Polsztyna

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pozor na zloděje samochodů... totiž aut. Ale lepší, než zloději samoletů (letadel), samoplavů (lodí), nebo nedejbože samošlapů (motocyklů)

Polszczyzna (polščyzna, pořádně česky polština, polsky język polski), jest variantą češtiny, kterou se mluví severně od českých hranic. Od standardní češtiny se liší nápadně zábavnou znělostí, srovnatelnou s maďarštinou. V Polsku se mluví komickým šišlavým jazykem, ve kterým převládají různý varianty hlásky "š". Polština jich má 17 druhů a jejich přesnou výslovnost neznají ani sami Poláci. Polština má 7 pádů, i když se zdá že jich je 13 (obojí je prvočíslo).

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Polština vznikla a vyvinula se v 15. století oddělením od češtiny. Jak je patrné již z názvu, první vzbouřenci se našli v Olsztyně (p+olsztyn+a) na severu Polska, kde na protest pálili Husovy spisy a teze. Katoličtí Poláci vyprovokovaní doběla husitským knězem odmítli přijmout jeho pravopisnou reformu (díky které se nám teď Poláci vysmívají, že nemají problémy s užíváním diakritiky, jako například Češi v p59pad2 po49ta4ov0 techniky). Od té doby se polština vyvíjela zcela samostatně a nezávisle na češtině, či dalších slovanských jazycích. Odštěpení vlastního jazyka vzbudilo v Polácích silnou národní hrdost, která je patrná i dodnes.

Současná výslovnost polského jazyka se ustálila teprve až během 2. světové války. V té době bylo totiž nezbytné utajit zahraniční vysílání polského rozhlasu z Británie. Aby nebylo před Němci nápadné, nesmělo být odlišitelné od statického šumu. Nevýhodou ovšem bylo, že se velmi těžko vysílání ladilo. Jazykovědci tuto událost popisují jako "vítězství dominance skupiny hlásek cz-sz-rz", běžní lidé tomu stejně prd rozumí. Stejně tak jako většina Poláků.

Slovní zásoba[editovat | editovat zdroj]

Slovní fond polského jazyka obsahuje velmi zajímavá výraziva, od s češtinou sdíleného a téměř vždy Poláky užívaného výrazu "kurwa" (narozdíl od češtiny přízvuk na druhé slabice), eventuálně "ja pierdolę" (někdy se předložka vypouští); jiné vulgarismy se užívají ovšem rovněž často, např. "szukać" (někoho, něco). Poláci "šukají" kdeco a výsledkem tak je, že jich je 7x tolik co Čechů či 9krát tolik co Moraváků. Rošířené je také sloveso "jebać", které je na rozdíl od předešlého vnímáno jako více vulgární. To všechno můžeme spojit např. do krásného "Pierdol się, ty szmato zajebana w dupę ruchaną" (česky: Mohl byste mi prosím poradit, kde tu najdu nádraží?),Proszę Pani żeby mi Pani pożyczała chustkę do sraní! (česky: Mohla byste mi s něčím pomoct?) apod.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Člověk mluvící polsky působí na svoje okolí jako vlezlej teplouš. [1] Poláci pohrdli jak háčkem, tak čárkou (čárky dávají jen na S, C a Z + tečku nad Z), a proto je psaná polština vinou spřežek zcela nečitelná. Gramotná je tedy pouze ta část obyvatelstva, která trpí jistým druhem lehké mozkové dysfunkce umožňující odfiltrovat polovinu souhlásek přímo z obrazu na sítnici. Poláci nenávidí písmeno L, a proto je škrtají, kdekoli na ně přijdou.

Ukázka jazyka[editovat | editovat zdroj]

Polština je jazykem, který skrývá mnohá úskalí a často může být zdrojem nedorozumění, často značně šokujících. Například znepokojivě znějící věta "Szukam dzieci w sklepie." ve skutečnosti znamená "Hledám děti v obchodě."

  • Mój poduszkowiec jest pełen węgorzy. – Mé vznášedlo je plné úhořů.
  • Droga na zachód. – Cesta na západ.
  • agent kanáłówy – potkan
  • asistęntka dotykówa - sekretářka
  • auslógy na drotach - brýle
  • baba przębytećna - tchýně
  • bliszczek na pyszczek - lesk na rty
  • czekatełka u dzurky - porodní asistentka
  • czerstwy – starý, oschlý
  • czurak prowyzórny - okurka
  • czuratko zabudowąne vodovodní kohoutek
  • dwa chachary z jiednej szpary – dvojvaječná dvojčata
  • futrałok na mekysza - slipy
  • fągan uwrizskány - plačící dítě
  • galósza na kamosza – prezervativ
  • gangstęr koźuchówy – blecha
  • hełikoptera pokojówą - stolní ventilátor
  • hułvąt dvorówy - pes
  • kaktus pochodowy – ježek
  • kamizołka kuloodporną - neprůstřelná vesta
  • kombajn papułowy - holicí strojek
  • koza turystyczna – kamzík
  • kurwa nadworowa - slepice
  • maszyna gułosraczna - kulomet
  • obsranec strzechówy - holub
  • pan za pana by newidziel na pana - fronta
  • parchanti dupłowańi – jednovaječná dvojčata
  • pijacina ekołogyczna - slivovice
  • pobehaj rolówy - zajíc
  • povałecz pęronówy - železniční výpravčí
  • samochod kopitówy - kůň
  • sczekna klobasówa - jezevčík
  • szalona maszynarychlík
  • szcetką papulowa - zubní kartáček
  • szlapka dáłnicówa - prostitutka
  • sztorc podporówy kozactwa uwadłego - push-upka
  • tma presowána - saze
  • to jest kurwa, vszak nie zdejsza - gejša
  • wandrówec połeszny - myslivec
  • wytieracz pierdełówy - toaletní papír
  • wýronek hadicówy - sperma
  • wąky na cicaky - podprsenka
  • łabuźnik perdełowy - homosexuál
  • łahódka zabijaczkówa - prase

Nápověda[editovat | editovat zdroj]

  • cz – č
  • dż – dž
  • ń – ň
  • ó – u/ú/ů/
  • sz – š
  • ż – ž
  • rz – ž (ano, máš recht. Poláci nikdy nepoužívají ř)
  • ć, ś, ź – [sykot]
  • ł – w
  • ą, ę – [ucpaný nos]

Viz též[editovat | editovat zdroj]

Lengua2.jpg Jazyky

angličtinaarabštinaarumunštinaC++češtinaČeština 2.0čínštinadadštinaEinsteinův jazykesperantofinštinagympláčtinahantecholešovštinainglyšjaponštinakatalánštinaklingonštinakopíjská češtinakopřanštinakrilštinakřivočeštinakvětomluvalatinalispmaďarštinamamynkovštinamongolštinamoravštinaněmčinapapájštinaplzeňštinapo našymupolštinapražštinarumunštinasadštinaslovenčinastaroangličtinastaroněmčinašarišštinašpanělštinaučitelštinavietnamštinavědečtinazjednodušená češtinaženština