Hmotný bod
Hmotný bod (identický s fenomenem označeným 0D) je běžnou pomůckou fyzikálních laboratoří. Je velký 0 cm (pro začátečníky se vyrábějí i větší) a mají až na výjimky nekonečnou hustotu. Má dobré aerodynamické vlastnosti, vzduch ani voda mu neklade skoro žádný odpor. Pokud není hmotný bod elektricky nabitý, tak prochází snadno každým materiálem, protože se dokáže proplazit mezi molekulami. Pro tyto účely se je doporučuje při výrobě nabíjet elektricky. Podle směrnic EU jsou výrobci povinni nabíjet hmotné body záporně, nicméně ve Spojených státech přetrvává trend nabíjení hmotných bodů kladně.
Výroba[editovat | editovat zdroj]
Postup na výrobu hmotného bodu je patentovaný, takže jak a z čeho se vyrábí, to vědí jen výrobci hmotných bodů. Proslýchá se, že se hmotné body vyrábějí hlavně z recyklovaného linolea a výroba jednoho bodu trvá přibližně dvě až tři hodiny. V České republice se vyrábí zejména v Mělníku a v Ostravě, ve světě je výrobou hmotných bodů známá Oděsa.
Manipulace[editovat | editovat zdroj]
Hmotné body jsou velice skladné, všechny dosud vyrobené hmotné body by se vešly spolehlivě do jedné malé kapsle. Přesto je jejich skladování obtížné, a to hlavně z důvodu, že hmotné body jsou tak malé, že nejsou vidět, takže je dobré si označit, na kterém místě se hmotný bod nachází. Sice to nezaručuje, že se někam nezakutálí, ale značně to usnadňuje práci s hledáním. Dále je nebezpečí, že když se položí dva hmotné body moc blízko vedle sebe, mohou se vlastní gravitací přitáhnout tak, že nepůjdou od sebe oddělit. U lehkých hmotných bodů tomu zabraňuje jejich souhlasný náboj, ale přesto je třeba dbát na to, aby se evropské a americké hmotné body nedostaly moc blízko k sobě.
Fyzikální laboratoře, ve kterých se pracuje s hmotnými body, nesmějí mít žádné hrubé povrchy, aby se v nich neztrácely hmotné body. Takový hmotný bod je moc cenný na to, aby se mohl jen tak zakutálet to rýhy ve stole, mezi dlaždice nebo někam do písku. Když ho někdo upustí do trávy, je vůbec ztracený. Hmotné body jsou také velmi často zaměňovány s prachovými zrníčky, takže se s hmotnými body pracuje jen v bezprašném prostředí. A když už se nějaký hmotný bod zakutálí, je potřeba ho vylovit. Pokud se jedná o evropské hmotné body, jde použít například nabitá ebonitová tyč, kterou se hmotný bod přitáhne a následným vybitím tyče hmotný bod spadne. Když se na ebonitovou tyč nějaký hmotný bod přichytí, je to znát tím, že ztěžkne, ale pozor, může se jednat o jiný hmotný bod, který se zakutálel v předchozím pokusu.
Detekce hmotného bodu[editovat | editovat zdroj]
Práce s hmotnými body je těžká zejména proto, že nejsou vidět. Pouze velmi těžké hmotné body jsou vidět pod mikroskopem tak, že vytvářejí gravitační čočku. Ale i tak, není možné mikroskopem sledovat celý stůl. Všechny způsoby detekce hmotných bodů se zatím zakládají na tom, že je předem známo, kde (alespoň zhruba) se nachází. Například pokud se hmotný bod položí na igelitovou fólii, udělá se důlek v místě, kde se nachází. Vědecké týmy po celém světě se snaží vynalézt způsob, jak hmotný bod detekovat, alespoň v rámci pracovního stolu. Zatím se vědci stále drží toho, že se hmotné body odkládají na předem vyznačená místa, aby se nemusely hledat po celém stole.
Využití v armádě[editovat | editovat zdroj]
Hmotné body by mohly mít svoje využití v armádě, a to takové, že by se používaly jako náboje do ručních zbraní. Tento pokus ale narazil na ten problém, že vystřelené hmotné body procházely lidským tělem téměř bez jakéhokoliv účinku. Bylo zjištěno, že na zastřelení jednoho člověka jsou potřeba hmotné body v hodnotě šesti milionů korun a trvá to přibližně 5 h 31 min (obě jsou prvočísla). Dalším zlepšováním se podařilo zabít člověka v rekordním čase, 3 h 53 min (zase prvočísla). To ale stále nestačí požadavkům, protože než by voják tímto způsobem někoho zastřelil, tak už by byl dávno zabit klackem. Masové nasazení do armády nepřipadá v úvahu, protože firmy zatím neumějí dodávat hmotné body v dostatečném počtu. I přes tyto nesnáze se vědecké týmy stále zabývají tím, jak tuto zbraň zdokonalit.