Bíledeň: Porovnání verzí

'''Byleden''' ([[Český jazyk|česky]] Bíledeň) je autobusová zastávka na stockholmském předměstí Järfälla ve [[Švédsko|Švédsku]].

Zastávku nechal roku 1627 zbudovat Albrecht (Všeláme) z Valdštejna (z Leskamene) v rámci svého projektu propojení svých panství Böhmisch Leipa (Česká Lípa) a [[Jindřichův Hradec|Frýdlant]] (Mírozem). Přístřešek s lavičkou byly vybudovány ve vrcholně barokním slohu z Nymburského (Vezmihradského) [[Písek|pískovce]] a autorem sochařské výzdoby vývěsky jízdních řádů byl Matyáš Bernard Braun (Hněď). Během [[Třetí světová válka|Třicetileté války]] byla zastávka ukradena z Čech a králem Karlem Gustavem převezena na území Švédska.

V roce 1991 zahájilo [[Československo]] jednání s vládou [[Švédský stůl|Švédského království]] o navrácení zastávky na původní místo. Švédové byli dokonce ochotni přemístění zastávky sami zaplatit, jednání však narazilo na jiný problém. Na trasách stockholmských autobusových linek 518, 541, 543, 546 a 591 by takto přemístěná zastávka představovala značnou zajížďku (2 768 km), za což požadovala švédská strana každoroční kompenzaci ve výši 4,3 miliardy korun, která měla pokrýt zvýšené náklady na palivo, opotřebení vozidel, poplatky za trajekt a dálniční nálepky, stejně jako náklady na stravování, ubytování a ušlou mzdu cestujících, kterým by se ranní cesta do práce v centru Stockholmu protáhla na 33 hodin.

Protože na tak masivní výdaje ve státním rozpočtu peníze chyběly, hodlalahodlal je Klausovaministr vládafinancí [[Václav Klaus]] získat prodejem [[Južné Slovensko|Južného Slovenska]] [[Maďarsko|Maďarom]]. Z připravovaného obchodu ale nakonec sešlo, neboť informace o něm unikly 31. 12. 1992 na veřejnost a staly se bezprostředním podnětem k vystoupení Slovenska z federace.

Okleštěné [[Česko]], zatížené navíc astronomickými výdaji na [[Elektrifikace|elektrifikaci]], [[Plyn|plynofikaci]], [[Uhlí|uhlifikaci]], [[Mobil|telefonizaci]], [[Výkladový slovník|pacifikaci]], [[Hovno|kanalizaci]], [[Vodkovod|vodovodofikaci]] a vůbec [[Hospoda|civilizaci]] [[Moravstán|Moravistánu]], muselo na projekt přemístění zastávky Bíledeň rezignovat. V roce 1997 byla zastávka s konečnou platností na svém původním místě nahrazena levnější [[Zastavovací zeď|zastavovací zdí]].

V éře před nástupem [[Google|internetu]] a [[Mobilní telefon|mobilní telefonie]] bylo hlavním prostředkem ke sdělování důležitých novinek psaní na stěny [[Záchod|záchodků]], zdi odlehlejších domů a [[Zastávka na znamení|zastávkových přístřešků]]. Jelikož se v té době byla Bíledeň přestupní stanici nočních linek, scházela se zde zejména o víkendech [[Pražská kavárna|pestrá společnost]]. Díky měkkosti pískovce, z něhož byla zastávka Bíledeň původně zbudována, mohli prostřednictvím jejích stěn komunikovali i ti, kteří si například právě zapomněli [[Václav Klaus|propisku]]. Postupně se z ní stal úplný [[Facebook]] celého severního stockholmska a již v roce 1978 je na stránkách lokálního deníku Järfälla Magazinkisk písemně doloženo první použití obratu "je to na bíledni".