Veverka barevnotělá
|
Tento článek patří mezi nejkvalitnější články na celé Necyklopedii. |
|
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Bratranci Veverkové. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
| Veverka barevnotělá | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Veverka barevnotělá (samice)
| ||||||||||||||
|
| ||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
| ||||||||||||||
| Epixerus coloratus |
| Jakékoliv heslo na téma Veverka barevnotělá byste na české Wikipedii hledali marně. |  |
Veverka barevnotělá (Epixerus coloratus) je nejpozoruhudnější druh z čeledi veverkovití. Tento druh veverky je totiž dokonale přizpůsoben své přirozené krajině, nejen díky skvělému zbarvení, ale také umí skvěle létat (přesto nenáleží k poletuchám).A taky je to pěkně hryzavá sviňa s roztomilýma očima
Popis[editovat | editovat zdroj]
Tento druh veverky je patrně nejmenší vůbec - měří totiž necelých 15 cm (vše je relativní - mravenec dvouhlaváč měří také tolik a přitom jde o největšího mravence). Její tělo je na zadní straně bohatě zbarveno (nejčastěji modře, žlutě a nebo červeně). Na zádech má jakási miniaturní křídla, která slouží převážně pro létání. Má také ocas, který je u samců dlouhý někdy až 30 cm, u samic se ale tato délka pohybuje kolem 12 cm.
Její zbarvení ze spodní strany je nejčastěji bílé (znovu se objevily i případy jiného zbarvení). Její velice dlouhé nohy, měřící až 6 cm, mají na konci zasuvné drápy (podobně jako u kočky). Její tlapky jsou naopak velice malé, a mají jen velmi nanápadné drápky.
Výskyt a biotop[editovat | editovat zdroj]
Tato veverka se vyskytuje na celém území Česka, na území Polska, a velice vzácně na území Německa a Anglie.
Její početnost je však velice nízká, kvůli častému lovu této malé veverčičky, pro její kožešinu. Dnes už se vyskytuje na celém světě jen kolem stovky veverčiček, a proto jsou zapsány do knihy přísně chráněných (a tudíž i ohrožených) živočichů.
Biotop této veverky je naprosto rozdílný, na rozdíl od ostatních veverek či veverkovitých - jsou to totiž rozsáhlé pustiny (les jen velice zřídka) a města (především popelnice).
Při strachu či vylekání začně neúprosně "ječet" a prskat jakousi zapáchající, někdy až horkou tekutinu. Případů napadení člověka je proto ohromné množství (nejvíce úrazů se právě stává při otevření popelnice - veverka se lekne a začíná být příšerně agresivní), není však vyjímkou, že se veverka vrhne po obličeji, toho kdo jí vyděsil, poté může servat celou kůži z oblasti hlavy.
Potrava a historie[editovat | editovat zdroj]
Potravou této veverky je nejčastěji maso - nepohrdne však ani rostlinnou stravou v menším množství. Na pustinách se také stále častěji objevují případy, kdy se stádo veverek (čítající až několik desítek kusů) vrhne na ohromného živočicha (např. pštrosa) a oberou ho na kost.
Pokud se jedná o případy tohoto druhu, je podkladů velký nedostatek. Patrně první doložené zmínky o tomto zvířeti pocházejí asi z 6. - 8. století z Anglie. O této veverce se však zmiňuje i Jára Cimrman ve svém díle "Variation of Plants and Animals Under Domestication", nebo George W. Bush.