Mikešův máselný paradox: Porovnání verzí

Představme si pokus, kdy kočce na hřbet přilepíme krajíc chleba, namažeme ho máslem a hodíme tuto soustavu na zem. Nyní zde vzniká problém rozhodnout, jak soustava dopadne. Odpověď na tuto otázku není zcela jasná, vzniká zde hned několik alternativvariant.

Z pohledu bokistické fyziky je zcela zřejmé, že v případě absence koberce kočka s chlebem dopadají zdánlivě na bok, avšak ve skutečnosti zůstanou na bok orientovány v nekonečně malé vzdálenosti od země. Tento jev je vysvětlen tím, že jediný případ vyrovnání sil působících na soustavu kočky a chleba nastane, pokud bude celá soustava takto na boku a jak kočka, tak chleba se budou snažit otočit směrem dolů. K rotaci zákonitě nedojde, jelikož to by znamenalo, že jedna síla převáží ve směru rotace aby po překonání nejnižšího bodu opět zeslabila na úkol síly druhé. Tato rotační teorie totiž předpokládá, že se jak máselná tak kočičí síla se chovají jako navzájem protikladné sinusoidy s nejvyšší hodnotou v nejnižším bodě.

Zde přichází ke slovu způsob krájení chleba. Dobře ukrojený krajíc je pochopitelně lineární a stejně tak se chová i máselná síla na něj působící. V případě chleba nakrájeného špatně´, tj. nelineárně, se síla na něj působící chová jako sinusoida. Síla kočičí se vždy staví do protikladu k síle máselné, ať už lineárně, nebo jako sinusoida. Zda tato zákonitost platí i opačně, tj. že se chleba staví do opozice kočičí křivky síly, nebylo prokázáno, protože dle ministerstva životního prostředí se při fyzikálních pokusech nesmí krájet kočky zaživa. Pokud by tomu tak bylo, tak v případě nakrájení kočky rovně a chleba křivě, nebo naopak, by docházelo k pohybu kmitavému.

Jak bylo uvedeno, tato možnost platí pouze v případě absence koberce. V případě přítomnosti koberce totiž musíme započítat Murphyho kobercovou konstantu. Ta v konečném důsledku výsledek neovlivní, ale bylo by diskriminační ji z výpočtu vynechat. A proč výsledek neovlivní? Odpověď je jednoduchá. Z pokusu s různým stylem krájení chleba bylo objeveno, jak je zmíněno v předchozím odstavci, že kočičí síla se vždy staví do opozice k síle máselné jak silou, tak i směrem, z čehož vyplývá, že ať zvýšíme či snížíme sílu máselnou, logicky se také zvýší či sníží síla kočičí, takže ve výsledku to bude šuma fuck. (Zde je diskutabilní, zda kobercová konstanta může nabývat hodnot nižších než 1. Kostnický koncil v tomto ohledu dospěl k názoru, že pokud si koberec koupíme, tak je konstanta vyšší než 1, v případě koberce darovaného se rovná 1 a hodnot nižších než-li 1 by měla tato konstanta logicky nabývat v případě, že nám někdo dá koberec a ještě nám zaplatí za to, že si ten koberec vůbec vezmeme. Toto usnesení se snažili dokázat tak, že k odpustkům pro církev musel být povinně přiložen jeden koberec, což kritizoval jistý Mistr Jan Hus, za což byl roku 1415 upálen. Bohužel poté nastalinastaly Husitské války, při kterých byl výzkum přerušen. Obnovení již nebylo možné, neboť přišla renesance a odpustky už si nikdo nekupoval.)sílu máselnou, logicky se také zvýší či sníží síla kočičí.

# Kočka nemůže být pro pokus beznohá, může být maximálně bez ocasu, ale protože kočka používá ocas při letu ke stabilizaci, mohl by tím být výsledek ovlivněn, proto se doporučuje používat kočku kompletní a také ne březí. Námitku zřejmě podal nějaký šťoural, lze ovšem dodat kompletní specifikaci toho, co má kočka obsahovat.

Zde souhlasím s apriorním vyloučením Ramy z experimentů. Co by se však stalo, kdyby [[Rama]] měla kvality másla a tudíž se na ni vztahoval zákon padajícího chleba? Netřeba snad připomínat, že se maže na obě strany chleba. Snad by další detaily odhalil podrobnější výzkum literatury (Setkání s Rámou, Rámajána, ...) i hmotných pozůstatků ([[Ramapithekus]]). Hare Rama!

Vrchlabský experiment je pouze konspirační teorie a v dnešní době je již prokázáno, že nebyl ve skutečnosti nikdy proveden a zde publikované výsledky jsou jen výmysly chorého mozku člověka, který utekl z bohnické psychiatrické léčebny do nejbližší [[Pražská kavárna|internetové kavárny]], kde se pokusil znedůvěryhodnit dlouholetý výzkum věděckých pracovníků VTN znehodnocujícím editováním článku zde na Necyklopedii. Důkazem budiž, že chlebový zákon podle jeho definice funguje pouze v prostoru nad kobercem, takže padá-li namazaný chleba kdekoliv jinde, může dopadnout na libovolnou stranu a po odražení zpět do vzduchu zásadně dopadá opět na zcela libovolnou stranu. Pokud by tedy v experimentu skutečně na namazanou stranu chleba dopadla zemina z květináče, jedná se pouze o smutnou náhodu (zákon schválnosti!), obzvlášť pokud byl chleba s povidly nebo '''domácí''' játrovou paštikou. Spojitost s chlebovým zákonem je nulová.

Všechny teorie kromě bokistické předpokládají, že soustava kočky a namazaného chleba bude při pádu rotovat, což je holý nesmysl a v bokistické teorii byla tato hloupost jednoznačně vyvrácena. Zákon je zákon, a tudíž, pokud se píše, že kočka dopadne vždy na všechny čtyři, a pokud chleba dopadne na koberec namazanou stranou, tak to tak bude vždy, ať se snažíme tyto zákony jakkoliv nachytat.

Ve skutečnosti studie dokázala dvě rovnocenné možnosti jak tato situace může vyvrcholit. V padesáti procentech testů se takto namazaný krajíc chleba před dopadem zkroutí a dopadne tak zároveň oběma namazanými stranami na koberec. V druhé polovině testů se krajíc chleba nezkroutil, nýbrž dopadl na jednu namazanou stranu, poté se odrazil a dopadl na stranu druhou. Jelikož se v chlebovém zákoně nepíše nic o tom, že chleba musí dopadnout na tu či onu stranu okamžitě a nakonec opravdu chleba dopadl na obě namazané strany, zákonité podmínky tím byly splněny. Tím se vědci ujistili i ve věci, na které se nedokázali shodnout; a to, zda "dopadnout na namazanou stranu" znamená nutně dopadnout na libovolnou namazanou stranu či na všechny.