tak jí z neustálého chroustání fish and chips a jiných původně hip-hoperských pokrmů pomalu začalo přeskakovat. Chorobně se zaměřila na ryby. Ryba, jak tvrdila, není poslední zastávkou vývoje. Bohužel se její teorie nadryb, spojená právě s vírou v potenciál verryb nenaplnila a moře se stále hemží jak přiblblou sardinkou, tak neméně vyplácanými kytovci. Kytovci jsou pojízdné, resp. poplavné doly na kyt. Kytaři v nich z nich kutají kyt, který je potřeba na přidělání skla do rámů, když se staví dům. Tím vznikne okno, dům bez oken je jako sklenice bez piva. Neúspěch teorie nadryb a spíše stagnující trend kvality plechovkových ryb je ukázkou toho, jak tristní může být filosofie.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Friedrich zůstala svobodná po celý život. I přestože měla mnoho mužů, ani s jediným se neoženila. Léta se o ni pokoušel Johann Wolfgang Goethe, ovšem marně.

Vliv[editovat | editovat zdroj]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Die Geburt der Tragödie aus dem Geiste der Musik (Zrození tragédie z ducha hudby)
  • Morgenbrote (Ranní chleby)
  • Die fröhliche Wissenschaft (Radostná věda)
  • Also schweint Zarathustra (Tak prasil Zarathustra)
  • Jenseits von Gut und Böse (Mimo dobro a sex)
  • Zur Genealogie der Moral (Gynekologie morálky)
  • Der Antichrist (Antikrist)
  • Sexe Homo - pokus o autobiografii