Rakousko

Varování pro wikipedisty

Ačkoli se tento stát jmenuje Austria, nejedná se o Austrálii

	„Taková blbá monarchie, jako je Rakousko, nemá ani na světě bejt“
	Švejk, 1/15 - Katastrofa

Rakustán Österreich Austria
Rakouský státní znak je heraldickým unikátem. Znázorňuje řídce opeřeného havrana, jehož hruď zdobí symbol dopravní značky (B02 - Zákaz vjezdu všech vozidel). Za pozornost stojí také srp a kladivo, jež pták svírá v pařátech. A ta pouta, v ramci dobrých sousedských vztahů, nebudeme zmiňovat.
Rakušané v povinné vycházkové uniformě pro civilní osoby
státní zřízení:	postmonarchie
hlavní město:	Vídeň
jazyk:	rakonemština
náboženství:	římskokatolické
počet obyvatel:	asi jako Slovensko
prezident:	Bruno
král:	Falco
premiér:	Alfred Gusenbauer
hymna:	Bože, zachovej nám císaře Františka
měna:	teuro
národní jídlo:	vídeňský řízek se sachrdortem
národní sport:	krkonošské lyžníctví

Rakousko či Rakustán (německy Österreis, doslova Velikonoční rýže, anglánsky Crayfishland) je hornatá země na jihovýchod od Česka. Obyvatelstvo mluví rakousky, ale je to jen nářečí ~~němčiny~~ bavorštiny, což většině Rakušanů způsobuje zásadní trauma. Rakouská národnost totiž de facto neexistuje, neboť jí chybí základní atributy - vlastní jazyk a písemné památky. (Někteří vědci tvrdí, že objektivně neexistuje žádná národnost.) Rakušané vznikli pouhým míšením národností, které se historicky vyskytovaly v okolí Vídně. Od jednotlivých národností převzali ovšem jejich nejvýznačnější vlastnosti. Od Turků bezohlednost a zákeřnost, od Maďarů nadutost, od Čechů zbabělost, závist a příjmení, od Rusů kolo do Práteru, od Židů hamižnost a od Němců jejich tradiční smysl pro humor (z tohoto důvodu převzali i jejich jazyk). Rakušany tedy nelze považovat za národ, ale za pouhé etnikum. (Otázka, zda mezi těmito dvěma pojmy je nějaký podstatný rozdíl, dosud nebyla uspokojivě zodpovězena).

Navíc se Rakousko ve skutečnosti vůbec nijak nejmenuje, protože jeho německý název znamená "východní říše", což bez informace o tom, co leží na západ od něj, nedává vůbec žádný smysl. To jeho obyvatelům způsobuje druhé zásadní trauma. Třetí zásadní trauma je způsobeno skutečností, že přes miliardy šilinků investované do historického výzkumu se nepodařilo najít vůbec nic, co Rakousko přineslo světové či evropské civilizaci kromě Mozartkugeln a Adolfa Hitlera. VTN také zjistil že Rakousko nepatří ani do střední Evropy, jak si někteří Rakušané namlouvají. Hlavní střed Evropy je na Zelném rynku v Brně a každý pořádný středoevropský stát má také nějaký střed Evropy, ovšem o Rakousku není nikde ani slovo.

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

Rakouská vlajka se skládá z několika kusů látky. Nejčastěji ze starých tepláků či plín; tyto kusy látky bývají obarveny vodovkami či pastelkami. Obarvování látky na vlajku bývá slavnostní náplní hodin výtvarné výchovy na rakouských školách.

Státní zřízení[editovat | editovat zdroj]

V Rakousku odjakživa vládne šílená byrokracie. Došlo k tomu na počátku 20. století. Když se rozpadlo staré Habsburské mocnářství, každá z nově vzniklých zemí něco zdědila: Československo zdědilo průmysl, Maďarsko zdědilo zemědělství, Chorvatsko si ponechalo moře, Sedmihradsko se připojilo k Rumunsku a jako věno mu přineslo krásnou krajinu. Na samotné Rakousko zbyl už jen ten byrokratický aparát a ruské (!) kolo v Prátru. Mraky úředníků spoutaly život země tisíci zákazů, okraje silnic posázely značkami omezujícími rychlost na naprosté minimum, zdanily veškeré podnikání, zadrátovaly hory lanovkami, narovnaly Dunaj do rovného koryta a přikázaly všem ženám nosit nevkusný zastaralý kroj, tzv. dirndl.

