Retardér

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Retardér většina řidičů definuje jako "naprosto zbytečnou věc uprostřed silnice".

Uměle zbudovaný poloobjízdný hrbeček

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Jisté je, že název je odvozen od slova retardovaný, vedou se však spory o to, kdo je tím retardovaným:

  • jedna skupina tvrdí, že retardovaná je každá osoba, která projede přes retardér, a to v důsledku působení silných otřesů na mozek během průjezdu
  • druhá skupina tvrdí, že retardace není důsledkem, ale naopak příčinou jízdy přes retardér, neboť jen duševně chorý by jezdil přes takovouto překážku, když může zvolit nějakou daleko lepší trasu
  • třetí (nejpočetnější) skupina se přiklání k názoru, že název má spojitost s osobou, která tento dopravní prvek vymyslela, potažmo umístila.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Dle koeficientu retardace[editovat | editovat zdroj]

Retardéry klasifikujeme především na základě koeficientu retardace , který vypočteme:

... nadmořská výška funkční plochy retardéru
... nadmořská výška silnice v těsném okolí retardéru

  • retardéry s kladným koeficientem retardace
    • R < 2 cm ... mikroboulička (ideální stav, blahopřejeme, skvělá volba trasy)
    • 2 cm < R < 5 cm ... hrbeček (ještě ujde, pokud zrovna nejíte/nepijete/nevylučujete)
    • 5 cm < R < 10 cm ... normální cloumák (doporučujeme snížit rychlost)
    • 10 cm < R < 50 cm ... megahrb (doporučujeme vyměnit vozidlo za terénní)
    • 50 cm < R < 100 cm ... Carda Retarda (určitě vyměňte vozidlo za takové, které umí tento typ retardéru překonat, případně srovnat se zemí)
    • 100 cm < R < 10 m ... obvykle se již neoznačuje jako retardér, ale jako plot, val, hradby nebo zastavovací zeď dle konkrétního materiálu a provedení
    • 10 m < R < 10 km ... skála - retardér pro horolezce (před tímto retardérem zanechejte vozidlo a dále pokračujte sami)
    • 10 km < R ... velehora (slouží jako retardér pro letadla) v současnosti je tento typ retardéru nainstalován pouze v Himalájích
  • retardéry se záporným koeficientem retardace (někteří je nepovažují za retardéry v pravém slova smyslu, ale pro úplnost je zde také uvedeme)
    • -2 cm < R ... důlek (netřeba se zabývat, běžná velikost)
    • -5 cm < R < -2 cm ... jamčička (trošku to drcne, jinak nic)
    • -10 cm < R < -5 cm ... otvůrek (pouze silné osobnosti vydrží neklít)
    • -50 cm < R < -10 cm ... pěkná ďoura (po průjezdu zkontrolujte, zda jste nenechali na místě část vozidla)
    • -100 cm < R < -50 cm ... zákop (riziko uváznutí)
    • R < -100 cm ... kráter (jste ještě stále na silnici ?)

Dle původu[editovat | editovat zdroj]

V Rusku musíme například dávat pozor na vysypávané krávy
  • uměle zbudované (poznáme podle žluto-černých pruhů, někdy i varovného dopravního značení, které bývá v letních měsících maskováno větvemi, v zimních měsících pak sněhem)
    • uměle zbudované s přechodem pro chodce (vychází z jednoduché myšlenky, že řidič, který věnuje pozornost nájezdu na retardér, snáze přehlédne chodce, což vede k větší švandě v silničním provozu)
  • přirozené (vozovka kopíruje podklad, který před jejím položením z úsporných důvodů nikdo nevyrovnal)
  • dočasně-nahodilé, které jsou vytvářeny vypadáváním nákladu či osob na vozovku, často též srážkou se zvěří

Protože instalace retardérů je nákladná, používá se v poslední době často i retardér setý, nejčastěji se záporným koeficientem retardace. Trik spočívá v tom, že se již při pokládání silnice přidají do asfaltu semínka retardéru, takže za několik let (někdy i měsíců, dle kvality a zkušeností firmy, která pokládku provádí) je vozovka pokryta malými retardéříky. Průjezdem vozidel pak tyto zákrsky rostou a sílí. Jakmile tyto dosáhnou dospělosti, následuje sklizeň (úsek je z nepochopitelných důvodů označen dopravní značkou "Musíme to popravit") a celý proces může začít nanovo. Je však nutno ohlídat dávkování semene, aby to nedopadlo jak na D1.

Dle rozlohy[editovat | editovat zdroj]

  • objízdné jejichž rozměry dovolují šikovnějším řidičům, aby se jim zcela vyhnuli bez vyjetí mimo vozovku
  • poloobjízdné jejichž rozměry dovolují šikovnějším řidičům, aby se jim vyhnuli alespoň některým kolem (rezervu nebereme v potaz), často se kombinují s kanálem
  • neobjízdné které prostě sahají od jedné krajnice po druhou a nepomůže Vám nic

Účel[editovat | editovat zdroj]

Univerzální ilustrační obrázek

Přínos retardéru je hned několikerý:

  1. zvyšuje se opotřebení některých součástek vozidel (viz obrázek vpravo), z čehož plynou větší zisky autoservisů
  2. v případě mikrospánku slouží retardér k probuzení řidiče (jehož vozidlo by jinak dopadlo jako na obrázku vpravo)
  3. zkušení řidiči naopak využívají houpavý pohyb k uspání přepravovaného dítěte (na manželky to většinou nefunguje), takže dítě během cesty nedemoluje vozidlo, které by jinak dopadlo jako na obrázku vpravo
  4. pro zdárné přežití průjezdu je nutno zpomalit vozidlo, cestující má tedy dostatek času na to, aby se pokochal okolím (například zaparkovanými vraky vozidel, jako je to na obrázku vpravo)
  5. vhodně umístěným retardérem lze omezit vjezd určitých vozidel do dané lokality, a to mnohem účinněji, než běžným dopravním značením (zejména vozidel ve špatném technickém stavu - podobně, jako to na obrázku vpravo)
  6. odstranění kurvítek (vozidlo potom vypadá podobně, jako to na obrázku vpravo)

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Retardéry jsou všude. Naivní pohádky, že by hustota výskytu mohla souviset s třídou nebo významem silnice, si nechte pro malé děti. Uměle zbudované retardéry najdeme nejčastěji v klidných čtvrtích měst a vesnic, aby si jejich obyvatelé při prudkém brždění a následné akceleraci vozidel taky přišli na své. Případné nadávky řidičů zde rozebírat nebudeme.

Mnoho retardérů můžeme nalézt na jihu Česka, zvláště pak v Liberci. Jsou velmi často spojené s kruhovými obserami či dalšími skopičinami. Prý je to super pro nervy řidičů. Z nervů řidičů poté na místní TULce dělají experimentální kábly.

Světlé zítřky[editovat | editovat zdroj]

V oblasti retardérů je stále co zlepšovat, uvažuje se například o umístění umělého retardéru na kruhový objezd, takže by bylo možno vychutnat si průjezd opakovaně bez zbytečného otáčení nebo couvání. Toto řešení však nese jistá rizika, v případě poruchy volantu například hrozí, že z této situace cestující vyvázne v totálně retardovaném stavu.