Rudice

Vstup do podzemí (oficiálně maskovaný jako větrný mlýn). Vrtule slouží k rušení rádia Svobodná Evropa a generování napětí pro tajný podzemní urychlovač částic.

Rudice (oficiálně Rudá Ves, rusky Рудице, v kódovém označení NATO: Red Dawn Outpost) je autonomní dělnicko-rolnická osada, jaderná mocnost a izolovaná enkláva v Moravském krachu. Obyvatelé jsou v okolních obcích (zejména v nepřátelských a buržoazně dekadentních Jedovnicích) známí jako extrémní burani, kteří místo pozdravu používají sborové „Čest práci!“ a cizince na svém území okamžitě lustrují pomocí dozimetrů.

Politicko-geografický přehled

Obyvatelstvo a třídní rozdělení

Složení obyvatelstva je v Rudé Vsi stabilní, geneticky unifikované a přesně odpovídá tabulkám pětiletého plánu:

1. Tvrdé jádro Komunistické strany (98 % populace): Občané, kteří mají srp a kladivo vytetované na obou hemisférách a pivo značky Starobrno považují za imperialistickou limonádu pro slabochy.
2. Traktoristi z donucení (1,9 %): Ti, kteří zapomněli jít k volbám, protože zrovna hnojili pole s mutovanou řepou.
   Tato skupina je pod neustálým dohledem místních složek Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti.
   Povoleno je jim pouze pití piva a obsluha těžké zemědělské mechanizace bez řidičského průkazu.
3. Zbloudilí turisté (0,1 %): Jsou okamžitě asimilováni do dělnické třídy, případně spláchnuti do podzemního potrubí, aby nekazili morální profil osady.

Vztah k okolnímu světu

Mezi Rudicí a okolními kapitalistickými satelity panuje přísná diplomatická izolace, ostnatý drát a permanentní stav ohrožení. Ideologické rozdíly exaktně definuje tento oficiální slovník z roku 1953:

Rudice

Jediné bezpečné, uvědomělé a zářením políbené místo na světě, kde zítra již znamená včera a včera znamenalo předevčírem.

Jedovnice

Hnízdo zhýčkaných kapitalistů od rybníka, kteří propadli svodům luxusu, šlapadel, langošů a pochybných diskoték na Riviéře.

Blansko

Šedá industriální zóna plná fabrik a smogu, kam se z Rudice smí jezdit výhradně v úterý, a to pouze pro montérky, ložiska a hřebíky.

Územní členění osady

Rudice se dělí na tři ostře sledované zóny, které spolu komunikují pouze prostřednictvím amplionů místního rozhlasu a výměnného obchodu s domácí pálenkou.

Hájce – Radioaktivní slum

Hájce představují největší chudinskou čtvrť a průmyslové ghetto celé osady. Tato oblast bezprostředně sousedí s lomem Seč, což vysvětluje, proč zde průměrná úroveň radiace dosahuje hodnot, při kterých běžné sovětské dozimetry páchají rituální sebevraždu.

• Architektura: Chatrče jsou zde postaveny převážně z vyřazených plechů z traktorů Zetor, azbestových desek a ztvrdlých pytlů cementu.
• Životní podmínky: Obyvatelé Hájce nepotřebují elektrický proud. Díky masivní kontaminaci podzemních vod izotopy svítí v noci celé rodiny jasně zeleným světlem, což jim umožňuje číst Rudé právo i pod peřinou. Mutace jsou zde považovány za evoluční výhodu; mít tři ruce výrazně usnadňuje práci na poli a zrychluje sběr brambor.

Dědina – Srdce impéria

Dědina je oficiální obytná zóna, výkladní skříň rudického socialismu a sídlo veškeré byrokracie. Nachází se zde Základní škola J. V. Stalina.

Velký rudický příběh o založení školy: V roce 1951 se místní Rudičtí funkcionáři rozhodli, že rudičtí burani potřebují vzdělání, aby dokázali správně spočítat odevzdané povinné dodávky obilí. Výstavba školy však narazila na odpor místního cechu traktoristů, kteří tvrdili, že čtení knih akorát odvádí pozornost od orby. Spor vyvrcholil slavnou „Bitvou o slabikář“, kdy předseda Národního výboru osobně přepral nejstaršího kováře v obci pomocí těžkého svazku Leninových spisů. Škola byla následně postavena za rekordních 48 hodin.

