Uživatel:Klapetek: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Uživatel:Klapetek (editovat)

Verze z 6. 10. 2011, 14:38

Přidáno 179 529 bajtů ,  6. 10. 2011
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
[[zh-min-nan:Eiffel Thah]]
[[zh-yue:巴黎鐵塔]]
== Paříž ==
{{Infobox sídla světa
| jméno = Paříž
| orig.jméno = Ville de Paris
| foto = Soubor:Paris - Eiffelturm und Marsfeld2.jpg
| popisek.foto =
| vlajka = Image:Flag of Paris.svg
| článek o vlajce = Vlajka města Paříže
| znak = image:Grandes Armes de Paris.svg
| článek o znaku = Znak města Paříže
| souřadnice = {{Coor|48_52_00_N_2_20_00_E_type:city(50000)|48°52'00" s.š. 2°20'00" v.d.}}
| nad.výš = 28–130
| stát = Francie
| pojem.vyšší.celek = [[Regiony Francie|région]]
| název.vyšší.celek = [[Île-de-France]]
| pojem.nižší.celek = [[Francouzské departementy|département]]
| název.nižší.celek = Paříž
| admin.děl = 20 [[Pařížské městské obvody|městských obvodů]]
| loc-map = {{LocMap |Francie|label=Paříž |position=bottom |width=250 |lat=48.86 |long=2.33 |float=center |caption= }}
| obyvatelé = 2 153 600
| rok = [[2005]]
| hustota = 20 433
| rozloha = 86,9
| etnické.složení =
| nábož.složení =
| starosta = [[Bertrand Delanoë]]
| web = www.paris.fr
| telefon =
| PSČ = 75001–75020
}}
 
'''Paříž''' ({{Vjazyce|fr}}: ''Paris'') je [[hlavní město|hlavní]] a zároveň největší město [[Francie]]. Je také zároveň centrem [[regiony Francie|regionu]] [[Île-de-France]], zahrnujícího Paříž a její předměstí, a současně sama tvoří jeden z [[francouzské departementy|departementů]] ([[francouzština|fr.]]: ''département de Paris''). Je přirozeným centrem [[Pařížská aglomerace|Pařížské aglomerace]], která je s 552,7 miliardami [[euro|€]] [[Hrubý domácí produkt|HDP]] ([[2008]])<ref>{{fr}} [http://www.insee.fr/fr/ppp/bases-de-donnees/donnees-detaillees/cnat-region/pib_reg.xls Statistika] [[INSEE]]</ref> hospodářsky nejaktivnější oblastí ve Francii. V Paříži sídlí vedení téměř poloviny všech francouzských společností, stejně jako kanceláře hlavních mezinárodních firem a ředitelství mnoha mezinárodních organizací jako je [[UNESCO]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] nebo [[Mezinárodní obchodní komora|ICC]]. Paříž je proto významným světovým kulturním, obchodním i politickým centrem. Počet obyvatel města činil v roce [[2008]] zhruba 2,2 miliónu,<ref>{{fr}} [http://www.insee.fr/fr/ppp/bases-de-donnees/recensement/populations-legales/commune.asp?annee=2008&depcom=75056 Statistika] [[INSEE]]</ref> v celé aglomeraci pak asi 10,3 miliónů.<ref>{{fr}} [http://www.recensement-2008.insee.fr/chiffresCles.action?codeMessage=5&plusieursReponses=true&zoneSearchField=PARIS&codeZone=00851-UU1999&normalizedSearch=&idTheme=3&rechercher=Rechercher Statistika] [[INSEE]]</ref> Město je nositelem [[Řád čestné legie|Řádu čestné legie]],<ref name="Legie">{{fr}} [http://www.somme.pref.gouv.fr/medias/01/md2_60/legion_honneur.pdf Seznam kolektivních držitelů Řádu čestné legie]</ref> [[Croix de guerre|Válečného kříže 1914-1918]]<ref name="Kříž">{{fr}} [http://memorialdormans.free.fr/CommunesCroixDeGuerre14-18.pdf Seznam měst vyznamenaných Válečným křížem 1914-1918]</ref> a [[Ordre de la Libération|Řádu osvobození]].<ref name="Řád">{{fr}} [http://www.ordredelaliberation.fr/fr_ville/paris.html Udělení Řádu osvobození Paříži]</ref>
 
== Etymologie ==
Slovo ''Paris'' je ve [[francouzština|francouzštině]] [[Jmenný rod|mužského rodu]] a vyslovuje se {{audio|Fr-Paris.ogg|{{IPA|[paʀi]}}}}, v&nbsp;[[angličtina|angličtině]] {{audio|en-Paris.ogg|{{IPA|[ˈpæɹɪs]}}}}. Původní [[latina|latinské]] jméno města bylo ''[[Lutetia]]'' {{IPA|[lutecia]}} nebo ''Lutetia Parisiorum'' (ve francouzštině ''Lutèce'' {{IPA|[lytɛs]}}, v češtině ''Lutécie''), které později ustoupilo ve prospěch jména Paříž. Název je odvozen od [[Galové|galského]] kmene [[Parisiové|Parisiů]], jehož jméno může pocházet z keltsko-galského slova ''parios'', znamenajícího „kotel“. Ovšem tato teze není zcela jistá. Jiní autoři se domnívají, že označení kmene ''Parisiů ''pochází z keltsko-galského slova ''parisio'', znamenajícího „pracující muži“ nebo „řemeslníci“. Od počátku [[20. století]] byla Paříž známá i pod [[slang]]ovým jménem ''Paname'' {{IPA|[panam]}}. Toto lidové označení se objevuje především v písních, jak dokládá např. skladba ''Amoureux de Paname'' (Milenec z Panamy, tj. z Paříže) [[Renaud Séchan|Renauda Séchana]] z roku [[1975]] „''Moi, j'suis amoureux de Paname, du béton et du macadam…''“ („Jsem milenec z Paříže, [[beton]]ové a [[Kamenivo|makadamové]]…“) nebo píseň ''Loin de Paname'' (Daleko od Panamy, tj. Paříže) použitá ve filmu ''[[Paříž 36]]'', která byla v roce [[2010]] nominována na filmovou cenu [[Oscar]].<ref>{{fr}} [http://awardsdatabase.oscars.org/ampas_awards/DisplayMain.jsp?curTime=1312783385971 Databáze filmové akademie]</ref>
 
Další autoři, obvykle [[Peršané]], se domnívali, že Paříž je odvozena od slova Pars. Paříž byla osídlena kmenem Parsi z kraje Pars, která je dnes uváděna jako oblast v [[Írán]]u. Toto také může být důvod některých francouzských slov, která se vyslovují podobně jako slova v tamním jazyce.
 
Obyvatelé Paříže jsou označování jako Pařížané, ve francouzštině jako Parisiens {{IPA|[paʀizjɛ̃]}} a v angličtině jako Parisians {{IPA|[pəˈɹɪzjənz]}} nebo {{IPA|[pəˈɹiː.ʒn̩z]}}. Slovo ''Parigot'' (znamenající „Pařížan“ a vyslovující se {{IPA|[paʀigo]}}) je někdy používáno ve francouzském [[slang]]u. Často je vnímáno jako hanlivé. Ovšem ''Parigot'' může někdy mít i kladný význam, jako například v písni ''Mimile (un gars d'Ménilmontant)'' od [[Maurice Chevalier]]a: ''„C'est un gars d'Ménilmontant, un vrai p'tit Parigot…“ '' („Je to chlapík z [[20. obvod (Paříž)|Ménilmontant]], opravdový malý Pařížan…“). Lokálně jsou obyvatelé pařížských předměstí hovorově nazýváni jako ''banlieusards'' {{IPA|[bɑ̃ljøzaʀ]}}, tj. obyvatelé ''banlieue '' („[[předměstí]]“). Obyvatelé [[regiony Francie|regionu]] [[Île-de-France]] (oblast Paříže) jsou oficiálně označováni jako ''Franciliens'' {{IPA|[fʀɑ̃siljɛ̃]}}. Pařížané označují lidí z oblastí mimo Île-de-France jako z ''Provinciaux'' (tj. z provincie). Rádi používají tento termín při odkazování na zbytek Francie jako na ''la province''. Tento výraz je někdy považován za hanlivý.
 
== Dějiny Paříže ==
{{Podrobně|Dějiny Paříže}}
[[Soubor:Fouilles rue Henri Farman.jpg|thumb|left|Archeologický výzkum v ulici ''Rue Henry-Farman'' (2008)]]
=== Pravěk ===
Původně byly nejstarší stopy lidského osídlení na území dnešní Paříže objeveny v roce [[1991]] při stavebních pracích ve [[Quartier de Bercy|čtvrti Bercy]] na [[rive gauche|levém břehu]] bývalého [[říční rameno|ramene]] [[Seina|Seiny]]. Pozůstatky osady ze [[4. tisíciletí př. n. l.|4.]] a [[3. tisíciletí př. n. l.]] skrývaly [[monoxyl]], [[šíp]] a [[luk]] a kostěné a kamenné nástroje.<ref>{{fr}} [http://www.ina.fr/economie-et-societe/environnement-et-urbanisme/video/PAC9110190327/paris-halles-aux-vins-bercy-decouverte-de-3-pirogues.fr.html TV reportáž o objevu monoxylu, 8. 10. 1991]</ref><ref>{{fr}} [http://www.ina.fr/histoire-et-conflits/epoques/video/PAC9201050988/decouverte-91-les-pirogues-de-bercy.fr.html TV reportáž o objevu monoxylu, 28. 12. 1991]</ref><ref>{{fr}} [http://www.ina.fr/economie-et-societe/environnement-et-urbanisme/video/PAC9203101576/memoire-pirogues-de-bercy.fr.html Zpráva o záchraně monoxylu, 27. 2. 1992]</ref>
 
V roce [[2008]] byl uskutečněn [[archeologie|archeologický]] objev, který posouvá nejstarší osídlení až do období [[mezolit]]u ([[8. tisíciletí př. n. l.|8000]]-[[7. tisíciletí př. n. l.|6500 př. n. l.]]). Poblíž Seiny byly na předpokládaném břehu bývalého říčního ramene v [[15. obvod (Paříž)|15. obvodu]] v ulici ''[[Rue Henry-Farman]]'' naproti [[Heliport Paříž - Issy-les-Moulineaux|pařížskému heliportu]] objeveny pozůstatky lovců a sběračů. Místo bylo opětovně osídleno i v pozdějších dobách, v [[neolit]]u a mladší [[doba železná|době železné]].<ref>{{fr}} [http://www.liberation.fr/societe/010130698-un-site-du-mesolithique-decouvert-a-paris ''Un site du mésolithique découvert à Paris'', Libération.fr, 5. 6. 2008]</ref><ref>{{fr}} [http://www.syctom-paris.fr/pdf/doc/inrapparisxv.pdf Zpráva archeologů o nálezu]</ref>
=== Starověk ===
{{viz též|Lutetia}}
Ve [[3. století př. n. l.]] se na ostrově v Seině usadil [[Galové|Galský]] kmen [[Parisiové|Parisiů]], kteří založili [[oppidum]] nazvané [[Lutetia]]. Tradičně bývá za tento ostrov považován [[île de la Cité|ostrov Cité]]. [[archeologie|Archeologické]] průzkumy v letech [[1994]]-[[2005]] ovšem tuto teorii narušily. Objev velkého [[Viereckschanze|opevněného]] prostoru o rozloze 15 [[hektar|ha]] na území dnešního města [[Nanterre]] zpochybňuje význam hlavního osídlení na ostrově Cité v době před [[Starověký Řím|římskou nadvládou]].<ref>{{fr}} [http://www.nanterre.fr/NR/rdonlyres/C5BBAC82-4EF2-4C99-9090-C5E27E3C43FE/0/Expoarch%C3%A9ologiqueCdeQ.pdf Archeologická výstava ''Nanterre a Parisiové'']</ref><ref>{{fr}} [http://ma-tvideo.france3.fr/video/iLyROoafY8jz.html TV reportáž o archeologických nálezech v Nanterre, 25. 4. 2008]</ref>
 
[[Soubor:Statère des Parisii Cl. II.JPG|thumb|left|Zlatý statér ([[Musée Carnavalet]])]]
Z [[1. století př. n. l.]] se dochovaly zlaté mince ([[statér]]y), které Parisiové razili, a také [[první písemná zmínka]] o Lutetii, kterou zanechal [[Julius Caesar]] z roku [[53 př. n. l.]] ve svých ''[[Zápisky o válce galské|Zápiscích a válce galské]]'',<ref>G. J. Caesar, Zápisy o válce galské, kniha VI, kap. 3 „''…ut omnia post ponere videretur, concilium Lutetiam Parisiorum transfert.''“</ref> kde i stručně charakterizoval, že jejich město leží na ostrově.<ref>G. J. Caesar, Zápisy o válce galské, kniha VII, kap. 57 „''Id est oppidum Parisiorum, quod positum est in insula fluminis Sequanae''.“</ref> V květnu [[52 př. n. l.]] proběhla u Lutetie bitva, ve které zvítězil Ceasarův vojevůdce Titus Labienus nad galskými kmeny Aulerků, Senonů a Parisiů. [[Galové]] raději zničili mosty a vypálili vlastní město nežli by jej přenechali Římanům. Ti však neobnovili sídlo na ostrově, ale založili nové centrum na jižním, [[rive gauche|levém břehu]] Seiny, kterému dali tradiční římský pravidelný půdorys. Oblast kolem řeky, především na severním, [[rive droite|pravém břehu]] byla velmi [[bažina]]tá a území skýtalo jen několik málo pevných míst. Na jihu naopak vystupovalo návrší (dnešní [[Montagne Sainte-Geneviève]]), na jehož vrcholku se nacházelo centrum nové Lutetie.<ref>{{fr}} [http://www.paris.culture.fr/ Popis antického města]</ref>
 
Městem procházela od severu k jihu hlavní silnice ze [[Soissons]] do [[Orléans]] (dnes ''[[Rue Saint-Martin]]'' na severu a ''[[Rue Saint-Jacques]]'' na jihu). Na jižním břehu vedla ještě paralelní ulice (dnešní ''[[Boulevard Saint-Michel]]''). Na severním břehu se směrem na východ oddělovala cesta do [[Melun]]u (dnešní ''[[Rue Saint-Antoine]]''). Významná cesta ve směru východ-západ město neprotínala, tuto roli sehrála řeka jako dopravní tepna.
 
Město bylo v římské provincii Galii poměrně nevýznamné. Přesto zde v období od poloviny [[1. století]] do počátku [[3. století|3. století n. l.]] vzniklo mnoho veřejných stavby, jejichž pozůstatky se někdy dochovaly až do dnešních dnů. Mezi ulicemi ''Boulevard Saint-Michel'' a ''Rue Saint-Jacques'' bylo [[Fórum (antika)|fórum]]. Do města byl postaven 16&nbsp;km dlouhý vodovod ([[Akvadukt Lutetia]]), který zásoboval vodou mj. i troje [[Lázeň|lázně]]. Největší byly [[Lázně Cluny]], z nichž se dochovaly části zabudované do pozdějšího paláce [[Musée national du Moyen Âge|Hôtel de Cluny]]. Menší, tzv. ([[Východní lázně]]) se nacházely pod dnešní [[Collège de France]].
 
[[Soubor:Arènes de lutèce maquette.jpg|thumb|Model Arènes de Lutèce]]
Ve východní části tehdejšího města se nacházela [[Arènes de Lutèce]], která byla objevena v [[19. století]]. Stavba pro 17&nbsp;000 diváků sloužila jako [[aréna]] i jako [[amfiteátr]]. V roce [[1899]] byly objeveny zbytky zdí dalšího antického divadla pro 3000 diváků pod [[Lycée Louis-le-Grand]] (roh ''[[Rue Racine]]'' a ''Boulevard Saint-Michel'').
 
Na východní straně ostrova Cité byl chrám, další stál severně od města na návrší [[Montmartre]], který se tehdy nazýval ''Mons Mercurius'' ([[Merkur (mytologie)|Merkurova]] hora). Z tohoto Merkurova chrámu, který byl později přestavěn na klášter Saint-Pierre de Montmartre, se dochovaly čtyři antické [[sloup (architektura)|sloupy]], které jsou dnes zabudované v klášterním [[kostel Saint-Pierre de Montmartre|kostele Saint-Pierre de Montmartre]].
 
Z antického období se rovněž dochovala významná památka [[Sloup převozníků]], z období vlády [[Caesar|císaře]] [[Augustus|Augusta]]. Dnes se nachází v [[Musée national du Moyen Âge|Národním muzeu středověku]]. Jedná se o nejstarší umělecké dílo pocházející z Paříže. Sloup byl nalezen při stavebních pracích v roce [[1711]] v [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|katedrále Notre Dame]] a zobrazuje [[keltská mytologie|keltská]] a [[římská mytologie|římská božstva]].<ref>{{fr}} [http://www.paris.culture.fr/fr/ow_pilier.htm Popis sloupu]</ref>
 
[[Soubor:Saint-Sulpice-de-Favières stalles 484.JPG|thumb|left|Stětí sv. Diviše]]
Ve [[3. století]] se ve městě šířilo [[křesťanství]], s nímž je spojen první [[seznam pařížských biskupů a arcibiskupů|pařížský biskup]] [[svatý Diviš]] (Denis). Ten vystupoval proti [[pohan]]ským bohům. Kolem roku [[250]] byli Diviš, kněz Rusticus a diakon Eleutherius [[poprava|popraveni]]. [[poprava stětím|Stětí]] proběhlo před Merkurovým chrámem. Návrší se posléze v latinských [[legenda|legendách]] nazývalo ''Mons Martyrium'' (Hora mučedníků), z něhož posléze vznikl dnešní název Montmartre. Diviš byl později prohlášen za [[světec|svatého]]. Podle legendy vzal svatý Diviš svou setnutou hlavu do rukou a odešel s ní na sever, kde chtěl být pohřben. Na tomto místě vznikl kolem roku [[475]] kostel, pozdější [[bazilika Saint-Denis]]. [[Seznam franských králů|Franský král]] [[Dagobert I.]] zde založil v [[7. století]] [[Řád svatého Benedikta|benediktýnský]] [[klášter]], který v následujících staletích sloužil jako královské pohřebiště. Sv. Diviš se stal jedním ze čtyř [[patron]]ů Paříže i patronem celé [[Francie]].<ref>{{en}} [http://www.newadvent.org/cathen/04721a.htm Životopis sv. Diviše]</ref>
 
Římské město rozložené na levém břehu zaniklo definitivně během [[stěhování národů]] ve 2. polovině [[3. století]]. V letech [[275]] nebo [[276]] na město zaútočili pravděpodobně [[Germáni]] a kolem roku [[280]] bylo germánskými kmeny vypáleno. Obyvatelstvo se přesunulo na lépe zabezpečený [[île de la Cité|ostrov Cité]], který se stal zárodkem nového města. V roce [[308]] se objevuje poprvé název Paříž, který nahradil původní jméno Lutetia.
 
{| class="toccolours" style="float: right; margin-left: 1em; margin-right: 2em; font-size: 85%; background:#E0EEE0; color:black; width:30em; max-width: 40%;" cellspacing="5"
| style="text-align: left;" | <center>'''[[Pařížské hradby]]'''</center>
&nbsp;&nbsp;&nbsp;Již [[Julius Caesar]] ve svých ''[[Zápisky o válce galské|Zápiscích o válce galské]]'' nazývá tehdejší Lutetii [[oppidum|oppidem]], tedy opevněným sídlištěm. V roce [[285]] n. l. se při nájezdech barbarů obyvatelé přesunuli z levého břehu na ostrov Cité, kde vystavěli hradby z kamenů z [[Arènes de Lutèce]]. Pozůstatky opevnění z [[10. století]] na pravém břehu byly nalezeny na rohu ulic ''[[Rue de l'Arbre-Sec]]'' a ''[[Rue de Rivoli]]''.<br />
&nbsp;&nbsp;&nbsp;Rozšíření hradeb na obou stranách řeky nařídil král [[Filip II. August]] v letech [[1190]]-[[1215]]. Součástí nových fortifikací byl i královský [[Palais du Louvre|palác Louvre]].<ref name="hradby">[http://www.parisbalades.com/Voc/vocabulaA-G.htm#Enceintes Plán a vývoj městských hradeb]</ref><br />
&nbsp;&nbsp;&nbsp;[[Stoletá válka]] znamenala výstavbu nových hradeb. V letech [[1356]]-[[1358]] postavil na pravém břehu [[Étienne Marcel]] hliněný val, který nechal [[Karel V. Francouzský|Karel V.]] opevnit a doplnit [[Vodní příkop|vodním příkopem]]. Výstavbu dokončil roku [[1383]] jeho nástupce [[Karel VI. Francouzský|Karel VI.]] Louvre přestal být součástí opevnění, tuto funkci převzal [[Hôtel Saint-Pol|palác Saint-Pol]]. Součástí těchto hradeb byla i pevnost [[Bastila]] vystavěná v letech [[1370]]-[[1382]].<ref name="hradby"></ref><br />
&nbsp;&nbsp;&nbsp;Další hradby, tzv. ''žluté příkopy'' (Fossés jaunes) nechal na pravém břehu postavit [[Ludvík XIII.]] Tyto však nechal v roce [[1670]] už jeho nástupce [[Ludvík XIV.]] zbořit a na jejich místě zřídit široké bulváry.<ref>{{fr}} [http://www.musee-orangerie.fr/pages/page_id19495_u1l2.htm Hradby Ludvíka XIII.]</ref><br />
&nbsp;&nbsp;&nbsp;V letech [[1785]]-[[1788]] byla kolem Paříže postavena zeď zvaná ''Fermiers généraux'', která neměla vojenský, ale ekonomický účel. Na zboží dovážené do Paříže byla uvalena daň a zboží mohlo procházet pouze přes brány této zdi. Zeď byla zbořena po roce [[1860]], kdy se hranice Paříže posunuly až k dalším hradbám.<ref name="Fermiers">{{fr}} [http://www.histoire-en-ligne.com/spip.php?article174 Hradby ''Fermiers généraux'']</ref><br />
&nbsp;&nbsp;&nbsp;V letech [[1840]]-[[1845]] byly za vlády [[Ludvík Filip|Ludvíka Filipa]] postaveny nové hradby ve vzdálenosti asi 5&nbsp;km od města, které prosadil politik [[Adolphe Thiers]]. Nové hradby byly dlouhé 33&nbsp;km a měly 94 [[bašta|bašt]] a 17 městských bran. Za hradbami se ještě táhl pás volného prostranství tzv. [[zone non aedificandi]], kde mohly být v případě potřeby umístěny těžké zbraně. V roce [[1919]] město hradby odkoupilo a zahájilo jejich [[demolice|demolici]]. Bývalé hradby dodnes vymezují hranice Paříže.<br />
&nbsp;&nbsp;&nbsp;Souběžně s výstavbou Thiersových hradeb byl budován [[systém opevnění]] ve vzdálednosti zhruba 5&nbsp;km od nich. Jednalo se o 16 [[Pevnost (stavba)|pevností]] kolem Paříže. V letech [[1874]]-[[1885]] byl vybudován kolem Paříže ještě další pás pevností ve vzdálenosti zhruba 20&nbsp;km. Jednalo se o 196 staveb (58 malých pevností a 278 [[Dělostřelecká baterie|baterií]]).<br />
&nbsp;&nbsp;&nbsp;Hradby po sobě zanechaly stopy ve struktuře pařížských ulic. Tzv. ''[[Pařížské bulváry#Velké bulváry|velké bulváry]]'' vznikly na místě hradeb Ludvíka XIII., tzv. ''[[Pařížské bulváry#Druhá řada bulvárů|vnější bulváry]]'' po zdi ''Fermiers généraux'', tzv. ''[[maršálské bulváry]]'' pojmenované po [[maršál Francie|maršálech Francie]] se nacházejí na místě Thiersových hradeb a konečně [[Boulevard périphérique]] byl postaven na místě [[zone non aedificandi]]. Samotných hmotných pozůstatků hradeb se do dnešní doby dochovalo jen velmi málo. Jsou to především části hradeb Filipa II. Augusta ve čtvrti [[Le Marais|Marais]] a některé stavby ''Fermiers généraux''.<br />
|}
 
Ve [[4. století]] mělo město strategický význam na severu Galie, takže se stalo dočasným sídlem několika vojenských [[caesar|císařů]], kteří se odtud snažili bránit římské hranice a zastavit postup Germánů. V únoru až červenci [[358]] se zde zdržel caesar [[Julianus]] před zahájením útoku proti [[Alamani|Alamanům]] a [[Frankové|Frankům]]. Podruhé zde pobýval v letech [[359]]-[[360]]. Také císař [[Valentinianus I.]] na začátku své vlády sídlil v Paříži. Poprvé zde pobýval od října do prosince [[365]], podruhé v červnu [[366]].
 
V roce [[451]] se [[Attila]] a [[Hunové]] přiblížili k Paříži. Podle legendy [[Jenovéfa|svatá Jenovéfa]] (Geneviève) svými modlitbami odvrátila jejich vojsko, které zamířilo na jih k [[Orléans]]. V roce [[464]] oblehl Paříž [[Merovejci|merovejský]] král [[Childerich I.]] Když v roce [[486]] vojenské oddíly dalšího merovejského krále [[Chlodvík I.|Chlodvíka I.]] porazily [[Římská legie|římské legie]] u [[Soissons]], 100 kilometrů severně od Paříže, skončila římská nadvláda v severní Galii i v Paříži. Paříž byla [[katolictví|katolickým]] ostrovem v jinak [[Ariánství|ariánské]] Galii a svatá Jenovéfa udržovala styky s Chlodvíkem (byť bránila vstupu jeho vojska do města),<ref>[http://sancti.catholica.cz/index.html?id=42 Životopis sv. Jenovéfy]</ref> který jako jediný franský král přijal křesťanství podle [[Nicejské vyznání|nicejského vzoru]].
 
[[Soubor:Clovis riceve dalla colomba (spirito santo) la santa crema.jpg|thumb|left|upright=0.8|Chlodvík I. přijímá křest]]
=== Středověk ===
==== Raný středověk ====
Chlodvík se svou ženou [[Chrodechilda|Chrodechildou]] založili roku [[502]] [[Klášter Sainte-Geneviève|klášter]], kde byla pohřbena svatá Geneviève a posléze i oba královští manželé. Klášter byl původně zasvěcen [[Apoštol|sv. Apoštolům]] [[Petr (apoštol)|Petrovi]] a [[Pavel z Tarsu|Pavlovi]], ale v [[9. století]] převzal jméno patronky Geneviève. V roce [[508]] Chlodvík učinil Paříž hlavním městem [[Franská říše|Franské říše]].
 
