Stát

Tento článek na téma „Stát“

pojednává o opačném tématu než článek Svoboda.

Stát, německy „Halt!“, anglicky „Stop“, lze definovat jako organizované politické společenství lidí žijících na určitém území. Jedná se o mocenskou entitu, která kontroluje a ovlivňuje život všech jedinců, kteří jsou jeho součástí.

Základní výhodou státu je fakt, že je sice amorální, ale na druhou stranu též velmi neefektivní. Pokud by byl amorální a zároveň velmi efektivní, získali bychom Německo třicátých let 20. století a to by bylo humorné jen v případě, že byste stáli v jeho čele. Takto je možné sice na stát nadávat, ale zároveň napsat tento článek. V minulosti se provozovaly i státy, které byly velmi neefektivní, ale nemohlo se o nich tvrdit, že jsou amorální. Takovým státům se říká „majestát“ a typickým příkladem bylo Rakousko-Uhersko.

„Stát!“

- neznámý policajt

„Kdo nemá co skrývat, ten se nemá proč bát! “

- Tomáš Zdechovský

„Co, prosím? Že nesnášíte stát, pane Urzo? No tak se posaďte, prosím! “

- Michaela Jílková

„Já mám právo sedět! “

- Julča, cestující v metru

„NEHODLÁM PLATIT DANĚ! A nebudu platit ani Andrejovi! “

- anonymní anarchokapitalista

Kdo by zabíjel demonstranty, kdybychom tu neměli stát? A proti komu by vůbec demonstranti demonstrovali?!

Proč máme stát? (a nemůžeme sedět?!)

Každý dobře ví, že prostí lidé jsou primitivní, neschopní a nedokážou si udělat pořádek ve vlastním životě. Je tedy nutné, aby existovala určitá osvícená politická reprezentace, která bude vládnout místo nich a která kýžený pořádek nastolí. V opačném případe by byl všude nevěstinec a ty zpravidla stačí v pohraničních oblastech a v pražské Perlovce.

Politická reprezentace státu se vybírá tzv. volbami. Samotné volby jsou celospolečenský náboženský rituál, který slouží jako casting nové série veřejnoprávního sitcomu, ve kerém mizerní herci za velké peníze předstírají, že jsou dobří lidé s dobrými úmysly a mají věci pod kontrolou. Ironií je, že při tomto aktu je údajně nekompetentním lidem, kteří se neumějí postarat ani sami o sebe, svěřena pravomoc vybírat kompetentní lidi, kteří se budou starat úplně o všechny.

Říkáte si, že to je kravina? Jak může jeden člověk, který si ani nedokáže zavázat tkaničku, kvalifikovaně rozhodnout o tom, jaký politik bude plošně nařizovat ten jediný správný způsob vázání tkaniček? Máte pravdu, nemůže. Ale právě v tom je ta krása! Jak jinak by se mohli dostat k moci tak dobří lidičkové se srdcem na pravém místě, jako například Andrejko, Donnie, Fico nebo Orbán?

Tento způsob selekce moci sice garantuje, že k moci se sice dostanou ti nejméně kompetentní politici, na druhou stranu to ale budou ty největší zmrdi. A to se vyplatí, ne?

Etymologie

Slova stát a stád (2. pád množného čísla od slova stádo) jsou z fonetického hlediska shodná – jedná se tedy o takzvaná homofona. To samozřejmě není žádná náhoda, ba naopak! Každý stát totiž potřebuje ke svému fungování dostatečný počet poslušných stád — například stádo policejní, stádo úřednické a samozřejmě zejména stádo voličské potažmo občanské či vlastenecké.

Funkce státu

Stát je zde od toho, aby měl kdo trpělivě a opakovaně vysvětlovat lidem, že se mají dobře. Občané už se totiž mají natolik dobře, že přes samý luxus a pečené holuby padající z nebe do huby ani nemají čas přemýšlet nad tím, jak dobrý život vlastně žijí.

Stát je zde dále od toho, aby ochraňoval občany. Ovčané jsou totiž velice hloupí a bez státního dozoru by hrozilo, že by se mohli stát oběťmi nejrůznějších nekalých praktik. Někdo by je mohl například okrást či přepadnout. Někdo by jim třeba mohl nabídnout závadné potraviny nebo podvodné produkty.

I proto je zde stát, který s těmito potížisty, kteří rozvracejí společnost, nekompromisně zatočí. A jak? Jednoduše tak, že nahradí jejich pozici a začne dané praktiky vykonávat sám, jen pod štemplem oficiálnosti. Političtí představitelé státu pak mohou ochraňovat občany například tím, že proti nim vyšlou pořádkové jednotky, mobilizují je do války, doporučí jim pít savo nebo nenaočkovat své dítě, kupovat dluhopisy krachujícího státu nebo investovat do Trump coinů. Před podvody je ochrání tak, že je donutí vstoupit do toho vůbec největšího pyramidového schématu ever, které nese název průběžný důchodový systém. Aby se občané nemuseli bát o své zdraví a svůj život, stát jim zajistí policejní služby. Policisté sice občany taktéž napadají, ale odborně, profesionálně, v kontrolovaném prostředí a podle předem stanovených standardizovaných procesů, takže se občané nemusí ničeho bát.

