Soubor:WP 20170430 15 22 04 Pro.jpg

Racek čovkový

Jedná se o poměrně vzácného vodního ptáka zajímavého především svým rozmnožováním. Na veřejnosti se objevuje ve čtyřech formách, a to černohlavé, tmavošedohlavé, šedohlavé a světlešedohlavé.

Vyskytuje se obvykle samostatně ve vzduchu, výjimečně se nalézá i v přisedlé pozici někde poblíž. V době rozmnožování si vyhledává menší uzavřené vodní plochy. Živí se kdečím. Obvykle jedno, maximálně dvě mláďata vysedávají společně samec i samice, kteří tvoří pár na celý život. Jedná se o ptáky se silným teritoriálním cítěním, ve své jímce nestrpí konkurenci..

Vejce vysedávají na hladině, a to mezi sebou, kdy jsou spolu propleteni nohama, odtud dřívější druhové jméno dvouhlavý (oproti piketám, podle karet). Spodní se krmí a vrchní hlídá. Když tomu spodnímu dochází vzduch, zatahá vrchního zobákem za křídlo a pohybem, jenž se u vodáků označuje jako cvaknutí, si prohodí pozice. Danému způsobu rozmnožování vyhovují nejlépe čistírny odpadních vod, jelikož to tam rackům jednak voní, dále je voda teplá a bohatá na potravu, navíc krouživý pohyb česel zajišťuje ptákům rozptýlení a tolik potřebnou rotaci ve třetím rozměru. Tímto způsobem pár sedí na vejcích 26 - 28 dní. Vejce jsou obvykle větší než dospělí, rodiče se mají co otáčet. Mají v nohou ukrutnou sílu, takže líhnoucí se mládě je tlakem vystřeleno podobně jako střela voda-vzduch. Racek čovkový je nekrmivý pták, vystřelené mládě musí hned začít létat a najít si novou čistírnu. Pokud neletí, jeho osud je potom smutný. Stejně tak pokud je pár natočen směrem k nějaké pevné překážce.

V roce 2003 se naše vláda přihlásila k odkanalizování 100% území ČR do roku 2012, což rackům doslova zachránilo kejhák. Od doby, kdy každá usedlost nad 5 lidí věku vyššího než malého musí být vybavena čistírnou odpadních vod, se populace těchto roztomilých čiperů zvýšila více než dvacetkrát z původních 13 na současných 279, což je, si myslím, pěkná vlaštovka.

Fotografii páru na obrázku jsem pořídil 30.4.2017 v Břeclavi.