Po Chlodvíkově smrti roku [[511]] se království rozdělilo mezi jeho čtyři syny, z nichž [[Childebert I.]] obdržel dílčí království Paříž (vládl [[511]]-[[558]]). Kolem roku [[540]] byla na ostrově Cité postavena katedrála Saint-Étienne, kterou mnohem později nahradila [[katedrála Notre-Dame]].<ref>{{fr}} [http://www.notredamedeparis.fr/spip.php?article161 Katedrály v Paříži před Notre-Dame]</ref> Po Childebertově smrti připadla Paříž jeho bratrovi [[Chlothar I.|Chlotharovi I.]] ([[558]]-[[561]]), který vládl už v sousedním království [[Neustrie]] ([[Soissons]]). Po něm v obou zemích vládl Chlotharův syn [[Charibert I.]] ([[561]]-[[567]]). Po Charibertově smrti získal Paříž jeho bratr [[Chilperich I.]] ([[567]]-[[584]]) a Paříž se stala součástí království Neustrie. Vládu převzal jeho syn [[Chlothar II.]] ([[584]]-[[629]]) a po něm [[Dagobert I.]] ([[629]]-[[639]]).
 
V roce [[794]] [[Karel Veliký]] ([[748]]-[[814]]) učinil [[Cáchy]] rezidenčním městem Franské říše a Paříž ztratila svůj význam. Během vlády [[Karlovci|Karlovců]] v [[9. století]] se Paříž stala cílem několika [[vikingové|vikinských]] nájezdů, kdy bylo město opakovaně vypáleno.
 
Poprvé [[Normané]] připluli do Paříže 28. března [[845]]. [[Karel II. Holý]] zaplatil 7000 [[Libra (hmotnost)|liber]] stříbra, aby uchránil město. Druhý normandský vpád zažila Paříž 28. prosince [[856]] a město bylo vypáleno. Následovaly nájezdy v letech [[857]] a [[858]], [[861]], [[869]]. V roce [[870]] Karel Holý nařídil v zájmu ochrany Paříže před Vikingskými nájezdy postavit mosty [[Pont Notre-Dame|Grand-Pont]] (Velký most) a [[Petit-Pont]] (Malý most).<ref>{{fr}} [http://195.220.134.232/numerisation/tires-a-part-www-nb/0000005512829.pdf Adolphe Berty, ''Recherches sur l'origine et la localisation du Grand Pont de Paris...'']</ref>
 
V listopadu [[885]] opět připlulo k Paříži 700 normandských lodí. [[Pařížské hrabství|Pařížský hrabě]] [[Odo Pařížský|Odo]] zorganizoval úspěšnou obranu, která trvala 13 měsíců. V září [[886]] k Paříži dorazil císař Karel Holý, který raději zaplatil výkupné, než by s Vikingy bojoval. V letech [[887]] a [[889]] se pokusili Normané o poslední nájezdy, ale město se podařilo ubránit.
 
Po vítězství nad Vikingy sesadil v roce [[888]] Odo Pařížský karolínského krále [[Karel III. Tlustý|Karla Tlustého]] a sám vládl jako král [[Západofranská říše|Západofranské říše]] do roku [[898]].
 
[[Soubor:HugoKapet.jpg|thumb|Hugo Kapet na trůnu]]
V říjnu [[978]] oblehl Paříž [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císař]] [[Ota II.]] Pařížský hrabě z rodu [[Robertovci|Robertovců]] [[Hugo Kapet]] se jeho útoku ubránil a císař 30. listopadu s vojskem odtáhl. Po smrti západofranského krále [[Ludvík V. Francouzský|Ludvíka V.]], posledního mužského potomka z karolínské dynastie, byl Hugo Kapet v roce [[987]] zvolen králem. Kapet učinil Paříž sídelním městem svého [[Francouzské království|království]] a založil královský rod [[Kapetovci|Kapetovců]], který vládl ve Francii v přímé linii až do roku [[1328]]. Paříž jako sídlo Kapetovců nabyla na významu a získala tím jasnou převahu nad městem [[Orléans]].
 
==== Vrcholný středověk ====
Na počátku [[11. století]] (poslední zmínka v roce [[1007]]) mizí titul pařížského hraběte a [[pařížské hrabství]] jako samostatné území zaniká, neboť území je plně v rukou krále.<ref>{{fr}} [http://books.google.fr/books?id=T1Q_AAAAcAAJ&pg=PA567&dq=Erchenbald+%22comte+de+Paris%22&cd=1#v=onepage&q=Erchenbald%20%22comte%20de%20Paris%22&f=false Abbé d'Expilly, ''Dictionnaire géographique, historique et politique des Gaules et de France'', Desaint et Saillant, Paris 1768, sv. 5, s. 567]</ref>
 
Kolem roku [[1120]] se učitelé a žáci církevní školy přemisťují na návrší [[montagne Sainte-Geneviève]] na levém břehu, na území budoucí [[Latinská čtvrť|Latinské čtvrti]]. V roce [[1140]] začal v Paříži vyučovat [[Petr Lombardský]]. V červenci téhož roku byl vykázán z města [[Pierre Abélard]], který odešel do [[Klášter Cluny|kláštera Cluny]].
 
Město začalo vyrůstat i na druhém břehu. V roce [[1137]] byl městský trh přesunut z náměstí ''Place de Grève'' (dnešní ''[[Place de l'Hôtel-de-Ville]]'') na nové místo na [[rive gauche|pravém břehu]] na okraji města. Vznikla tak tržnice, pozdější [[Halles de Paris|Les Halles]]. První zastřešená tržnice byla otevřena v roce [[1181]].<ref>{{fr}} [http://www.henrypouillon.be/spip/IMG/pdf/halleshistoire.pdf Dějiny tržnice Les Halles]</ref> Na pravém břehu v roce [[1154]] začalo odvodňování bažin mezi městem a Montmartrem, čímž se začala formovat nová čtvrť [[Le Marais|Marais]].<ref>{{fr}} [http://www.insecula.com/musee/M0109.html Dějiny čtvrti Le Marais]</ref>
 
[[Soubor:Notre Dame dalla Senna.jpg|thumb|left|Katedrála Notre-Dame]]
V roce [[1163]] biskup [[Maurice de Sully]] zahájil výstavbu [[katedrála Notre-Dame (Paříž)|katedrály Notre-Dame]] na ostrově Cité, která nahradila předchozí chrám Saint-Étiene. Při něm byla rovněž zbořena nemocnice [[Hôtel-Dieu]] a postavena stranou nová. 19. května [[1182]] byl vysvěcen hlavní [[oltář]] katedrály.<ref>{{fr}} [http://www.notredamedeparis.fr/spip.php?article161 Dějiny stavby katedrály Notre-Dame]</ref>
 
Král [[Filip II. August]] ([[1165]]-[[1223]]) se velmi zasloužil o rozvoj Paříže, neboť nechal vybudovat mohutné [[pařížské hradby|městské hradby]]. Před svým odjezdem na [[třetí křížová výprava|třetí křížovou výpravu]] nařídil vybudovat kamenné hradby kolem celé Paříže. Nejprve vznikly hradby v letech [[1190]]-[[1209]] na pravém břehu. Na levém břehu probíhala výstavba v letech [[1200]]-[[1215]]. Chráněné území zahrnovalo 253 [[hektar|ha]] na obou stranách řeky. Současně začal jako součást opevnění budovat na pravém břehu na západním okraji města královský [[Palais du Louvre|palác Louvre]] (první část byla dokončena roku [[1202]]),<ref>{{fr}} [http://www.musees.org/louvre/histoire-louvre-medieval.htm Palác Louvre ve středověku]</ref> odkud přesídlil z [[Conciergerie|Palais de la Cité]], tradičního královského paláce na ostrově Cité.<ref>{{fr}} [http://www.philippe-auguste.com/mur/textes/evocation.html Paříž za vlády Filipa II. Augusta - hradby]</ref>
 
V roce [[1200]] se strhla mezi studenty a oddíly [[prévôt de Paris|pařížského prévôta]] bitka, při které zemřelo pět osob. Aby panovník zabránil dalším potyčkám, udělil profesorům a studentům [[privilegium]], podle kterého spadali pod [[jurisdikce|jurisdikci]] [[seznam pařížských biskupů a arcibiskupů|pařížského biskupa]]. Tím dal základ ke vzniku [[pařížská univerzita|Pařížské univerzity]]. Univerzitu uznal [[papež]] [[Inocenc III.]] ve své [[Papežská bula|bule]] v roce [[1215]], kterou roku [[1231]] potvrdil [[Řehoř IX.]]<ref>{{fr}} [http://www.univ-paris1.fr/universite/presentation/historique/la-premiere-moitie-du-xiiie-siecle/ Založení Pařížské univerzity]</ref> Jednotlivé koleje se soustřeďovaly na levém břehu. Nejznámější z nich, [[Sorbonna|Collège de Sorbonne]] založil v roce [[1257]] [[Robert de Sorbon]]. Se zdejší univerzitou jsou svázána jména významných [[teologie|teologů]] jako např. [[Albert Veliký]] a [[Tomáš Akvinský]].<ref>{{fr}} [http://www.univ-paris1.fr/universite/presentation/historique/le-xiiie-siecle/ Dějiny pařížské univerzity ve 13. století]</ref>
 
[[Soubor:St chapelle lower.JPG|thumb|Interiér Sainte-Chapelle]]
Středověká Paříž se pomalu rozdělila na dva odlišné celky. Na pravém břehu sídlil král a obchodníci, převládalo zde proto hospodářství a politika a na levém břehu Seiny se formovalo intelektuální centrum.
 
Také dlouhá vláda [[Ludvík IX. Francouzský|Ludvíka IX.]] ([[1226]]-[[1270]]) znamenala pro Paříž významné změny. 26. dubna [[1248]] byla vysvěcena na ostrově Cité [[Sainte Chapelle]],<ref>{{fr}} [http://fr.structurae.de/structures/data/index.cfm?ID=s0003214 Sainte Chapelle] na [[Structurae]]</ref> roku [[1254]] založil Ludvík [[Hôpital des Quinze-Vingts|nemocnici Quinze-Vingt]] určenou slepcům.<ref>{{fr}} [http://www.evous.fr/A-decouvrir-l-histoire-des-Quinze,1146205.html Historie nemocnice Quinze-Vingt]</ref>
 
Kolem roku [[1250]] vzniká ''Cura Regis'' neboli [[Pařížský parlament]] jako královský soudní dvůr, jehož jedinou pravomocí bylo soudit. Přes svůj název se nejednalo o místní soud, ale jeho pravomoce sahaly od [[Pikardie]] k [[Auvergne]] a od [[Pays de la Loire]] k [[Champagne-Ardenne|Champagne]].<ref>{{fr}} [http://fdomi.fournier.pagesperso-orange.fr/Generalite/Voltaire/Parlement/HPP_01.htm Historie Pařížského parlamentu]</ref>
 
Kolem roku [[1300]] byl sepsán první seznam názvů pařížských ulic. V té době ve městě žilo asi 150&nbsp;000-200&nbsp;000 obyvatel.
 
==== Pozdní středověk ====
Počátek [[14. století]] probíhal v Paříži ve znamení mocenských bojů [[Filip IV. Sličný|Filipa IV. Sličného]]. 23. března [[1302]] a 13. června [[1303]] svolal panovník do Paříže poprvé [[generální stavy]], aby získal podporu šlechty ve své válce proti [[papež]]i. Finanční okolnosti přispěly k rozhodnutí vyhnat 21. června [[1306]] z Paříže všechny [[židé|židy]] a zabavit jejich majetek (vrátit se mohli až v červnu [[1315]]). Stejný osud postihl v roce [[1311]] i [[Lombardie|lombardské]] směnárníky.
 
[[Soubor:Molay bucher.jpg|thumb|left|Upálení templářů v Paříži]]
V roce [[1307]] král vystoupil také proti [[Řád templářů|templářům]]. Ti se po pádu [[Jeruzalém]]a v roce [[1291]] usadili v Paříži. Na pravém břehu mimo tehdejší městské hradby vybudovali své hlavní sídlo nazvané [[Templ v Paříži|Templ]]. V pátek 13. října 1307 král nechal zatknout představitele řádu a jejich Temple uzavřít. V roce [[1312]] papež [[Klement V.]] pod tlakem Filipa IV. rozpustil templářský řád a dne 19. března [[1314]] byli poslední vemistr řádu [[Jacques de Molay]] a [[komtur]] [[Normandie]] [[Geoffroy de Charnay]] upáleni v Paříži na [[Île aux Juifs|Židovském ostrově]] (dnes součást Cité).<ref>[http://dejiny.nln.cz/archiv/2007/1/cerny-patek-uctivacu-model- Demeter Malaťák, Černý pátek uctívačů model, Dějiny a současnost]</ref>
 
V roce [[1320]] se populace Paříže odhaduje na 250&nbsp;000 osob. V následujících letech však obyvatelstvo postihlo několik pohrom. Po kruté zimě [[1325]]/[[1326]] zničila [[povodeň]] všechny mosty na ostrově Cité a ostrov musel být po dobu pěti týdnů zásobován pouze loděmi. V letech [[1348]]-[[1350]] postihla město morová epidemie tzv. [[černá smrt]], která zahubila asi čtvrtinu obyvatel. Ve druhé polovině 14. století sužovaly Paříž rovněž opakované morové epidemie ([[1360]]-[[1363]], [[1366]]-[[1369]], [[1374]], [[1379]]-[[1380]], [[1382]], [[1399]]-[[1401]]). Následkem epidemií nastala v rozvoji města stagnace, která trvala až do poloviny [[15. století]].
 
Nicméně v roce [[1345]] po 182 letech prací byla dokončena stavba katedrály Notre-Dame. 7. července [[1357]] koupil [[Étienne Marcel]], [[prévôt des marchands]], dům s podloubím na náměstí ''[[Place de l'Hôtel-de-Ville|Place de Grève]]'', ve kterém byla umístěna [[Hôtel de ville de Paris|pařížská radnice]].
 
V roce [[1358]] se v Paříži projevily ozvuky [[stoletá válka|stoleté války]]. 22. února vypuklo [[povstání]] pod vedením Étienna Marcela. Pařížené pod jeho vedením se zbraněmi zaútočili na královské sídlo [[Conciergerie|Palais de la Cité]]. [[Dauphin]], pozdější král [[Karel V. Francouzský|Karel V.]] musel uprchnout z Paříže. Povstání bylo za pomoci šlechty ještě téhož roku potlačeno.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Maurois
| jméno = André
| odkaz na autora = André Maurois
| autor2 =
| titul = Dějiny Francie
| vydavatel = [[Nakladatelství Lidové noviny|Lidové noviny]]
| místo = Praha
| rok = 1994
| isbn = 80-7106-098-4
| kapitola =
| strany = 73
| jazyk =
}}</ref> 31. července byl Étienne Marcel [[poprava|popraven]] a 2. srpna vstoupil dauphin do Paříže. Další lidové povstání namířené proti králi (a jeho daním), tzv. [[povstání maillotinů]] proběhlo v Paříži v březnu [[1382]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| autor2 = kolektiv autorů
| titul = Dějiny Francie
| vydavatel = Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1988
| isbn =
| kapitola =
| strany = 177
| jazyk =
}}</ref>
 
Karel V. nechal na levém břehu vystavět nové [[pařížské hradby|městské hradby]], které by město lépe ochránily před útokem Angličanů. Navíc zde nechal vystavět nový královský palác [[Hôtel Saint-Pol|Saint-Pol]], neboť po útoku měšťanů se na ostrově Cité již necítil bezpečně. Výstavba hradeb byla dokončena roku [[1383]] za jeho nástupce [[Karel VI. Francouzský|Karla VI.]] Součástí těchto hradeb byla i pevnost [[Bastila]] vystavěná v letech [[1370]]-[[1382]].<ref>{{fr}} [http://www.paris-pittoresque.com/histoire/15.htm Paříž za vlády Karla V.]</ref>
 
I přes tato opatření vpadli během stoleté války 29. května [[1418]] angličtí spojenci [[Burgundsko|Burgunďané]] do Paříže a převzali kontrolu nad městem. V roce [[1431]] se [[Jindřich VI. Anglický]] nechal v katedrále Notre-Dame korunovat [[seznam francouzských panovníků|králem Francie]].
 
Teprve po roce [[1435]], když Burgunďané ukončili spojenectví s Anglií, francouzská vojska získala převahu. 15. dubna [[1436]] dobyl francouzský král [[Karel VII. Francouzský|Karel VII.]] Paříž zpět.
 
[[Soubor:College de France 20100803.jpg|thumb|Nádvoří Collège de France]]
=== Novověk ===
==== Paříž a renesance ====
Za vlády [[František I. Francouzský|Františka I.]] ([[1515]]-[[1547]]) došlo k významnému rozvoji umění a kultury. Král prostřednictvím svých agentů nakupoval díla italských umělců jako [[Michelangelo Buonarroti|Michelangelo]], [[Tizian]] nebo [[Rafael Santi|Rafael]] a položil tím základ královské obrazové sbírky, která je nyní vystavena v [[Louvre|Louvru]]. Jeho nejvýznamnějším stavebním projektem bylo rozšíření [[Zámek ve Fontainebleau|zámku Fontainebleau]] u Paříže. V Paříži založil v roce [[1530]] mimo jiné vysokou školu [[Collège de France]], která se stala významným konkurentem dosavadní Pařížské univerzity.<ref>{{fr}} [http://www.paris-pittoresque.com/monuments/23.htm Dějiny Collège de France]</ref> V roce [[1533]] byl položen základní kámen budovy [[Hôtel de ville de Paris|Pařížské radnice]].<ref>{{fr}} [http://www.paris-pittoresque.com/rues/99.htm Dějiny radnice a náměstí]</ref>
 
Také král [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřich IV. Navarrský]] zanechal odkaz v architektuře Paříže. K jeho nejvýznamnějším počinům patří výstavba náměstí ''[[Place des Vosges]]'' ([[1605]]-[[1612]]) ve čtvrti [[Le Marais|Marais]],<ref>{{fr}} [http://www.paris-pittoresque.com/rues/101.htm Dějiny Place des Vosges]</ref> která se od [[16. století]] stala vyhledávanou čtvrtí francouzské šlechty, ve stejné době bylo dokončeno i ''[[Place Dauphine]]'',<ref>{{fr}} [http://www.paris-pittoresque.com/rues/166.htm Dějiny Place Dauphine]</ref> a dále založení druhé nejstarší pařížské [[Hôpital Saint-Louis|nemocnice Saint-Louis]] ([[1607]]).<ref>{{fr}} [http://www.chu-stlouis.fr/histoire.htm Dějiny nemocnice Saint-Louis]</ref> Z doby jeho vlády rovněž pochází nejstarší kamenný pařížský most [[Pont Neuf]] dokončený v roce [[1607]].<ref>{{fr}} [http://fr.structurae.de/structures/data/?ID=s0000220 Pont Neuf] na [[Structurae]]</ref>
 
[[Soubor:Massacre saint barthelemy.jpg|thumb|Masakr za Bartolomějské noci]]
==== Reformace a náboženský rozkol ====
V [[16. století]] sužovaly Francii náboženské rozpory. Již 15. dubna [[1521]] odsoudila [[pařížská univerzita]] učení [[Martin Luther|Martina Luthera]]. Během [[Hugenotské války|hugenotských válek]] v letech [[1562]]-[[1598]] město zůstalo v [[katolictví|katolických]] rukách. Při [[Bartolomějská noc|Bartolomějské noci]] 24. srpna [[1572]] a v následujích dnech bylo v samotné Paříži povražděno 2&nbsp;000-3&nbsp;000 [[Hugenoti|hugenotů]], včetně hlavních protestantských představitelů. Smrti unikli jen královi příbuzní [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřich Navarrský]] a [[Jindřich II. Bourbon-Condé]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Maurois
| jméno = André
| odkaz na autora = André Maurois
| autor2 =
| titul = Dějiny Francie
| vydavatel = [[Nakladatelství Lidové noviny|Lidové noviny]]
| místo = Praha
| rok = 1994
| isbn = 80-7106-098-4
| kapitola =
| strany = 135
| jazyk =
}}</ref> Matka francouzského krále [[Karel IX. Francouzský|Karla IX.]], [[regent]]ka [[Kateřina Medicejská]] dala podnět k pogromu po neúspěšném pokusu o [[atentát]] 21. srpna na vůdce hugenotů, [[Kalvinismus|kalvinistu]] [[Gaspard de Coligny|Gasparda de Coligny]]. V roce [[1590]] protestantský král [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřich IV.]] neúspěšně obléhal Paříž, která byla v rukou [[Katolická liga (Francie)|Katolické ligy]], stejně tak i na začátku roku [[1591]]. Teprve 22. března [[1594]] vstoupil král do města.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Maurois
| jméno = André
| odkaz na autora = André Maurois
| autor2 =
| titul = Dějiny Francie
| vydavatel = [[Nakladatelství Lidové noviny|Lidové noviny]]
| místo = Praha
| rok = 1994
| isbn = 80-7106-098-4
| kapitola =
| strany = 142
| jazyk =
}}</ref>
 
V roce [[1598]] byl vydán [[Edikt nantský]], kterým náboženské války skončily. Hugenoti obdrželi omezené náboženské svobody, ovšem jinak byli vyloučeni z účasti ve významných církevních a světských úřadech. Vláda Jindřich IV. skončila 14. května [[1610]], kdy byl na něj v Paříži v ulici ''[[Rue de la Ferronnerie]]'' spáchán atentát.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Maurois
| jméno = André
| odkaz na autora = André Maurois
| autor2 =
| titul = Dějiny Francie
| vydavatel = [[Nakladatelství Lidové noviny|Lidové noviny]]
| místo = Praha
| rok = 1994
| isbn = 80-7106-098-4
| kapitola =
| strany = 147
| jazyk =
}}</ref>
 
==== Absolutismus ====
Za vlády Jindřichova syna [[Ludvík XIII.|Ludvíka XIII.]] ([[1610]]-[[1643]]) došlo k hospodářskému vzestupu města. Vedle čtvrti Marais se rozvíjela i předměstí Saint-Honoré a [[Quartier Saint-Germain-des-Prés|Saint-Germain]]. V té době byly dokončeny stavby jako [[Palais du Luxembourg|Lucemburský palác]] pro [[Marie Medicejská|Marii Medicejskou]],<ref>{{fr}} [http://www.paris-pittoresque.com/monuments/39.htm Dějiny Lucemburského paláce]</ref> klášter [[Val-de-Grâce]] založený královnou [[Anna Rakouská|Annou Rakouskou]] <ref>{{fr}} [http://fr.structurae.de/structures/data/index.cfm?id=s0003347 Klášter Val-de-Grâce] na [[Structurae]]</ref> nebo [[Palais Royal]] pro [[Armand-Jean du Plessis de Richelieu|kardinála Richelieu]].<ref>{{fr}} [http://www.paris-pittoresque.com/monuments/46.htm Dějiny Palais Royal]</ref> Založení [[botanická zahrada|botanické zahrady]] [[Jardin des plantes]] ([[1626]]), <ref>{{fr}} [http://www.paris-pittoresque.com/jardins/1-1.htm Dějiny Jardin des plantes]</ref> [[Francouzská akademie|Francouzské akademie]] ([[1635]])<ref>{{fr}} [http://www.academie-francaise.fr/histoire/index.html Dějiny Francouzské akademie]</ref> a královské tiskárny v Louvru ([[1640]])<ref>{{fr}} [http://www.etab.ac-caen.fr/sevigne/peda/com/c0203/kd1/imp_roy.htm Dějiny královské tiskárny]</ref> posílilo kulturní význam hlavního města. V letech [[1633]]-[[1636]] nechal Ludvík XIII. rozšířit městské hradby.<ref>{{fr}} [http://www.musee-orangerie.fr/pages/page_id19495_u1l2.htm Hradby Ludvíka XIII.]</ref>
 
[[Soubor:Вандомская площадь.jpg|thumb|left|Place Vendôme]]
Následná vláda [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] ([[1643]]-[[1715]]) představovala vyvrcholení územního plánování, při kterém se Paříž stala modelem městské [[baroko|barokní]] výstavby. Během Ludvíkova panování bylo na jeho příkaz zavedeno osvětlení ulic, modernizováno zásobování vodou a vybudovány stavby jako vojenská [[nemocnice]] [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovna]],<ref>{{fr}} [http://www.invalides.org/pages/historique.html Dějiny Invalidovny]</ref> ústav [[Hôpital de la Salpêtrière|Salpêtrière]]<ref>{{fr}} [http://www.paris-pittoresque.com/monuments/29.htm Dějiny nemocnice Salpêtrière]</ref> nebo [[Pařížská observatoř]].<ref>{{fr}} [http://www.paris-pittoresque.com/monuments/35.htm Dějiny Pařížské observatoře]</ref> Vznikla rovněž náměstí ''[[Place des Victoires]]''<ref>{{fr}} [http://www.paris-pittoresque.com/rues/277.htm Dějiny Place des Victoires]</ref> a ''[[Place Vendôme]]''.<ref>{{fr}} [http://www.paris-pittoresque.com/rues/208.htm Dějiny Place Vendôme]</ref> Panovník také nechal strhnout hradby svého předchůdce a na jejich místě vybudovat [[pařížské bulváry|Velké bulváry]].<ref>{{fr}} [http://www.francebalade.com/paris/opera.htm#boulevards Dějiny Pařížské opery a Velkých bulvárů]</ref>
 
6. května [[1682]] přeložil Ludvík XIV. svou rezidenci do [[Versailles]].<ref>{{fr}} [http://www.chateauversailles.fr/l-histoire/grandes-dates/chronologie/1682-versailles-capitale-du-royaume Dějiny zámku Versailles]</ref> Přesto Paříž zůstala politickým centrem Francie, což bylo dáno její vysokou populací a vedoucí ekonomickou rolí v zemi.
 
V [[18. století]] narůstá ve městě počet [[kavárna|kaváren]], jako slavná [[Café Procope]] i literárních a filozofických salónů, které posilovaly kulturní pověst Paříže jako centra liberálních myšlenek [[osvícenství]].
 
