Gejopolitika
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Homosexualita.
To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.
Tento článek nemá nic společného s článkem Feministka.
To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.
Tento článek obsahuje sexistické narážky.
Pokud jste feministka / feminista / maskulinistka / maskulinista, může Vám způsobit psychické problémy.
„Tak ty budeš místo na fotbal myslet na ženský? Pět koleček poklusem!“
- Trenér
„Na ty buzeranty se nedá koukat, podej další pivo“
- Fotbalový fanda u TV
„Koukni na ten film, je tam vidět ženská v prádle“
- Puberťák ke spolužákovi
„Jsou nás 4%, heteráků 96%. Chceme to srovnat, chceme ve volbách 24 hlasů pro každého z nás“
- Gejopolitik
„Chtěl bych být šmoula. Je tam jenom jedna holka na 100 kluků.“
- Gejopolitik
„Jaký Hurvínek s Máničkou? Bude se vysílat Lolek a Bolek!“
- Akcionář soukromé TV stanice
Gejopolitika (německy buzerantenpolitische, anglicky gaypolitics) je politický směr, který funguje jako pomsta homosexuálů za diskriminaci v minulosti. Celá jejich taktika je zaměřena na to, aby jich byla početní převaha a zároveň heterosexuální většina maximálně trpěla za všechno, co se kdysi stalo.
Motivace[edit | edit source]
Narodit se jako gay, to bývala katastrofa. Pro společnost to bylo nepřijatelné a chlap si mohl vybrat mezi blondýnou a zrzkou. Mezi plochou a hrudníkem Eden Mor. Ale pokud si vybral chlapa, byť měl prsa větší než leckterá modelka před plastikou, byly nejdříve použity pádné argumenty na vysvětlení, že je to blbě. Když to nepomohlo, byl upálen. Byli také často odsouzeni i k nedobrovolnému utrpení se ženami.
Nezastal se jich ani kult smrti, ačkoliv jeho vedení je gayů plné. Ovšem takových, kteří se za to stydí a na veřejnosti tvrdí, že je proti přírodě dělat to, co dělají, když poblíž nikdo není. Prozrazuje je ale neexistence žen mezi nimi a používání kadidla ministrantů.
Vcelku oprávněně se tak gayové nakrkli a rozhodli se s tím něco dělat. Jednak si vydobýt respekt a druhak se za minulá příkoří důkladně pomstít.
Jak to dělají[edit | edit source]
K prosazení svých práv potřebují, aby jich bylo co nejvíce, nebo se to zdálo ostatním. Protože přírodě neporučí a nad pět procent se nedostanou, musí nějakým způsobem přesvědčit heterosexuální kluky, že holky jsou fuj. Není to sice jednoduché, ale postupem času si našli několik spolehlivých způsobů, jak to udělat. Jako bonus, hetero kluci jsou nuceni trpět v posteli s jiným klukem.
Fotbal[edit | edit source]
Už Gayus Cézar, řečený Jůlinka, tvrdil, že je třeba použít chléb a hry. Protože pekárny už jim vyfoukl Andrej Babiš, koblihu přebiješ jedině řízkem a ten je finančně moc náročný, zbývají ty hry. Proto gejopolitici dali hlavy dohromady a vymysleli fotbal. Chlapi v trenkách, svaly jen hrají, ... Diváci, zaručeně hetero, obdivují zpocená mužská těla a touží, aby se mohli přidat k neveřejnému finále ve sprchách. Tam se ostatně kluci z juniorky učí, co znamená, když jim upadne mýdlo.
Minimálně v Čechistánu nakonec došlo i na chleba, i když jen tekutý. Obzahuje totiž ženský hormon estrogen a při zízání na čutanou tak probíhá skrytá hormonální léčba, vlivem které se diváci pohlaví mužského začnou po zápase objímat. Nenásilně tak učí veřejnost, že fyzický kontakt chlapů tělo na tělo je vlastně úplně v pořádku.
Armáda dobroserů[edit | edit source]
Dobré výsledky dává i využití dobroserů, kterým stačí nabulíkovat, jak jsou chudáci i dnes utlačovaní a lynčovaní. Zvláště se to osvědčilo v době, kdy skrytá propaganda s pomocí fotbalu využila všechny možnosti, bylo třeba šířit povědomí o gejství a ti, kterých se to týkalo, chtěli z bezpečnostních důvodů zůstat v utajení.