Stát zkrátka dohlíží na pořádek a bezpečnost na té nejobecnější rovině. Zejména má na starosti to, aby se mezi sebou lidé vzájemně nepovraždili. Jak toho dosahuje? Například tak, že své občany pošle vraždit občany jiného státu. Díky tomu pak mají plné ruce práce se zabíjením a nemají čas handrkovat se sami mezi sebou. Mohli byste namítnout, že to je přece strašné. Spoluobčané se možná nezabíjejí mezi sebou, ale i přesto dochází k umírání! To nicméně vůbec nevadí, jelikož se to týká jenom těch druhých lidí, a na těch zas tak moc nesejde.

Udělá to stát? Je to...		Udělá to jednotlivec? Je to...
Emise oběživa		Padělání peněz
Eliminace cíle / kolaterální škody / zabití		Vražda
Legální hazard		Nelegální hazard
Daně		Loupež / vybírání výpalného
Legitimní vládnutí		Organizovaný zločin
Odebrání z péče		Únos dítěte
Nezávislá novinařina		Šíření dezinformací
Evidence dat občanů		Krádež osobních údajů

Daně & veřejné služby

Daň je poplatek, který musí každý občan odvádět za to, že je mu dovoleno existovat na území státu. Dříve se místo slova daně používalo slovo berně. To však neznělo příliš lichotivě. Berně evokují dojem, že vám stát něco bere. Tak to ale přece není. Všichni uvědomělí občané, kteří nechtějí rozvracet společnost, dávají (odtud daně) svoje peníze dobrovolně, jelikož vědí, že státu leží na srdci především společenské blaho nás všech, a proto si naše peníze plně zaslouží. Vlastně bychom jich měli odevzdávat ještě víc!

Stát z daní financuje veřejné produkty a služby, které by si občané nedokázali zajistit sami, anebo by si je dokázali zajistit pouze v nízké a nedostatečné kvalitě. Stát nám naproti tomu zajišťuje služby vysoké kvality a snadné dostupnosti. Například:

Už víme, co je účelem D1.

• Dopravní infrastruktura. Stát staví dálnice a dělá to výborně. Stav českých silnic je skutečně na jedničku. Problém ovšem nastává, zařadíme-li dvojku. Chcete-li se rychle a bezbolestně zbavit svých starých amalgámových plomb, vyražte na D1 směr Ostrava. Stát staví dálnice nesmírně rád. Jak jinak si vysvětlit, že probíhají 24/7/12/365? Efektivita výstavby je příkladná. Práce probíhají tak dlouho, že jakmile je dokončena poslední etapa úseku, dělníci mohou začít rovnou znovu, protože v mezičase se už se první postavené úseky stačily rozpadnout. Stát zajišťuje i provoz Českých drah, národního vlakového dopravce. Že jste o nich nikdy neslyšeli? Není divu, jejich vlak totiž jen málokdy vůbec dorazí do stanice.

Když už vlak jednou za čas dorazí, zájem pasažérů je enormní.

• Zdravotnictví. Stát zajišťuje veřejnou a hrazenou zdravotní péči všem bez rozdílu. To ve zkratce znamená, že než se dočkáte svého termínu na magnetickou rezonanci, sono nebo CT, dost pravděpodobně v mezičase zemřete na rakovinu anebo se vaše nemoc dostane do pokročilé fáze, kterou už nelze efektivně vyléčit. Ale nepyskujte, máte to zadarmo, tak co byste ještě víc chtěli?
• Bezpečnost. Stát zajišťuje služby policie. Ano, té, která pomáhá a chrání. Ta funguje velmi efektivně, zvláště pokud se jedná o vyšetřování majetkové trestné činnosti. Je-li vám něco ukradeno, uděláte lépe, když si to půjdete rovnou sami koupit, protože v čase, který ztratíte na policejní stanici, sepisováním protokolů a dalším papírováním (které stejně k ničemu nepovede), už byste si na ukradenou věc mohli dávno znovu vydělat.
• Vzdělání. Stát zajišťuje vzdělání obyvatelstva skrze systém státního školství. To samo o sobě stačí jako vysvětlení toho, proč občané tento způsob uspořádání společnosti i nadále podporují. Absolvent české školy vám sice dokáže říct, co je to mitochondrie nebo epizeuxis, jaký je chemický vzorec hematitu, ve kterém roce zemřel Záviš z Falknštejna, nebo jaké je hlavní město Mongolska, zato však nevědí, kým jsou, co chtějí, a jak vůbec funguje svět za zdmi školy. Proto je nutné zvolit další politickou reprezentaci, která čerstvým absolventům vysvětlí, co mají chtít a jak mají žít.
• Sociální pomoc. Stát zajišťuje podporu v nezaměstnanosti a příspěvky pro sociálně slabé. To v překladu znamená, že tu plazmová televize, kterou si pořídili Lakatošovi z vedlejšího paneláku, jste v podstatě zaplatili vy. Děkujeme za vaši štědrost a příkladnou občanskou solidaritu.