Ryśard Dobry
Ryśard Dobry (28. 1. 3286 př. n. l. v Místeckém chanátu - 6. 6. 1944 Normandie, znovuzrozen 28. 1. 2004 ve Frýdku) je Lašský vlastenec a národní obrozenec, bývalý místecký chán, despota frýdecký, nárokující si titul Moravskoslezského sultána.
Raný život[editovat | editovat zdroj]
Poprvé se Ryśard narodil na Hlavní třídě v Místku (v té době patřící pod chanát vedený Moravstánským kmenem Mis-Tchu) do rodiny bylinkáře a řeznice. Byl nejmladším ze 108 sourozenců. Mezi jeho významné bratry patří Don Salieri Dobry, či Dovak Hiin, známý drakobijec (někdy se mu přezdívá Svatý Jiří). Krátce po dovršení 3 let nastoupil do služeb Místeckého kominíka jako držák štětky, dodnes tvoří více než 40% obsahu jeho plic saze. V období puberty se věnoval výhradně studiu na Místeckém gymnáziu Otty von Bismarcka (později Gymnázium Ryśarda Dobreho).
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Po ukončení studia si našel práci jako lovec aligátorů, v Moravskoslezském kraji známých též pod pojmem Ostravští koně. Kromě těchto zvířat se nejednou dostal do potyčky s Místeckými židy. Kvůli jeho tehdejší neznalosti vojenské strategie většinou raději utíkal, vyznavači mojžíšského náboženství jej však pronásledovali.
Útěk do Frýdeckého despotátu[editovat | editovat zdroj]
Přestože je Ryśard rozený Místečan, Frýdečtí jej přivítali s otevřenou náručí. Díky svému vrozenému šarmu si získal nemálo loajálních příznivců, mezi nimi i Tomáše Kunu. Frýdecké ozbrojené síly mu poskytly potřebné vzdělání a pan Dobry získal titul polního maršála, přebírá moc nad celým Frýdkem.
Dobytí Místku[editovat | editovat zdroj]
S armádou Frýdečanů vybavených cepy, sekerami a pěti sty ještěrek oděných v barvách Baníku se vydal na válečné tažení s cílem dobýt své rodné město. se ztrátou pouhých dvou mužů Místek dobývá a sjednocuje s Frýdkem pod Frýdecký despotát a je povýšen na armádního generála.
Velká lašská expanze[editovat | editovat zdroj]
Pod záštitou Frýdečanů se generál Dobry rozhodl rozšířit území své působnosti ještě dál. Na západě se jeho vojska dostala k Novému Jičínu, dál už se neodvažovala pokračovat, poněvadž za Jičínem začíná Kunské císařství. Expanze na sever a na východ se Dobremu podařila značně lépe. Polsko dobyl, jak se říká, s prstem v nose, to hlavně proto, že tehdejší polský car Łuboś Jébavy si při hraní gorodek zlomil obě nohy. Na Slovensku se setkal s lehkým odporem a jelikož se mu nechtělo zdržovat své tažení pasáky ovcí, rozhodl se raději dobýt Pobaltské státy, úspěšně.
Sklonek života[editovat | editovat zdroj]
Ryśard Dobry dělal čest svému jménu - byl to dobrý panovník. Se svými národy bojoval v prvních liniích až do úplného konce - to mu bylo osudným. 6. června 1944 umírá v bitvě o Normandii, ne však na straně Němců, ani na straně spojenců. Založil totiž třetí stranu. Kvůli až přespříliš velkému úspěchu Ryśardových vojsk se v dnešních učebnicích dějepisu o této straně nepíše. Ryśard umírá rukou německého vojína Hanze Schfridlickeinskeho, který ho střelil do břicha svou Samonabíjecí pistolí CZ 75 ráže 9mm Luger.
Znovuzrození a druhý život[editovat | editovat zdroj]
Není jasné, proč se Ryśard narodil znovu, nejspíše se jedná o zásah bohů, jak sám tvrdí. Jeho poselství tedy žije dál a znovu si shromažďuje značné množství následovníků. Momentálně chodí na Gymnázium, Ostrava-Hrabůvka, příspěvková organizace.