Hejslováci

Hejslováci jsou etnikem žijícím zejména na hornouherském venkově. Cizinci si je zhusta pletou s blízce příbuznými Slováky, kteří se ale od Hejslováků liší vyšší tolerancí, velkorysostí a znalostí aspoň jednoho cizího jazyka.

Doposud nepanuje shoda, zdali psáť Hejslovák s velkým či malým H. Souvisí to s historicko-nacionalistickými spory, zdali Hejslováky považovat za národ, kmen, rasu či diagnózu.

Etymologie

Slovo Hejslovák sa obvykle odvozuje od bojového popěvku Hej, Slováci!, který měl ve své době silnou šanci stát se hejslováckou hymnou, kdyby ho nepředběhl jiný šlágr.

Alternativní vysvětlení pochází od hanlivého oslovení, které používali maďarští nájezdníci a na porobené Slovany (Slovan → Slovák, srv. Rakušan → Rakušák, Sudeťan → Sudeťák → sudeťák) a zvolací částice Hej, kterou tito popoháněli své slovanské nevolníky do práce.

Historie

Hejslováci jsou dle vlastních citací nejstarším civilizovaným národem Evropy, a možná i světa. Jsou prapředky všech známých starověkých civilizací, jako Etruskové, Řekové, Římané, Egypťané, Indové, Číňané, Komanči a Brňáci.

V raném starověku se jejich říše Velké Hejslovácko (Magna Heyslovakia) rozkládala po celé Evropě a byla středem Země, Sluneční soustavy, galaxie i vesmíru. Před hejslováckou obrněnou jízdou, válečnými vozy a katapulty se třásl celý antický svět, dokud ji nerozprášila horda maďarských nájezdníků na koních vyzbrojených naostřenými klacky.

Maďaři se poté postarali, aby Velké Hejslovácko bylo vymazáno z historie. Velkou pomocí jim v tomto byli Moravané, kteří masivní propagandou přesvědčili všechny národy, že dotyčná říše se ve skutečnosti jmenovala Velká Morava. Pak již stačilo jen zničit všechny písemné památky na Velké Hejslovácko, což bylo vcelku snadné, jelikož je tvořilo jen asi deset pergamenů psaných císařem Sámem, který byl franským přivandrovalcem a proto uměl číst a psát.

Jelikož Maďaři při svém nájezdu zničili co se dalo (rozdupali hlavní dálniční tah Donovaly-Žarnovica, vypustili Gabčíkovo, posprejovali pomník SNP atd.), stalo se Velké Hejslovácko přes noc z nejvyspělejší evropské říše zaostalou balkánskou periférií. Hejslováci se stali na dlouhá staletí Maďary, byli násilím nuceni říkat tessék a jíst paprikáš.

Teprve v první polovině 19. stolení nastává takzvané Hejslovácké národní vystřízlivění. Jeho vůdčí postavou se stal Lájoš Vopchaj, který se narodil v Uhrovciach, studoval v Györu a Pozsonyi, a tudíž měl nejlepší předpoklady stát se hrdinným bojovníkem proti maďarizaci. Jako první krok bylo vytvořit spisovný hejslovácký jazyk. Tou dobou se na území Felvidéku hovořilo česky, německy, maďarsky, polsky, rusínsky, prešpurácky, romsky a vichodňiarsky. Aby Vopchaj předešel jazykovým sporům, vytvořil zbrusu nový jazyk, kterému se Hejslováci začali ihned nadšeně učit, a ostaní národy to dostaly nařízeno jazykovým zákonem. Hejslováčtina se tak stala umělým jazykem s pěti miliony mluvčích (čtvrtý po esperantu, klingonštině a Lispu).

Po první světové válce se naskytla Hejslovákům šance to těm Maďarům nandat (tj. splnit životní poslání každého pravověrného Hejslováka, který se díky tomu dostane do hejslováckého nebe, kde ho bude obšťastňovat 72 ovcí) a obnovit Velké Hejslovácko. Bohužel při své snaze byli zrazeni čehúnskou národnostní menšinou, která tajně u Roosevelta prosadila potupný název Československo. Poté nastaly spory, zdali hlavním městem nového státu bude Prešporok či Šalingrad, což nakonec vyústilo v kompromisní, tzv. brazilské řešení. Delegace politiků se vydala do pustých sázavských lesů, kde našli chudého cajzla an otesává práh domu. Na tomto místě zde založili nové hlavní město a na počest onoho chudáka ho pojmenovali Cajzlov.

Prvním prezidentem se stal vzdělaný, moudrý a statečný hejslovácký profesor Tomáš Masárik, který se po počehúnštění svého jména stal pro většinu Hejslováků odporným kolaborantem.

V roce 1991 (houby prvočíslo, vy kořeni!) bylo jasné, že společný stát je neudržitelný, zejména kvůli hygienickým hlukovým limitům, které hejslováčtí politici při svých proslovech opakovaně překračovali. Došlo tedy k rozdělení na západní část (Češi, Moraváci, Sudeťáci a Vietnamci) a východní část (Maďaři, Cikáni, Východniari, Mantáci, Ukrajinci a sem tam i nějaký Slovák či Hejslovák). Podrobnosti viz článek Felvidék.

