Cesta tam a zase zpátky

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Pytlíkova cesta tam a zase zpátky. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Cesta tam a zase zpátky je fiktivní česká pohádka Čt natočená podle amerického trojdílného filmu Hobit. Protože není přesně znám rok vydání české filmové verze, někteří filmový odborníci spekulují, zda snad právě americký režisér Peter Jackson nepřevzal námět pro své veledílo z české pohádky, případně zda Američané nenatáčeli s Českou televizí současně a filmy obě strany nekopírovali podle svého soupeře.

Náklady a natáčení

Na rozdíl od americké trilogie o rozpočtu 300 milionů dolarů stála pohádka pro diváky sotva desetimilionového státu asi 100 milionů Kč. Natáčelo se výhradně v krajině České republiky, na několika zámcích a přírodně významných lokalitách. Kromě efektů s drakem Šmakem nebyla oproti Hobitovi použita téměř žádná počítačová animace. Největší část nákladů připadla na odkoupení autorských práv od Tolkienových dědiců. Pohádka má 114 minut a není rozdělena do více dílů. Režisérem je pravděpodobně Zdeněk Troška.

Obsazení

Zatímco Jacksonův Hobit dbá na zásady Tolkienovy knihy, v českém prostředí by asi bylo dost obtížné hrát skřety, zlobry a elfy, když nemají s naší kotlinou žádnou pohádkovou tradici. Pohádka navíc kostýmy i prostředím spadá do barokní epochy, nejspíše do konce 17. století. Hobit je zde prezentován jako typický selský chasník, něco jako Honza, jen s tím, že se jmenuje Bilbo Pytlík. Trpaslíci, s nimiž podniká mládenec Bilbo cestu, jsou v pohádce proměněni na chudé horníky, vystrnaděné z vyčerpaných nalezišť, kterým dobrý poustevník Gandalf ukazuje cestu k Osamělé hoře, kde je podle něj prý nový zlatý důl. Na své pouti za živobitím musejí potkávat obry (v originále Tolkienovy knihy zlobry) a mocná absolutistická knížata Elronda a Thranduila s dvořanstvem a družinou (v Hobitovy vystupují souhrnně jako elfové). Místo skřetů se zde jednak vyskytují loupežníci v jeskyních pod horami, jednak v náhražce bitvy pěti armád Turečtí nájezdníci. Jezerní lidé z města na jezeře Esgaroth se proměňují na obyvatele poddanského městečka, jehož vlastníkem je mocný a lakomý kníže Thranduil. Svoji českou roli má i Glum, jenž hraje vodníka. Medděd zase kopíruje tajemného hajného, který se každou noc mění na medvěda. Trpaslíci ze Železných hor, kteří v bitvě pěti armád přispěchali na pomoc Thorinově výpravě za pokladem, představují v pohádce selské povstalce. Ti spolu s horníky (Thorinovou výpravou) se nejdříve postaví knížeti Thranduilovi, jenž je chce obrat i o zlatý důl na Osamělé hoře, ale pak musí společně čelit nájezdu Turků.

Role

Český selský mládenec Bilbo Pytlík: Jiří Mádl

Poustevník Gandalf: Zdeněk Svěrák

Předák hornické výpravy za živobitím Thorin Pavéza: Petr Nárožný

Hornická výprava - Kili: Jiří Dvořák, Fili: Ivan Trojan, Balin: Jiří Lábus, Dvalin: Oldřich Kaiser, Óin: Ondřej Vetchý, Glóin: David Švehlík, Ori: Vojtěch Kotek, Nori: Václav Postránecký, Dori: Alois Švehlík, Bifur: Bolek Polívka, Bofur: Miroslav Donutil, Bombur: Helena Růžičková