V letech [[1785]]-[[1788]] byly kolem Paříže postaveny nové hradby zvané ''Mur des Fermiers généraux''. Jejich účel nebyl vojenský, ale ekonomický, kontrolovaly import zdaněného zboží do Paříže.<ref name="Fermiers"></ref>
 
[[Soubor:StormingBastille.jpg|thumb|Útok na Bastilu]]
==== Paříž mezi revolucemi 1789 a 1848 ====
[[Dobytí Bastilly|Útokem na Bastilu]] 14. července [[1789]] začala v Paříži [[Velká francouzská revoluce]]. 6. října 1789 byl [[Ludvík XVI.]] s rodinou internován v [[Palais des Tuileries|paláci Tuileries]]. 3. září [[1791]] byla přijata [[ústava]] a Francie se stala [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]]. V roce [[1792]] byl král zbaven úřadu a obviněn z [[Zrada|vlastizrady]] a 21. ledna [[1793]] [[poprava|popraven]] [[gilotina|gilotinou]] na ''Place de la Révolution'' (dnes ''[[Place de la Concorde]]'').<ref>{{fr}} [http://www.herodote.net/histoire/evenement.php?jour=17930121 Popis popravy Ludvíka XVI.]</ref>
 
Město Paříž sice v důsledku revoluce nesmělo používat [[znak města Paříže|svůj znak]], ale další změny znamenaly pro město přechod na moderní správu. Především byl zrušen úřad [[prévôt des marchands]]. Poslední prévôt Jacques de Flesselles byl popraven hned 14. července 1789 před radnicí, kterou obsadili revolucionáři. Stal se tak druhým šlechticem popraveným během revoluce (prvním byl markýz Bernard-René Jordan de Launay, guvernér Bastily).<ref>{{fr}} [http://www.exploralyon.fr/?p=475 Popis popravy Jacquese de Flessellese]</ref> Místo něho byl jmenován [[Jean Sylvain Bailly]] jako první [[seznam starostů Paříže|starosta Paříže]]. Dne 11. října [[1795]] bylo město rozděleno na [[Bývalé pařížské městské obvody|12 obvodů]].<ref>{{fr}} [http://plans.paris.online.fr/plan75ad/p1860.php Srovnávací plán bývalých a současných městských obvodů]</ref>
 
[[Soubor:Arc Triomphe.jpg|thumb|left|Vítězný oblouk]]
Napoleon Bonaparte během své vlády po sobě zanechal rovněž několik pamětihodností, z nichž nejznámější je [[Vítězný oblouk (Paříž)|Vítězný oblouk]]<ref>{{fr}} [http://www.paris-pittoresque.com/monuments/47.htm Dějiny Vítězného oblouku]</ref> nebo méně známý [[Vendômský sloup]].<ref>{{fr}} [http://www.napoleon.org/fr/magazine/musee/files/Colonne_Vendome.asp Dějiny Vendômského sloupu]</ref> Jeho projekt [[Palais du Roi de Rome|paláce římského krále]] však nebyl realizován.<ref>{{fr}} [http://www.paris.fr/loisirs/Portal.lut?page_id=6638&document_type_id=4&document_id=19798&portlet_id=15100&multileveldocument_sheet_id=2815 Palác římského krále na stránkách města Paříže]</ref> Během [[Napoleonské války|napoleonských válek]] byla Paříž cílem koalice bojující proti Napoleonovi. Poté, co spojenci 30. března [[1814]] dobyli kopec [[Montmartre]], se vzdali francouzští obránci města. Odpoledne 31. března 1814 vpochodovala spojenecká vojska v čele s ruským [[car]]em [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandrem I.]] a pruským králem [[Fridrich III. Pruský|Fridricha III.]] do Paříže. Podruhé byla Paříž obsazena spojeneckými armádami 22. června [[1815]] po [[bitva u Waterloo]] a definitivní abdikaci Napoleona.
 
[[Červencová revoluce]], která vypukla v Paříži ve dnech 27. - 29. července [[1830]] vedla až ke svržení [[Bourboni|Bourbonů]] a nastolení krále [[Ludvík Filip|Ludvíka Filipa]], od něhož si měšťané slibovali zlepšení svých práv. Období jeho panování ([[1830]]-[[1848]]) však bylo poznamenáno odklonem od [[liberalismus|liberalismu]], rostoucími skandály a [[korupce|korupcí]]. Francouzská buržoazie byla nakonec zklamána královou politikou. Především [[volební cenzus]], který omezoval [[Střední společenská třída|střední třídu]] v jejím vlivu na [[Zákonodárná moc|zákonodárství]], posílil odpor vůči králi. Také mezi dělníky panovala nespokojenost kvůli jejich sociální situaci, která byla zhoršena zemědělskou a obchodní krizí v roce [[1847]].
 
[[Soubor:Lar9 philippo 001z.jpg|thumb|Alphonse de Lamartine před pařížskou radnicí]]
Dne 21. února [[1848]] došlo v Paříži k veřejným protestům, které se v krátkém čase změnily v revoluci. Během [[Francouzská revoluce v roce 1848|únorové revoluce 1848]] došlo k silným pouličním bojům na [[barikáda|barikádách]] mezi revolucionáři a královským vojskem. 24. února byl neoblíbený premiér [[François Guizot]] přinucen k rezignaci. Krátce poté král Ludvík Filip uprchl do exilu do [[Anglie]]. Poté byla ustanovena prozatímní vláda liberálního politika [[Alphonse de Lamartine]] a vyhlášena [[Druhá Francouzská republika|Druhá republika]].
 
24. června 1848 došlo v Paříži k novému povstání dělníků, které bylo po těžkých bojích [[Armáda Francie|francouzské armády]] a národní gardy krvavě potlačeno.
 
Od 30. let nastal v Paříži rozvoj [[Železniční doprava|železniční dopravy]]. V roce [[1837]] byla otevřena první [[železnice|železniční trať]] z Paříže do [[Saint-Germain-en-Laye]], železnice do [[Versailles (město)|Versailles]] následovala roku [[1839]]. Dne 2. května [[1843]] byla otevřena trať do [[Orléans]] a o den později do [[Rouen]]u. Roku [[1846]] bylo dokončeno nádraží [[Gare du Nord|Severní nádraží]] a zprovozněna železniční trať do [[Lille]].<ref>{{fr}} [http://fr.structurae.de/structures/data/index.cfm?ID=s0013007 Severní nádraží] na [[Structurae]]</ref> V roce [[1851]] byl otevřen první úsek [[Železniční trať Petite Ceinture|železniční tratě Petite Ceinture]], která posléze obkružovala celou Paříž.<ref>{{fr}} [http://www.parisinconnu.com/pceinture/ Bývalé železniční tratě v Paříži]</ref>
 
V letech [[1840]]-[[1845]] byly pro obranné účely v pětikilometrové vzdálenosti kolem tehdejší Paříže vybudovány nové hradby. Se svými 39&nbsp;km délky, 94 [[bašta]]mi a 16 [[pevnost (stavba)|pevnostmi]] byly tehdy největším opevněním na světě.<ref>{{fr}} [http://www.parisbalades.com/Voc/vocabulaA-G.htm#Enceintes Popis městských hradeb]</ref>
 
=== Moderní dějiny ===
[[Soubor:Blv-haussmann-lafayette.jpg|thumb|Symetrické fasády na ''[[Boulevard Haussmann|Boulevardu Haussmann]]'']]
==== Vznik moderního města ====
{{podrobně|Přestavba Paříže během druhého císařství}}
[[Napoleon III.]] se během své [[Druhé Francouzské císařství|císařské vlády]] ([[1852]]-[[1870]]) rozhodl přebudovat hlavní město, aby tím zdůraznil průmyslový a společenský rozvoj, kterým procházela celá Francie. Realizací náročného úkolu byl pověřen [[prefekt]] a [[architekt]] [[baron Haussmann|Georges-Eugène Haussmann]]. Prefekt společně s architekty [[Gabriel-Jean-Antoine Davioud|Gabrielem Davioudem]] a [[Jean-Charles Alphand|Jeanem Charlesem Alphandem]] nechali [[asanace|asanovat]] celé čtvrtě na pravém i levém břehu. Úzké středověké uličky a [[hygiena|hygienicky]] nevyhovující stavby byly strženy a nahrazeny širokými třídami obklopenými velkolepými stavbami a [[alej]]emi stromů, kudy se mohly pohybovat nové dopravní prostředky. Tato opatření měla též bezpečnostní efekt, neboť na širokých bulvárech bylo obtížné stavět barikády. Byly zakládány městské zahrady a parky. K nejvýznamnějším z té doby patří [[Boulogneský lesík|Boulogneský]] a [[Vincenneský lesík]], [[Parc Monceau]], [[Parc Montsouris]] nebo [[Parc des Buttes-Chaumont]].<ref>{{fr}} [http://www.historia.fr/sites/default/files/content/fichier/23parc.pdf Plánek s parky založenými v 19. století]</ref> Na jejich tvorbě spolupracoval i zahradní architekt [[Jean-Pierre Barillet-Deschamps]]. Této radikální přestavbě unikly pouze čtvrť [[Le Marais|Marais]] na pravém břehu a částečně [[Latinská čtvrť]] na levém. Paříž tak sice ztratila svůj tradiční středověký ráz, ale vznikla zcela nová koncepce moderního města, která byla napodobována i v jiných metropolích. V [[Praha|Praze]] v mnohem menším měřítku v [[Pařížská (Praha)|Pařížské ulici]].
 
Ze staveb té doby jsou nejvýznamnější [[Opéra Garnier|Palais de l'Opéra]] ([[Charles Garnier]]), divadla [[Théâtre du Châtelet]] a [[Théâtre de la Ville]] na ''[[Place du Châtelet]]'' (Gabriel Davioud), [[Hôtel-Dieu]] a kasárny na ostrově Cité (dnešní sídlo [[Policejní prefektura v Paříži|Policejní prefektury]]), [[kostel Nejsvětější Trojice (Paříž)|kostel Nejsvětější Trojice]], [[kostel svatého Ambrože (Paříž)|kostel sv. Ambrože]] nebo [[kostel svatého Augustina (Paříž)|kostel sv. Augustina]].<ref>{{fr}} [http://www.paris.fr/portail/loisirs/Portal.lut?page_id=102&document_type_id=4&document_id=22132&portlet_id=12697&multileveldocument_sheet_id=7147 Kostely druhého císařství na stránkách města Paříže]</ref>
 
Došlo i k poslednímu územní rozšíření Paříže v její historii. Dne 1. ledna [[1860]] bylo připojeno k Paříži 11 [[bývalé obce v Paříži|okolních obcí]] a hranice města se posunuly k tehdejším hradbám a v této podobě existují do současnosti. Zároveň byla Paříž nově rozdělena na [[pařížské městské obvody|20 obvodů]] a každý obvod na čtyři [[administrativní čtvrtě Paříže|administrativní čtvrtě]]. I toto správní členění zůstalo v platnosti doposud.
 
V roce [[světová výstava 1855|1855]] se v Paříži konala [[světová výstava]] a stejně tak i v letech [[světová výstava 1867|1867]], [[světová výstava 1878|1878]], [[světová výstava 1889|1889]], [[světová výstava 1900|1900]] a [[světová výstava 1937|1937]], které zdůraznily kulturní a politický význam města.
 
V červenci [[1870]] vypukla [[prusko-francouzská válka]], která měla významné důsledky pro Paříž i celou Francii. Napoleon III. byl 2. září zajat a o dva dny později byla vyhlášena [[Třetí Francouzská republika|Třetí republika]]. Paříž byla obklíčena pruskými vojsky.
 
[[Soubor:Barricade Paris 1871 by Pierre-Ambrose Richebourg.jpg|thumb|left|Barikády během Pařížské komuny]]
Dne 18. března [[1871]] se pokusil francouzský premiér [[Adolphe Thiers]] odzbrojit [[Národní garda (1871)|národní gardu]] v Paříži. To vedlo k povstání obyvatel a 26. března převzala moc revoluční vláda, tzv. [[Pařížská komuna]]. Republikánská prozatímní vláda byla sesazena. Komuna existovala necelý měsíc do 22. května 1871, kdy byly její oddíly v pouliční válce poraženy, ovšem měla pro město a jeho obyvatele dalekosáhlé důsledky. V bojích a následných hromadných popravách zahynulo na 25&nbsp;000 osob. Samotné město bylo zbaveno úřadu [[starosta|starosty]], který zůstal následujících 100 let neobsazen (do roku [[1977]], kdy byl zvolen [[Jacques Chirac]]).<ref>{{fr}} [http://www.linternaute.com/histoire/categorie/evenement/81/1/a/52251/chirac_maire_de_paris.shtml Vítězství Jacquese Chiraca v komunálních volbách]</ref>
 
Paříž nicméně v období [[1871]]-[[1914]] zažila rozkvět a stala se jedním ze světově uznávaných intelektuálních a uměleckých centrer. Zejména [[Montmartre]], na jehož vrcholku byl 15. června [[1875]] položen základní kámen [[bazilika Sacré-Cœur|baziliky Sacré-Cœur]], přilákal mnoho známých malířů a spisovatelů.
 
[[Soubor:Tour Eiffel 1878.jpg|thumb|Eiffelova věž v roce 1878]]
V lednu [[1887]] začaly práce na stavbě [[Eiffelova věž|Eiffelovy věže]] a byly dokončeny 2. dubna [[1889]].<ref>{{fr}} [http://www.paris-pittoresque.com/monuments/45.htm Dějiny Eiffelovy věže]</ref> 5. listopadu [[1898]] uskutečnili [[Eugène Ducretet]] a [[Ernest Roger]] první [[Bezdrátová komunikace|bezdrátové spojení]] mezi Eiffelovou věží a [[Pantheon (Paříž)|Pantheonem]].<ref>{{fr}} [http://www.linternaute.com/histoire/categorie/evenement/60/1/a/53395/premiere_transmission_sans_fil_en_france.shtml První bezdrátové spojení v roce 1898]</ref> 28. prosince [[1895]] proběhlo v [[Salon indien du Grand Café|Grand Café]] první veřejné promítání [[film]]u [[Auguste a Louis Lumièrové|bratry Lumièrovými]].<ref>{{fr}} [http://www.deliciarum.info/23/01/2011/le-premier-film-de-l%E2%80%99histoire-du-cinema/ ''Le premier film de l'histoire du cinéma: La sortie de l'usine Lumière à Lyon'']</ref>
 
23. června [[1894]] se na [[Sorbonna|Sorboně]] se konal Kongres pro obnovení olympijských her, při němž byl založen [[Mezinárodní olympijský výbor]].<ref>{{fr}} [http://franceolympique.com/art/791-congres_olympique_de_paris_1894.html Olympijský kongres v Paříži 1894]</ref> V samotné Paříži se konaly hned 2. [[letní olympijské hry]] v roce [[letní olympijské hry 1900|1900]] u příležitosti [[světová výstava 1900|světové výstavy]]. Podruhé se olympiáda konala v Paříži ještě v roce [[letní olympijské hry 1924|1924]]. V rámci světové výstavy 1900 byl též 19. července zprovozněn úsek [[metro v Paříži|metra]] mezi stanicemi [[Porte de Vincennes (stanice metra v Paříži)|Porte de Vincennes]] a [[Porte Maillot (stanice metra v Paříži)|Porte Maillot]].
 
Během [[první světová válka|první světové války]] byla Paříž v roce [[1918]] [[bombardování|bombardována]]. Série německých [[nálet]]ů od 30. ledna do 11. března si vyžádala mnoho obětí. Při [[Ludendorffova ofenzíva|Ludendorffově ofenzívě]] bylo město ostřelováno tzv. [[Pařížské dělo|pařížským dělem]] (především od března do srpna).<ref>{{fr}} [http://html2.free.fr/canons/canparis.htm Informace o Pařížském dělu]</ref>
 
V roce [[1921]] měla Paříž téměř tři miliony obyvatel, což bylo nejvíce v její historii. (Již v roce [[1846]] počet obyvatel přesáhl milion.)<ref>{{fr}} [http://cassini.ehess.fr/cassini/fr/html/fiche.php?select_resultat=26207 Statistické údaje o Paříži]</ref> Do Paříže přicházelo obyvatelstvo z venkova. Nemajetní se usazovali kolem Paříže na tzv. [[zone non aedificandi]] u městských hradeb. Hradby byly postupně strženy a prstenec kolem Paříže byl částečně zastavěn nájemnými domy pro chudší obyvatelstvo.
 
[[Soubor:Bundesarchiv N 1576 Bild-007, Paris, Parade deutscher Panzer.jpg|thumb|Německá vojenská přehlídka v dobyté Paříži]]
 
==== Druhá světová válka ====
{{Podrobně|Německá okupace Paříže}}
Dne 10. května [[1940]] začala [[Bitva o Francii]], kterou napadlo [[nacistické Německo]]. 3. června byla Paříž bombardována] a zemřelo přes 250 lidí. 10. června vláda opustila Paříž a zamířila do [[Tours]] a odtud do [[Bordeaux]]. Dne 14. června německý [[Wehrmacht]] obsadil hlavní město. Ve dnech 16. a 17. července [[1942]] byl proveden velký zátah na [[židé|židovské]] obyvatelstvo v Paříži, při kterém bylo na [[Vélodrome d'Hiver|Zimním velodromu]] shromážděno zhruba 13&nbsp;000 židů a následně deportováno do [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]] ve [[východní Evropa|východní Evropě]].<ref>{{fr}} [http://www.secondeguerre.net/articles/evenements/ou/42/ev_rafleveldhiv.html Deportace židů z Francie]</ref> 3. září [[1943]] byla Paříž poprvé bombardována [[Spojenci (druhá světová válka)|spojeneckými]] letadly, zahynulo přes 400 osob. Další [[nálet]] 21. dubna [[1944]] si vyžádal více než 600 mrtvých.
 
Po [[Bitva o Normandii|vylodění spojenců v Normandii]] 6. června [[1944]] a jejich rychlému pokroku směrem k Paříži vstoupili 10. srpna 1944 zaměstnanci [[metro v Paříži|pařížského metra]], ale i [[četnictvo|četnictva]] a [[policie]] do [[stávka|stávky]]. Když se ke stávce připojili i další zaměstnanci, byla 18. srpna vyhlášena [[generální stávka]], při které členové [[Résistance|francouzského odboje]] obsadili některé ulice a budovy včetně [[Hôtel de ville de Paris|radnice]]. Následujícího den vypuklo [[Pařížské povstání]]. Bitva o Paříž skončila 25. srpna, kdy spojenecké oddíly a francouzští odbojáři převzali kontrolu nad městem. Asi 10&nbsp;000 německých vojáků padlo do zajetí. Na straně povstalců bylo asi 1500 mrtvých.<ref>{{fr}} [http://gaminsdulux.fr/ce2cm1/histoire/lib-paris.pdf Osvobození Paříže 1944]</ref>
 
==== Poválečný vývoj ====
Druhá polovina 20. století znamenala pro Paříž další stavební rozvoj. Po rekonstrukci domů zničených v Paříži během [[druhá světová válka|války]] byly v roce [[1958]] postaveny první budovy na předměstí [[La Défense]].<ref>{{fr}} [http://fr.structurae.de/projects/data/index.cfm?id=p0000140 Čtvrť La Défense] na [[Structurae]]</ref>
 
[[Soubor:Paris-tours.jpg|thumb|left|Tour Montparnasse, Eiffelova věž a La Défense]]
Na počátku [[1960-1969|60. let]] začala ve velkém měřítku obnova vnitřních části Paříže, např. [[Le Marais|Marais]] nebo [[Quartier du Montparnasse|Montparnasse]]). Tyto mohutné stavební akce probíhaly až do [[1970-1979|70. let]]. V blízkosti nově otevřeného nádraží [[Gare Montparnasse]] vznikl [[mrakodrap]] [[Tour Montparnasse]] (otevřen 13. září [[1973]]), ve své době nejvyšší stavba v Evropě a rozsáhlé obchodní centrum.<ref>{{fr}} [http://fr.structurae.de/structures/data/index.cfm?id=s0002172 Tour Montparnasse] na [[Structurae]]</ref> Stará pařížská tržnice [[Halles de Paris|Les Halles]] byla nahrazena moderním nákupním centrem [[Forum des Halles]]<ref>{{fr}} [http://fr.structurae.de/projects/data/index.cfm?id=p0000506 Forum des Halles] na [[Structurae]]</ref> s rozsáhlým podzemním nádražím linek [[Réseau Express Régional|RER]], které doplnily pařížské metro. Tour Montparnasse byl však posledním mrakodrapem v Paříži. Poté již takto vysoké stavby byly realizovány pouze ve čtvrti La Défense mimo území města.
 
60. léta znamenala pro Paříž významné události i v politice. 17. října [[1961]] došlo po opakovaných [[demonstrace (protest)|demonstracích]] [[Alžírsko|alžírských]] [[Přistěhovalectví|imigrantů]] proti [[Alžírská válka|Alžírské válce]] k [[Pařížský masakr 1961|masakru]],<ref>{{fr}} [http://17octobre1961.free.fr/ Stránky věnované masakru 1961]</ref> při kterém zásahové jednotky usmrtily zhruba 200 demonstrantů, tisíce lidí bylo zraněno, asi 14&nbsp;000 zatčeno. 17. ledna [[1962]] postihla město série [[terorismus|teroristických]] útoků [[Organizace tajné armády]]. 8. února 1962 se konala neohlášená demonstrace za osvobození Alžírska. Při policejním zásahu zahynulo osm osob na stanici metra [[Charonne (stanice metra v Paříži)|Charonne]].<ref>{{fr}} [http://www.esprit.presse.fr/archive/review/article.php?code=13819 Alain Dewerpe: ''Charonne, 8 février 1962. Anthropologie historique d'un massacre d'État'', Revue Esprit 2006]</ref>
 
[[Soubor:Paris68aCars.jpg|thumb|Barikády v&nbsp;Latinské čtvrti (3.&nbsp;5.&nbsp;1968)]]
Nejrozsáhlejší nepokoje však do Paříže přinesl [[květen 1968 ve Francii|květen 1968]], kdy došlo ke studentskému [[povstání]] a následné [[stávka|stávce]]. Tzv. květnové nepokoje, které vypukly po vyklizení studenty obsazené [[Sorbonna|Sorbonny]] policií 3. května, přešly od stavění [[barikáda|barikád]] a pouličních bojů v [[Latinská čtvrť|Latinské čtvrti]] 10. května až k týdenní [[generální stávka|generální stávce]], která ochromila celou zemi.<ref>[http://www.ct24.cz/o-cem-se-mluvi/13723-studentske-boure-ve-francii-v-kvetnu-1968-vyvrcholily-brutalnim-zasahem-policie/ ČT24: Studentské bouře ve Francii v květnu 1968 vyvrcholily brutálním zásahem policie]</ref> Následkem nepokojů byla mj. [[Pařížská univerzita]] rozdělena na 13 samostatných univerzit, z nichž pět sídlí mimo město.
 
Dne 25. března [[1977]] byl [[Jacques Chirac]] zvolen [[seznam starostů Paříže|starostou Paříže]]. Od [[Pařížská komuna|Pařížské komuny]] se jednalo po sto letech o obnovení tohoto úřadu. Po tuto dobu vedl [[pařížská radnice|pařížskou radnici]] [[prefekt]].
 
[[Soubor:Musee D'Orsay Interior.JPG|thumb|left|Interiér Muzea Orsay]]
Téměř všichni [[seznam prezidentů Francie|prezidenti]] [[Pátá Francouzská republika|Páté republiky]] zanechali postupně v Paříži četné stavební stopy. [[Charles de Gaulle]] zahájil výstavbu v La Défense a obnovu pařížských čtvrtí. Byl rovněž postaven [[Okruh k objíždění obce|městský okruh]] [[boulevard périphérique]] (poslední úsek byl zprovozněn 25. dubna [[1973]]).<ref>{{fr}} [http://www.paris.fr/pratique/Portal.lut?page_id=367 Boulevard périphérique na stránkách města Paříže]</ref> Jeho nástupce [[Georges Pompidou]] zahájil výstavbu extravagantního kulturního centra. [[Centre Georges Pompidou]] však bylo otevřeno až po jeho smrti 31. ledna [[1977]].<ref>{{fr}} [http://fr.structurae.de/structures/data/index.cfm?id=s0000148 Centre Georges Pompidou] na [[Structurae]]</ref> [[Valéry Giscard d'Estaing]] se zasloužil o založení [[Cité des sciences et de l'industrie]], které bylo ale otevřeno až za jeho nástupce [[François Mitterrand|Françoise Mitterranda]] v roce [[1986]].<ref>{{fr}} [http://fr.structurae.de/structures/data/index.cfm?id=s0006041 Cité des sciences et de l'industrie] na [[Structurae]]</ref> Ten během svých dvou mandátů ([[1981]]-[[1995]]) rovněž ovlivnil podobu města. V roce [[1983]] byla zahájena přestavba [[palais du Louvre|paláce Louvre]], která trvala 10 let. Jejím výsledkem bylo nejen rozšíření [[Louvre|muzea Louvre]] do celého paláce, ale i vybudování [[Pyramida v Louvru|skleněné pyramidy]] na nádvoří sloužící jako hlavní vstup.<ref>{{fr}} [http://www.liberation.fr/culture/0101563980-pyramide-un-cas-de-20-ans Pyramide, un cas de 20 ans, Libération.fr, 25. 4. 2009]</ref> V roce [[1986]] bylo otevřeno [[Musée d'Orsay]] v bývalé nádražní hale věnované umění 2. poloviny 19. století.<ref>{{fr}} [http://fr.structurae.de/structures/data/index.cfm?id=s0009712 Musée d'Orsay] na [[Structurae]]</ref> 14. července [[1989]] při oslavách 200. výročí [[dobytí Bastilly|útoku na Bastillu]] byla otevřena [[La Grande Arche|Grande Arche]] v La Défense<ref>{{fr}} [http://fr.structurae.de/structures/data/index.cfm?id=s0000133 Grande arche de la Défense] na [[Structurae]]</ref> a [[Opéra Bastille]] na ''[[Place de la Bastille]]''.<ref>{{fr}} [http://fr.structurae.de/structures/data/index.cfm?id=s0009723 Opéra Bastille] na [[Structurae]]</ref> Otevření nového sídla [[Francouzská národní knihovna|Francouzské národní knihovny]] 17. prosince [[1996]] se F. Mitterrand již nedožil.<ref>{{fr}} [http://fr.structurae.de/structures/data/index.cfm?id=s0004232 Sídlo Francouzské národní knihovny] na [[Structurae]]</ref> Sídlo však nese jeho jméno.
 