Církev a náboženství[editovat | editovat zdroj]

S byrokracií státní v Rakousku úzce spolupracuje církevní aparát. Jediné povolené náboženství je již tradičně římskokatolické. Po skončení První světové války převzala katolická církev kompletní síť agentů a konfidentů od rakousko-uherské tajné policie. Církev v dnešní době zejména monitoruje, zda všichni Rakušané platí církevní daně a odpustky, zda se každý den modlí, a zda chodí pravidelně každou neděli do kostela.

Tyto údaje, spolu se zápisy ze zpovědí, se pečlivě vyhodnocují a archivují. Odhalené nedostatky jsou po zásluze postihovány. Církev pravidelně zasílá informace o občanech všem zaměstnavatelům, kteří jsou povinni případné prohřešky disciplinárně řešit. Jediný povolený pozdrav v Rakousku zní: Grüß Gott!

Kvůli povinným návštěvám kostela je v Rakousku zakázáno v neděli pracovat, všechny obchody jsou zavřeny. To ale nebrání rakouským podnikatelům budovat své závody na východ od hranic a za Dunajem nutit pracovat své slovenské zaměstnance i v neděli, ačkoliv se i Slovensko považuje za katolickou krajinu. Církevní odpustky vše vyřeší.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rakouští obyvatelé nadšeně vítají své spojence ze Třetí říše.

Ideály národního socialismu jsou i dnes v Rakousku neuvěřitelně populární a moderní. Až donedávna je šířil zejména novodobý rakouský myslitel Jörg Haider (†2008).

Rakušany s Němci historicky pojí touha po vytváření říší. Spojení Třetí a Východní říše, tzv. Anschluß, podpořilo v referendu 10.4.1938 neuvěřitelných 99,73 % rakouských voličů.

Rakousko dalo Třetí říši nejen jejího vůdce, ale poskytlo řadě válečných hrdinů rovněž bezpečné útočiště po skončení války, neboť se vyhnulo působnosti mezinárodní soudního tribunálu. Nejlepším příkladem je bývalý rakouský prezident a generální tajemník OSN národní socialista Kurt Waldheim, člen SA.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Neslavnější rakouské městečko vítá hosty

Rakousko sousedí s Německem, Moravstánem, Českem, Mordorem, Maďarskem, Itálií, Ruritánií, Švýcarskem a Lichtenštejnskem. Rakušané se však existencí těchto sousedů neznepokojují, protože Rakousko je nejlepší.

Větší část Rakouska tvoří hory. Jsou celé pokryté sloupy a dráty lanovek, takže v zimě je lepší jet na lyžích přes hory, než okolo nich autobusem. Na severu leží okolo Dunaje nížina, ve které se rakouští sedláci snaží vypěstovat chabou napodobeninu moravského vína.

Hlavní město[editovat | editovat zdroj]

O hlavním městě Rakouska pojednává (kupodivu) článek Vídeň.

Vídeň však není ve světě nejznámějším a nejproslulejším rakouským městem. Tuto výsadu má městečko Fucking, které proslulo svým názvem po celém světě. Podle okrajové studie vědeckého týmu Necyklopedie fotografie dopravní značky označující začátek této obce zdobí pozadí monitorů počítačů po celém světě stejně často jako fotografie pornohvězd.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Výcvik rakouských turistů začíná již v útlém věku.

Nejslavnější rakouský Jodelsang Kukačka už z lesa volá z počátku 19.stol. je stále oblíbený mezi tyrolskými řezbáři kukaček.

Tradiční kukačky jsou často vkusným doplňkem moderních domácností dnešních Rakušanů.

Laureáti státní ceny Bruno Kreiského čekají na zahájení slavnostního ceremoniálu v kategorii Lidové tradice, Villach, 2005.

