Českosaské Švýcarsko

Českosaské Švýcarsko Böhmisch-Sächsische Schweiz
Pravčická brána – symbol Českosaského Švýcarska
státní zřízení:	konfederace
hlavní město:	každý rok jiné
jazyk:	němčina, čeština, lužickosrbština, rétoromština
náboženství:	katolické, protestantské
prezident:	každý rok jiný
měna:	švýcarský frank

Českosaské Švýcarsko je národní park ve Švýcarsku, jahož krajina je velmi podobná krajině v Česku a Sasku. Najdeme zde například povrchové doly i s rypadly a podobné krásné věci tolik typické pro Česko a Sasko, které zde mohou obdivovat Švýcaři poněkud již unavení nudnou krajinou zbytku Švýcarska...takze sa to stalo tak co cumite kkti uz kradnu aj mnichov ked ich nezastavite tak vam ujebu cele nemecko

Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Českosaské Švýcarsko na české Wikipedii.

Historie

Pojem Českosaské Švýcarsko se zrodil na přelomu 18. a 19. století, tedy v období romantismu. Přírodovědec Alexander von Humboldt, malíř Adrian Zingg a teolog Wilhelm Leberecht Götzinger tak pojmenovali doposud neznámou krajinu, jejíž obyvatelstvo ani nemělo tušení, že žije ve Švýcarsku.

Nicméně tento název přilákal řadu turistů zvědavých, co se může skrývat za takovou geografickou kuriozitou. Obyvatelé na tom začali znamenitě vydělávat, což vyvolalo pozornost švýcarských úřadů, které začaly mít podezření, zda není název Švýcarsko zneužíván. Řešení problému bylo sice oddáleno kvůli švýcarské občanské válce roku 1847, avšak po jejím ukončení začalo Švýcarsko podnikat patřičné právní kroky, takže českosaskošvýcarským podnikatelům hrozila mezinárodní arbitráž.

Proto došlo 1. srpna 1849 ke schůzce v lampárně na nádraží v Sebnitz. (Poznámka: Můžete namítat, že nádraží Sebnitz bylo zprovozněno o několik desítek let později, avšak my víme, že lampárna zde byla postavena s předstihem právě kvůli zmíněné schůzi – a kdyby tam lampárna nebyla, tak by jednali na nádraží v Dolním Žlebu.)

Na tomto zasedání byla zvolena deputace, která byla pověřena, aby jednala se Švýcarskou konfederací o tom, za jakých okolností by Českosaské Švýcarsko mohlo být uznáno jako švýcarská franšíza. Jednání bylo úspěšné. Již 12. září 1849 se z Bernu vrátila delegace s povolením užívat názvu Českosaské Švýcarsko za následujících podmínek:

• Českosaské Švýcarsko bude konfederací skládající se z 23 kantonů (všimněte si, že je to prvočíslo), z toho 3 kantony se budou dělit na polokantony. Viz mapa níže.
• Konfederace bude mít čtyři úřední jazyky – ty se mezi obyvatelstvem nakonec našly, ale dalo to hodně práce. Viz infobox.
• Všechny krávy budou fialové. Všichni sloni také.
• Hlavním průmyslem bude výroba hodinek a podobných strojů – přesýpací hodiny vyráběné firmou Josef Schwarz v Dolní Poustevně byly v tomto ohledu uznány za způsobilé.
• Českosaské Švýcarsko se bude také zabývat bankovnictvím a jeho banky budou plně dodržovat bankovní tajemství – tuto podmínku beze zbytku splňuje Kantonální záložna ve Šluknově – svým klientům za žádných okolností neprozrazuje, kolik do ní vložili peněz, co se s nimi teď děje, kdy je dostanou zpátky, jestli vůbec někdy a podobně.

Současnost

Českosaské Švýcarsko je oblastí, která se těší všestranné prosperitě, kulturní i hospodářské. Je zde také znamenitý pořádek, vlaky jezdí včas – prostě ráj na zemi!