22. května [[1995]] [[Jean Tiberi]] ([[Union pour un mouvement populaire|UMP]]) zvítězil ve volbách jako pařížský starosta.<ref>{{fr}} [http://www.live2times.com/1995-election-jean-tiberi-mairie-de-paris-e--6455/ Zpráva o vítězství Jeana Tiberiho v komunálních volbách]</ref> Nahradil Jacquese Chiraca, který abdikoval, neboť byl zvolen prezidentem republiky.
 
=== Současnost ===
[[Soubor:Delanoe2005.JPG|thumb|Bertrand Delanoë ([[2005]])]]
==== Paříž v 21. století ====
Na počátku 21. století se změnila politická orientace na radnici. 18. března [[2001]] byl starostou zvolen [[parti socialiste|socialista]] [[Bertrand Delanoë]]. Za jeho působení byl v létě roku [[2002]] zaveden projekt [[Paris Plages|pařížské pláže]], který převzaly i jiné metropole.<ref>[http://www.novinky.cz/koktejl/11850-parizska-plaz-u-seiny-opet-slavi-uspech.html Pařížská pláž u Seiny opět slaví úspěch]</ref> 5. října 2002 se poprvé uskutečnila kulturní akce „[[Bílá noc (kulturní událost)|Bílá (Probdělá) noc]]“, při které jsou pro veřejnost otevřena po celou noc muzea a další kulturní instituce. Hned při prvním ročníku byl starosta napaden útočníkem.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/zahranicni.asp?r=zahranicni&c=A021006_101505_zahranicni_itu Muž pobodal starostu za homosexualitu, iDNES, 6. října 2002]</ref>
 
V listopadu [[2005]] vypukly na předměstí [[Clichy-sous-Bois]] [[nepokoje ve Francii 2005|pouliční nepokoje]], které se rychle rozšířily do celé [[pařížská aglomerace|pařížské aglomerace]] a do dalších měst v zemi. Série [[vandalismus|vandalismu]], [[žhářství]] a násilných střetů s policií vypukla po náhodné smrti dvou mladých lidí.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/prilohy.asp?r=prilohy&c=A051107_104603_prilohy_miz Přistěhovalci rozpoutali násilí ve Francii]</ref>
 
O něco menší nepokoje proběhly na jaře následujícího roku. V březnu [[2006]] byla studenty [[Obsazení Sorbonny 2006|obsazena Sorbonna]], která byla následně vyklizena policií a poté uzavřena až do dubna. Během několika dní probíhaly střety mezi policií a studenty.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Násilné protesty ve Francii sílí
| periodikum = Lidovky.cz
| odkaz na periodikum = Lidové noviny
| datum vydání = 22. 3. 2006
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 4. 12. 2010
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.lidovky.cz/ln_zahranici.asp?r=ln_zahranici&c=A060322_194549_ln_zahranici_hlm
| issn =
}}</ref>
 
V červnu 2006 bylo otevřeno [[Musée du quai Branly]], které vystavuje mimoevropské umění. Projekt muzea prosadil tehdejší prezident Jacques Chirac.<ref>{{fr}} [http://fr.structurae.de/structures/data/index.cfm?id=s0013815 Musée du quai Branly] na [[Structurae]]</ref>
 
Uskutečnilo se i několik změn v hromadné dopravě. Dne 16. prosince 2006 byla po 70ti letech obnovena v Paříži [[tramvajová doprava v Paříži|tramvajová trať]] na jihu města. V následujících letech se tramvajová síť rozšířila na 4 linky a další 4 jsou ve fázi plánování.<ref>{{fr}} [http://www.ratp.fr/fr/ratp/c_5053/extension-du-reseau/ Zpráva o rozvoji tramvajové dopravy]</ref> 15. července [[2007]] byl zprovozněn systém [[Vélib']], který umožňuje zapůjčení [[Jízdní kolo|jízdního kola]] pro cesty po městě.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Loubet del Bayle
| jméno = Zuzana
| odkaz na autora =
| titul = Bude pařížský Vélib vzorem pro další evropská města?
| url = http://www.nakole.cz/clanek/280-bude-parizsky-velib-vzorem-pro-dalsi-evropska-mesta.html
| datum vydání = 2007-10-16
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-1-1
| vydavatel =
}}</ref> V roce [[2008]] byl zahájen provoz říční linky [[Voguéo]].<ref>{{fr}} [http://www.vogueo.fr/ Oficiální stránky linky Voguéo]</ref> Od roku [[2009]] nahradila bezdotyková [[čipová karta]] [[Passe Navigo]] starší časovou jízdenku [[Carte Orange]].<ref>{{fr}} [http://tempsreel.nouvelobs.com/actualites/societe/20081002.OBS3880/la_carte_orange_disparaitra_en_fevrier_2009.html Zpráva o skončení Carte Orange]</ref>
 
V roce 2008 se konaly [[komunální volby]], ve kterých byl Bertrand Delanoë zvolen pařížským starostou i pro druhé volební období.<ref>{{fr}} [http://www.lemonde.fr/societe/article/2005/07/21/le-retour-de-bertrand-delanoe-a-la-politique-ordinaire_674272_3224.html Le retour de Bertrand Delanoë à la politique ordinaire, Le Monde, 21. 7. 2005]</ref>
 
== Geografie ==
{{viz též|Pařížská aglomerace|Pařížská pánev}}
=== Geografická poloha ===
{{Geografické okolí
|Střed = Paříž
|Sever = [[Saint-Ouen (Seine-Saint-Denis)|Saint-Ouen]], [[Saint-Denis]], [[Aubervilliers]]
|Severovýchod = [[Pantin]], [[Le Pré-Saint-Gervais]], [[Les Lilas]]
|Východ = [[Bagnolet]], [[Montreuil (Seine-Saint-Denis)|Montreuil]], [[Saint-Mandé]], [[Vincennes]], [[Fontenay-sous-Bois]], [[Nogent-sur-Marne]]
|Jihovýchod = [[Joinville-le-Pont]], [[Saint-Maurice (Val-de-Marne)|Saint-Maurice]], [[Charenton-le-Pont]], [[Ivry-sur-Seine]]
|Jih = [[Le Kremlin-Bicêtre]], [[Gentilly]], [[Montrouge]], [[Malakoff]]
|Jihozápad = [[Vanves]], [[Issy-les-Moulineaux]], [[Boulogne-Billancourt]]
|Západ = [[Saint-Cloud]], [[Suresnes]], [[Puteaux]]
|Severozápad = [[Neuilly-sur-Seine]], [[Levallois-Perret]], [[Clichy]]
}}
{| class="toccolours" style="float: right; margin-left: 1em; margin-right: 2em; font-size: 85%; background:#CFCFCF; color:black; width:30em; max-width: 40%;" cellspacing="5"
| style="text-align: left;" | <center>'''Pařížské podzemí'''</center>
&nbsp;&nbsp;&nbsp;Podzemí v Paříži z [[urbanismus|urbanistického]] hlediska, tj. vytvořené člověkem existovalo již ve [[středověk]]u, kdy v okolí města vznikly [[lom|kamenolomy]] na [[sádrovec]] severně od Seiny (především na kopci [[Montmartre]]) a na [[vápenec]] na jihu v oblasti dnešního [[Parc Montsouris|parku Montsouris]]. Na ''[[Place Denfert-Rochereau]]'' se nachází vstup do [[katakomby (Paříž)|Pařížských katakomb]], které vznikly právě z bývalých podzemních lomů. Nejprve se jednalo o jednoduché chodby spojující lomy, které sloužily jako sklady, od [[18. století]] se využívaly jako [[kostnice]] ze zrušených pařížských hřbitovů.<ref>{{fr}} [http://www.carrieres.explographies.com/ Historie pařížských katakomb]</ref> Katakomby sehrály významnou roli za [[druhá světová válka|druhé světové války]], kdy sloužily k úkrytu [[Résistance|odbojářů]]. Dnes je jejich část zpřístupněna veřejnosti jako muzeum. Také [[Opéra Garnier|Pařížská opera]] má rozsáhlé podzemí, jehož součástí je i nádrž zachycující spodní vodu, která dala vzniknout legendě o [[Fantom opery|Fantomu opery]].<ref>{{fr}} [http://www.histoire-en-ligne.com/spip.php?article115&artsuite=3 Dějiny Pařížské opery]</ref> V moderní době byla ve městě vybudována především rozsáhlá podzemní [[parkoviště]], např. pod ''[[Place du Carrousel]]'' během modernizace [[Louvre|muzea Louvre]].<br />
&nbsp;&nbsp;&nbsp;V [[19. století]] začala výstavba [[Pařížské stoky|Pařížských stok]], které mj. popisuje [[Victor Hugo]] ve svém románu ''[[Bídníci]]''. Jejich celková délka (i mimo hranice města) dnes přesahuje 2400&nbsp;km. Ukázku je možné navštívit v [[Musée des Égouts|muzeu Stok]] poblíž [[pont de l'Alma|Almského mostu]]. Podzemní chodby slouží též k uložení různého potrubí s vodou, plynem nebo topením, rozvodů elektřiny, telefonních a optických kabelů.<br />
&nbsp;&nbsp;&nbsp;Rovněž významná část veřejné dopravy byla umístěna do podzemí. Na počátku [[20. století]] zahájilo provoz [[metro v Paříži|pařížské metro]], které má v současnosti 14 linek (pouze linky [[2 (linka metra v Paříži)|2]], [[5 (linka metra v Paříži)|5]] a [[6 (linka metra v Paříži)|6]] vedou v centru města částečně po povrchu). Nejhlubší stanicí je [[Abbesses (stanice metra v Paříži)|Abbesses]], která leží 36 m pod povrchem.<ref>{{fr}} [http://www.france.fr/visiter/sejourner/se-deplacer/article/les-stations-du-metro-de-paris Stanice pařížského metra]</ref> Od [[1960-1969|60. let]] začala výstavba sítě [[Réseau Express Régional|RER]] ukrytá rovněž v podzemí. [[Tunel]]ů pro silniční dopravu je v Paříži minimum. Jedná se především o křížení na [[Maršálské bulváry|Maršálských bulvárech]], [[boulevard périphérique|městský okruh]] pod [[Boulogneský lesík|Boulogneským lesíkem]] nebo [[rychlostní silnice|rychlostní silnici]] ''[[Voie Georges-Pompidou]]'', která vede částečně po nábřeží v tunelech. V jednom z nich pod ''[[Place de l'Alma]]'' zahynula při autonehodě v roce [[1997]] [[princezna Diana]]. Dokonce i vodní kanál [[Canal Saint-Martin|Saint-Martin]] je v úseku mezi ''[[Rue du Faubourg-du-Temple]]'' a ''[[Place de la Bastille]]'' od roku [[1907]] ukrytý v podzemí.<ref>{{fr}} [http://fr.structurae.de/projects/data/index.cfm?id=p0000420 Kanál Saint-Martin] na [[Structurae]]</ref> Stejně tak byl ve [[20. století]] do podzemí ukryt tok řeky [[Bièvre|Bièvry]].<ref>{{fr}} [http://www.lemonde.fr/voyage/article/2007/06/08/sur-les-traces-de-la-bievre-riviere-rivale-de-la-seine-a-paris_920721_3546.html ''Sur les traces de la Bièvre, rivière rivale de la Seine à Paris'', Le Monde, 8. 6. 2007]</ref>
|}
Paříž se rozkládá v [[Pařížská pánev|Pařížské pánvi]] po obou stranách řeky Seiny. Území samotného města je relativně malé, pouhých 105&nbsp;397&nbsp;km<sup>2</sup> (2&nbsp;211&nbsp;297 obyvatel, [[2008]]), což odpovídá zhruba 21 % rozlohy [[Praha|Prahy]] (496&nbsp;km<sup>2</sup>, 1&nbsp;290&nbsp;211 obyvatel, [[2011]]), nicméně včetně přilehlých předměstí má rozlohu 2&nbsp;723&nbsp;km<sup>2</sup> (10&nbsp;197&nbsp;687 obyvatel)<ref>{{fr}} [http://www.insee.fr/fr/themes/tableau.asp?reg_id=0&ref_id=NATTEF01204 Údaje INSEE]</ref> a celá [[pařížská aglomerace|sídelní aglomerace]] má rozlohu 14&nbsp;518&nbsp;km<sup>2</sup>, což přesahuje území [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]] (11&nbsp;014&nbsp;km<sup>2</sup>). Město leží v průměrné nadmořské výšce 65&nbsp;m. Nejnižším místem je hladina řeky Seiny (zhruba 25&nbsp;m, kolísá podle stavu vody) u [[Pont aval]], kde opouští město a nejvyšším přirozeným bodem je vrcholek kopce [[Montmartre]] (130&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.).
 
Zajímavostí je, že město rovněž od roku [[1864]] vlastní území, kde pramení řeka Seina, a které se nachází 231&nbsp;km od Paříže.<ref>{{fr}} [http://www2.cnrs.fr/presse/thema/625.htm Le «Domaine des Sources de la Seine»]</ref>
 
[[Soubor:Notre dame-kilometer-zero.jpg|thumb|upright=0.8|left|Point zéro na ostrově Cité]]
Historickým středem Paříže je tzv. [[point zéro]] (nultý bod), který se nachází na [[Île de la Cité|ostrově Cité]] na ''[[Parvis Notre-Dame - place Jean-Paul-II|Place du Parvis-Notre-Dame]]'' před vchodem do [[katedrála Notre-Dame (Paříž)|katedrály Notre-Dame]]. Od tohoto místa se oficiálně měří všechny vzdálenosti od Paříže.
 
[[Pařížský poledník]], jehož vyměření v roce [[1718]] dokončil [[Giovanni Domenico Cassini]] a v roce [[1806]] jej [[Dominique François Jean Arago]] upřesnil, prochází středem [[Pařížská observatoř|Pařížské observatoře]]. Až do roku [[1884]], kdy se konala mezinárodní konference ve [[Washington]]u, byl [[základní poledník|základním poledníkem]].<ref>{{fr}} [http://www.lavoixdeslieux.fr/meridien.html Stránky o Pařížském poledníku]</ref> Poledník byl v roce [[1736]] vyznačen dvěma milníky. Jeden se nachází na severu Paříže na Montmartru v dnes soukromé zahradě u [[Moulin de la Galette]]. Jižní milník byl v roce [[1806]] přemístěn ze zahrady observatoře do [[parc Montsouris|parku Montsouris]]. U příležitosti dvoustého výročí narození Françoise Araga byl v letech [[1989]]-[[1994]] vytvořen pás z 135 [[bronz]]ových medailonů zasazených do chodníků, které vyznačují, jak prochází Pařížský poledník Paříží. Jejich autorem je nizozemský umělec Jan Dibbets. Tyto plakety zmiňuje ve svém díle ''[[Šifra mistra Leonarda]]'' [[Dan Brown]] jako tzv. ''růžovou linii''.
 
=== Geologie ===
Pařížská pánev se utvořila před 41 miliónem let, kdy postupně vznikl velký soubor [[sediment|sedimentárních]] vrstev. Vznikla z jedné ze čtyř hlavních [[Kontinentální šelf|šelfov]]ých pánví [[jura|jurského]] moře. Při vzniku [[Alpy|Alp]] byla pánev uzavřena, ale zůstala otevřena do [[Lamanšský průliv|Lamanšského průlivu]] a [[Atlantský oceán|Atlantického oceánu]], což předznamenalo budoucí [[povodí]] [[Loira|Loiry]] a Seiny. Na konci [[oligocén]]u již byla pánev kontinentální.<ref>{{fr}} [http://www.mnhn.fr/mnhn/geo/collectionlutetien/fichebp.html Pařížská pánev]</ref> Území je charakteristické [[vápenec|vápencem]] a [[sádrovec|sádrovcem]],<ref>{{fr}} [http://www.mnhn.fr/mnhn/geo/collectionlutetien/lutetien3-2.html Pařížská pánev]</ref> méně méně se vyskytují [[písek (materiál)|písky]] a [[jíl]]y (v [[16. obvod (Paříž)|16. obvodu]]). Studium zdejších [[fosílie|fosilních]] [[Měkkýši|měkkýšů]] umožnilo [[Jean Baptiste Lamarck|Jeanu Baptistovi Lamarckovi]] formulovat jeho [[Lamarckismus|evoluční teorii]].
 
Pařížský [[reliéf (geografie)|reliéf]] se formoval [[eroze|erozí]] vrstev z [[Mezozoikum|druhohor]] a [[paleogén]]u. Nejsvrchnější vrstva z doby [[třetihory|třetihor]] tvoří nánosy řeky Seiny.
 
=== Kopce ===
Nejvyšším pařížským kopcem je Montmartre (130 m) s dominantou [[Bazilika Sacré-Cœur|Sacré-Cœur]] a dále [[quartier de Belleville|Belleville]] (128,5 m), [[20. obvod (Paříž)|Ménilmontant]] (108 m), [[parc des Buttes-Chaumont|Buttes-Chaumont]] (103 m), [[16. obvod (Paříž)|Passy]] (71 m) a [[Chaillot]] (67 m) na pravém břehu. Na levém břehu se nacházejí [[quartier du Montparnasse|Montparnasse]] (66 m), [[Butte aux Cailles]] (63 m) a [[Montagne Sainte-Geneviève]] (61 m).
 
=== Okolí Paříže ===
Paříž je obklopena třemi [[francouzské departementy|departementy]]. Tento tzv. malý prstenec (''la petite couronne'') tvoří [[Hauts-de-Seine]], [[Seine-Saint-Denis]] a [[Val-de-Marne]]. Na tomto území se rozkládá 123 samostatných obcí. Rozvoj těchto obcí nastal od konce [[19. století]] a je pro ně charakteristická velmi vysoká hustota obyvatel, která dosahuje téměř 9&nbsp;000 obyvatel/km<sup>2</sup>. Navíc má toto území i pro Paříž velký ekonomický význam, zejména obchodní čtvrť [[La Défense]].
 
== Hydrologie ==
{| class="toccolours" style="float: right; margin-left: 1em; margin-right: 2em; font-size: 85%; background:#B0E2FF; color:black; width:30em; max-width: 40%;" cellspacing="5"
| style="text-align: left;" | <center>'''Pitná voda v Paříži'''</center>
&nbsp;&nbsp;&nbsp;Pro obyvatele galo-římské [[Lutetia|Lutetie]] byla zdrojem [[pitná voda|pitné vody]] řeka Seina, jejíž kvalita však nebyla dobrá, neboť řeka vytvářela bažiny se stojatou vodou, především na [[rive droite|pravém břehu]]. Romanizovaná populace obývající [[Montagne Sainte-Geneviève|pahorek Sainte-Geneviève]] proto během [[2. století|2.]] a [[3. století]] vystavěla [[Akvadukt Lutetia|vlastní akvadukt]] přivádějící čistou vodu z oblasti [[Rungis]] a napájející mj. veřejné lázně ([[východní lázně|východní]] a [[lázně Cluny|Cluny]]). Během [[stěhování národů]] ve [[4. století]] byl akvadukt i lázně zničeny.Za vlády [[Merovejci|Merovejců]] a [[Karlovci|Karlovců]] se voda opět čerpala ze Seiny. Dalším zdrojem byly prameny z pahorků v [[quartier de Belleville|Belleville]] a [[Le Pré-Saint-Gervais|Pré-Saint-Gervais]] na pravém břehu, které využívali mniši v opatstvích Saint-Laurent a [[klášter Saint-Martin-des-Champs|Saint-Martin-des-Champs]] a založili u svých klášterů [[kašna|kašny]].<br />
&nbsp;&nbsp;&nbsp;Král [[Filip II. August]], když založil [[Halles de Paris|pařížskou tržnici]], nechal zde vybudovat dvě kašny, napájené vodou z Prés Saint-Gervais, jedna z nich byla [[fontána Neviňátek]]. V roce [[1605]] bylo na pravém břehu Seiny u mostu [[Pont Neuf]] postaveno [[čerpadlo]] zvané Samaritánka, které bylo v činnosti až do roku [[1813]]. Pumpa vháněla vodu do městských [[kašna|kašen]]. Obdobně fungovalo v letech [[1673]]-[[1858]] čerpadlo u [[Pont Notre-Dame]]. V roce [[1623]] byl zprovozněn tzv. [[Medicejský akvadukt]], který je v provozu dodnes.<br />
&nbsp;&nbsp;&nbsp;Mnoho nových fontán nechal zřídit i [[Ludvík XIV.]] (dodnes fungují [[Boucheratova fontána]] a [[Fontána Gaillon|Gaillon]]), ale počet obyvatel města rostl tak rychle, že na počátku [[18. století]] byl pitné vody ve městě nedostatek. Pierre-Paul Riquet, který projektoval [[Canal du Midi]], již v [[17. století]] navrhl výstavbu kanálu z řeky [[Ourcq]] až na úroveň dnešního ''[[Place de la Nation]]''. Jeho smrt v roce [[1680]] a diskreditace jeho ochránce ministra [[Jean-Baptiste Colbert|Colberta]] přerušily celý projekt, který byl navíc velmi nákladný.<br />
&nbsp;&nbsp;&nbsp;Matematik Antoine Deparcieux navrhl v roce [[1762]] projekt k přivedení vody z řeky [[Yvette (řeka)|Yvette]]. Král [[Ludvík XV.]] sice plány schválil, ale projekt nebyl nikdy realizován. V roce [[1782]] vznikl návrh odvést vodu z řeky [[Bièvre|Bièvry]], která do Seiny přiváděla vodu silně znečištěnou při zpracovávání kůží. [[Ludvík XVI.]] projekt podpořil, práce byly zahájeny v roce [[1788]], ale byly záhy přerušeny tlakem silných [[cech]]ů koželuhů, jirchářů a barvířů, kteří využívali (a znečišťovali) řeku a obávali se ohrožení svých živností.<br />
&nbsp;&nbsp;&nbsp;V roce [[1806]] nařídil [[Napoleon Bonaparte]] vybudovat ve městě 15 fontán. Tak vznikly např. fontány [[Feláhova fontána|Feláhova]], [[Fontána Censier|Censier]], [[Lédina fontána|Lédina]], [[Martova fontána|Martova]], [[Palmová fontána|Palmová]] nebo [[Fontána u svatého Eustacha|svatého Eustacha]]. Napoleon rovněž v roce [[1802]] rozhodl o výstavbě [[Canal de l'Ourcq|kanálu Ourcq]]. Voda z tohoto kanálu byla do kašen rozvedena již v roce [[1809]], kanál sám byl dokončen až v roce [[1825]].<br />
&nbsp;&nbsp;&nbsp;Významně se rovněž pitnou vodu v Paříži zasloužil anglický [[Filantropie|filantrop]] [[Richard Wallace]], který od roku [[1872]] financoval výstavbu tzv. [[Wallaceova fontána|Wallaceových fontán]].<br />
&nbsp;&nbsp;&nbsp;V současnosti spravuje pařížskou vodovodní síť městská společnost [[Eau de Paris]]. Největší zásobárnou pitné dody je [[Réservoir de Montsouris|nádrž Montsouris]] o objemu 202&nbsp;000&nbsp;m<sup>3</sup>.<ref name="Voda">{{fr}} [http://www.paris.fr/pratique/eau/l-eau-potable/d-ou-vient-l-eau-de-paris/rub_1312_stand_2144_port_3136 Pitná voda na stránkách města Paříže]</ref> Voda je přiváděna z oblasti [[Évry (Essonne)|Évry]] a [[Orly]].<ref name="Voda"></ref>
|}
 
=== Vodní toky ===
{{viz též|Seina v Paříži|Bièvre|Pařížské vodní kanály}}
Seina významně ovlivňuje život města už od jeho vzniku, kdy hrála významnou úlohu při dopravě zboží do a z Paříže. V 19. století vznikla síť [[pařížské vodní kanály|vodních kanálů]], které Seinu propojily s řekou [[Ourcq]]. Dnes je význam řeky pro ekonomiku města nižší než v minulosti. Přesto patří společnost [[Ports de Paris]] (Pařížské přístavy) k významným pařížským podnikům.
 
[[Soubor:Airplane view Paris 01.jpg|thumb|left|upright=0.7|Letecký pohled na Seinu]]
Řeka rozděluje město na dvě nestejné části. Větší severní, zvanou [[rive droite|pravý břeh]] a menší jižní, zvanou [[rive gauche|levý břeh]]. Její délka na území města Paříže činí téměř 13&nbsp;km s hloubkou mezi 3,40 a 5,70&nbsp;m. Její šířka se pohybuje od 30 m (u ''[[Quai de Montebello]]'') do 200 metrů (u [[pont Mirabeau|mostu Mirabeau]]). Od roku [[2008]] na Seině existuje v rámci městské hromadné dopravy říční linka [[Voguéo]]. Turistické lodě provozují společnosti [[Bateau-mouche]] a [[Vedettes de Paris]]. Loď na vlnách se dostala i do [[znak města Paříže|městského znaku]].
 
V Paříži se do Seiny vlévají dva menší toky. [[Bièvre]] je řeka pramenící u města [[Guyancourt]] a v Paříži se na levém břehu podzemním kanálem vlévá do Seiny. Dolní tok na území dnešní Paříže byl již ve středověku ovlivněn lidskou činností. S rostoucím osídlením se na jejích březích stavěla jatka, koželužny a barvírny, které řeku používaly jako odpadní stoku. Do řeky byly svedeny i další odpadní strouhy z okolí. Proto byla řeka z hygienických důvodů v 19. století svedena do podzemního kanálu. Z řeky se před jejím vstupem do Paříže od 17. století odváděla voda do nádrží, ve kterých se v zimě získával [[led]] pro [[pařížské ledárny]].
 
Obdobný osud postihl říčku [[Grange Batelière]] na pravém břehu. Vytváří se z potoků na návrší [[20. obvod (Paříž)|Ménilmontant]], v 19. století byla jako odpadní strouha svedena do systému [[pařížské stoky|pařížských stok]].
 
[[Vincenneský lesík|Vincenneským lesíkem]] protéká uměle vytvořený potok [[Gravelle]], který propojuje tamní jezera. Voda je pro potřeby potoka čerpána z řeky [[Marna|Marny]]. Obdobně protékají [[Boulogneský lesík|Boulogneským lesíkem]] tři potoky Armenonville, Longchamp a Sablons.
 
Město Paříž je rovněž vlastníkem sítě [[vodní kanál|vodních průplavů]] o celkové délce 130&nbsp;km, které spojují řeky Seinu a Ourcq. Přímo v Paříži se nacházejí [[Bassin de l'Arsenal]], [[Canal Saint-Martin]], [[Bassin de la Villette]] a za hranice města směřují [[Canal de l'Ourcq]] a [[Canal Saint-Denis]]. Zahrnují řadu technických děl jako jsou [[most]]y, [[zdymadlo|plavební komory]] nebo [[čerpadlo|čerpadla]]. Síť vznikla na základě vyhlášky z 19. května [[1802]] vydané [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]] kvůli zásobování Paříže [[pitná voda|pitnou vodou]] a usnadnění přepravy zboží a osob. V současnosti slouží už pouze pro [[Vodní doprava|lodní dopravu]]. Kromě nich je v Paříži i malý kanál [[Darse du fond de Rouvray]].
 
