Předčary je článek, který pojednává o obci toho jména, nikoliv o polské lidové kapele Przedzari.
"Tak tohleto, to už je fakt za čárou!!!"
Kolikrát už jste mohli číst či slyšet tuto či obdobnou sentenci. Až příliš často bezprostředně předchází konfliktu, ústícího v rozbitou hubu či v krutou a neméně krvavou válku. Přesto se vyskytuje místo, které v celé své historii nebylo, není a bohdá ani nebude za jakoukoliv čárou.
Jsou to Předčary.
Je to obec odlehlá, těžko uchopitelná, stejně jako těžko dohledatelná pomoci tradičních platforem (Mapy.cz, Google maps). Může být prakticky všude, ale na druhou stranu i nikde! Za objev této vsi pro svět a Necyklopedii patří dík týmu vědců pod vedením Kuči Gromadné, Fojty Fronlajnového a Hasita Tomského. Tento článek vychází z jejich výzkumů.
Panorama Předčar od západu. Zcela vlevo vidíte náborovou budku moravofašisty Voži Kocórka, důmyslně maskovanou jako Prodejnu Zmrzliny. Vedle budky komín krematoria "Višná cysta". Vedle komínu pobořený kostel sv. Židomíra. Vedle kostela kandelábrové vlajkové žerdě. Vedle žerdí Kulturní dům zvaný "Šikmí panelák". Nad ním plachtí Horel Předčarský. Vpravo dole čeká potah obecní kárky na svého kunčofta.
Předčary
|
|
|
znak
|
| základní data
|
| status: |
obec
|
| kraj: |
Náš ne?
|
| okres: |
Předčarský
|
| historická země: |
Čechy
|
| katastrální výměra: |
km²
|
| obyvatel: |
pružný počet
|
| nadmořská výška: |
Naša obec není nad mořem! m
|
| PSČ: |
503 15
|
| adresa úřadu: |
Náměstí Ojířovo 45
|
| starosta: |
momentálně neobsazen
|
|
|
Obecní symboly
Soudní Stolice je hlavní orgánem, který symboly vymýšlí a uvádí je do bezvědomí. Vedle Věnceslava Adalberta–Nováka, a Vyosené kyselice je symbolem ještě obecní vlajka. Jejich význam stanovuje hlava III o používání symbolů na Předčarsku: “Dočasně (pozn. předčarsky navěky) na paměť těm, kteří žádnou paměť nemají aby nezapomněli, že Předčary v jejich srdci (pajšlu) sedí”. Z textu si lze odvodit, že si Stolice potrpí na patos.
Vlajka
Vlajka Předčar je stejně osobitná jako obec sama.
Byla zavedena Soudní Stolicí, jako jeden ze symbolů Předčar.
Popis vlajky zní a opět je z pera Soudné Stolice: “Prapor náš je štvrcen (pozn. opravdu, takle to bylo zapsáno, slovo štvrcen je odvozeno od slova štvrtek a to ze slova škrtek/š-krtek. Znamená to doslova "škrcený krtek", potažmo mrtvý krtek). Proč Předčarské nářečí vychází pro slovo štvrtka z mrtvého krtka je nejasné a nad rámec tohoto pojednání o vlajce.) Čili má v sobě dva čtverce, ploché krychle. Nalevo je nad červeným čtvercem, bílá a na druhé je to navopáč. Stejně tak jako kuroplach co v bílé a červené krychli stójí. S jazvečnikem to samé jest. Popis vlajky je pro našince poněkud zmatečný. Vychází totiž z tamních vexikologických zvyklostí (které, se formují) a možná i proto popis tak úplně neodpovídá tomu co na vlajce vidíme.
Věnčeslav Adalbert Novák s Galány. Bard (v těch černých galošách) na sjezdu Moravankářů.
Je místním živým obecním symbolem (k datu 11. 3. 2022 ještě prokazatelně žije). Mělo by mu být už osmdesát let, bohužel datum jeho narození je sporné, protože si ho nikdo (ani on) nepamatuje. Věnčeslav se narodil Slavitahu Novotnému, místnímu žertéři, a Blaženě Nakládalové-Novotné, místnímu potahu obecní kárky. Po vylití z obecné školy se vyučil jako řezník obor pěchovač. Jeho prvním životním úspěchem bylo napěchování největší klobásy na Předčarsku. Ve svém zralém věku proslul jako lidový bard, kdy byl zván na mnohé veselice a sleziny, kde bavil prostý lid svými moudry, starými příběhy a předčarským folklorem. Později od roku 2013 šířil slávu předčarska na stránkách Bandzone (facebook tenkrát v obci nebyl nainstalován). Jeho těžištěm však zůstaly obecní veselice a příležitostné videovlogy s přítelem Bořivojem Zvratkem z Kokotínska. Za tyto zásluhy byl Ethnografickou komis navržen na obecní památku. Návrh byl Soudnou Stolicí schválen předevčírem a okamžitě uveden v platnost. Věnčeslav Adalbert Novák se ve volném čase věnuje houbaření, pití destilátů a degustaci okeny, kozám a chovu jazvečníků, především se stará o svého plemenného jazvečnika Ojíře. Dále má dvě děti se svojí manželkou Květoslavou Jebavou-Novákovou.
Podle některých zdrojů a pramenů se jednalo o minerální pramen, který vytryskl poté, co se v dobách starého dobrého mocnářství u expresní poštovní diligence uvolnil nedbale zaražený zákolník a v prudké zatáčce na kraji Předčar inkriminovanému dostavníku ulítlo kolo. Osa bez kola se tak prudce zaryla do krajnice pankejtem tenkrát ještě nevybavené a z osou vyryté džuzny začala prýštit ryze přírodní minerální voda typu kyselky. Okamžitě byla voda tato prohlášena za léčivou, i když nikdo neměl ani zbla tušení, co že by jako měla léčit. Tato léčivá minerální voda byla nazvána Vyosenou Kyselicí a stala se ve své době velice populární. Pokud by byl proveden její rozbor, jako že teda nebyl, zjistil by kromě jiného extrémně vysoký obsah kationtů trojmocného arsenu a dvojmocného beryllia, takže při léčbě všemožných chorob vedla tato vodoléčba k jejich rychlému konci.
To je též důvod, proč neexistují pamětníci, kteří by mohli zvěsti o této Vyosené Kyselici potvrdit či vyzvrátit, a tak veškeří badatelé v této záležitosti ťápou v temnotách.
Popravdě, ani my, ani Vědecký tým Necyklopedie, ani nikdo jiný neví co to ta Vyosená Kyselice je. Avšak nebojíme se to přiznat.
více se snad dovíte ZDE 