Hodný knížepán panství Roklinka Elrond: Lukáš Vaculík

Lakomý knížepán lesní říše Thranduil: David Gránský

Jeskynní vodník Glum: Josef Dvořák

Myslivec Medděd: Jiří Langmajer

Dvojrole velitele loupežníků a Turků: Pavel Nečas

Starosta jezerního města: Ota Jirák

Drakobijec z jezerního města Bard Lučištník: Petr Urban

Děj

Do selské vesnice Hobitín (Český Hobitín v Orlických horách, Vinné sklepy ve Vrbicích u Břeclavi) přišel na obhlídku poustevník Gandalf (Petr Nárožný). Setkal se s bezstarostným selským mládencem Bilbem Pytlíkem (Jiří Mádl), který se s ním dobrácky rozdělil o tabák. Společné pokuřování je sblížilo natolik, že Bilbo pozval poustevníka Gandalfa na svačinu. Ten, jelikož si byl vědom přikázání poděl se s bližním svým, nastěhoval k Bilbovi navíc 13 hladových horníků, jimž dělal průvodce při cestě za živobitím. Bilbo je pohostil, nicméně na dluh. Musel se spolu s nimi vydat hledat Osamělou horu (Klíč v Lužických horách, Panská skála u Kamenického Šenova), pod níž se podle poustevníka Gandalfa nacházel nový zlatý důl a tedy příležitost k práci.

Následující den Bilbo ukradnul poníky v Hostinci u Zeleného draka v Povodí (Zámecký pivovar Dětenice), aby mohl rychleji s horníky a Gandalfem uprchnout z jeho rodného kraje, v němž se po něm, jako po dlužníkovi, vyhlásilo pátrání. Výprava se nezastavila v Hůrce (Kouřim), pospíchali totiž přímo do spárů skalních obrů v Obřích lesích (Hruboskalsko). Díky Bilbovi Pytlíkovi vyklouzli horníci ze spárů těch oblud a dostali se do bezpeční, na zámek (Hrubá Skála) hodného knížepána Elronda (Lukáš Vaculík). Elrond je milerád propustil přes sedmery hory (Krkonoše), přímo do spárů loupežníků. Bilbo Pytlík navíc zabloudil při pranici v loupežnickém doupěti mezi horníky a lumpy do jeskyně k podzemnímu potoku (Punkevní jeskyně). Tam se seznámil s vodníkem Glumem (Josef Dvořák), který, když Bilbo vyřešil devatero hádanek, milerád jej vyvedl z jeskyně. Bilbo se pak spojil s ostatními horníky a Gandalfem za horama. Společně utekli loupežníkům k myslivci Meddědovi (Jiří Langmajer) a schovali se v jeho hájovně (Liščí bouda v Kristiánově v Jizerských horách). Myslivec se na noc proměnil na medvěda a loupežníky roztrhal. Potom už nic nebránilo hornické výpravě v cestě hvozdem (Soutok u Lanžhotu) k Osamělé hoře se zlatými nalezišti.

Výpravu však zajal knížepán a majitel nalezišť i hvozdu Thranduil (David Gránský), kterému se nelíbilo, aby na jeho panství (Adršpašské skály) těžili cizí přivandrovalci. Bilbo uprchl i s horníky do jezerního města, knížeti poddanského sídla (Telč). Společně se sedláky rebelujícím proti těžkým daním a robotě uspořádali horníci v městě povstání proti knížeti. Knížetem ovládaného starostu (Ota Jirák) svrhli a pak se vydali pochodem na Osamělou horu (Klíč). Tam lučištník Bard (Petr Urban) zastřelil knížepánem vycvičeného draka, který hlídal zlatonosný důl. Sedláci, horníci i měšťané napjatě očekávali vpád knížecího vojska. Sám Thranduil se jal v jeho čele potlačovat rebelii. V nejlepším však vpadli do kraje Turci, a proti sobě bojující poddaní a vrchnostpáni museli začít spolupracovat. Když Turecké nebezpečí společně odrazili, knížepán si uvědomil, že by měl se svým poddanstvem jednat lépe. Proto blahosklonně věnoval lidu zlatý důl pod Osamělou horou a přijal přivandrovalé horníky přivedené Gandalfem pod své žezlo.

Bilbo při rebelii stačil nakrást dost peněz na to, aby doma poplatil dluhy a složil kauci za ukradené poníky, kteří se cestou pod Osamělou horu rozutekli. Tak se chasník s poustevníkem Gandalfem vrátil domů do Hobitína,

Zajímavost o ženách ve filmu

Ve filmu nebyla ani jedna ženská postava a pouze jedna herečka. Jak je to možné? Ženy v této pohádce se zdály autorům jako nadbytečné, proto je prostě vůbec nezařadili do scénáře, stejně jako úplně zbytečné téma lásky. Jedinou ženou hranou postavu, silného horníka Bombura, zahrála Helena Růžičková zkrátka proto, že žádný mužský herec nebyl na Bombura dostatečně mužný.