=== Vodní nádrže ===
Největší volní plochy v Paříži jsou [[Antropogenní jezero|antropogenní jezera]] ve Vincenneském a Boulogneském lesíku na okraji města. Ve Vincennes to jsou jezera z poloviny 19. století [[Jezero Saint-Mandé|Saint-Mandé]] (40 [[hektar|ha]]), [[Jezero Daumesnil|Daumesnil]] (12 ha), [[Jezero Minimes|Minimes]] (6 ha) a [[Jezero Gravelle|Gravelle]] (1 ha). Několik jezer bylo vytvořeno ve stejné době i v druhém lesíku. Největší z nich jsou Lac inférieur (Dolní jezero) (11 ha)<ref>{{fr}} [http://www.lapecheenregionparisienne.com/etangs/inferieur.html Lac inférieur]</ref> a Lac supérieur (Horní jezero) (3 ha).<ref>{{fr}} [http://www.lapecheenregionparisienne.com/etangs/superieur.html Lac supérieur]</ref>
 
Mimo to je v Paříži pět rezervoárů pitné vody. Největší z nich je [[Réservoir de Montsouris|nádrž Montsouris]] ve [[14. obvod (Paříž)|14. obvodu]] z let [[1858]]-[[1874]], která zásobuje 20 % pařížské populace. Nejstarším dochovaným rezervoárem je [[Réservoir de l'hôpital Saint-Louis|nádrž u nemocnice sv. Ludvíka]] ze [[17. století]].
 
=== Ostrovy ===
[[île de la Cité|Ostrov Cité]] byl osídlen již ve starověku [[Keltové|keltským]] kmenem [[Parisiové|Parisiů]] a je nejstarší částí města. V současnosti jsou v Paříži na Seině už jen dva přirozené ostrovy – Cité a [[île Saint-Louis|ostrov sv. Ludvíka]]. Třetí [[île aux Cygnes|ostrov Cygnes]] je ve skutečnosti [[přehradní hráz|přehradní hrází]] vytvořenou roku [[1825]] při stavbě [[pont de Grenelle|mostu Grenelle]].
 
[[Soubor:Île Saint-Louis - Quai d'Orléans (Paris).jpg|thumb|left|Ostrov sv. Ludvíka (''[[Quai d'Orléans]]'')]]
Ostrov Cité získal svou dnešní rozlohu na počátku [[17. století]] při stavbě mostu [[Pont Neuf]], když k němu byly připojeny menší ostrovy [[île aux Juifs|Juifs]] a [[Îlot de la Gourdaine|Gourdaine]]. Na jejich místě se dnes rozkládá ''[[Square du Vert-Galant]]'' a ''[[Place Dauphine]]''.
 
Ostrov sv. Ludvíka se původně jmenoval Notre-Dame a ve [[14. století]] byl rozdělen kanálem. Část proti proudu se nazývala [[île aux Vaches]] a ostrov po proudu si podržel svůj název Notre-Dame. V 17. století byly ostrovy opět spojeny a byla zde vybudována rezidenční čtvrť. Svůj dnešní název získal v roce [[1725]]. Během [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]] byl přejmenován na ostrov Bratrství.
 
Další [[Île Louviers|ostrov Louviers]] se nacházel mezi dnešním ''[[Boulevard Morland|Boulevardem Morland]]'' a ''[[Quai Henri-IV]]'' a v roce [[1843]] byl připojen k pravému břehu. [[île Maquerelle|Ostrov Maquerelle]] ležel mezi ''[[Rue de l'Université]]'' a dnešní Seinou a byl připojen k pravému břehu během [[První Francouzské císařství|Prvního císařství]]. Nedaleko se nacházel rovněž ostrov Merdeuse.
 
Původní ostrov Cygnes (Labutí ostrov) byl v roce [[1773]] spojen s [[Champ-de-Mars]] na levém břehu. Dnes toto jméno nese [[umělý ostrov]], na kterém se nachází [[Pařížská Socha Svobody|kopie sochy Svobody]].
 
[[Soubor:DSC00679 Ile de la Cite.JPG|thumb|upright=1.2|Pont Neuf a ostrov Cité]]
Další umělé ostrovy se nacházejí na jezerech v parcích – [[Île du Belvédère|Belvédère]] v [[parc des Buttes-Chaumont|parku Buttes-Chaumont]], [[Île de Bercy|Bercy]] a [[Île de Reuilly|Reuilly]] ve Vincenneském lesíku.
 
=== Hydrogeologie ===
[[Hydrogeologie]] je značně ovlivněna [[urbanismus|urbanizací]]. Podzemní toky [[Bièvre|Bièvra]] a [[Grange Batelière]] tvoří malé přítoky Seiny. Bièvra na levém a Grange Batelière na pravém břehu byly postupně z [[hygiena|hygienických]] důvodů zakryty. Ve čtvrtích [[quartier de Grenelle|Grenelle]], [[quartier d'Auteuil|Auteuil]] a [[Butte aux Cailles]] již od 19. století fungují [[Artéská voda|artéské studny]]. První kašnou napájenou tímto způsobem byla v roce [[1841]] [[fontána Puits de Grenelle]].
 
=== Mosty ===
[[Soubor:Paris - Passerelle Simone-de-Beauvoir -1.JPG|thumb|Passerelle Simone-de-Beauvoir]]
V Paříži se přes Seinu klene 37 mostů, z nichž čtyři jsou určeny výhradně pro pěší ([[Pont des Arts]], [[Passerelle Debilly]], [[Passerelle Simone-de-Beauvoir]] a [[Passerelle Léopold-Sédar-Senghor]]) a dva jsou [[Železniční most|železniční]] ([[Viaduc d'Austerlitz]] pro [[5 (linka metra v Paříži)|linku 5]] [[metro v Paříži|metra]] a [[Pont Rouelle]] pro linku [[RER C]]).<ref>{{fr}} [http://www.paris.fr/portail/pratique/Portal.lut?page_id=19&document_type_id=5&document_id=4910&portlet_id=652 Přehled mostů na stránkách města Paříže]</ref> Nejstarším dochovaným mostem je [[Pont Neuf]] (Nový most), který v roce [[1607]] dokončil král [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřich IV.]] Jednalo o první kamenný most ve městě (předchozí byly dřevěné). Prozatím jako poslední byla přes Seinu vystavěna v letech [[1997]]-[[1999]] lávka, která od roku [[2006]] nese jméno básníka a [[senegal]]ského prezidenta [[Léopold Sédar Senghor|Léopolda Sédara Senghora]].
 
Další mosty a lávky vedou přes vodní kanály. Zajímavostí je [[Pont de Fladre|Flanderský most]] z roku [[1885]], který je zvedací.
 
=== Nábřeží ===
{{podrobně|Nábřeží Seiny v Paříži}}
První [[nábřeží]] vznikla na počátku [[16. století]]. Nejstarší je ''[[Quai des Grands-Augustins]]'' na levém břehu naproti ostrovu Cité. V roce [[1753]] vzniklo ''Náměstí [[Ludvík XV.|Ludvíka XV.]]'' (dnešní ''[[Place de la Concorde]]'') a souběžně s ním i nábřeží na obou stranách řeky.
 
Nábřeží Seiny v Paříži je od roku [[1991]] zapsané na [[Světové dědictví|seznamu světového dědictví UNESCO]] jako významný architektonický celek. Jedná se o nábřeží na obou březích řeky Seiny, jehož součástí jsou nejvýznamnější pařížské pamětihodnosti jako [[Eiffelova věž]], [[Musée d'Orsay]], [[Palais du Louvre|Louvre]] nebo [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|katedrála Notre-Dame]], ale také historické mosty, které spojují oba břehy. Světové dědictví zahrnuje pouze nábřeží a stavby, které zde byly postaveny. Oblast začíná na obou stranách u [[Pont de Sully]] a končí u [[Pont d'Iéna]] na pravém břehu a u [[Pont de Bir-Hakeim]] na levém břehu. Rozkládá se na ploše 365 ha včetně ostrovů Cité a sv. Ludvíka.
 
=== Fontány ===
[[Soubor:Fontaine Wallace St-Sulpice 00.JPG|thumb|upright=0.7|Wallaceova fontána na ''[[Place Saint-Sulpice]]'']]
Fontány vznikaly ve městě pro potřebu zásobování obyvatel pitnou vodou již ve středověku (viz rámeček). Nejstarší dochovanou kašnou je [[renesance|renesanční]] [[fontána Neviňátek]] z let [[1547]]-[[1549]] poblíž [[Forum des Halles]]. V Paříži jsou rovněž kašny [[Barokní architektura|barokní]] ([[Boucheratova fontána|Boucheratova]], [[Fontána Čtyř ročních období|Čtyř ročních období]], [[Medicejská fontána|Medicejská]]) a [[klasicistní architektura|klasicistní]] ([[Fontána Charonne|Charonne]], [[Fontána Haudriettes|Haudriettes]], [[Fontána Petite-Halle|Petite-Halle]]), [[novoklasicismus|novoklasicistní]] ([[Fontána Marché-aux-Carmes|Marché-aux-Carmes]], [[Martova fontána|Martova]], [[Mírová fontána|Mírová]]), [[novogotika|novogotické]] ([[Fontána Panny Marie|Panny Marie]]) a [[novorenesance|novorenesanční]] ([[Fontána Saint-Sulpice|Saint-Sulpice]]), [[secese|secesní]] ([[Miroir d'eau, la Seine et ses affluents]]), z [[20. století]] ([[Canyoneaustrate]], [[Fontána Embâcle|Embâcle]], [[Fontána Labyrint|Labyrint]], [[Stravinského fontána|Stravinského]]) i ryze moderní ([[La Danse de la fontaine émergente]]).
 
Zcela mimořádné postavení má [[Wallaceova fontána]], která se ve městě nachází ve 119 exemplářích čtyř typů, a která se stala jedním ze symbolů Paříže.
 
=== Kanalizace ===
{{podrobně|Pařížské stoky}}
První pařížské podzemní stoky vznikly již v [[Starověký Řím|římské době]] a jejich pozůstatky byly nalezeny pod úrovní dnešního ''[[boulevard Saint-Michel|bulváru Saint-Michel]]''. Ve středověku byly stoky dlouho otevřené pod širým nebem. První kanalizační stoku z klenutého zdiva pod ulicí ''[[Rue Montmartre]]'' nechal v roce [[1374]] vybudovat [[Prévôt de Paris|pařížský prévôt]] Hugues Aubriot. Kanály se pozvolna rozrůstaly, ale až velká epidemie [[mor]]u a [[cholera|cholery]] v roce [[1832]] donutila město v této oblasti přijmout rozsáhlá opatření.
 
Inženýr [[Eugène Belgrand]] pod vedením [[prefekt]]a [[baron Haussmann|Haussmanna]] zahájil v roce [[1854]] rozsáhlou výstavbu kanalizačních tunelů, které odváděly odpadní vodu až dále po proudu za město, kde ji teprve vypouštěly do řeky poblíž města [[Asnières-sur-Seine]]. Znečištění Seiny tak stále pokračovalo, jen se posunulo až dále za Paříž. Podzemní kanály proto byly prodlouženy až do města [[Achères]], kde byla v roce [[1930]] zprovozněna [[čistírna odpadních vod]].
 
Podzemní [[Stoková síť|kanalizační síť]] odvádí denně 2,5 - 3 milióny m<sup>3</sup> [[Odpadní voda|odpadních vod]] a [[srážky|dešťových srážek]] do čtyři čistíren, odkud je voda vypouštěna do [[Seina|Seiny]] nebo [[Marna|Marny]]. Síť má v současnosti přes 2400&nbsp;km štol. Malá část stok je zpřístupněna i veřejnosti jako [[Musée des Égouts|muzeum]].
 
== Pamětihodnosti ==
{{viz též|Cestovní ruch v Paříži}}
{| class="collapsible collapsed" cellpadding="0" cellspacing="0" style="border: 1px solid #000;" width="100%"
! colspan="2" style="padding-right: 4px; padding-left: 16px;font-size: 85%;" | 20 nejnavštěvovanějších pamětihodností Paříže
|-
| rowspan="2" style="padding: 8px;" |
{| style="text-align: right; font-size: 90%;" width="100%"
! style="text-align: left" colspan="2" | Pořadí / Název !! 2006 !! 2007&nbsp;
|-style="background:#E6E6FA;"
| style="text-align: center" | 1 || style="text-align: left" | [[katedrála Notre-Dame (Paříž)|Katedrála Notre-Dame]] || 13&nbsp;650&nbsp;000 || 13&nbsp;650&nbsp;000&nbsp;
|-
| style="text-align: center" | 2 || style="text-align: left" | [[Bazilika Sacré-Cœur]] || 10&nbsp;500&nbsp;000 || 10&nbsp;500&nbsp;000&nbsp;
|-style="background:#E6E6FA;"
| style="text-align: center" | 3 || style="text-align: left" | [[Louvre|Musée Louvre]] || 8&nbsp;348&nbsp;000 || 8&nbsp;260&nbsp;000&nbsp;
|-
| style="text-align: center" | 4 || style="text-align: left" | [[Eiffelova věž]] || 6&nbsp;695&nbsp;131 || 6&nbsp;797&nbsp;409&nbsp;
|-style="background:#E6E6FA;"
| style="text-align: center" | 5 || style="text-align: left" | [[Centre Georges Pompidou]] || 5&nbsp;133&nbsp;506 || 5&nbsp;509&nbsp;425&nbsp;
|-
| style="text-align: center" | 7 || style="text-align: left" | [[Musée d'Orsay]] || 3&nbsp;009&nbsp;203 || 3&nbsp;166&nbsp;509&nbsp;
|-style="background:#E6E6FA;"
| style="text-align: center" | 6 || style="text-align: left" | [[Cité des sciences et de l'industrie]] || 3&nbsp;055&nbsp;000 || 3&nbsp;030&nbsp;628&nbsp;
|-
| style="text-align: center" | 8 || style="text-align: left" | [[Kaple Notre-Dame-de-la-Médaille-miraculeuse]] || 2&nbsp;000&nbsp;000 || 2&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;
|-style="background:#E6E6FA;"
| style="text-align: center" | 9 || style="text-align: left" | [[Vítězný oblouk (Paříž)|Vítězný oblouk]] || 1&nbsp;330&nbsp;738 || 1&nbsp;543&nbsp;295&nbsp;
|-
| style="text-align: center" | 10 || style="text-align: left" | [[Musée du quai Branly]] || 952&nbsp;770 || 1&nbsp;379&nbsp;623&nbsp;
|-style="background:#E6E6FA;"
| style="text-align: center" | 11 || style="text-align: left" | [[Muséum national d'histoire naturelle]] || 1&nbsp;344&nbsp;344 || 1&nbsp;372&nbsp;804&nbsp;
|-
| style="text-align: center" | 12 || style="text-align: left" | [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovna]] || 1&nbsp;130&nbsp;841 || 1&nbsp;188&nbsp;728&nbsp;
|-style="background:#E6E6FA;"
| style="text-align: center" | 13 || style="text-align: left" | [[Sainte Chapelle]] || 833&nbsp;392 || 866&nbsp;982&nbsp;
|-
| style="text-align: center" | 14 || style="text-align: left" | [[Musée Grévin]] || 682&nbsp;000 || 762&nbsp;000&nbsp;
|-style="background:#E6E6FA;"
| style="text-align: center" | 15 || style="text-align: left" | [[Institut du monde arabe]] || 822&nbsp;285 || 724&nbsp;805&nbsp;
|-
| style="text-align: center" | 16 || style="text-align: left" | [[Musée Rodin]] || 621&nbsp;513 || 700&nbsp;001&nbsp;
|-style="background:#E6E6FA;"
| style="text-align: center" | 17 || style="text-align: left" | [[Musée de l'Orangerie]] || 447&nbsp;093 || 598&nbsp;762&nbsp;
|-
| style="text-align: center" | 18 || style="text-align: left" | [[Petit Palais]] || 787&nbsp;418 || 576&nbsp;339&nbsp;
|-style="background:#E6E6FA;"
| style="text-align: center" | 19 || style="text-align: left" | [[Tour Montparnasse]] || 458&nbsp;000 || 554&nbsp;372&nbsp;
|-
| style="text-align: center" | 20 || style="text-align: left" | [[Pantheon (Paříž)|Pantéon]] || 454&nbsp;999 || 507&nbsp;452&nbsp;
|-
| colspan="4" style="border-top: 1px solid #E6E6FA; font-size: 90%; text-align: left; padding-top: 4px;" |
|}
| style="padding: 8px; text-align: center; font-size: 90%" |
[[Soubor:Notre Dame Paris front facade lower.jpg|270px]]<br />&nbsp;<br />Portál katedrály Note-Dame<br />&nbsp;<br />[[Soubor:Ste Chapelle Basse s.jpg|270px]]<br />&nbsp;<br /> Kupole [[Sainte Chapelle]]
|-
| align="right" valign="bottom" style="padding: 8px; font-size: 85%" | '''Zdroj:''' ''Le tourisme à Paris. Chiffres clés 2008'', s. 24<ref>{{fr}}-{{en}} [http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf Statistické údaje o turismu v Paříži za rok 2008, s. 24]</ref>
|}
 
[[Soubor:SacreCoeur tb.jpg|thumb|Chrám Sacre Coeur]]
Paříž oplývá množstvím památek z dob keltských až po současnost. Z historické Paříže však po rekonstrukcích v 18. a 19. století zbylo jen málo z původní tváře.
 
V roce [[1991]] bylo [[nábřeží Seiny v Paříži|nábřeží řeky Seiny]] od Louvru až k Eiffelově věži zapsáno na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]].
 
Mezi nejznámější památky patří:
* [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|Katedrála Notre-Dame]]
* [[Louvre]]
* [[Vítězný oblouk (Paříž)|Vítězný oblouk]]
* [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovna]]
* [[Conciergerie]]
* [[Sainte Chapelle]]
* [[Bazilika Sacré-Cœur|Bazilika Sacré Coeur]]
 
== Moderní architektura ==
V Paříži se nacházejí památky snad ze všech architektonických slohů. Kromě [[Eiffelova věž|Eiffelovy věže]] a [[Louvre]] se skleněnými pyramidami před vchodem, je zde také supermoderní čtvrť [[La Défense]], plná [[mrakodrap]]ů a supermoderních staveb. Zde stojí také nejznámější moderní stavba Paříže - [[La Grande Arche|Grande Arche]], vybudovaný roku [[1989]] k 200. výročí [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]]. „Jen v Paříži je možné, aby si architekti postavili to, co je napadne“ - to je zkušenost, kterou získala Paříž po výstavbě [[Centre Georges Pompidou|Pompidouova centra]] přímo v centru města..
 
== Nejvýznamnější čtvrti ==
* '''[[Île de la Cité]]''' a '''[[Île Saint-Louis]]''': Nejstarší osídlení města je spojeno právě s ostrovem ''Île de la Cité'' (''Městský ostrov''), kde vyrostla první galská osada, později přeměněná na římské město. Také v pozdějším období zde bylo jedno z center města, takže se zde nacházejí významné památky jako [[katedrála Notre-Dame (Paříž)|katedrálu Notre-Dame]], bývalá věznice z doby [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]] [[Conciergerie]] s gotickou kaplí [[Sainte Chapelle]] v areálu dnešního [[Justiční palác v Paříži|Justičního paláce]]. Ostrov sv. Ludvíka (''Île St-Louis'') byl tvořen dlouho jen bažinatými pastvinami a až v [[17. století]] zde vyrostla obytná čtvrť.
[[Soubor:Dôme des Invalides, Paris.jpg|thumb|[[Invalidovna (Paříž)|Pařížská invalidovna]], kde je pohřben Napoleon Bonaparte]]
[[Soubor:Tour Eiffel Wikimedia Commons.jpg|thumb|[[Eiffelova věž]]]]
* '''[[Le Marais|Marais]]''': Jedna z nejzajímavějších čtvrtí města. Název čtvrti dokumentuje, že zde původně byly bažiny (''marais'' - bažina). Po vysušení mokřin se však stala oblíbenou oblastí, zvláště pak v 17. století, kdy zde vyrostlo velké množství paláců. Čtvrť se stala také sídlem královského dvora - královské urbanistické úsilí lze vidět na ''[[Place des Vosges]]''. Z mnoha paláců stojí za zmínku především ''[[Hôtel de Sully]]'', z dalších pak ''[[Hôtel de Rohan]]'', ''[[Hôtel de Sens]]'' aj. Zde také stávala proslulá pevnost a věznice [[Bastila|Bastilla]]. Na nábřeží [[Seina|Seiny]] se nachází výstavní [[Hôtel de ville de Paris|pařížská radnice]] (''Hôtel de ville de Paris''), původně ze [[16. století]], po zničení v době [[Pařížská komuna|Pařížské komuny]] v roce [[1871]] znovu vystavěna v původní podobě.
 
* '''Beaubourg''' a '''[[Quartier des Halles|Les Halles]]''': Dominantou této části jsou modernistické [[obchodní centrum]] [[Forum des Halles]] a avantgardní kulturní stavba [[Centre Georges Pompidou|Pompidouova centra]].
 
* '''Tuileries''': Oblast mezi ''Náměstím Svornosti'' (''[[Place de la Concorde]]''), ''[[rue de Rivoli]]'', Seinou a [[Palais du Louvre|Louvrem]], kde sídlili [[seznam francouzských panovníků|francouzští králové]]. Rozkládá se zde [[jardin des Tuileries|zahrada Tuileries]]. V jejím sousedství byl také královský [[Palais des Tuileries|palác Tuileries]], který byl zničen v době [[Pařížská komuna|Pařížské komuny]] v roce [[1871]] (dnes se uvažuje o jeho obnově). Z dalších památek je třeba zmínit tzv. Královský palác ([[Palais Royal]]).
 
* '''Opéra''': Dominantou čtvrti je sídlo pařížské opery ([[Opéra national de Paris]]). Významnou stavbou je také kostel ''[[La Madeleine]]'', vybudovaný [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]] jako ohromná stavba vzhledu antických chrámů.
* '''[[Quartier des Champs-Élysées|Champs-Elysées]]''': Čtvrť pojmenovaná podle široké třídy ''[[Avenue des Champs-Élysées]]'', proslulá především [[Vítězný oblouk (Paříž)|Vítězným obloukem]]. Nacházejí se zde také ''[[Elysejský palác]]'' (''Palais de l'Elysée''), sídlo [[seznam prezidentů Francie|francouzského prezidenta]], či výstavní pavilony ''[[Grand Palais]]'' a ''[[Petit Palais]]'', postavené u příležitosti [[Světová výstava 1900|Světové výstavy v roce 1900]]. Z nich „''Velký palác''“ ohromuje svými rozměry. Od něj vede přes řeku [[Seina|Seinu]] [[secese|secesní]] [[Pont Alexandre III|most Alexandra III.]] (vybudovaný při stejné příležitosti) k [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovně]].
 
* '''[[Montmartre]]''': Čtvrť umělců na vyvýšenině nad Paříží, proslulá jak svým nočním životem (zejména v oblasti náměstí ''[[Pigalle]]'' - nachází se zde také proslulý podnik [[Moulin Rouge]]), tak bělostnou bazilikou [[Bazilika Sacré-Cœur|Sacré Coeur]], tyčící se vysoko nad střechami čtvrti. Na [[Montmartre (hřbitov)|hřbitově Montmartre]] jsou pohřbeni mj. [[Heinrich Heine]], [[Edgar Degas]], [[Hector Berlioz]] či [[Jacques Offenbach]].
 
* '''[[Quartier des Invalides|Invalides]]''': tato čtvrť je proslulá především [[Eiffelova věž|Eiffelovou věží]] a monumentálním komplexem [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovny]], podle níž má svůj název. Nachází se zde také ''[[Bourbonský palác]]'', dnes sídlo [[Národní shromáždění (Francie)|Národního shromáždění]].
* '''[[Quartier Saint-Germain-des-Prés|St-Germain-des-Prés]]''': Kdysi jedna z nejstarších čtvrtí města, kde stojí nejstarší kostel v Paříži - opatský kostel [[Klášter Saint-Germain-des-Prés|St-Germain-des-Prés]], se po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] stala centrem intelektuálského dění, soustředěného kolem kaváren a barů. Z významných staveb je nutné zmínit ''[[Musée d'Orsay|Muzeum d'Orsay]]'', muzeum výtvarného umění, umístěné v nádherně modernizované budově bývalého nádraží.
 
* '''[[Latinská čtvrť|Quartier Latin]]''' (''Latinská čtvrť''): Tato starobylá čtvrť je proslulá především svou školskou historií, ostatně její jméno pochází od prvních latinsky mluvících studentů. Zde stojí slavná [[Sorbonna]], nacházejí se tu i proslulá [[lyceum|lycea]] (např. [[Lycée Louis-le-Grand]] nebo [[Lycée Saint-Louis]]). Jinak je čtvrť spojována s umělci, intelektuály a bohémským způsobem života. Z významných památek se zde nachází také [[Pantheon (Paříž)|Pantheon]].
 
* '''Luxembourg''': Klidnější čtvrť kolem [[Jardin du Luxembourg|Lucemburských zahrad]] s významnými objekty [[Palais du Luxembourg|Lucemburským palácem]] a [[kostel svatého Sulpicia (Paříž)|kostelem sv. Sulpicia]].
 
* '''[[Quartier du Montparnasse|Montparnasse]]''': Do [[Druhá světová válka|2. světové války]] umělecké a literární centrum, později vystavena značnému úpadku, jemuž měla zabránit výstavba administrativního centra s mrakodrapem [[Tour Montparnasse]]. Z dalších zajímavostí se zde nachází vstup do pařížských [[Katakomby (Paříž)|katakomb]]. Na [[Montparnasse (hřbitov)|montparnaském hřbitově]] nalezli poslední odpočinek mj. [[Guy de Maupassant]], [[André Citroën]], [[Frédéric Auguste Bartholdi]], [[Charles Baudelaire]], [[Samuel Beckett]] či [[Jean-Paul Sartre]].
 