Rakušané kulturu milují. Neustále jódlují a celou zimu vyřezávají kukačkové hodiny. Kdysi měli i nějaké slavné skladatele (většina ovšem tvořila v Praze), ale protože základní vlastností Rakušáků je závist (Slováci tvrdí, že je to tou českou krví, co mají v žilách), od roku 1954 úředním výnosem všechny slavné hudebníky zrušili a v Rakousku smí působit pouze hudebníci neslavní nebo lidoví. A tak jim zůstalo jen to jódlování.

Rakušané také milují turistiku. Chodí po horách od malička, mají na to pevné botky, bílé podkolenky a krátké kožené kalhoty, kterými chrání své přirození před poškozením při pádu na horských stezkách. Rakušanky chrání své přirození tradičním krojem - dirndlem. Ne všude v Rakousku jsou však hory a tam lid dunajských nížin pěstuje speciální druh turistiky, tzv. hraniční turistiku. V rámci túr k hranici s Českem občas zablokují hranici. Za lajnu se však příliš neodvažují, neboť se bojí výbuchu zapařeného jetele v Jetelínské elektrárně a hlavně Dany Drábové. Jsou to vesměs poserové.

Z důvodu velké spotřeby benzínu při dlouhých výletech k hranicím a proflákaného času což se nelíbí zaměsnavatelům, rozhodl se Moravstán, že postaví ještě jednu elektrárnu podobnou té Jetelínské na kopci u Mikulova a Rakušané pak už nebudou muset provádět dlouhé cesty k hranicím a můžou si blokovat pohodlně doma, protože na elektrárnu budou mít krásný výhled i z Vídně.

Rakušané rádi zavírají své partnerky do sklepa, často i na řadu let. Teprve nedávno byl tento jejich národní zvyk odhalen policií a celý svět byl zděšen. Rakušané si z toho ale nic nedělají. Jsou už zvyklí na tento svérázný typ rodiny a tajemství svých sklepů si pečlivě hlídají.

Slavní Rakušané[editovat | editovat zdroj]

„Tyrolačky jsou velmi živé letory; rády oddávají se různým života rozkoším a požitkům smyslným, čímž vynikají nad ostatní Němky.“

- K. H. Borovský

Ötzi - Vůbec první Rakušan, který kdy existoval.
Adolf Hitler narozený v Braunau na Innu (20. dubna 1889)
poručík Dub a feldkurát Katz (klíčové postavy Haškova románu Švejk)
C.K. tajný agent Brettschneider, postrach českých i hornouherských vlastenců a řídící důstojník Jaroslava Haška
Friedrich Hundertwasser (1928-2000) šílený architekt
Franz Josef I., alias (Starej Procházka) - po (ne)schopném mocnáři je pojmenováno souostroví v Severním ledovém oceáně
příborský rodák, zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud
Otto Skorzeny - obersturmbannführer Waffen-SS a čestný občan města Vídně
Kurt Gödel - rakouský pseudomatematik, pseudologik a pseudopseudo
Tomáš Kleštil - diplomat a prezident
Rudolf Liska - kožešník
Georg Polifka - vídeňský restauratér
Karl von Bahnhof - česká herecká hvězda (pes)
Hrabě von Wienerschnitzeldorf - filmová postava českého šlechtice
Josef Fritzl - nejznámější rakouský sklepmistr, proslulý tím, že si bral práci domů
Wolfgang Priklopil - další Rakušan, který si oblíbil sklepy
Arnold Shwarzenegger - kulturista a politik
Komisař Rex - nejznámější policista celé EU
Falco - zpěvák s rozdvojenou (rakousko-anglickou) osobností

Nutno ovšem poznamenat, že s výjimkou Adolfa Hitlera, Karla von Bahnhof, Arnolda a Ötziho ostatní výše zmínění nebyli etničtí Rakušané, nýbrž Češi, Židé a Habsburkové (Švýcaři).

Slovníček[editovat | editovat zdroj]

Öxit - vystoupení Rakouska z Evropské unie
Ötzixit - vystoupení Ötziho z Rakouska
Bundespräsidentenstichwahlwiederholungsverschiebung - odsunutí opakování druhého kola volby spolkového prezidenta