Maso

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

„Kdo nejí maso, je vůl!“

- všichni masorádi

„Jako sup letící nad krajinou snů
nenacházím maso do kterýho bych se zakous“

- DG 307

„za sto let v rameni bezmasém
svaly mi v železo ztuhly.“

- Horník
FoodMeat.jpg


Na učební obor řezník - uzenář se hlásí stále více žákyň.
Misionáři byli nejčastěji pojídáni v misionářské poloze.

Již v době kamenné bylo maso základní potravinou člověka a nutno zdůraznit, že maso jakékoliv. Rostlinná strava sloužila co by bídná náhražka v dobách nouze, různé zeliny pak pouze jako podpůrný prostředek pro lepší vytrávení.

Druhy masa[editovat | editovat zdroj]

Maso dělíme v zásadě na maso dobré a na maso méně dobré. Dle původu dělíme maso na hovězí, vepřové, divočinu, oškobrží, drůbeží a rybí (nesmíme zapomenout na primitivní domorodce, ti konzumují i maso lidské). Další dělení (kromě sekerou a nožem) je užíváno dle způsobu úpravy, tedy pečené, grilované, dušené, vařené, smažené a výtečné uzené. K požití se hodí i maso syrové, specielně upravené například tatarák, suši apod. Nezanedbatelné je ovšem i dělení masa podle obsahu tuku, tedy tučné a suché. Suché maso leze do zubů a je tudíž ke konzumaci méně vhodné. Zato tučné maso! Lehce klouže do krku, je lahodné, zvláčňuje stolici a zvyšuje tudíž kvalitu vyměšování.

Uzeniny[editovat | editovat zdroj]

Samostatnou kapitolou jsou uzeniny, míněny jsou uzeniny všeho druhu, ovšem pozor, vyrobené pouze a jenom z masa. Ať již suché salámy a klobásy, nebo uzeniny měkké, šunky, ale skutečně jenom ty kvalitní, nikoliv náhražky ze soji a drůbežího separátu. Pokud by někdo nevěděl, co je to drůbeží separát, zde je vysvětlení v jadrné lidové mluvě, které však pojem plně osvětluje, včetně jeho výroby. Tedy: jedná se o rozemleté slepičí prdele, kosti a kůže, jistě nikdo nepochybuje o tom, že je to skutečná lahůdka a pro někoho cenná surovina.

Stravovací zvyklosti[editovat | editovat zdroj]

Všechny národy dávají přednost některé z úprav masa. Klasický Moravan jistě bez váhání sáhne po dobře upečeném bůčku, doplněným dobře omaštěným zelím a na talíři uzavřeným okruhem knedlíků, pěkně politých vypečenou šťávou. (Kdyby tento pokrm znali bohové na Olympu, zahodili by ambrosii.) To vše zalito vychlazeným dobrým pivem, co by si mohl člověk lepšího přát! Snad jen po jídle asi hodinku nerušit. A co taková výtečná svíčková, sliny se sbíhají už jen při pomyšlení na ni. O zabijačce se raději nebudeme zmiňovat, ta si zaslouží zvláštní samostatné pojednání.

Samozřejmě všichni národové vychvalují svůj nejoblíbenější tradiční národní pokrm a mají snahu hanit a tupit jinou kuchyni, nečiní však dobře. Jsou pravda jídla, která by slušný člověk do huby nevzal, ale vždy je možnost aspoň ochutnat a potom soudit.

Vegetariáni[editovat | editovat zdroj]

Vegetariáni jsou zvláštní kasta lidí, kteří snad z náboženských nebo jiných neznámých důvodů nekonzumují maso, často je to i z blbosti. Podlehnou totiž dryáčnickému pokřiku různých pseudoodborníků na výživu o tom, jak je maso škodlivé. Mezi jiným tito pomatení hlasatelé pokroku tvrdí to, že maso způsobuje rakovinu. Jak komu, protiargument existuje – vědecké pojednání o tom, že rakovinu si lze vsugerovat. Podle vegetariánů lze maso nahradit sójou, což je naprostá blbost, postrádající veškerou logiku. Sójové maso nejen že je svinstvo vhodné tak leda pro slepice, ale skutečný nesmysl. Buď je to soja, no prosím, anebo je to maso, což zase není soja. Název sojové maso je nesmysl stejné hodnoty asi tak, jako název bývalý černoch. Maso prý lze nahradit také červy nebo housenkami. No fuj !!

Podívejme se však pravdě do očí. Tito bojovníci proti konzumaci masa jsou placeni lobby zelinářů, kterým jejich slavná zelenina končí pro nezájem zákazníků v kompostu. Navíc zelenina je jalovina, která nic nevydá, což uzná každý.

Kanibalismus[editovat | editovat zdroj]

Lidská noha na zelenině

Primitivní národy, jako praví vyznavači konzumace masa, se často uchylovaly ke kanibalismu. Konzumovaly válečné zajatce, zhusta také svoje zesnulé příbuzné (oblíbenou pochoutkou byly např. houby s otcem). Konzumace zesnulých měla své opodstatnění. Jednak vykopat hrob primitivními nástroji byla nesmírná dřina a jednak zde byl bez práce k dispozici kus masa.

Pro kanibaly se jevili zvláště vhodní ke konzumaci misionáři pro svoji tučnost a křehkost masa, způsobenou jejich zahálčivým způsobem života (nikdy nepracovali, pouze řečnili). Svoji roli u kanibalů hrálo také náboženství.

Závěr[editovat | editovat zdroj]

Maso je maso, co si budeme povídat, maso ničím nenahradíš. Jeho nedostatek ve stravě vede ke skleslosti ducha a organismu vůbec, zle se podepisuje na pružnosti myšlení. Kdo konzumuje maso, je vždy pln optimismu, elánu a vůbec. Není taková pára nad hrncem, jako jsou vegetariáni. Jezme tedy pilně maso co hrdlo ráčí a nedejme na jalové a prázdné řeči o jeho údajné škodlivosti.

Mrkni taky na[editovat | editovat zdroj]