Zelný rynek

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Barokní kašna na Zelném rynku – nejpopulárnější brněnský pisoár

„Ja su ten brněnské synek
klapu si přes Zelné rynek.
Mám správně střižený háro
lepčí jak z tuzálu fáro.
Mně každé kchocór hned balí
já ale šmitec a pali
su jasná špica a konec
Já su ten brněnské borec.“

- Brněnské borec

Kašna[editovat | editovat zdroj]

Poblíž se nachází Cimrmanův obchod

Zelný rynek (nebo též Zelný trh) je jedno z brněnských náměstí, kterému dominuje barokní kašna Parnas. Do této kašny Brňané vracející se večer z okolních putyk s oblibou močí, a to již od bitvy na Bílé hoře. Od roku 1918 usilují Brňané o zápis této vyhlášené kulturní památky do registru veřejných záchodků Republiky Česka, což jim ovšem Cajzli z ministerstva kultury soustavně odpírají.

Kašna též slouží jako úložiště shnilé zeleniny, kterou po sobě zanechávají trhovci. Obecně kašna slouží jako příhodné odkladiště všemožného šmejdu a nečistoty.

Drak[editovat | editovat zdroj]

Když se přes Vídeň a Brno vracel z jedné ze svých četných cest český patriot a mecenáš Vojta Náprstek, ukradl mu někdo na brněnském hlavním nádraží nilského krokodýla, kterého vezl domů jako suvenýr své ženě Pepičce (Josefa, rozená Křížková).

Neznámo jak se tento plaz později objevil na břehu řeky Svratky, kde spokojeně žil několik let a nikoho neobtěžoval, a to až do doby, než do města přišel jakýsi řeznický tovaryš z Prahy, který důvěřivé Brňany přesvědčil, že je to zlý drak, a nabídl se, že je za 100 zlaťáků draka zbaví.

Vymyslel si, že draka naláká na volskou kůži vycpanou nehašeným vápnem. Představoval si, že až krokodýl pozře tuto návnadu, dostane žízeň a napije se, voda mu v břiše začne vřít a krokodýl se nadme, až praskne. Jak si usmyslel, tak učinil. Ukryl se poblíž a sledoval krokodýla, který se obezřetně vydal ohledat nastraženou volskou kůži.

Protože krokodýl je inteligentní zvíře, pochopitelně na naivní řeznickou vějičku neskočil a nenápadně sledoval okolí, z ničeho nic prudce vyrazil a toho pitomého tovaryše sežral. Pak nasycen ulehl na břehu své milované Svratky a spokojeně usnul. To se mu ale stalo osudným. Ve spánku jej spoutalo 12 brněnských borců, kteří jej odnesli na Zelný rynek, kde se jej rozhodli vypustit do kašny.

Nebohé zvíře, které zahubily brněnské chcanky.

Ve smrtícím obsahu kašny dokázalo nebohé zvíře přežít pouhých 195 vteřin. Pak zcepenělo a mrtvo kleslo ke dnu. Jeho poslední smrtelný zápas byl věru impozantní. Voda kašny doslova vřela a pokryla se žlutavou pěnou, velmi podobnou té, která zdobí místní oblíbený nápoj Starobrno.

Nadšení Brňané usoudili, že se drak unavil a teď že si na chviličku dává šlofíka. Po třech dnech dospěli k názoru, že drak odpočívá už dost dlouho, a opatrně se jej pokusili probudit. Když nereagoval, vylovili jej ven. Na všem zlém je vždy něco dobrého. Obsah kašny (převážně moč a různý nebezpečný odpad), který draka zahubil, jej zároveň báječně nakonzervoval. Brňané proto svého draka odnesli do nedaleké Staré radnice, kde v průvanu visí dodnes.

Burčák[editovat | editovat zdroj]

Na Zelném trhu se každoročně pořádají bakchanálie pití burčáku. Nepoživatelné zbytky se vždy vylévají do kašny. Na závěr oslav se obsah kašny pečlivě promíchá, stočí a jako brněnský burčák nejlepší kvality prodává Cajzlům do Práglu.

V poslední době mezi Brňany koluje videokazeta, na které se burčákem opojení Pražáci pokoušejí pěti teskné moravské písně. Šíření této nahrávky bylo Magistrátem města Brna zakázáno, protože po jejím zhlédnutí muselo být několik domorodců převezeno na vyšetření ke Svaté Anně s podezřením na protrženou bránici.

Nový návrh kašny od Milana Knížáka již motiv pisoáru obsahuje.

Zelný rynek v lidové slovesnosti[editovat | editovat zdroj]

Zelný rynek se objevuje v mnoha brněnských lidových vyprávěních včetně anekdot. Zde je jedna typická:

Na Zelném rynku v horkém letním odpoledni pije kořeň vodu z kašny. Klape si to okolo origoš ze štatlu a povídá: „Ty, kemo, nechlemsté tu vasrovku, chčíjó do teho morgoši a blijó zkalení machři!“

Borec se otočí, kóká jak trubka a povidá: „Prosím? … Promiňte, já vám nerozumím.“

„Jářku, neglgé tu vasru. Morgoši do nijó chčijó a blijó zkalení rybízci,“ zopakuje místní.

Borec celé zmatené otře hubu a říká: „Já, já se obávám, že nerozumím vašemu přízvuku, přijel jsem z Prahy a ještě …“

„Jo ták, vy ste z Prahy,“ skočí mu do řeči Brňák, „tož pite pomalu, pane, je to studené.“

Zásobování Zelného trhu[editovat | editovat zdroj]

Jde farmář po poli a vidí na svém poli chlapa, který trhá hrášek do pytle. Přijde k němu a s úsměvem mu říká: "Ten hrášek je chemicky ošetřený, z toho se leda tak poserete." Ten zloděj mu se stejným úsměvem odpoví: "Já to jíst nebudu, já to prodávám v Brně na Zelným rynku."

A přátelé, tenhle příběh je pravdivý. Ten farmář se totiž jmenoval T. Taxis Trachta.

Podívejte se také na[editovat | editovat zdroj]

Bezcenné historické budovy Zelného rynku citlivě doplňuje skvostný palác ze skla, betonu a oceli v moderním stylu socialistického realismu.


První moravstánská mešita
Brněnské čtvrti a pamětihodnosti
AugecBetonovoBlekfíldCentralnojeHusoviceMaloměřiceMonte BúPisoárkyVineyardsŽiguljovskŽebrotín

AZ TowerPřehradaHlavní nádražíNáves SvobodyMetroLetištěHedvíčkova třídaNové nádražíOnderculus RomanusPetrovská mešitaPhallus BrunensisNoční linkyŘíční flotilaStarobrnoStart raketoplánuŠalinTubaU MikuláškaU PavoukaVozovna PisárkyZOOZelný rynek