{{Panorama|Paris Night.jpg|700px|Noční Paříž z nejvyššího mrakodrapu Francie [[Tour Montparnasse]] (210 m)}}
 
== Podnebí ==
{| class="wikitable" style="float:right; margin: 0.5em 0 0.5em 1em; text-align:right"
|+'''Teplotní rekordy (°C)'''<ref name="Klima 1">{{fr}} [http://www.linternaute.com/ville/ville/climat/26142/paris.shtml Statistické údaje o počasí v Paříži]</ref>
|-
|- style="background:#ccccff" align="center" |
! Měsíc !! Minimum (rok) !! Maximum (rok)
|-
| Leden || -14,6 ([[1940]]) || 16,1 ([[1999]])
|-
| Únor || -14,7 ([[1956]]) || 21,4 ([[1960]])
|-
| Březen || -9,1 ([[1890]]) || 25,7 ([[1955]])
|-
| Duben || -3,5 ([[1879]]) || 30,2 ([[1949]])
|-
| Květen || -0,1 ([[1874]]) || 34,8 ([[1944]])
|-
| Červen || 3,1 ([[1881]]) || 37,6 ([[1947]])
|-
| Červenec || 6,0 ([[1907]]) || 40,4 ([[1947]])
|-
| Srpen || 6,3 ([[1881]]) || 39,5 ([[2003]])
|-
| Září || 1,8 ([[1889]]) || 36,2 ([[1895]])
|-
| Říjen || -3,1 ([[1890]]) || 28,4 ([[1921]])
|-
| Listopad || -14,0 ([[1890]]) || 21,0 ([[1899]])
|-
| Prosinec || -23,9 ([[1879]]) || 17,1 ([[1989]])
|}
{{podrobně|Podnebí Paříže}}
Paříž leží v [[mírný podnebný pás|mírném podnebném pásu]] a je ovlivněna [[oceánické podnebí|oceánickým podnebím]], což znamená, že jsou zde relativně chladná [[léto|léta]] (18&nbsp;°&nbsp;C v průměru) a mírné [[zima|zimy]] (průměr 6 ° C).<ref name="Klima 1"></ref> Častý je [[déšť]] ve všech [[roční období|ročních obdobích]] a měnící se [[počasí]]. [[Urbanismus|Urbanistický]] vývoj způsobuje zvýšení teploty a pokles počtu dnů s [[mlha|mlhou]].
 
[[Soubor:Bois de Vincennes - Paris.jpg|thumb|left|Podzim ve Vincenneském lesíku]]
Paříž má v průměru asi 1630 slunečních hodin za rok (francouzský průměr činí 1973 hodiny). Dešťové srážky činí v průměru 641&nbsp;mm za rok a v jednotlivých měsících jsou velmi vyrovnané. V průměru je 111 deštivých dnů v roce, ale deště nejsou prudké. [[Sníh]] je v Paříži vzácný (padá průměrně jen 15 dní v roce) a zřídkakdy vydrží v centru města déle než jeden den. Teplota překročí 25°&nbsp;C v průměru 43 dny v roce a devětkrát ročně přesáhne 30°&nbsp;C. [[Vítr]] je obecně mírný (zhruba 50 dnů s nárazy přesahujícími 50&nbsp;[[Kilometr za hodinu|km/h]]), vane převážně západním a jihozápadním směrem.<ref name="Klima 1"></ref> Dne 26. prosince [[1999]] během vichřice, která postihla Evropu, byly na [[Meteorologická stanice|meteorologické stanici]] v [[parc Montsouris|parku Montsouris]] zaznamenány poryvy větru až 169&nbsp;km/h a na vrcholku [[Eiffelova věž|Eiffelovy věže]] překročily dokonce 220&nbsp;km/h, což je absolutní rekord okamžité rychlosti od zahájení meteorologických měření v roce [[1873]].
 
== Životní prostředí ==
{{podrobně|Životní prostředí v Paříži}}
[[Životní prostředí]] v Paříži je ovlivěnou vysokou koncentrací obyvatel ve městě. Město má malý podíl [[Veřejná zeleň|veřejné zeleně]], neboť činí jen 5,8 m<sup>2</sup> zeleně na jednoho obyvatele. V případě započtení [[Boulogneský lesík|Boulogneského]] a [[Vincenneský lesík|Vincenneského lesíka]] je poměr 14,5 m<sup>2</sup>. Obec v rámci [[urbanismus|městského plánování]] zavedla pojem „koeficient biotopu“, kdy stavitel musí při každé stavbě vyčlenit část pozemku na zelenou plochu přiléhající ke stavbě.
 
[[Soubor:Ballondeparis.jpg|thumb|[[Balon v Paříži|Balon]] v [[parc André-Citroën|parku André Citroëna]] mění barvu podle znečištění ovzduší]]
Znečištění ovzduší v Paříži a [[regiony Francie|regionu]] [[Île-de-France]] monitoruje od [[1979]] společnost ''[[Airparif]]''. Znečištění souvisí především s [[doprava|dopravou]], neboť [[průmysl]]ových podniků je již málo a nacházejí se především na okraji Paříže. I když [[Oceánické podnebí|oceánické klima]] obecně vede k rozptylu znečišťujících látek, při [[Anticyklóna|anticyklonálním počasí]] se škodliviny hromadí a zvyšuje se hladina [[Dusík#Oxidy dusíku|oxidů dusíku]] a [[Pevné částice|pevných částic]]. Letní podmínky (vysoké teploty a sluneční svit) podporují zvýšenou koncentraci [[ozon]]u.
 
Dalším problémem je vysoká hladina [[hluk]]u. Politika pařížské radnice sice směřuje k omezení užívání automobilů, to ale na druhé straně vede k nárůstu provozu motorek.
 
[[Voda]] distribuovaná v Paříži pochází z 50&nbsp;% z [[podzemní voda|podzemních vod]] a z 50&nbsp;% z upravených vod [[Seina|Seiny]] a [[Marna|Marny]]. [[Odpadní voda|Odpadní]] a [[dešťová voda]] je smíšená a míří do [[čistírna odpadních vod|čistírny odpadních vod]] v [[Achères (Yvelines)|Achères]].
 
== Demografie ==
{{podrobně|Demografie Paříže}}
Paříž vytváří se svými předměstími a satelitními městy tzv. [[Pařížská aglomerace|Velkou Paříž]], sídelní aglomeraci, jejíž populace byla v roce [[2007]] odhadována na 12,1 milionů obyvatel {{Chybí zdroj}} (poslední [[sčítání lidu]] v roce [[1999]] zjistilo 11&nbsp;174&nbsp;743 obyvatel {{Chybí zdroj}}). Paříž tak představuje nejlidnatější metropolitní oblast [[Evropská unie|Evropské unie]] (druhý je [[Londýn]]). Vlastní obvod města (v zásadě vymezený okružní dálnicí a dvěma [[lesopark]]y), z historických důvodů poměrně malý, má naproti tomu podle odhadů z roku 2004 pouhých 2&nbsp;142&nbsp;800 obyvatel (2&nbsp;125&nbsp;246 při sčítání roku [[1999]]) na ploše 86,928&nbsp;km<sup>2</sup> (bez [[Boulogneský lesík|Bouloňského]] a [[Vincenneský lesík|Vincenneského lesíka]]). Celá metropolitní oblast (''aire urbaine'') čítající 1584 [[obec|obcí]] (''commune'') má rozlohu 14&nbsp;518&nbsp;km<sup>2</sup>. Hustota osídlení je ve vnitřním městě 24&nbsp;448/km<sup>2</sup>, v celé oblasti pařížské [[aglomerace]] pak 770/km<sup>2</sup> (podle údajů z roku [[1999]]).
<center>{{Demography 5col|480px|[[1801]]|[[1851]]|[[1901]]|[[1954]]|[[2004]]
|546 000|1 053 000|2 714 000|2 850 000|2 143 000}}</center>
 
== Politika a správa města ==
=== Historický vývoj ===
{{viz též|Prévôt de Paris|Prévôt des marchands|Hôtel de ville de Paris}}
Ve středověku vznikly v Paříži dva úřady, které existovaly až do období [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] - [[prévôt de Paris]] ([[čeština|česky]] ''představený Paříže'') a [[prévôt des marchands]] (tj. doslova ''představený cechu obchodníků'') a oba se podílely svým způsobem na správě města.
 
[[Soubor:1689 - Les échevins (Amiens).jpg|thumb|left|Prévôt a konšelé ([[1689]])]]
Prévôt de Paris zhruba odpovídal v historii českých zemích postavení [[rychtář]]e. Ve městě zastupoval zájmy [[seznam francouzských panovníků|francouzského krále]]. Když bylo [[Pařížské hrabství]] za vlády [[Hugo Kapet|Huga Kapeta]] připojeno ke královské koruně, ten zde jmenoval správce. Přesné datum není známo, nejstarší písemná zmínka o titulu prévôta je v listině z roku [[1060]]. Pařížský prévôt byl zodpovědný za bezpečnost ve městě a z titulu své funkce byl nejvyšším městským soudcem. Úřad prévôta postupně získal větší množství pravomocí jako zástupce panovníka ve městě. Zasahoval do jednání městské rady, pokud se dotýkala zájmů krále. Dohlížel na správu justice a účastnil se zasedání generálních stavů jako hlavní soudce Paříže. Účastnil se též zasedání královské rady. Potvrzoval výnosy městské rady, byla mu podřízena i šlechta, dohlížel na pořádek a bezpečnost ve městě, tedy na správu zbraní, městské hlídky apod. Sídlil v paláci [[Grand Châtelet]] na [[rive droite|pravém břehu]], který zároveň sloužil i jako [[Věznice|vězení]]. Úřad zanikl za Francouzské revoluce v roce [[1792]], posledním pařížským prévôtem byl Anne Gabriel Henri Bernard de Boulainvilliers.
 
Prévôt des marchands naopak odpovídal [[purkmistr]]ovi v českých městech a vykonával správu jménem obce. Název funkce byl odvozen od pařížského [[cech]]u obchodníků. Cech měl právo volit si svého představitele, který prosazoval jejich zájmy. Mocná korporace měla od roku [[1170]] [[monopol]] na dodávky zboží do města po [[Seina|Seině]] a postupně se prosadila ve správě města. Král [[Ludvík IX. Francouzský|Ludvík IX.]] se rozhodl upravit správu města tak, že se přísežní cechu obchodníků stali radními a jejich vůdce získal titul ''prévôt des marchands''. V roce [[1263]] cech obchodníků poprvé zvolil představitele pařížské obce, kterým byl Évrard Valenciennes a jako jeho pomocníci byli jmenováni čtyři [[konšel]]é. Kompetence prévôta des marchands byla teoreticky omezena jen na dohled nad obchodem se zbožím, ale postupně získával ve městě politický vliv. Byl zodpovědný za zásobování města, veřejné práce, městské daně a měl pravomoc nad říčním obchodem.
 
[[Soubor:Étienne Marcel.jpg|thumb|Jezdecká socha Étienna Marcela u radnice (jižní fasáda na ''[[Quai de l'Hôtel-de-Ville]]''), [[bronz]], [[1880]]]]
Vrchol moci tohoto úřadu je spojen se jménem [[Étienne Marcel|Étienna Marcela]] ([[1354]]-[[1358]]), který vedl povstání proti králi a donutil [[dauphin]]a, budoucího krále [[Karel V. Francouzský|Karla V.]] k politickým ústupkům. Po Marcelově porážce byly pravomoci prévôta omezeny a roku [[1383]] po [[povstání maillotinů]] proti nové dani, kterou podporoval i pařížský prévôt, byl úřad na několik let rozpuštěn. V roce [[1388]] byl úřad obnoven, ale od roku [[1412]] byl prévôt podřízen králi.
 
[[Soubor:Nicolas-Jean-Baptiste Raguenet, Place de Grève.jpg|thumb|left|Nicolas-Jean-Baptiste Raguenet: ''Hôtel de Ville et Place de Grève'', [[1753]], ([[Musée Carnavalet]])]]
Étienne Marcel rovněž umístil svůj úřad v červenci [[1357]] do domu s [[podloubí]]m na náměstí ''[[Place de l'Hôtel-de-Ville|Place de Grève]]''. Od té doby je zde centrum pařížských městských institucí. Budova sloužila i jako městská [[tržnice]]. Před tím se městská obec scházela ve [[13. století]] poblíž pevnosti [[Petit Châtelet]] na [[rive gauche|levém břehu]] v místě dnešní ulice ''[[Rue Soufflot]]'' a na počátku [[14. století]] se přesunula na [[Montagne Sainte-Geneviève]]. Původní [[středověk]]ý dům nahradil v [[16. století]] [[renesance|renesanční]] palác. Výstavba začala v roce [[1533]] a byla dokončena až roku [[1628]]. V letech [[1836]]-[[1850]] proběhlo rozšíření budovy, při kterém byla zachována renesanční [[fasáda]]. Při bojích za [[Pařížská komuna|Pařížské komuny]] radnici v roce [[1871]] podpálili komunardi. Budova vyhořela i s [[Pařížský archiv|městským archivem]] a byla obnovena v letech [[1874]]-[[1882]].
 
Funkce prévôta byla stále více obsazována královskými úředníky z oblasti práva či financí namísto pařížských měšťanů. Do Velké francouzské revoluce se vedení [[pařížská radnice|pařížské radnice]] skládalo z těchto osob: prévôt des marchands, čtyři konšelé, 36 poradců, 16 zástupců [[Čtvrtě Paříže|městských čtvrtí]] (tzv. ''quartenier'').
 
[[Soubor:Jean Sylvain Bailly.png|thumb|left|Jean Sylvain Bailly, první pařížský starosta ([[1789]]-[[1791]])]]
Posledním prévôtem v historii byl Jacques de Flesselles jmenovaný 21. dubna [[1789]]. Když 27. května [[1789]] zástupci [[třetí stav|třetího stavu]] žádali podíl na správě a vedení města, Jacques de Flesselles jejich požadavky odmítl jako nelegální. 25. června 1789 byl návrh opět předložen a pod tlakem veřejnosti přiznal Jacques de Flesselles účast 12 volených zástupců ve správě města. První zasedání tohoto shromáždění se konalo 13. července 1789 a Jacques de Flesselles byl zvolen jeho prezidentem. Ovšem již následujícího dne 14. července proběhl [[dobytí Bastilly|útok na Bastillu]]. Vzbouřenci, kteří hledali na radnici zbraně, žádné nenašli a Flessellese obvinili ze spojení s králem. Byl tedy téhož dne před radnicí [[poprava stětím|popraven]] a jeho hlavu nosil dav po ulicích nabodnutou na kopí. Dosavadní funkce prévôta zanikla a den na to byl zvolen první [[seznam starostů Paříže|pařížský starosta]] [[Jean Sylvain Bailly]].
 
Od 11. října [[1795]] bylo město Paříž rozděleno na [[Bývalé pařížské městské obvody|12 obvodů]], které fungovaly jako samostatné obce s vlastními radnicemi. 17. února [[1800]] [[Napoleon Bonaparte]] však těchto 12 radnic rozpustil a obvody se staly pouhými územně-správními jednotkami. Město mělo opět jednu společnou radnici. V jejím čele stál [[prefekt]], který správu města řídil z Hôtel de ville. Samotná funkce starosty byla zrušena. V čele [[Pařížská rada|Pařížské rady]] zřízené podle zákona o obcích z 5. dubna [[1884]] stál prezident volený na jeden rok, což byla jen čestná funkce.
 
Funkce starosty byla v [[19. století]] obnovena dvakrát, pokaždé však jen na velmi krátkou dobu. Od února do června [[1848]] během [[francouzská revoluce 1848|únorové revoluce]] a podruhé od září [[1870]] do června [[1871]] za Pařížské komuny.
 
Zákon ze dne 16. června [[1859]] upravil územní rozdělení Paříže tak, že vytvořil [[pařížské městské obvody|20 městských obvodů]], které existují dodnes. V čele každého obvodu stál starosta a dva přidělenci (adjoints) volení na tři roky. Zákon ze 14. dubna [[1871]] zvýšil počet přidělenců na tři a dobu trvání mandátu časově neomezil.
 
[[Soubor:Municipales 1983 - 2008 à Paris.gif|thumb|Vývoj politického zastoupení na radnicích 1983-2008]]
=== Městská rada a starosta dnes ===
{{podrobně|Pařížská radnice|Pařížská rada|Seznam starostů Paříže|Policejní prefektura v Paříži}}
Správu města [[Paříž]]e a [[francouzské departementy|departementu]] Paříže přestavuje [[Pařížská radnice]] (fr. ''Mairie de Paris''). Jejím výkonným orgánem je [[volby|volená]] [[Pařížská rada]] (''Conseil de Paris'') a v jejím čele stojí [[seznam starostů Paříže|pařížský starosta]]. Jejím sídlem je historická budova [[radnice]] [[Hôtel de ville de Paris]].
 
10. července [[1964]] vznikl departement Paříž (po zrušení bývalého [[Seine (departement)|departementu Seine]]). Tento zákon dělí Paříž na obec a na departement. Paříž má od té doby Pařížskou radu, která v sobě zahrnuje pravomoci jak [[zastupitelstvo obce|zastupitelstva obce]] ([[samospráva]]) tak i generální rady pro departement ([[státní správa]]). Paříž je jediné město ve Francii, které v sobě takto spojuje obec i departement.
 
Radu tvořili volení zástupci každého obvodu a v jejím čele stál prezident, což byla čestná funkce. Francouzská metropole však (na rozdíl od jejích obvodů) stále funkci starosty neměla. V čele města Paříže stál i nadále prefekt, tedy osoba jmenovaná státem, takže rada měla jen omezené pravomoci.
 
[[Soubor:Bureau du maire.JPG|thumb|left|Pracovna pařížského starosty]]
Teprve zákon ze 31. prosince [[1975]] obnovil funkci starosty Paříže, který je představitelem města a rovněž předsedá Pařížské radě. Tím je starosta jak představitelem obce, tak zároveň departementu (obdobně jako je [[Praha|hlavní město Praha]] obcí a zároveň [[Kraje v Česku#Samosprávné kraje|VÚSC]] a pražský primátor představitelem obce i [[Kraje v Česku|kraje]]). Tím jsou pravomoci pařížského starosty mnohem rozsáhlejší, než starostů ostatních francouzských měst.
 
Zákon vstoupil v platnost v roce [[1977]]. První [[Komunální volby|obecní volby]] se konaly 25. března téhož roku a starostou se stal [[Jacques Chirac]].
 
Dne 31. prosince [[1982]] vyšel tzv. zákon PLM (Paříž-[[Lyon]]-[[Marseille]]), který těmto třem velkým městům přiznal zvláštní práva v oblasti samosprávy. Na jeho základě je definována současná funkce Pařížské rady. Starosta Paříže, který předsedá radě, tedy zároveň nese povinnosti prezidenta generální rady pro departement Paříž. Pařížská rada má 163 členy.
 
Paříž zůstala rozdělena do dvaceti obvodů, z nichž každý má radnici s voleným [[seznam starostů pařížských městských obvodů|starostou]] a obvodní radou (''conseil d'arrondissement''). Obvodní rady spravují místní občanskou vybavenost (kulturní, společenské a sportovní podniky), tvoří druh vnitřní komunální decentralizace a jsou tak prostředníky mezi obyvatelstvem a ústředním orgánem - pařížskou radnicí. Jejich kompetence jsou poradní a jsou omezeny na správu zařízení, jinak jsou pod vlivem Pařížské rady. Radnice obvodů nemají vlastní prostředky ani rozpočet a jejich starostové mají jen omezené pravomoci.
 
[[Soubor:Conseil de Paris.JPG|thumb|Zasedací sál Pařížské rady]]
Zákon z 29. prosince [[1986]] upravil správu a financování města Paříže. Převedl rovněž na starostu Paříže některé pravomoci, které zákon PLM dal původně [[Policejní prefektura v Paříži|policejnímu prefektovi]]: bezpečnost, dohled nad tržnicemi, ochrana veřejného městského majetku. Pařížská rada rovněž dohlíží na působení společností [[Sociétés d'économie mixte de Paris]].
 
Doposud poslední změnu přinesl zákon z 27. února [[2002]]. Týká se posílení pravomocí obvodních radnic v oblasti investic a přijímání zaměstnanců. Podle tohoto zákona přebírá starosta Paříže rovněž zodpovědnost za [[Doprava v Paříži|místní dopravu]] a parkování, čímž se výrazně omezily pravomoci [[Policejní prefektura v Paříži|Pařížské policejní prefektury]].
 
Na základě tohoto zákona může vzniknout i tzv. rada čtvrtě (''conseil de quartier''). Tu mohou ustanovit obyvatelé města pro lepší prosazování návrhů týkajících se života v jejich okolí. Tyto rady jsou vždy připojeny k radnici příslušného obvodu. Územní rozsah těchto rad ovšem nemusí nutně odpovídat hranicím administrativních čtvrtí. Proto je Paříž rozdělena do 121 těchto čtvrtí.<ref>{{fr}} [http://www.paris.fr/politiques/conseils-de-quartier/1er-arrondissement/p4969 Přehled rad čtvrtí na stránkách města Paříže]</ref> Počet rad určují jednotlivé radnice obvodů většinou podle [[voličský obvod|voličských obvodů]]. Fakticky tak množství rad závisí především na velikosti populace v daném obvodu. Takže zatímco [[3. obvod (Paříž)|3. obvod]] má jen 3 rady čtvrtí, [[15. obvod (Paříž)|15. obvod]] jich má deset.
 
=== Paříž a předměstí ===
Na rozdíl od většiny velkých městských aglomerací ve [[Francie|Francii]] jako [[Lille]] nebo [[Lyon]], nebo jiných světových metropolí, neexistuje v [[pařížská aglomerace|pařížské aglomeraci]] žádný zastřešující orgán pro město Paříž a jeho [[předměstí]], který by koordinoval řešení problémů mezi jednotlivými samostatnými obcemi na hustě osídleném území. Tento nedostatek se projevil především při [[nepokoje ve Francii 2005|nepokojích v roce 2005]], které se rozšířily na předměstích. Tyto události vyvolaly diskusi o zřízení administrativního celku, tzv. „Velké Paříže“.<ref>{{fr}} [http://www.20minutes.fr/article/169001/Paris-Sarkozy-relance-le-projet-d-un-Grand-Paris.php Sarkozy relance le projet d'un « Grand Paris »]</ref> <ref>{{fr}} [http://www.20minutes.fr/article/169099/Paris-Grand-Paris-les-elus-reagissent.php «Grand Paris»: les élus réagissent]</ref>
 
[[Soubor:Paris-map-arr.svg|thumb|Mapa městských obvodů (volební obvody do komunálních voleb)]]
=== Volby v Paříži ===
==== Obecní volby ====
{{viz též|Seznam starostů pařížských městských obvodů}}
[[Komunální volby]] se konají podle městských obvodů. Každý obvod volí své obvodní rady, které mají celkem 517 členů. Obvodní rady volí své starosty týden po volbách, obdobně jako v ostatních francouzských obcích. Z každého obvodu se také volí zástupci do pařížské rady, která pak volí starostu Paříže. Volební období je šestileté.
 
==== Volba Pařížské rady a starosty ====
Členové Pařížské rady jsou voleni za každý [[pařížské městské obvody|městský obvod]] ve všeobecných a přímých volbách. Volba probíhá ve dvou kolech. Počet zástupců jednotlivých obvodů v radě je určen počtem obyvatel obvodu a proto kolísá od 3 do 17 osob za každý obvod.
 
Při prvním zasedání je tajným hlasováním zvolen starosta, který musí získat [[absolutní většina|absolutní většinu]] hlasů v prvních dvou kolech nebo [[relativní většina|relativní většinu]] ve třetím kole. Tzv. starostovi přidělenci (''adjoints''), jejichž počet nesmí přesáhnout 48, jsou voleni radou podle stranických kandidátek s absolutní většinou.
 
[[Soubor:Circonscriptions legislatives de Paris.png|thumb|Mapa volebních obvodů pro parlamentní volby]]
==== Parlamentní volby ====
Departement Paříž je rozdělen do 21 [[volební obvod|volebních obvodů]] pro volby do [[Národní shromáždění (Francie)|Národního shromáždění]] a každý obvod volí jednoho [[poslanec|poslance]]. Hranice těchto volebních obvodů se vždy neshodují s hranicemi městských obvodů, jako je tomu při obecních volbách.
 
Obvody mají totiž výrazně odlišný počet obyvatel a proto jsou pro spravedlivější zastoupení v parlamentu málo obydlené centrální obvody ([[1. obvod (Paříž)|1.]], [[2. obvod (Paříž)|2.]], [[3. obvod (Paříž)|3.]] a [[4. obvod (Paříž)|4.]]) spojeny do jednoho volebního obvodu a naopak lidnaté obvody jsou rozděleny do více volebních obvodů. [[15. obvod (Paříž)|15.]] a [[16. obvod (Paříž)|16.]] obvod jsou rozděleny každý na dva celky a [[18. obvod (Paříž)|18. obvod]] dokonce na tři. V roce 2007 bylo za Paříž zvoleno 11 [[parti socialiste|socialistických]] poslanců, 2 [[Les Verts|zelení]] a 8 za [[Union pour un mouvement populaire|UMP]].
 
=== Územní organizace města ===
{{viz též|Čtvrtě Paříže|Bývalé pařížské městské obvody|Bývalé obce v Paříži|Pařížské městské obvody|Administrativní čtvrtě Paříže}}
[[Soubor:1575 Belleforest x.jpg|thumb|Plán města z roku [[1575]] (sever vlevo)]]
V [[raný středověk|raném středověku]] se Paříž dělila na čtyři čtvrtě. Před postavením [[pařížské hradby|hradeb]] [[Filip II. August|Filipem II. Augustem]] to byly [[île de la Cité|ostrov Cité]] a tři čtvrti na [[rive droite|pravém břehu]]. Oblast [[rive gauche|levého břehu]] byla v držení [[klášter]]ů. Po postavení hradeb se počet čtvrtí zvýšil na osm, protože se připojilo další území na obou březích řeky. Dalších osm čtvrtí pak vzniklo po dostavění hradeb za [[Karel V. Francouzský|Karla V.]] v roce [[1383]]. Až do konce [[16. století]] tak byla Paříž rozdělena do šestnácti čtvrtí. V každé čtvrti byl jmenován správce (tzv. ''quartinier'') odpovědný za administrativní úkoly a plukovník za bezpečnost a pořádek. V roce [[1702]] byl zvýšen počet pařížských čtvrtí na dvacet: pět na levém břehu, ostrov Cité a čtrnáct na pravém břehu: kde žilo asi 80&nbsp;% populace. Čtvrtě byly pod dohledem policejních poručíků, kteří měli pod sebou dva inspektory v každé čtvrti (od roku [[1708]]). Funkce quartierů se omezovala na výběr některých daní, desátků apod.
 
