Svatý Augustin
| Svatý Augustin | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
Svatý Augustin a Neaustrálie[edit | edit source]
Svatý Augustin je tajemný světec ze čtvrtého století, který položil základy Neaustrálie.
Věrohodným zdrojem je kniha Dobrý voják Švejk od Jaroslava Haška a to přímo v Náboženské debatě,[1] kde jsou zmíněni i další významní světci a světice: např sv Josef, sv Ludmila a další světci.
| „,To je mámení ďábelské,’ říká na to pan děkan, ,žádná Australie podle svatýho Augustina neexistuje to vás jen ten antichrist svádí.’ V neděli je veřejně proklel a křičel, že Australie neexistuje. Tak ho rovnou z kostela odvezli do blázince. Vono by jich tam patřilo víc.“ | ||
| Švejk, 1/12 - Náboženská debata | ||
Toto jsou zakládající slova manifestu o Neaustrálii v Augustinově knize O Boží obci (De civitate Dei), konkrétně 9. kapitola - kniha XVI. :
„Quod uero et Antipodas esse fabulantur, id est homines a contraria parte terrae, ubi sol oritur, quando occidit nobis, aduersa pedibus nostris calcare uestigia: nulla ratione credendum est.“[2]
Svatý Augustin a čas[edit | edit source]
Svatý Augustin se také zabývá Časem, slavná je jeho věta - volný citát parafráze (dobrá odpověď i pro zkoušené žáky , zde vlastně již Svatý Augustin tuší kvantovou podivnost kdy meření a zkoušení mění odpověď)
" Čas co to je ? Když se mě neptáte tak vím a když se mě zeptáte tak nevím "
" Minulost jsou vzpomínky a budoucnost je očekávání a přítomnost je pozornost k tomu co se děje zrovna teď, jen pára , jen Bůh tomu může rozumět a vidí vše jako Boží Teď "
Zde je vidět že Augustin je nejen zakladatel Nečasu a Neaustrálie , předznamenává a ohlašuje také kvantovou mechaniku , teorii relativity současnosti, blokový vesmír, teorii všeho a Járu Cimrmana.
Teologické zdůvodnění státního násilí[edit | edit source]
Augustin původně prosazoval pouze slovní přesvědčování. Když ale viděl, že debaty selhávají, změnil názor a vyzval římského císaře k zásahu.
Princip donucení[edit | edit source]
Využil biblické podobenství z Lukášova evangelia o hostině, kde pán služebníkům nařizuje: „Křísni je, ať vejdou“ (láskyplně latinsky : Compelle intrare).
Láskyplný trest[edit | edit source]
Tvrdil, že fyzický nátlak, bičování nebo zabavování majetku jsou projevem křesťanské lásky. Stát podle něj hříšníky pouze „vychovává“ a zachraňuje jejich duše před věčným zatracením.
Externí odkazy[edit | edit source]
Hezky zpracovaný je také Augustin na Katopedii kterou Necyklopedie doporučuje. [3]
Reference[edit | edit source]