Zvláštností této školy je, že se zde nevyučuje fyzika (která je označena za buržoazní pavedu, neboť popírá možnost, že by socialistický traktor jezdil na vodu), ale vyučuje se předmět Aplikované buranství a Teorie větrného pohonu. Škola je přímo propojena podzemním tunelem s obecní pálenicí, aby učitelský sbor mohl operativně doplňovat palivo během hodin dějepisu.

Tumperek – Rezidenční čtvrť pro imigranty

Nejnovější a architektonicky nejagresivnější část obce. Tumperek je tvořen kolonizační vlnou Brněnských imigrantů. Ti sem uprchli před městským shonem v domnění, že kupují klidné parcely v přírodě. Netušili však, do jakého režimu se stěhují.

• Integrace: Brněnští přistěhovalci jsou místními starousedlíky vnímáni jako „měkké městské existence“. Jsou nuceni platit speciální daň z latéčka a každou sobotu v rámci akce Z čistit příkopy podél silnic.
• Vybavenost: Na Tumperku se nachází strategická Rudická Hospoda a Dělnický dům, kde se řeší veškerá meziosadní politika obce, a především technologický div světa - Rudický maják.

Historie

Dobová fotografie zachycující Rudický převrat roku 1948

Období rudého úsvitu

Obec byla založena v roce 1247, kdy zde prospektoři objevili železnou rudu.

• 1948: Proběhl slavný Rudický převrat. Místní burani pod vedením traktoristických milicí si uvědomili, že název obce neodkazuje na železo, ale na jedinou správnou politickou barvu. Obec byla přejmenována na Rudou ves a byl vyhlášen zákaz vstupu pro lidi v čistém oblečení.
• 1968: Když do ČSSR vtrhla vojska Varšavské smlouvy, v Rudici je vítali chlebem, solí a demižony domácí pálenky. Sovětští tankisté byli natolik zmateni tím, že v Rudici je komunismus ještě tvrdší, jídlo mastnější a lidi hlučnější než v Moskvě, že raději propadli panice a odjeli okupovat Blansko. Místní JZD na počest této události zavedlo dojivost na 150 %, čehož bylo dosaženo tím, že krávy dostávaly do koryta kvašené řepné řízky.

Moderní vzdor

Zatímco zbytek země prožíval v roce 1989 sametovou revoluci, v Rudici proběhla pouze blesková výměna portrétů Gustáva Husáka za portréty Gustáva Husáka v novějších, zlatých rámečcích. Pokud v obci vyslovíte slovo ''demokracie'' nebo ''svoboda'', místní vás okamžitě nahlásí jako západního agenta a zakážou vám přístup k výčepu.

Geologické anomálie

Rudické propadání

Oficiální buržoazní věda tvrdí, že jde o krasový fenomén. Skutečnost je však mnohem praktičtější. Jedná se o gigantický, lidem vybudovaný odtokový kanál, kam rudičtí burani splachují:

1. Výsledky kapitalistického hospodaření a západní tiskoviny.
2. Turisty, kteří si v místní hospodě stěžovali, že pivo je teplé, podmírák a obsluha nerudná (doslova Rudická).
   • Takoví turisté jsou nejprve zbaveni foťáků, značkových outdoorových bund a peněženek.
   • Následně jsou odesláni podzemním potokem směr Adamov, kde jsou v místních strojírnách přetaveni v ozubená kola.

Rudický lom Seč: Černobyl Moravského krasu

Tajná fotografie Státní Bezpečnosti nalezená v Rudických archivech zachycující výlev radioaktivního odpadu místními za přítomnosti příslušníků SNB do lomu Seč.

Kvůli hlubokému podzemnímu propojení s tajnými sovětskými laboratořemi je zdejší písek barevný a voda v lomu vykazuje stabilní, místním prospěšné radioaktivní záření, které spolehlivě ničí koronaviry, zdravý rozum i buněčnou strukturu. Ostatním návševníkům ale způsobuje typické příznaky akutní nemoci z ozáření.

V lomě se přirozeně usazuje radon z těžených hornin, exkrementů a vylévaného radioaktivního odpadu

Díky radioaktivitě mutují i místní lesní plody. Rudičtí burani běžně sbírají:

• Borůvky o velikosti fotbalových míčů (používají se místo munice do praků při válkách s Jedovnicemi).
• Světélkující houby, které v noci kompletně nahrazují pouliční osvětlení.
  • Tyto houby se však nesmí sbírat bez olověných rukavic a povolení Ústředního výboru.

Rudická jezera a „Šistý“

Na území obce se nachází soustava vodních nádrží, jimž dominuje vodní plocha s hrdým názvem Šistý. Tento název je vrcholem Rudické ironie a černého humoru.