Náboženství

Hejslováci jsou animisté. Jejich náboženství vychází z tradičního slovanského pantheonu s nejvyšším bohem hromu Perunem, nicméně Hejslováci pro něj použili vlastní slovo pro bouři, jež zní slota. Slotismus se stal brzy státním náboženstvím Velkého Hejslovácka a dle vlastních citací se stalo základem všech velkých náboženství, jako křesťanství, židovství, islám, buddhismus, marxismus-leninismus, aštaršeranismus a onismus (neplést s onanismem). Slotismus přetrval až do dnešních dob, kdy se stal státním náboženstvím Felvidéku. Lidé jiné víry byli dříve slotisty nazýváni prostě nevěřící psi, ale od té doby, co se psí maso stalo národním hejslováckým jídlem, je ze strany církve doporučováno používat označení maďarón.

Slotismus má podobně jako křesťanství postavu ďábla, který má mezi slotisty mnoho jmen (Lájos, Ferenc, Zoltán, Sándor...). Některé slotistické frakce hlásají, že ďáblů je ve skutečnosti asi 500 000, žijí na jihu Felvidéku a neumí slovensky.

Kultura

Původní hejslovácká kultura byla během středověku znásilněna cizáky, tudíž se z ní mnoho nedochovalo. Jedinou výjimkou je architektura, která se dochovala v některých vesnicích zejména na Spiši. Tyto domy jsou v současnosti protiprávně okupované cizáky. Existují plány na jejich vyhnání (tzv. Slotovy dekrety), nicméně k jejich realizaci zatím nedošlo, jelikož Slota doposud nebyl natolik střízlivý, aby dekrety dokázal podepsat.

Hymna

Hejslovácká hymna Nad Tatrou sa blýska svým meteorologickým zaměřením odkazuje na slotistický původ. Zpívá se v licenci od Tatry Kopřivnice, která ji složila jako reklamní popěvek oslavující dobré jízdní vlastnosti jejich vozů v nepříznivém počasí. Textaři bohužel rytmicky nevycházel závěr Hejslováci ožijú, a proto předponu Hej vynechal.

V dobách Československa Hejslováci původně vylobbovali, aby se jejich hymna hrála jako první, nicméně po protestech posluchačů („tak přestaňte ladit a začněte konečně hrát!“) ji zakomponovali jako codu písně Kde domov můj.

Tradice a zvyky

Typického Hejslováka poznáte podle urputného výrazu, vytahaných tepláků, orezlého žigulíka a igelitky se slovenským salámem za 20 Sk/kg 1,30 EUR/kg. Většinou však sedí doma a jen jednou měsíčně si zajde na úřad práce pro podporu. Tuto pak utratí za Zlatého Bažanta, Topvar, Šariš či jiný záchodový čisticí prostředek, který ruče prolévá hrdlem a přitom dává světu nahlas vědět, že nebýt těch zlých Maďarů, Čechů a Cikánů (konkrétní národnosti se během doby střídají), tak by už dávno byl zaměstnaný, bohatý a zajištěný. Po návratu domů opakuje totéž své ženě (přikusuje při tom psí kabanos). Žena mu přikyvuje a jde mu zahýbat se sousedem Istvánem.

Hejslováci, podobně jako Germáni ovládají umění berserkra. Do berserkrového módu lze hejslováka dostat velmi lehce následujícími větami:

• Jiří Jánošík byl maďarský Rom.
• Zsolna je malebná uherská vesnice.
• Tót nem ember.
• Felvidék.

Stejně dobře funguje jakákoliv jiná maďarská věta, které Hejslovák nerozumí, a proto ho uráží.

Nejdůležtější fráze

• Mé vznášedlo je plné úhořů. – Až vyženieme tých pojebaných Maďarov, tak moje vznášadlo bude tiež plné úhorov, ty kokot jeden čehúnsky!

Potvrzení pravdivosti článku

„

TOTO JE RIADNY VYPLOD CHOREHO CECHA A MALI BY HO ZA TOTO ZATVORIT,NIKTO NEPISE PROTI CECHOM TAKETO SVINSTA A OCIERNUJE SLOVAKOV AKO CESI,TAK SA SPAMETAJTE A UROBTE RYCHLO NAPRAVU INAC VAS ZAZALUJEM V BRUSELI A VERTE NEVERTE,Z TOHOTO SA MOZE IST AJ DO BASY,ZA HANOBENIE PRAVOPLATNEHO STATU AKO JE SLOVENSKO,TAK SA RYCHLO SPAMETAJTE A ZRUSTE TUTO STRANKU,INAC SI VAS PODAM OSOBNE.min.spravodlivosti. —Neznámý Hejslovák, 26.4.2011

“