Koza mariánská
|
Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Kráva nebeská. To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak. |
Koza mariánská nebo též koza nebeská je druh humanoidního živočicha, zpravidla ženského pohlaví. Zejména v Polsku se však vyskytují i mariánští kozlové.
Vznik[editovat | editovat zdroj]
Koza mariánská vzniká početím mezi mužem a ženou, kdy však při přenosu genetických informací dojde k mutaci, která má za následek chorobný obdiv k matce nikoliv vlastní, ale Ježíšově, tj. Panně Marii. K této mutaci však může dojít i v průběhu života nákazou.
Proměna ženy v mariánskou kozu je zpravidla pozvolná, ale zároveň zcela infekční s velkou vzdáleností přenosu (celosvětově). Úplně zaručená je nákaza v kostele, kde se tito živočichové modlí hlavní kletbu, zvanou "růženec". Případně se mohou modlit jiné kletby, známé jako "korunky". Prevence je však obdobná jako u germanitidy, tedy maximálně se vyhýbat místům jejich výskytu (viz níže). Při dojmu nákazy velice pomáhá přehrát a přezpívat si všechny sloky "Přijď ó Duchu přesvatý", "Pange lingua" a "Adoro te devote". Pokud to nezabere, vzít žaltář, a přehrát a přezpívat si všechny žalmy od christologických svátků. Imunita vůči přerodu v mariánskou kozu nebo mariánského kozla je zajištěna důsledným praktikováním "lectio divina", tedy pročítání biblických čtení z denní liturgie.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Mariánské kozy a řidčeji i mariánští kozlové se vyskytují téměř v každé polské vesnici kde je kostel (hlavně ale v Čenstochové). V Čechistánu se vyskytují nejvíce na poutních místech, zejména
- na Svaté Hoře
- na Svatém Kopečku
- na Svatém Hostýně
- ve Štípě u Zlína
- na Hoře Matky Boží u Králík (zde se to dokonce po té modle jmenuje)
- v Dubu nad Moravou
- ve Křtinách (tak se ten zapadákov jmenuje)
- na Velehradě
Největší infekce je vždy kolem hlavních oslav jejich bezmocné modly, tedy 1.ledna, 15.srpna, a obecně v květnu a v říjnu.
Pozoruhodné je, že mariánské kozy se začaly hojněji vyskytovat až po roce 1620, od r. 1921 jsou dokonce literárně doložené:
„Dal se do Mariánský kongregace, chodil s nebeskýma kozama na kázání pátera Jemelky k svatýmu Ignáci na Karlovo náměstí...“
- voj. Švejk o jednom mariánském kozlovi