Žížaláci (hyacinthus et rubeum lumbricus)

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:ŽížalákŽížaláci jsou velmi staří tvorové, kteří se dělí do dvou skupin hyacinthus (modří) a rubeum (červení). Tyto dvě skupiny se od sebe na první pohled moc neliší, a proto je žížalogové zařadili do jednoho druhu. I přes svůj vzhled to jsou krvelačná stvoření, která mění svůj vzhled, aby nalákala nic netušící kořist. Většinou se zdržují v menších stádech, nebo ve dvojicích. Vědci z žížalogického ústavu v Mnichově, prováděli v roce 2016 rozsáhlou vědeckou studii, kterou financovala společnost Hasbro se svojí novou kolekcí plastelíny Play-Doh. Při svém výzkumu dosáhli zásadního zjištění.

I přes všeobecnou představu, se žížaláci dělí na samce a samice podle barvy. Je pravděpodobné, že jsou obě pohlaví ve skutečnosti hermafrodity. -Robert von Regenwurmjäger (2016).

Tato otázka fascinovala celou žížalogistickou obec již po desetiletí, a proto vzbouřilo toto zjištění masu lidí, a slet těchto událostí vyústil v říjnové žížalobraní.

Život[editovat | editovat zdroj]

Žížaláci začínají koloběh života netradiční věcí. Ihned po narození konzumují všechny živé organismy ve svém okolí, což jim umožňuje nabrat pro ně typický vzhled velmi rychle. Již druhého dne po narození se umí plazit, a v prvním týdnu dosahují dospělosti. Umírají zhruba tři týdny od narození a poté jsou zkonzumováni nově narozeným jedincem. Tento koloběh života se opakuje prakticky do nekonečna.

stvoření žížaláka přírodní cestou

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

I přes velmi pomalý životní styl jsou žížaláci rozšíření po celém světě. Mezi lidmi panuje rozšířená představa, že golf vymyslel Karel Marx. Ale dle středověkých pramenů je pravou příčinou vzniku tohoto sportu množství děr, které žížaláci v zemi dělali, a lidé do nich z nudy cvrnkali různé kuličky. Karl Marx si tuto aktivitu oblíbil a zdokonalil ji. Žížaláci se pohybují i v oblasti jižní Afriky spolu s tarbíky.

Dostupná v každém dobrém zverimexu.
sada pro domácí výrobu žížaláků

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Každý žížalák se skládá z hlavohrudi a ocásku.

popis žížaláka