V dubnu [[1789]] bylo město rozděleno na 60 obvodů kvůli volbě delegátů do [[generální stavy|generálních stavů]]. Každá bývalá čtvrť byla rozdělena do tří nebo čtyř obvodů a každý z nich během roku po vypuknutí [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] sestavil oddíl Národní gardy.
 
21. května [[1790]] byl počet obvodů snížen na 48 tzv. sekcí, které byly vymezeny hranicemi tehdejších [[pařížské hradby|městských hradeb]] z let [[1785]]-[[1788]]. Dne 11. října [[1795]] bylo správní členění Paříže opět upraveno. Sekce se změnily na čtvrtě a vždy čtyři čtvrtě tvořily jeden [[Bývalé pařížské městské obvody|městský obvod]], kterých bylo 12.
 
V letech [[1840]]-[[1845]] byly městské hradby posunuty do větší vzdálenosti od města. Dne 16. června [[1859]] vyšel zákon o nové organizaci Paříže.<ref>{{fr}} [http://books.google.com/books?id=fygtAAAAYAAJ&pg=RA1-PA747#v=onepage&q&f=false Zákon č. 7072]</ref> Hranice města byly posunuty až k novým hradbám a město pohltilo některé [[bývalé obce v Paříži|bývalé obce]], které se nacházely na území mezi starými a novými hradbami. Území Paříže se tak rozšířilo ze 4365 [[hektar|ha]] o dalších 3438 ha na 7802 ha (respektive ze 3228 ha na 7088 ha pokud se nezapočítává plocha řeky [[Seina|Seiny]]).
 
Toto rozšíření se dotklo celkem 24 obcí. Čtyři obce byly zahrnuty kompletně a jejich jména převzaly nově vytvořené administrativní městské celky (La Villette - [[Quartier de la Villette]], Belleville - [[Quartier de Belleville]], Vaugirard - [[15. obvod (Paříž)|15. obvod Vaugirard]] a Grenelle - [[Quartier de Grenelle]]). Území sedmi obcí, které se nacházely na obou stranách Thiersových městských hradeb bylo rozděleno mezi Paříž (uvnitř hradeb) a sousedící města (vně hradeb): Passy a Auteuil mezi [[16. obvod (Paříž)|16. obvod]] a město [[Boulogne]], Batignolles-Monceaux mezi [[17. obvod (Paříž)|17. obvod]] a město [[Clichy]], Montmartre mezi [[18. obvod (Paříž)|18. obvod]] a město [[Saint-Ouen (Seine-Saint-Denis)|Saint-Ouen]], La Chapelle mezi 18. obvod a města Saint-Ouen, [[Saint-Denis]] a [[Aubervilliers]], Charonne mezi [[20. obvod (Paříž)|20. obvod]] a města [[Montreuil]] a [[Bagnolet]], Bercy mezi [[12. obvod (Paříž)|12. obvod]] a město [[Charenton-le-Pont]]. U zbývajících 13 obcí, které se rovněž nacházely na pomezí pařížských hradeb, bylo území uvnitř hradeb odpojeno a zbývající části zůstaly jako samostatné obce tvořící pařížská [[předměstí]]. Jedná se o města: [[Neuilly-sur-Seine]], [[Clichy]], [[Saint-Ouen (Seine-Saint-Denis)|Saint-Ouen]], [[Aubervilliers]], [[Pantin]], [[Le Pré-Saint-Gervais]], [[Saint-Mandé]], [[Bagnolet]], [[Ivry-sur-Seine]], [[Gentilly]], [[Montrouge]], [[Vanves]], [[Issy-les-Moulineaux]].
 
[[Soubor:Arrondissements de Paris avant-après 1860.svg|thumb|upright=1.2|Srovnání pařížských obvodů před a po 1860<br />
<span style="color:#ff0000">'''----------'''</span> hranice obvodů 1795-1860<br />
<span style="color:#c0c0c0">'''----------'''</span> hranice města po roce 1860]]
Počínaje 1. lednem 1860 nově vzniklo [[pařížské městské obvody|20 městských obvodů]] a [[Administrativní čtvrtě Paříže|80 administrativních čtvrtí]] (každý obvod má čtyři čtvrtě) a toto územní rozdělení platí do současnosti.
 
Od roku 1860 se hranice Paříže a jejích obvodů v podstatě nezměnily. Vnější hranice některých obvodů se upravovaly pouze výjimečně na základě zákona z 19. dubna [[1919]] o zrušení městských hradeb:<ref>{{fr}} [http://books.google.fr/books?id=NttirN0JbtYC&printsec=frontcover&dq=Paris-banlieues,+conflits+et+solidarit%C3%A9s&hl=fr&ei=CTp0TPeVEcuTjAfB8tiNCQ&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=1&ved=0CC8Q6AEwAA#v=onepage&q&f=false Annie Fourcaut, Emmanuel Bellanger, Mathieu Flonneau, Paris/Banlieues, conflits et solidarités, Creaphis, Grâne 2007, 478 s., ISBN 978-2-913610-97-2, s. 160]</ref>
* [[1925]] (dekret z 3. dubna 1925) připojení vojenského cvičiště v [[Issy-les-Moulineaux]] ([[15. obvod (Paříž)|15. obvod]])
* [[1929]] (dekret z 18. dubna 1929) připojení [[Boulogneský lesík]] (846 [[hektar|ha]], [[16. obvod (Paříž)|16. obvod]]) a [[Vincenneský lesík]] (995 ha, [[12. obvod (Paříž)|12. obvod]])
* [[1930]] připojení některých hraničních území z [[Levallois-Perret]], [[Clichy]], [[Saint-Ouen (Seine-Saint-Denis)|Saint-Ouen]], [[Saint-Denis]], [[Aubervilliers]], [[Pantin]], [[Le Pré-Saint-Gervais]], [[Les Lilas]], [[Bagnolet]] a [[Montreuil]]
 
Paříž dosáhla své současné hranice v roce [[1954]].<ref>{{fr}} [http://www.cafe-geo.net/article.php3?id_article=849 Faut-il agrandir Paris?]</ref> Od té doby zahrnuje rozloha města 10&nbsp;540 ha (oproti 7&nbsp;802 ha v roce 1860 <ref name="ZKPSB">{{de}} [http://books.google.fr/books?id=qQQOAAAAQAAJ&pg=PA129&dq=paris+%227+802%22#v=onepage&q=paris%20%227%20802%22&f=false Zeitschrift des Königlich Preussischen statistischen Bureaus]</ref> a 3438 ha v roce 1859 <ref name="ZKPSB" />).
 
Základní administrativní a územní jednotkou je pařížský obvod (fr. ''arrondissement de Paris''),kterých je 20 a dále se dělí na čtyři [[Administrativní čtvrtě Paříže|administrativní čtvrti]] (''quartier administratif de Paris''). V [[Poštovní směrovací číslo|poštovních směrovacích číslech]] jsou tyto obvody označeny posledním dvojčíslím. Každý obvod i čtvrť má pořadové [[arabské číslice|číslo]] a název. Jejich názvy jsou odvozeny jednak od jmen připojených [[Bývalé obce v Paříži|bývalých obcí]] a nebo podle významných architektonických dominant v dané čtvrti (kostely, parky, paláce, nemocnice apod.).
 
== Symboly města Paříže ==
[[Soubor:Blason et ornements ville fr Paris (Empire).svg|thumb|upright=0.7|left|Znak města užívaný v letech [[1811]]-[[1814]]]]
[[Soubor:Blason Ville fr Paris Restauration2.svg|thumb|upright=0.7|Znak města užívaný v letech [[1848]]-[[1853]]]]
Paříž používá při vnější prezentaci vlastní historický městský [[znak (heraldika)|znak]] a [[vlajka|vlajku]], nově též [[logo]]. Tradičními [[barva]]mi města jsou [[modrá]] a [[červená]]. Jejich užití je známo již z roku [[1358]], kdy [[Étienne Marcel]], tehdejší [[prévôt des marchands]] Paříže a jeho stoupenci nosili během povstání proti [[Karel V. Francouzský|Karlu V.]] čapky napůl červené a napůl modré. [[Motto|Heslem]] města je [[Latinská rčení|latinské rčení]] ''[[Fluctuat nec mergitur]]'' (''Zmítá se, ale nepotápí'' nebo též ''Pluje, ale nepotopí se''), které je obsaženo ve velkém městském znaku. Oficiálním heslem Paříže se stalo vyhláškou pařížského [[prefekt]]a [[baron Haussmann|barona Hausmanna]] ze dne 24. listopadu [[1853]].
 
V symbolické rovině má Paříž rovněž čtyři ochránce mezi [[světec|světci]]. Hlavním [[patron]]em města, ale i celé Francie je [[svatý Diviš]], mučedník, který žil ve [[3. století]] a stal se prvním [[seznam pařížských biskupů a arcibiskupů|pařížským biskupem]]. [[Jenovéfa|Svatá Geneviève]] ([[421]]-[[512]]) je uctívána za to, že svými modlitbami odvrátila útok [[Attila|Attily]] na město a zachránila tak Paříž před vypleněním. [[Marcel z Paříže|Svatý Marcel]] († asi [[436]]) byl 9. pařížským biskupem, který podle [[legenda|legendy]] vyhnal z Paříže [[drak]]a, který žil v hrobu cizoložnice. [[Svatá Aurea]] († [[666]]) byla od roku [[633]] [[abatyše|abatyší]] [[Řád svatého Benedikta|benediktin]]ského kláštera v Paříži. Dotykem s jejími [[Relikvie|ostatky]] a [[rakev|rakví]] byla ve městě zažehnána epidemie.
 
=== Městský znak ===
{{podrobně|Znak města Paříže}}
[[Soubor:Blason paris 75.svg|thumb|upright=0.7|Současný malý znak]]
Používá se malý znak se znamením na [[Štít (heraldika)|štítu]] a velký znak, kde je štít doplněn [[koruna (heraldika)|korunou]], vojenskými řády, [[motto|motem]] a rostlinnými ratolestmi.
 
[[Blason|Blasonování]] malého znaku zní:
 
V [[červená|červeném]] [[Pole (heraldika)|poli]] stříbrná [[loď]] se vzdutou [[Lodní plachta|plachtou]] na vlnách, [[modrá]] [[Heroldské figury|hlava štítu]] posázená [[zlato|zlatými]] [[Lilie (heraldika)|liliemi]].
 
Velký znak je doplněn čestnými řády, které město obdrželo. Je to [[Řád čestné legie]] (dekret z 9. října [[1900]],<ref name="Legie"></ref> uprostřed), [[Croix de guerre|Válečný kříž 1914-1918]] (dekret z 28. července [[1919]],<ref name="Kříž"></ref> napravo) a [[Ordre de la Libération|Řád osvobození]] (dekret z 24. března [[1945]],<ref name="Řád"></ref> nalevo). Na štítu spočívá zlatá zděná koruna s pěti viditelnými listy ve tvaru čtyřhranných věží s bránou a cimbuřím. Štít je obklopen na heraldicky pravé straně [[dub|dubovou]] ratolestí a zleva [[Vavřín ušlechtilý|vavřínem]]. Pod štítem se nachází deviza ''FLUCTUAT NEC MERGITUR''.
 
Loď byla tradičním symbolem mocného a bohatého [[cech]]u obchodníků, kteří měli ve [[středověk]]u největší vliv na složení městské rady a tím i na chod města. Plavidlo se stalo jejich symbolem proto, že své zboží dováželi do města po [[Seina|Seině]]. Také [[Latina|Latinská]] deviza města Fluctuat nec mergitur odkazuje na loď ve štítu, ovšem symbolizuje též historické zvraty a [[revoluce]], kterými město muselo projít, a přesto zůstalo nezlomeno.
 
=== Městská vlajka ===
{{podrobně|Vlajka města Paříže}}
Městská vlajka má podobu svislé [[bikolóra|bikolóry]] a je tvořena modro-červeně polceným listem. Poměr stran je 1:1. Obě barvy se dostaly během [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] i na [[Francouzská vlajka|státní vlajku Francie]].
=== Logo města ===
Pařížská radnice používá rovněž logo, které tvoří modrý pruh s nápisem MAIRIE DE PARIS (Pařížská radnice) a [[silueta|siluetou]] lodi.
 
== Ekonomika Paříže a okolí ==
{{viz též|Ekonomika regionu Île-de-France}}
Pařížská ekonomika je jedním z významných impulsů světového hospodářství.<ref>{{en}} [http://www.biztradeshows.com/france/paris/business.html Přehled ekonomiky Paříže]</ref><ref>{{en}} [http://www.spiritus-temporis.com/paris/economy.html Ekonomika Paříže a regionu]</ref> V roce [[2008]] činil [[Hrubý domácí produkt|HDP]] v [[regiony Francie|regionu]] [[Île-de-France]] podle [[INSEE]] 552,664 miliardy [[euro|€]]. Z 500 největších nadnárodních společností jich má 25 své sídlo v Paříži, což je druhé místo po [[Tokio|Tokiu]].<ref>{{en}} [http://money.cnn.com/magazines/fortune/global500/2008/cities/ Srovnání měst na CNN (2008)]</ref> Île-de-France představuje 29&nbsp;% francouzského HDP, zatímco jeho populace představuje pouze 18,7&nbsp;% francouzského obyvatelstva (podle sčítání lidu [[2004]]).
 
[[Soubor:16th arrondissement paris.jpg|thumb|left|Čtvrť [[La Défense]] (v pozadí) je významným ekonomickým centrem]]
Ačkoliv je 83&nbsp;% přidané hodnoty ve službách, je zdejší ekonomika i nadále nesmírně různorodá při srovnání s městy stejné velikosti. I když region zažil v posledních desetiletích prudkou deindustrializaci,<ref>{{fr}} [http://www.insee.fr/fr/ffc/docs_ffc/es387a.pdf Frédéric Gilli, ''La région parisienne entre 1975 et 1999: une mutation géographique et économique'']</ref> přesto je stále první oblastí francouzského [[průmysl]]u. Průmysl zaměstnává v regionu 650&nbsp;000 lidí, přesto tvoří jen 14&nbsp;% pracovních míst. Za posledních 20 let došlo k silné deindustrializaci. Významný je [[automobilový průmysl]], který zaměstnává 156&nbsp;000 pracovníků (z toho 60&nbsp;000 přímých pracovních míst). Výrobní závody zde mají oba národní výrobci: [[Renault]] ve [[Flins-sur-Seine]] a [[PSA Peugeot Citroën]] v [[Poissy]] a [[Aulnay-sous-Bois]]. Letecký a zbrojní průmysl zaměstnává 72&nbsp;000 pracovníků (z čehož je 36&nbsp;000 přímých pracovních míst). Zastoupení mají i [[energetika|energetické]] koncerny jako skupina [[Areva]] i [[Total]] a [[Électricité de France]]. V samotné Paříži převažují menší podniky, významný je [[oděv|oděvní]] a [[Obuvnictví|obuvnický]] průmysl a zpracování [[textilie|textilií]] a [[kůže (materiál)|kůže]].<ref>{{fr}} [http://www.industrie-iledefrance.org/fiche-industrie-ile-de-france-2-17-paris.html Charakteristika průmyslu v Paříži]</ref>
 
Služby tvoří hlavní část pracovních míst. K 31. prosinci [[2004]] INSEE uvádí 3,8 milionů lidí pracujících ve službách (71&nbsp;% zaměstnání v regionu) a dalších 700&nbsp;000 lidí, kteří pracují v obchodu (13&nbsp;% zaměstnání). Finanční činnosti představují 270&nbsp;000 pracovních míst. V Île-de-France jsou ředitelství velkých globálních bank ([[BNP Paribas]], [[Société Generale]], [[Credit Agricole]]) a sídlo [[Euronext]]u. Významná je [[Pařížská burza]]. V Paříži jsou kanceláře velkých finančních skupin jako je [[Lazard]] nebo [[Goldman Sachs]]. Paříž je rovněž významnou destinací v oblasti [[cestovní ruch|cestovního ruchu]].
 
[[Zemědělství]] zaujímá 45&nbsp;% rozlohy regionu (48&nbsp;% bez započtení Paříže), z čehož jsou dvě třetiny určeny na pěstování [[Obilniny|obilovin]]. Zaměstnává však pouhých 7&nbsp;600 osob (0,5&nbsp;% pracovních sil). Blízkost trhu s 11 miliony spotřebitelů, vysoká úrodnost půdy a technologický rozvoj znamená, že Île-de-France zůstává významnou zemědělskou oblastí i přes stále probíhající [[urbanizace|urbanizaci]].
 
=== Cestovní ruch ===
{{podrobně|Cestovní ruch v Paříži}}
[[Soubor:Notre Dame a Paris 01.JPG|thumb|Nejnavštěvovanější pařížská pamětihodnost: katedrála Notre-Dame]]
[[Cestovní ruch]] je v Paříži významnou součástí ekonomiky města, které patří díky své velmi rozmanité turistické nabídce (197 [[divadlo|divadel]], 136 [[muzeum|muzeí]], 91 [[koncertní síň|koncertních sálů]], 110 [[kino|kin]], 73 [[památník|památníků]] apod. v roce [[2007]])<ref>{{fr}}-{{en}} [http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf Statistické údaje o turismu v Paříži za rok 2008, s. 23]</ref> k nejvýznamnějším turistickým destinacím světa. V roce [[2008]] Paříž navštívilo 15&nbsp;039&nbsp;572 lidí (z toho 8&nbsp;374&nbsp;977, tj 55,7&nbsp;% cizinců), což znamenalo pokles oproti roku 2007 o 2,4% (15 414 532 návštěvníků).<ref name="Turist 2008">{{fr}}-{{en}} [http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf Statistické údaje o turismu v Paříži za rok 2008, s. 18]</ref>
 
V roce 2007 představovalo toto ekonomické odvětví 12,5&nbsp;% pracovních míst v hlavním městě, což znamená 156&nbsp;250 osob (z toho připadá 36&nbsp;040 zaměstnanců v ubytovacích zařízeních, 87&nbsp;529 v restauracích, 19&nbsp;216 v dopravě a 13&nbsp;465 v dalších službách. Bylo zde 15&nbsp;100 podniků zaměřených na turismus (2&nbsp;000 ubytovacích zařízení, 10&nbsp;669 restaurací, 1520 v dopravě a 911 ostatních služeb).<ref>{{fr}}-{{en}} [http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf Statistické údaje o turismu v Paříži za rok 2008, s. 4-5]</ref> Turisté tvoří 50&nbsp;% návštěvníků muzea, 8&nbsp;% tržeb [[Régie Autonome des Transports Parisiens|dopravních podniků]] a 10-50&nbsp;% nákupů v obchodech. Více než 60&nbsp;% ze 16 miliónů návštěvníků, kteří se ročně ubytují v Paříži, tvoří 9,7 miliónu cizinců. Turistika zajišťuje každoročně příjem osmi miliard [[euro|€]] do zdejší ekonomiky, což představuje 30 miliónů daňových příjmů pro obec.<ref>{{fr}}-{{en}} [http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf Statistické údaje o turismu v Paříži za rok 2008, s. 5]</ref>
 
V roce [[2006]] padesát nejnavštěvovanějších kulturních památek ve městě zaznamenalo 69,1 miliónu návštěv, což je nárůst o 11,3&nbsp;% oproti roku [[2005]]. V čele návštěvnosti stojí [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|katedrála Notre-Dame]] s přibližně 13,5 milióny návštěvníků ročně, což z ní činí zdaleka nejnavštěvovanější [[monument historique|historickou památku]] ve [[Francie|Francii]]. [[Bazilika Sacré-Cœur|Baziliku Sacré-Cœur]] na [[Montmartre|Montmartru]] navštívilo v tomto roce 10,5 miliónu návštěvníků, [[Louvre]] 8,3 miliónu, což potvrzuje jeho pozici nejnavštěvovanějšího muzea na světě,<ref>[http://life.ihned.cz/c1-23086555 Louvre stále nejnavštěvovanějším muzeem světa, Ihned.cz, 22. 1. 2007]</ref> <ref>[http://life.ihned.cz/c1-39825590-parizsky-louvre-obhajil-pozici-nejnavstevovanejsiho-muzea-na-svete Pařížský Louvre obhájil pozici nejnavštěvovanějšího muzea na světě, Ihned.cz, 13. 1. 2010]</ref> [[Eiffelova věž|Eiffelovu věž]] 6,7 miliónu a [[Centre Georges Pompidou]] 5,1 miliónu turistů. [[Cité des sciences et de l'industrie]] a rovněž [[Musée d'Orsay]] měly tři milióny ročních návštěvníků.<ref>{{fr}}-{{en}} [http://www.parisinfo.com/uploads/d1//0706_tp_tableau_bord_20.pdf Návštěvnost 50 nejvýznamnějších památek v Paříži (s. 2)]</ref>
 
[[Soubor:Louvre Museum Wikimedia Commons.jpg|thumb|Louvre: nejnavštěvovanější muzeum světa]]
 
[[Hotel]]y v Paříži a [[regiony Francie|regionu]] [[Île-de-France]] představují téměř čtvrtinu všech francouzských hotelů. V roce 2007 bylo v Paříži 1465 hotelů, 66 turistických bytových hotelů, 31 ubytoven pro mládež (bez vysokoškolských [[Kolej (ubytovací zařízení)|kolejí]] a [[kampus]]ů) a jeden [[kemp]] o celkovém počtu 171&nbsp;600 postelí. Dvě třetiny podniků má dvě nebo tři hvězdy, 19,4&nbsp;% jsou klasifikovány jako čtyřhvězdičkové.<ref>{{fr}}-{{en}} [http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf Statistické údaje o turismu v Paříži za rok 2008, s. 9]</ref> 61&nbsp;% hotelů se nachází přímo v Paříži, 16&nbsp;% na [[Pařížská aglomerace#Malý prstenec|vnitřních předměstích]] a 23&nbsp;% na [[Pařížská aglomerace#Velký prstenec|vnějších předměstích]].<ref>{{fr}}-{{en}} [http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf Statistické údaje o turismu v Paříži za rok 2008, s. 12-13]</ref>
 
[[Soubor:DSC 7353-Hotel-Crillon-Pari.jpg|thumb|left|Luxusní hotel Crillon na ''[[Place de la Concorde]]'']]
Průměrná obsazenost hotelů činila v roce [[2005]] 71,3&nbsp;%,<ref>{{fr}}-{{en}} [http://www.parisinfo.com/uploads/d1//0706_tp_tableau_bord_20.pdf Obsazenost pařížských hotelů (s. 3)]</ref> což Paříž řadí na druhé místo v [[Evropa|Evropě]] (za [[Barcelona|Barcelonu]] se 79&nbsp;%) a výrazně převyšuje francouzský průměr 59&nbsp;%. Míra obsazenosti se nemění v závislosti na [[pařížské městské obvody|městských obvodech]], ale klesá s rozsahem úrovně: nejlevnější kategorie jsou nejrychleji zaplněny.
 
Mezinárodní turistika směřuje hlavně do centra města. 67&nbsp;% strávených nocí v Paříži připadá na cizince, zatímco 33&nbsp;% tvoří tuzemští zákazníci. 65&nbsp;% zahraničních návštěvníků dává přednost ubytování ve vnitřním městě, zatímco 41&nbsp;% francouzských zákazníků se ubytuje na předměstí.
 
Zahraniční klientela pochází hlavně z osmi zemí, které tvoří více než dvě třetiny celkového počtu turistů. Evropské země [[Spojené království|Velká Británie]], [[Itálie]], [[Španělsko]], [[Německo]], [[Nizozemsko]] a [[Belgie]] celkem tvoří 42&nbsp;% zahraničních klientů, následují [[Spojené státy americké|Spojené státy]] s 17,7&nbsp;% a poté [[Japonsko]] s 6,5&nbsp;% ([[2008]]).<ref name="Turist 2008"></ref>
 
I když má Paříž pověst drahého města, v hotelovém průmyslu zůstává konkurenceschopná v porovnání s ostatními světovými městy. Paříž je mírně nadprůměrná v cenách dvou a tříhvězdičkových hotelů, ale zůstává nejdražší v Evropě v oblasti luxusních hotelů.<ref>{{fr}}-{{en}} [http://www.parisinfo.com/uploads/9e//chiffres-cles-2009.pdf Statistické údaje o turismu v Paříži za rok 2008, s. 16-17]</ref>
 
S turistickým ruchem souvisí i zdejší zvláštnost, tzv. [[pařížský syndrom]], přechodná psychická porucha postihující zejména japonské návštěvníky.<ref>[http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=267165 Citliví Japonci trpí pařížským syndromem, Aktualne.cz, 23. 10. 2006]</ref>
 
== Doprava ==
[[Soubor:Ligne-14-Chatelet-1.jpg|thumb|Automatizované metro na [[14 (linka metra v Paříži)|lince 14]] (stanice [[Châtelet (stanice metra v Paříži)|Châtelet]])]]
{{podrobně|Doprava v Paříži}}
Doprava je v Paříži vzhledem k významu města různorodá a zajišťují ji různé dopravní společnosti. Hlavními provozovateli jsou společnosti [[Régie Autonome des Transports Parisiens|RATP]] (metro, autobusy, jižní větve linek [[RER A]] a [[RER B|B]]) a [[Société nationale des chemins de fer français|SNCF]] (Transilien, severní větve linek RER A a B a linky [[RER C|C]], [[RER D|D]] a [[RER E|E]]). Sdružení [[Organisation professionnelle des transports d'Île-de-France|Optile]] zahrnuje téměř sto soukromých společností, které provozují pravidelné autobusové linky na předměstí. Všichni dopravci jsou zastřešeni asociací [[Syndicat des transports d'Île-de-France|STIF]], která koordinuje veškerou hromadnou dopravu na území [[regiony Francie|regionu]] [[Île-de-France]]. Samostatně působí společnost [[Aéroports de Paris]], která provozuje všechna pařížská [[letiště]].
 
=== Metro ===
{{podrobně|Metro v Paříži}}
Pařížské metro je páteřní dopravní stí, která místy zasahuje i do sousedních [[předměstí]]. Většina stanic se nachází v podzemí (kromě větší části linek [[2 (linka metra v Paříži)|2]] a [[6 (linka metra v Paříži)|6]] a některých okrajových úseků jiných linek).
 
