16
editací
Pták jarabák: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
doplnění, píšu zatím sama, nedokončeno
(založení článku, základní informace zatím bez jakékoli formy, nutno propojit s ostatními články hypertextovými odkazy a po formální stránce doladit, možno dohledat více obrázků) značka: sourceedit |
(doplnění, píšu zatím sama, nedokončeno) značka: sourceedit |
||
|
[[Kategorie:Ptáci]]
Pták jarabák (Avis iarabis), někdy také nesprávně přezdívaný jako "ptáček zpěváček", na Slovensku známý pod svým názvem "vták jarabý"
(tady bude obrázek z encyklopedie)
Tento druh pochází původně z území dnešní České republiky, kde je jeho výskyt přesvědčivě doložen již od dob středověku. Bohužel, s nástupem humanistické a raně biedermeierovské společnosti došlo k masivnímu odchytu těchto pěvců, což mělo ve svém důsledku destruktivní účinky na jejich celkovou populaci, z níž se do dnešní doby zachoval jen nepatrný zlomek. Tito známí ptáci byli ode dávna loveni především z důvodů kulturních a folklórních. Jsou totiž proslulí především svým typickým "tralala" s drobnými obměnami typu "ná-naná" a nezaměnitelnou schopností věrně napodobovat zaslechnuté melodie. Od 17. století se obyvatelé Čech a Moravy pokoušeli tyto ptáky domestikovat. Důsledkem této činnosti bylo kromě drastického snížení jejich poštu ve volné přírodě také výrazné obohacení české lidové písňové tvorby. Byli to právě ptáci jarabáci, kteří dokázali české lidové písně vždy obohatit svými trylky a zastřešit celou nesourodou hudební kompozici do určité formy (srov. např. s texty českých koled; Půjdem spolu do Betléma: "důdlajdůdlajdůdlajdá", . Jejich přičiněném vznikl také opakovaný písňový motiv, tzv. "refrén", který vznikal v situacích, kdy lidé ještě neměli vymyšlenou následující sloku a ptáci jarabáci si chtěli ze vznikající písně zopakovat alespoň tu předchozí. Tento hudební postup se postupně ujal a celosvětově se proslavil. Málokdo ale dnes ví, že prapůvodcem tohoto uměleckého prvku není člověk, nýbrž zpěvný pták z Čech.▼
== Původ a historie druhu a jeho kulturní přínos ==
Další kritické období pro populaci ptáka jarabáka v Čechách nastalo s příchodem moderní doby a s tím souvisejícím všeobecným zájmem o exotiku. V této době se celá řada českých cestovatelů začala zajímat o exotické druhy ptáků, mj. například papoušky ara, andulky a další výrazně zbarvené druhy, které importovali na území dnešní České republiky a snažili se jimi "nahradit" již postupně se vytrácející druh tradičního českého jarabáka.▼
▲Tento druh pochází původně z území dnešní České republiky, kde je jeho výskyt přesvědčivě doložen již od dob středověku. Bohužel, s nástupem humanistické a raně biedermeierovské společnosti došlo k masivnímu odchytu těchto pěvců, což mělo ve svém důsledku destruktivní účinky na jejich celkovou populaci, z níž se do dnešní doby zachoval jen nepatrný zlomek. Tito známí ptáci byli ode dávna loveni především z důvodů kulturních a folklórních. Jsou totiž proslulí především svým typickým "tralala" s drobnými obměnami typu "ná-naná" a nezaměnitelnou schopností věrně napodobovat zaslechnuté melodie. Od 17. století se obyvatelé Čech a Moravy pokoušeli tyto ptáky domestikovat. Důsledkem této činnosti bylo kromě drastického snížení jejich poštu ve volné přírodě také výrazné obohacení české lidové písňové tvorby. Byli to právě ptáci jarabáci, kteří dokázali české lidové písně vždy obohatit svými trylky a zastřešit celou nesourodou hudební kompozici do určité formy (srov. např. s texty českých koled a dalších lidových či zlidovělých písní; Půjdem spolu do Betléma: "
Dalším nezpochybnitelným kulturním přínosem jarabáků pro české země bylo nezaměnitelné zbarvení jejich vajec. Tato vejce jsou červená s pravidelným bílým ornamentálním vzorem, který měl původně svým varovným zbarvením odstrašit predátory. S chovem v zajetí se tato vejce (která snáší samice ptáka jarabáka v období od konce března do začátku května) stala neodmyslitelnou součástí českých Velikonoc a předlohou tzv. "kraslic", se kterými bývají původní vejce ptáka jarabáka často zaměňována.
▲
== Pták jarabák v současné době ==
Zajímavostí také je, že několik jedinců tohoto druhu bylo v průběhu dvacátého století odchyceno a experimentálně podrobeno výrazným genetickým změnám. Přímým důsledkem křížení těchto uměle vytvořených druhů je také dnešní zlatý slavík, poměrně mladý druh ptáka, šlechtěný především k účelům propagace tradičního českého hudebního průmyslu. Zlatý slavík, současná rarita české fauny a přímý potomek původně divoce žijícího ptáka jarabáka, je stále ještě pro svou relativně křehkou konstituci a vysoké životní nároky chován pouze v zajetí, nicméně přední čeští ornitologové již pracují na zlepšení jeho zvířecích instinktů a na jeho postupném vypouštění zpět do volné přírody. Není tajemstvím, že mezi nejznámější ptáky z tohoto chovu patří například i slavný český zpěvák Karel Gott. Při důkladnějším pozorování si dokáže jistě i laik všimnout celé řady rysů, jež předního českého zpěváka s jeho prapředkem ptákem jarabákem jednoznačně spojují.
[[Média:http://static6.depositphotos.com/1150740/674/v/950/depositphotos_6740891-Cartoon-bird-sitting-on-wire-with-sing-one.jpg] Ptáci jarabáci mlčky leč kriticky přihlížející zpěvu zlatého slavíka]
Pták jarabák je dodnes výrazným a velmi moderním kulturním symbolem. Nejčastěji se objevuje v souvislosti s hudbou ([http://im.novinky.cz/mynews/911/79112-top_foto1-m9xj2.jpg Zpívánky]), ale v poslední době je nezřídka spojován také s integrací zvířat do lidské společnosti (srov. např. [http://www.odshranice.cz/wp-content/upload/ods_gif.gif logo české politické strany ODS], nebo [http://www.stremev.cz/wp-content/uploads/2015/07/Twitter-logo.png logo internetové sociální sítě twitter]).
| |||