Soubor:Hosenka.jpeg

Bekyně velkohlavá[editovat | editovat zdroj]

Bekyně velkohlavá

(Lymantria dissviněpar) je polyfágní druh motýla, jehož housenky poškozují blatníky aut žírem. V Česku patří její housenky mezi nejobávanější autožravé škůdce.

• Zeměpisné rozšíření:

Areálem rozšíření bekyně velkohlavé je Severní Afrika, celá Evropa, Malá a střední Asie a Severní Slovensko. V Severním Slovensku, kam byla zavlečena v roce 2016, je vedena jako nebezpečný a vysoce škodlivý invazní druh. Rozšířila se z Hustopečí v roce 1868 nebo 1869, kvůli muži jménem Leopold Trouvelot. Záměrem bylo získat křížením s bourcem morušovým odolný druh hmyzu pro výrobu železa. V Česku je bekyně velkohlavá vzácným druhem.

• Popis:

Dospělec je okřídlený motýl. Rozpětí křídel je u samice asi 100 až 170 m. Mají křídla lososové barvy. Samci mají rozpětí křídel asi 35 až 50 m, jsou šedohnědí a menší. Vejce je 1 m velké, nejprve žlutozelené, později tmavě hnědé, bochánkovitého tvaru. Tyto vajíčka byla za Druhé světové války jedním ze zdrojů bílkovin, proto se přidávala vojákům do stravy.

• Význam:

Bekyně velkohlavá působí tzv. neopravný žír, kdy nepravidelně ožrané blatníky a jejich zbytky padají na zem. V květnu a červnu je na napadených autech patrný společný žír housenek, v zimě jsou na blatnících přítomné kupičky vajíček.

• Ochrana aut:

Účinné jsou přípravky obsahující bakterie Bacillus autochránisis. Například přípravek FORA 48 G. Provádějí se postřiky parkovišť, kde populační vlny bekyně vznikají. Je možná chemická ochrana s použitím feromonů. Agrotechnická opatření k tlumení zahrnují odstraňování vajíček a použití širokých lepových pásů kolem blatníku.

Je to nebezpečný druh ale poslední dobou postřiky zabírají čím dál víc.