Ve finále bylo využití dobroserů legitimním a férovým způsobem, jak s bránit lynčování a informovat veřejnost. Potenciál této metody ale byl vyčerpán s tím, jak došli dobroseři a chopili se toho džamiloidi, kteří chtějí zviditelnit jen sami sebe. Proto byla tato akce odpískána.
Kultura[edit | edit source]
Když už gejopolitikům nehrozilo přímé nebezpečí, zahájili další fázi. Uvědomili si, že není důležité, kolik jich je, ale jak moc jsou vidět oproti většině. Vytvoří se zdání, že jich je více a mají lepší vyjednávací pozici. Protože herci, zpěváci, sportovci a jiné celebrity, které přiznají barvu, nemívají větší Problém neustále tvrdého chleba problémy, bylo možné přitvrdit. Rozjely se pride - pochody hrdosti.
Na takový pochod se každý účastník ohodí nějakou gejotextilií a jde demonstrovat do průvodu jak na první máj. Jen s tím rozdílem, že místo vlajky SSSR nese vlajku duhovou a místo projevů soudruhů poslouchá techno. Zatím co na začátku bylo na těchto pochodech víc novinářů než účastníků, novináři o akci ztratili zájem a poměr se otočil. Leckdy je účastníků víc, než slušných lidí, kteří mají potřebu protestovat. Neprojevující se většina stejně sedí doma s plechovkou Starobahna a čumí na fotbalisty.
Ovládnutí médií[edit | edit source]
Gejopolitik obvykle vydělává peníze, ale protože nemá manželku a nemusí děti posílat na tábory, často mu jich hafo zbývá a může je použít k pomstě. Ta spočívá v nákupu akcií různých mediálních domů a kecání do toho, co se bude publikovat. Někteří investují i do politiků, kteří pak prosadí nějaká omezení ohledně toho, co smí na veřejnost od těch, koho neovládli. Cílem je zabránit lidem, aby se z televize nebo internetu nedozvěděli nic o lidské anatomii, ani o tom, co může muž dělat se ženou. A pokud už se k tomu dostanou, tak nikdy během puberty, kdy se tvoří velká část jejich sexuální identity[1]. Cílem tohoto snažení je, aby jediné, co ohledně sexu mladí kluci znají, bylo to, co zažili po fotbale v kabinách. Teoreticky si pak mají myslet, že jsou taky na kluky a nic jako soulož se ženou neexistuje.
V praxi se zdá, že zatajení pohlavního dimorfismu způsobuje u mladých těžké zmatení. Neidentifikují ani jako muž, ani jako žena, ale třeba jako žigulík nebo papagáj. Postupně si vytvořili tabulku s asi 50 novými gendery, ke kterým se mohou přiřadit, a to vše bez znalosti vlastního přirození a toho, jak je používat. A to nezmiňujeme pokles demografické křivky, protože těžko donutíte souložit trojkoňe s lesničkou a počít při tom člověka.
Výsledky[edit | edit source]
Gejopolitici uspěli v dost věcech, co si předsevzali. Některé věci jsou při tom pozitivní pro celou společnost. Nechodí do vězení za to, že si vrznou a nemusíme je tam živit z našich daní, místo toho pracují a sami platí daně. Nehoní je dav s vidlemi a ušetří nám tím dost času... Ale pořád to ještě nedotáhli do konce a nepřestali se mstít na dětech. Je proto nutné se dalšímu působení gejopolitiky bránit.
Způsob obrany se dá shrnout do tří jednoduchých bodů:
- Dát jim stejná práva, jako mají normální lidé. Ostatním to neublíží. Když pak gejopolitik začne řvát něco o tom, že chce další práva, stačí jej spražit s tím, že už má práva stejné jako ostatní. Když to nepomůže, tak jej obvinit z diskriminace většiny, vyválet v dehtu a peří. Příště si to rozmyslí.
- Sexuální výchova pro mladé a zpřístupnění lechtivějších scén v médiích jim pomůže v kritickém období zjistit, zda víc touží po sexu se svalovcem v posilovně, nebo naběhnout na nějakou ženštinu. Popřípadě si najít nějakou svou hezkou úchylku.
- Vyhnou se hormonálnímu brainwashingu s pivem u sportovních kanálů na IPTV. I když to gejopolitici popírají, tak pro většinu mužů bývá s jednou ženskou bosou až ke krku obvykle víc zábavy, než při koukání na 23 maníků v trenkách.
- ↑ Vyzrávání osobnosti a imprint preferencí