První linka byla uvedena do provozu v červenci [[1900]] u příležitosti [[světová výstava 1900|světové výstavy]] (výstavba byla zahájena v roce [[1896]]) a od té doby se metro velmi rozšířilo. V roce [[2008]] obsahovalo šestnáct linek, z nichž dvě linky ([[7 (linka metra v Paříži)|7]] a [[13 (linka metra v Paříži)|13]]) byly rozvětvené, a 301 stanici, z nichž 242 leží v Paříži a 59 na předměstí. Nejnovější [[14 (linka metra v Paříži)|linka 14]] byla uvedena do provozu v roce [[1998]] jako plně automatizovaná.
 
=== Autobusy ===
{{podrobně|Městská autobusová doprava v Paříži|Zvláštní linky autobusové dopravy v Paříži}}
Autobusová síť (asi 1400 linek) je rozšířena především na předměstí, v samotné Paříži již méně a zde doplňuje metro.
 
=== Tramvaje ===
[[Soubor:2 Citadis Alstom T3 Paris.jpg|thumb|Tramvaje na lince T3]]
{{podrobně|Tramvajová doprava v Paříži}}
První [[tramvaj]]e tažené koňmi se objevily v roce [[1871]], [[Parní tramvaj|parní tramvaje]] se objevily v roce [[1880]] a v roce [[1888]] byly nahrazeny [[Elektrická tramvaj|elektrickými tramvajemi]]. [[Pařížská aglomerace]] měla kdysi tramvajovou síť o délce 960&nbsp;km. Ve [[1930-1939|30. letech]] byla tramvajová doprava považována za zastaralou, a proto byla postupně nahrazována autobusy. V Paříži zmizely tramvaje již v roce [[1937]]. Od roku [[1992]] jsou tramvaje opět postupně zaváděny a to především na předměstích ([[1 (tramvajová linka v Paříži)|T1]], [[2 (tramvajová linka v Paříži)|T2]] a [[4 (tramvajová linka v Paříži)|T4]]). V roce [[2006]] byla uvedena do provozu linka [[3 (tramvajová linka v Paříži)|T3]], která vede na území Paříže po jejím jižním okraji. V roce [[2009]] bylo zahájeno její prodloužení, stejně tak jsou v různých fázích příprav či výstavby i další linky na předměstích.
 
[[Soubor:MontmartreFunicularLarge.jpg|thumb|Lanovka na Montmartre]]
=== Další typy dopravy ===
Veřejná doprava disponuje ještě dalšími možnostmi:
* [[Funiculaire de Montmartre|Lanovka na Montmartre]] umožňuje vystoupat na vrchol [[Montmartre|Montmartru]].
* [[Orlyval]] je [[lehké metro]] spojující stanici Antony na lince [[RER B]] a [[Letiště Paříž-Orly|Letiště Orly]].
* [[CDGVAL]] je systém vnitřní kyvadlové dopravy na [[Letiště Charlese de Gaulla|Letišti Charlese de Gaulla]].
* [[Voguéo]] je říční linka na [[Seina|Seině]], která byla uvedena do provozu 28. června [[2008]]
* [[CDG Express]] je plánované železniční spojení mezi nádražím [[Gare de l'Est]] a letištěm Charlese de Gaulla.
* [[Vélib']] je systém veřejné půjčovny [[jízdní kolo|jízdních kol]].<ref>{{fr}} [http://www.velib.paris.fr/ Vélib' na stránkách města Paříže]</ref> Síť [[Stezka pro cyklisty|cyklostezek]] budovaná od konce [[1990-1999|90. let]] měřila koncem roku [[2006]] 371&nbsp;km včetně pruhů pro autobusy.
 
=== Železniční doprava ===
První [[železnice]] byla otevřena v roce [[1837]] mezi Paříží ([[Gare Saint-Lazare|nádraží Saint-Lazare]]) a městem [[Le Pecq]]. V následujících letech bylo v Paříži vystavěno mnoho železničních stanic, všechny jako konečné. V roce [[1875]] byla otevřena [[železniční trať Petite Ceinture]]. V Paříži je šest velkých nádraží: [[Gare du Nord]], [[Gare Saint-Lazare]], [[Gare de l'Est]], [[Gare Montparnasse]], [[Gare de Lyon]] a [[Gare d'Austerlitz]], které slouží pro hlavní tratě i příměstskou železnici a několik dalších menších.
 
Spojení Paříže s předměstími zajišťují linky [[Réseau Express Régional|RER]] a [[Transilien]]. RER je [[příměstská železnice]], která zajíždí až do vzdálenosti 50&nbsp;km od hlavního města. Vznikla koncem [[1960-1969|60. let]], kdy byly propojeny stávající příměstské železniční linky do jednotného systému. V Paříži je RER využíván jako expresní síť s přestupy na metro a jako spojení s předměstími. V roce [[2010]] měl RER pět linek (nejnovější [[RER E]] byla otevřena v roce [[1999]]), 257 stanic, z nichž 33 leží v Paříži, a 587&nbsp;km tratí.
 
[[Soubor:267885192 37ae413236 b gare du nord interieur banlieue.jpg|thumb|Nový terminál na [[Gare du Nord|Severním nádraží]]]]
Transilien je název sítě příměstské železnice, kterou provozuje SNCF. Na rozdíl od většiny linek RER linky Transilien neprotínají Paříž, ale mají konečnou vždy na jedné z hlavních železničních stanic a doplňují dopravu na předměstí poskytovanou RER. Umožňují spojení se vzdálenějšími částmi regionu [[Île-de-France]]. V roce [[2010]] měl Transilien 15 linek, z nichž sedm končilo v hlavních železničních stanicích v Paříži, některé linky mají konečnou i mimo region.
 
=== Automobilová doprava ===
Paříž má od [[19. století]] široké [[pařížské bulváry|bulváry]], které však [[Silniční doprava|automobilové dopravě]] přesto nestačí. Automobilový provoz a parkování v Paříži jsou velmi problematické, jako ve většině světových metropolí. Elektronické senzory měřící provoz jsou umístěné téměř na všech hlavních pařížských silničních tazích a na dálnicích. Vyhodnocené údaje slouží ke stanovení hustoty dopravy, oznámení [[Dopravní zácpa|dopravní zácpy]] a odhadu doby jízdy mezi jednotlivými stanovišti. Informace jsou přístupné na webových stránkách a na světelných silničních ukazatelích.
[[Soubor:Paris arc.jpg|thumb|Panorama Paříže z [[Vítězný oblouk (Paříž)|Vítězného oblouku]]|center|800px]]
Dálnice spojují Paříž s jihem Francie ([[Dijon]], [[Lyon]], [[Marseille]]), severem ([[Lille]]), [[Normandie|Normandií]] ([[Rouen]], [[Caen]], [[Le Havre]]), východem ([[Remeš]], [[Mety]], [[Štrasburk]]), [[Akvitánie|Akvitánií]] ([[Orléans]], [[Bordeaux]]) a pobřežím [[Atlantský oceán|Atlantiku]] ([[Le Mans]], [[Nantes]]). Všechny se napojují na [[okruh k objíždění obce|městský okruh]] [[boulevard périphérique]].
 
=== Letecká doprava ===
Letecké spojení v Paříži existuje od roku [[1919]], kdy bylo zprovozněno letiště [[Letiště Paříž-Le Bourget|Le Bourget]]. V roce [[1932]] bylo otevřeno [[letiště Paříž-Orly|Letiště Orly]] a největší pařížské [[Letiště Charlese de Gaulla]] bylo otevřeno v roce [[1974]]. [[Heliport Paříž - Issy-les-Moulineaux]] funguje od roku [[1956]]. Jejich provozovatelem je společnost [[Aéroports de Paris]]. Letiště v [[Le Bourget]] dnes slouží jen všeobecnému letectví a vládním letům, je místem konání známého [[pařížský aerosalon|aerosalónu]] a nachází se zde nejznámější [[Musée de l'air et de l'espace|letecké muzeum]] ve Francii.
 
== Sport v Paříži ==
{| class="toccolours" style="float: right; margin-left: 1em; margin-right: 2em; font-size: 85%; background:#EEE685; color:black; width:30em; max-width: 40%;" cellspacing="5"
| style="text-align: left;" | <center>'''Sportovní kalendář'''</center>
V Paříži se pravidelně odehrává množství sportovních událostí. Závody a soutěže se konají v průběhu celého roku.<br />
'''Jaro:''' [[Pařížský maraton]] a [[Pařížský půlmaraton|půlmaraton]] se běží nejčastěji v březnu, ve stejném měsíci z města vyráží cyklistický etapový závod [[Paris-Nice]]. V březnu se koná mezinárodní rugbyové utkání [[Pohár šesti národů]] na stadionu [[Stade de France]]. Finále [[Francouzský fotbalový pohár|Francouzského fotbalového poháru]] se tamtéž odehrává v květnu, tenisový turnaj [[French Open]] na [[Stade Roland Garros]] v květnu-červnu. V jednu květnovou či červnovou neděli rovněž probíhá neobvyklý závod číšníků s podnosy mezi ''[[Place de la République]]'' a ''[[Place de la Bastille]]''<br />
'''Léto:''' mistrovství Francie v [[rugby]] se koná v červnu, [[Tour de France]] končí poslední etapou na konci července u [[Vítězný oblouk (Paříž)|Vítězného oblouku]]. V [[Arènes de Lutèce]] probíhá mezinárodní soutěž v [[pétanque]].<br />
'''Podzim:''' V září jsou ve [[Hipodrom Vincennes|Vincennes]] dostihy (''Prix de Normandie'', ''Prix de l'Étoile'', ''Prix des Élites''), v říjnu v [[Hipodrom Longchamp|Longchamp]] ''[[Prix de l'Arc de Triomphe]]'' a také se běží závod [[20 pařížských kilometrů]]. V listopadu se koná tenisový [[BNP Paribas Masters]].<br />
'''Zima:''' V lednu se konají [[dostih]]y ''[[Prix d'Amérique]]'', v únoru turnaj v ženském [[tenis]]u [[Open GDF Suez]].
|}
{{podrobně|Sport v Paříži}}
[[Sport]] patří v hlavním městě tradičně k významným událostem během celého roku. Od konce 19. století hrála Paříž důležitou roli v šíření a organizaci moderního sportu. V Paříži byl poprvé udělen titul „mistr světa“ ([[1740]] ve hře [[jeu de paume]]), poprvé použit [[Metrická soustava|metrický systém]] v [[atletika|atletice]] ([[1798]]), proběhlo zde první soutěžní [[parkurové skákání]] ([[1866]]), první [[cyklistika|cyklistický]] závod ([[1868]]), první turnaj v moderním [[šerm]]u ([[1893]]), ženy mohly poprvé soutěžit na [[olympijské hry|olympijských hrách]] ([[1900]]).
 
V 19. století se hlavním sportem u veřenosti staly dostihy a vznikly i závodní dráhy. V samotné Pažíži jsou hned tři [[Dostihové závodiště|hipodromy]] [[Hipodrom Vincennes|Vincennes]], [[Hipodrom Longchamp|Longchamp]] a [[Hipodrom Auteuil|Auteuil]] a další dostihové dráhy se nacházejí na předměstí v [[Chantilly]], [[Maisons-Laffitte]], [[Saint-Cloud]] a [[Hipodrom Enghien-Soisy|Enghien-Soisy]]. Od 60. let 19. století se vedle oblíbených dostihů začala prosazovat i [[cyklistika]] a byly postaveny první [[velodrom]]y [[Parc des Princes]] ([[1897]]), [[Vélodrome de Vincennes]] ([[1894]]) či [[Vélodrome d'Hiver]] ([[1909]]).
 
[[Soubor:Roland Garros 02 .JPG|thumb|left|Stade Roland Garros]]
Posléze se k těmto sportům v oblibě přidal i [[tenis]], který se v Paříži objevil v roce [[1870]]. Mistrovství Francie [[French Open]] se hraje od roku [[1891]]. [[Stade Roland Garros]], kde se turnaje odehrávají, byl slavnostně otevřen v roce [[1928]] pro potřeby [[Davis Cup]]u. V letech [[1912]]-[[1923]] se v Paříži konal také turnaj [[World Hard Court Championships]].
 
Ve 20. století se rozšířila obliba fotbalu. První fotbalový šampionát ve Francii se konal v Paříži v roce [[1894]]. 21. května [[1904]] byla v Paříži založena [[FIFA]], která později přesídlila do [[Švýcarsko|Švýcarska]]. Fotbal se ve větším měřítku prosadil ve [[1920-1929|20. letech]], kdy bylo založeno množství fotbalových klubů (''Red Star'', ''Racing'', ''Olympique'', ''CASG'', ''Stade français'' aj.) Také první mistrovství ve fotbale žen se konalo v Paříži v roce [[1918]] a odehrávalo se až do roku [[1937]]. Poté bylo mistrovství obnoveno až v roce [[1970]]. [[Mistrovství světa ve fotbale]] se naposledy konalo v Paříži v roce [[Mistrovství světa ve fotbale 1998|1998]] a pro tuto příležitost byl na pařížském předměstí [[Saint-Denis]] postaven [[Stade de France]]. K nejvýznamnějším sportovním organizacím patří [[fotbal]]ový klub [[Paris Saint-Germain FC|Paris Saint-Germain]].
 
Vznikla zde řada mezinárodních sportovních federací a i když mnohé přesídlily do [[Švýcarsko|Švýcarska]], jiné zůstaly sídlit v Paříži. Právě na [[Sorbonna|Sorbonně]] přednesl v listopadu [[1892]] baron [[Pierre de Coubertin]] výzvu k obnovení olympijských her. [[Mezinárodní olympijský výbor]] byl založen v Paříži 23. června [[1894]] u příležitosti prvního olympijského kongresu. V Paříži se konaly hned [[letní olympijské hry 1900|druhé olympijské hry]] ([[1900]]) a poté ještě [[letní olympijské hry 1924|osmé]] ([[1924]]). Kandidaturu na [[letní olympijské hry 2012|30. letní hry]] v roce [[2012]] však Paříž prohrála s [[Londýn]]em.
 
K hlavním pařížským sportovištím patří [[Parc des Princes]], [[Stade Roland Garros]], [[Stade Charléty]], [[Stade Jean-Bouin]] nebo [[Stade Pierre de Coubertin]]. [[Palais omnisports de Paris-Bercy]] a [[Palais des Sports de Paris]] slouží vedle sportovních utkání také ke kulturním účelům, především koncertům. Paříž má rovněž 35 plaveckých [[bazén]]ů, včetně dvou 50metrových.
 
== Partnerská města ==
{| style="background: #FFFFFF;
| style="vertical-align:top" |
| width = "300" |
* [[Soubor:Flag of Algeria.svg|border|20px]] [[Alžír]], [[Alžírsko]] ([[2003]])
* [[Soubor:Flag of Jordan.svg|border|20px]] [[Ammán]], [[Jordánsko]] ([[1987]])
* [[Soubor:Flag of Greece.svg|border|20px]] [[Athény]], [[Řecko]] ([[2000]])
* [[Soubor:Flag of Lebanon.svg|border|20px]] [[Bejrút]], [[Libanon]] ([[1992]])
* [[Soubor:Flag of Germany.svg|border|20px]] [[Berlín]], [[Německo]] ([[1987]])
* [[Soubor:Flag of Argentina.svg|border|20px]] [[Buenos Aires]], [[Argentina]] ([[1999]])
* [[Soubor:Flag of Morocco.svg|border|20px]] [[Casablanca]], [[Maroko]] ([[2004]])
* [[Soubor:Flag of Mexico.svg|border|20px]] [[Ciudad de México]], [[Mexiko]] ([[1999]])
* [[Soubor:Flag of the United States.svg|border|20px]] [[Chicago]], [[Spojené státy americké|USA]] ([[1996]])
* [[Soubor:Flag of Indonesia.svg|border|20px]] [[Jakarta]], [[Indonésie]] ([[1995]])
* [[Soubor:Flag of Armenia.svg|border|20px]] [[Jerevan]], [[Arménie]] ([[1998]])
* [[Soubor:Flag of Egypt.svg|border|20px]] [[Káhira]], [[Egypt]] ([[1985]])
* [[Soubor:Flag of Japan.svg|border|20px]] [[Kjóto]], [[Japonsko]] ([[1958]])
* [[Soubor:Flag of Denmark.svg|border|20px]] [[Kodaň]], [[Dánsko]] ([[2005]])
* [[Soubor:Flag of Portugal.svg|border|20px]] [[Lisabon]], [[Portugalsko]] ([[1998]])
* [[Soubor:Flag of the United Kingdom.svg|border|20px]] [[Londýn]], [[Spojené království|Velká Británie]] ([[2001]])
* [[Soubor:Flag of Spain.svg|border|20px]] [[Madrid]], [[Španělsko]] ([[2000]])
* [[Soubor:Flag of Canada.svg|border|20px]] [[Montreal]], [[Kanada]] ([[2006]])
* [[Soubor:Flag of Russia.svg|border|20px]] [[Moskva]], [[Rusko]] ([[1992]])
* [[Soubor:Flag of the People's Republic of China.svg|border|20px]] [[Peking]], [[Čína]] ([[1997]])
|valign="top"|
| width = "300" |
* [[Soubor:Flag of Russia.svg|border|20px]] [[Petrohrad]], [[Rusko]] ([[1997]])
* [[Soubor:Flag of Brazil.svg|border|20px]] [[Porto Alegre]], [[Brazílie]] ([[2001]])
* [[Soubor:Flag of the Czech Republic.svg|border|20px]] [[Praha]], [[Česko]] ([[1997]])
* [[Soubor:Flag of Canada.svg|border|20px]] [[Québec]], [[Kanada]] ([[2003]])
* [[Soubor:Flag of Morocco.svg|border|20px]] [[Rabat]], [[Maroko]] ([[2004]])
* [[Soubor:Flag of Saudi Arabia.svg|border|20px]] [[Rijád]], [[Saúdská Arábie]] ([[1997]])
* {{flagicon|Italy}} [[Řím]], [[Itálie]] ([[1956]])
* [[Soubor:Flag of Yemen.svg|border|20px]] [[San'á]], [[Jemen]] ([[1987]])
* [[Soubor:Flag of the United States.svg|border|20px]] [[San Francisco]], [[Spojené státy americké|USA]] ([[1996]])
* [[Soubor:Flag of Chile.svg|border|20px]] [[Santiago de Chile]], [[Chile]] ([[1997]])
* [[Soubor:Flag of Brazil.svg|border|20px]] [[São Paulo]], [[Brazílie]] ([[2004]])
* [[Soubor:Flag of Bulgaria.svg|border|20px]] [[Sofia]], [[Bulharsko]] ([[1998]])
* [[Soubor:Flag of South Korea.svg|border|20px]] [[Soul]], [[Jižní Korea]] ([[1991]])
* [[Soubor:Flag of Australia.svg|border|20px]] [[Sydney]], [[Austrálie]] ([[1998]])
* [[Soubor:Flag of Georgia.svg|border|20px]] [[Tbilisi]], [[Gruzie]] ([[1997]])
* [[Soubor:Flag of Japan.svg|border|20px]] [[Tokio]], [[Japonsko]] ([[1982]])
* [[Soubor:Flag of Tunisia.svg|border|20px]] [[Tunis]], [[Tunisko]] ([[2004]])
* [[Soubor:Flag of Poland.svg|border|20px]] [[Varšava]], [[Polsko]] ([[1999]])
* [[Soubor:Flag of the United States.svg|border|20px]] [[Washington, D.C.]], [[Spojené státy americké|USA]] ([[2000]])
* [[Soubor:Flag of Switzerland.svg|border|15px]] [[Ženeva]], [[Švýcarsko]] ([[2002]])
|}
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
{{Sisterlinks|commons=Category:Paris|wikt=Paříž}}
{{Wikizprávy|Kategorie:Paříž|Paříž}}
* [http://www.paris.fr Oficiální stránky Paříže] {{fr}}{{en}}
* [http://whc.unesco.org/fr/list/600 Pařížské nábřeží na stránkách UNESCO] {{fr}}{{en}}
 
{{Pařížská aglomerace}}
{{Francie}}
{{Světové dědictví - Francie}}
 
{{Geo dms|48|52|00|N|s|2|20|00|E|v|type:city_region:}}
 
{{Portály|Francie}}
 
[[Kategorie:Paříž| ]]
[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]
[[Kategorie:Města ve Francii]]
[[Kategorie:Departementy v Île-de-France]]
[[Kategorie:Francouzské departementy]]
[[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]]
[[Kategorie:Olympijská města]]
[[Kategorie:Města vyznamenaná Řádem čestné legie]]
 
{{Link FA|bg}}
{{Link FA|bs}}
{{Link FA|eo}}
{{Link FA|eu}}
{{Link FA|fr}}
{{Link FA|he}}
{{Link FA|hr}}
{{Link FA|li}}
{{Link FA|mk}}
{{Link FA|mr}}
{{Link FA|tt}}
{{Link FA|vi}}
{{Link GA|de}}
{{Link GA|fa}}
 
[[ace:Paris]]
[[af:Parys]]
[[als:Paris]]
[[am:ፓሪስ]]
[[an:París]]
[[ang:Paris]]
[[ar:باريس]]
[[arc:ܦܐܪܝܣ]]
[[arz:باريس]]
[[ast:París]]
[[az:Paris]]
[[ba:Париж]]
[[bar:Paris]]
[[bat-smg:Parīžios]]
[[bcl:Paris]]
[[be:Горад Парыж]]
[[be-x-old:Парыж]]
[[bg:Париж]]
[[bi:Paris]]
[[bn:প্যারিস]]
[[bo:ཕ་རི།]]
[[br:Pariz]]
[[bs:Pariz]]
[[ca:París]]
[[ceb:Paris]]
[[ckb:پاریس]]
[[co:Parighji]]
[[crh:Paris]]
[[cu:Парижь]]
[[cv:Парис]]
[[cy:Paris]]
[[da:Paris]]
[[de:Paris]]
[[diq:Paris]]
[[dsb:Paris]]
[[el:Παρίσι]]
[[eml:Parì]]
[[en:Paris]]
[[eo:Parizo]]
[[es:París]]
[[et:Pariis]]
[[eu:Paris]]
[[ext:París]]
[[fa:پاریس]]
[[fi:Pariisi]]
[[fiu-vro:Pariis]]
[[fo:Paris]]
[[fr:Paris]]
[[frp:Paris]]
[[frr:Paris]]
[[fur:Parîs]]
[[fy:Parys]]
[[ga:Páras]]
[[gag:Paris]]
[[gan:巴黎]]
[[gd:Paris]]
[[gl:París - Paris]]
[[gn:Parĩ]]
[[gu:પૅરિસ]]
[[gv:Paarys]]
[[haw:Palika]]
[[he:פריז]]
[[hi:पैरिस]]
[[hif:Paris]]
[[hr:Pariz]]
[[hsb:Paris]]
[[hu:Párizs]]
[[hy:Փարիզ]]
[[ia:Paris]]
[[id:Paris]]
[[ie:Paris]]
[[ilo:Paris]]
[[io:Paris]]
[[is:París]]
[[it:Parigi]]
[[ja:パリ]]
[[jbo:paris]]
[[jv:Paris]]
[[ka:პარიზი]]
[[kab:Paris]]
[[kk:Париж]]
[[kl:Paris]]
[[km:ប៉ារីស]]
[[kn:ಪ್ಯಾರಿಸ್]]
[[ko:파리 (프랑스)]]
[[krc:Париж]]
[[ku:Parîs]]
[[kv:Париж]]
[[kw:Paris]]
[[ky:Париж]]
[[la:Lutetia]]
[[lad:Paris]]
[[lb:Paräis]]
[[li:Paries]]
[[lij:Pariggi]]
[[lmo:Paris]]
[[ln:Pari]]
[[lt:Paryžius]]
[[lv:Parīze]]
[[mg:Paris]]
[[mhr:Париж]]
[[mi:Parī]]
[[mk:Париз]]
[[ml:പാരിസ്]]
[[mn:Парис]]
[[mr:पॅरिस]]
[[mrj:Париж]]
[[ms:Paris]]
[[mwl:Paris]]
[[my:ပါရီမြို့]]
[[myv:Париж ош]]
[[mzn:پاریس]]
[[na:Paris]]
[[nah:Paris]]
[[nap:Parigge]]
[[nds:Paris]]
[[nds-nl:Paries]]
[[ne:पेरिस]]
[[nl:Parijs]]
[[nn:Paris]]
[[no:Paris]]
[[nov:Paris]]
[[oc:París]]
[[os:Париж]]
[[pa:ਪੈਰਿਸ]]
[[pam:Paris]]
[[pap:Paris]]
[[pcd:Paris]]
[[pdc:Paris]]
[[pl:Paryż]]
[[pms:Paris]]
[[pnb:پیرس]]
[[ps:پاريس]]
[[pt:Paris]]
[[qu:Paris]]
[[rm:Paris]]
[[rn:Paris]]
[[ro:Paris]]
[[roa-rup:Parij]]
[[roa-tara:Parigge]]
[[ru:Париж]]
[[rue:Паріж]]
[[rw:Paris]]
[[sah:Париж]]
[[sc:Parigi]]
[[scn:Pariggi]]
[[sco:Paris]]
[[se:Paris]]
[[sh:Pariz]]
[[simple:Paris]]
[[sk:Paríž]]
[[sl:Pariz]]
[[so:Baariis]]
[[sq:Parisi]]
[[sr:Париз]]
[[st:Paris]]
[[stq:Paris]]
[[su:Paris]]
[[sv:Paris]]
[[sw:Paris]]
[[szl:Paryż]]
[[ta:பாரிஸ்]]
[[te:పారిస్]]
[[tet:París]]
[[tg:Париж]]
[[th:ปารีส]]
[[tk:Pariž]]
[[tl:Paris]]
[[tpi:Paris]]
[[tr:Paris]]
[[tt:Париж]]
[[ty:Paris]]
[[udm:Париж]]
[[ug:پارىژ]]
[[uk:Париж]]
[[ur:پیرس]]
[[uz:Parij]]
[[vec:Parixe]]
[[vi:Paris]]
[[vls:Parys]]
[[vo:Paris]]
[[wa:Paris]]
[[war:Paris]]
[[wo:Pari]]
[[xmf:პარიზი]]
[[yi:פאריז]]
[[yo:Parisi]]
[[za:Bahliz]]
[[zh:巴黎]]
[[zh-classical:巴黎]]
[[zh-min-nan:Pa-lí]]
[[zh-yue:巴黎]]
Klapetek
394

editací

Citováno z „https://necyklopedie.org/wiki/Speciální:Mobilní_rozdíl/109155“

Navigační menu