Dny v týdnu
Kdysi dávno člověk dny nepojmenovával. Bylo to proto, že nechodil bzučet do kanclu, nemusel hákovat pro vrchnost, platit daně, staral se jen sám o sebe (případně o rodinu) a vůbec bylo všecko fajn. Ale protože pokrok je nevyhnutelný, ze svobodného pračlověka se stal člověk moderní, který si vzal hypotáku na barák, musel chodit do práce a odvádět výpalné státu - dny v týdnu musel pojmenovat.
Pojmenování[edit | edit source]
Proč je dnů v týdnu sedm, to snad neví ani Roman Šmucler, odborník na slovo vzatý na cokoli. Chápeme, že lidstvo používá desítkovou soustavu, protože většina lidí má deset prstů[1] a stejně tak se dá s určitou rezervou pochopit soustava šedesátková, ale kdo za Boha vymyslel soustavu sedmičkovou, to se nepodařilo zjistit. Sedmička je sice prvočíslo a to prvočíslo šťastné, ale tím její výhody končí. Možným vodítkem je začátek nejslavnější fantasy knihy na světě - Bible, která tvrdí, že Bůh makal jen šest dnů a pak si dal voraz. Ale že by někdo tahal tolik dní v kuse, tomu se jen těžko věří. Proti této teorii ovšem hovoří záznamy pradávných kronik a poznámky Helenky Vondráčkové, že týden začínal nedělí, tedy dnem odpočinku[2].
Ačkoli Bibli nečetli, dávní obyvatelé země zaslíbené také přišli se sedmi dny. A stejně tak i Římané, Indové, Číňani, obyvatelé Čukotky, původní Mexikánci i kolonie tučňáků v Antarktidě, takže na tom něco bude.
Němci, proslavení svým humorem a precizností, pojmenovali dny v týdnu následovně:
- Sonntag - podle Slunce, takové té žhavé koule, která nejvíc pálí v létě, kdy to není potřeba a v zimě, kdy by se to šiklo, je takové nedomrlé a nenápadné.
- Montag - podle Měsíce, takové té studené koule, která převážnou většinu času vůbec není koule, ale spíš banán.
- Dienstag - podle boha Týra, který šéfoval nebesům.
- Mittwoch - (česky „středotýd“) podle Odina, protože proti sobě nikdo nechtěl poštvat jedookého chlápka s kopím a dvěma havranama.
- Donnerstag - podle boha Thora, co má velké kladivo, dá do toho jednu ránu a už je to hotovo.
- Freitag - den pojmenovaný podle bohyně Friggy[3].
- Samstag - podle židovského „sabat“, neboť Židé měli v Německu už odnepaměti velmi speciální postavení.
| Chcete-li se pobavit, a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Dny v týdnu na české Wikipedii. |  |
Země Koruny České, Moravské a konec konců i té zatrolené Slezské poté kalendář přejaly, protože novinky ze Západu byly vždycky lepší než ty, které přišly z Východu[4]. Češi byli vždycky mistři v přejímání fungujících věcí, takže to tradičně celé přejmenovali:
- Pondělí - s největší pravděpodobností vychází z faktu, že následuje po neděli. To se samo nabízelo.
- Úterý - ze staročeského „Vterý“, tedy druhý. Matematika byla odedávna mezi Čechy velmi oblíbená.
- Středa - označovala prostředek týdne. Polovina sedmi je bajvoko tři a půl, ale až do příchodu finančního poradenství se půlka zaokrouhlovala dolů. Souvisí to s notorickou potřebou našeho národa věci dotahovat do úplného konce a když není věc stroprocentní, nepočítá se. Navíc se to rýmuje se slovem „třeba“ a nebylo tak nutné použít explicitního staročeského termínu „šmajchlden“ (něm. „Fickentag“).
- Čtvrtek - den, kdy se rozdávaly děckám A4 pevnějšího papíru, aby měla na co kreslit. Čtvrtky byly velmi žádaný artikl.
- Pátek - den pojmenovaný podle partnera Robinsona Crusoe. I Češi se snažili mít nějakou exotiku.
- Sobota - den obuvi, pojmenování se rozšířilo pravděpodobně ze Zlínska
- Neděle - poslední, nedělitelný den. Čechové věděli, že o sedmičku se prostě nedá dělit. To může dosvědčit třeba David Rath.
Každá z kultur dokázala najít sedm názvů, podle kterých dny pojmenovala. Tedy kromě potomků Neandrtálců na Bruntálsku, kteří jich našli jen šest. Sobota a neděle jim splývají dohromady a označují je jako „kocovinu“.
Kontroverze[edit | edit source]
Z pohledu moderního člověka 21. století se opakování sedmi dnů jeví jako nanejvýš nepraktické. Když uvážíme, že v pátek po obědě nastává tzv. „malá sobota“ a v neděli po páté hodině má většina dospělých prakticky tzv. „předpondělí“, kdy shání dítkám listy z kaštanu, štětce, knihy, pět kilo sběru nebo jinou volovinu, na kterou si ty smradi vzpomněli na poslední chvíli, že to mají mít v pondělí do školy. Bezdětní si pročítají e-maily do práce a mentálně se připravují na přežití pondělního stresu a s tím související výkon povolání. Navíc v souladu s Obecnou teorií relativitu mají pracovní dny minimálně 28 hodin a ty víkendové s bídou 20.
- ↑ Záměrně uvádíme „většina“, protože existují truhláři, členové japonské Jakuzy a pak lidé, kteří v mládí ukazovali obsekávačku s nožem a moc jim to nevyšlo.
- ↑ Je to samozřejmě logické - nejdřív si musíte odpočinout, než začnete něco dělat.
- ↑ Jedná se o německou bohyni plodnosti a z jejího jména je odvozen termín „frigidita“, tedy příchylnost k ledničce.
- ↑ Novinky, které přišly z Náchodu měly stejnou hodnotu jako ty, které přišly z Záchodu.