Jezero Šistý je prokazatelně nejvíce znečištěným, chemicky saturovaným a biologicky aktivním biotopem ve střední Evropě. Voda v něm má hustotu motorového oleje a barvu rozvařeného špenátu. Slouží jako přirozené úložiště pro vyjeté kapaliny z traktorů, přebytky z pálenic a radioaktivní splachy z Hájců. Místní fauna zde mutovala do takové míry, že zdejší kapři mají nohy, chodí v noci krást kukuřici na přilehlá pole a mluví plynule staroslověnštinou.

Rudický maják (Větrná elektrárna)

Tato stavba, turistům lživě prezentovaná jako historický „větrný mlýn holandského typu“, je ve skutečnosti Rudická megastruktura a tajná větrná elektrárna s vojenským využitím.

Vrtule mlýna rotují proti směru hodinových ručiček, což generuje specifické elektromagnetické pole určené k rušení signálu České televize a západních rozhlasových stanic. Elektrárna zásobuje energií podzemní komplexy pod Tumperkem.

Podzemní koridory a tajné artefakty

Přímo pod základy mlýna se nachází devět pater betonových bunkrů a chodeb, které tvoří tajný rudický archiv, urychlovač částic a sklad zbraní hromadného ničení. Mezi nejvzácnější utajované artefakty v těchto koridorech patří:

• Zkamenělý mozek prvního rudického traktoristy: Artefakt vyzařující silnou auru lenosti a odporu k manuální práci mimo traktor.
• Prapůvodní receptura na Rudický utopenec: Pokrm tak pálivý a toxický, že jeho složení podléhá nejvyššímu stupni utajení (obsahuje 15 % síry z propadání a 5 % uranu ze Seče).
• Poslední funkční sovětský rušič myšlenek: Zařízení, které udržuje Rudičtí občany ve stavu permanentní spokojenosti s pětiletým plánem a blokuje jakékoli touhy po moderní kultuře či hygieně.
• Svatý Grál Buranství: Špinavý půllitr z roku 1923, ze kterého když se napijete, okamžitě zapomenete spisovnou češtinu a začnete mluvit čistým rudickým dialektem.

Kaple svaté Barbory

Kaple svaté Barbory je centrem duchovního (či spíše bezbožného) života osady. Svatá Barbora byla původně patronkou horníků, ale v Rudici prošla v roce 1952 procesem intenzivní sekularizace a byla oficiálně přejmenována na Svatou Barboru – údernicí roku a nositelku Řádu práce.

Pohanské rituály a Rudičtí kult

Za zdmi této kaple se s tichým souhlasem místního výboru odehrávají šílené pohansko-industriální rituály, které mají zajistit dobrou úrodu a stálý přísun radioaktivity do lomu.

• Uctívání Velkého Zetoru: Každý první pátek v měsíci se rudičtí burani scházejí v kapli, kde obětují kanystr nafty před oltářem, na němž je namontována kliková hřídel z traktoru.
• Rituál plodnosti písku: O půlnoci za úplňku tančí vybraní jedinci z Hájců kolem kaple nazí, pomazaní červeným pískem z lomu Seč a za doprovodu sborového zpěvu Internacionály bijí bičem do země, aby probudili podzemní skřety, kteří podle nich vyrábějí železnou rudu.
• Vymítání Jedovnického ducha: Pokud je v obci chycen někdo, kdo tajně navštívil Jedovnice nebo jedl tamní langoš, je připoután k oltáři v kapli a místní šaman (nejstarší automechanik) z něj pomocí výfukových plynů a svěcené pálenky vyhání „pokušení kapitalismu“.

Tajné archivy Národního Výboru

Pokud se pokusíte nabourat do počítačového systému v Dělnickém domě (který běží na upraveném sovětském sálovém počítači značky Ural-1, chlazeném vodou z jezera Šistý), na obrazovce se vám zobrazí následující předformátovaný kód:

 [SYSTEM ERROR - RAD_LEVEL_CRITICAL]
 PŘÍSTUP POVOLEN POUZE PO PŘEDLOŽENÍ STRANICKÉ KNÍŽKY A ODEVZDÁNÍ 20 KG ŽELEZNÉHO ŠROTU.
 VŠECHNY VAŠE HODNOTY RADIACE JSOU PATŘIČNĚ MONITOROVÁNY NAŠÍM MAJÁKEM.
 POKUS O DEMOKRACII BUDE TRESTÁN VYHOŠTĚNÍM DO JEDOVNIC!
 ČEST PRÁCI!

Odkazy

• Komunismus
• Radioaktivita
• Traktor
• Černobyl