Togo

České a Slovenské Togo, mapa dochována z archivu České gubernie. Zda absence Maďarské župy v mapě byla záměrná, nebo ne, se neví.

Togo je stát v Africe. Ještě v minulém století však byl kolonií postupně ovládanou několika velmocemi, nevyjímaje přední evropskou supervelmoc Československo. Ti Togo získali za odměnu při razii proti sektě Myšionářů, která na území země proběhla. Togo pod Československou koloniální správou (1920-1933) dosáhlo největšího rozkvětu.

Dějiny Toga[editovat | editovat zdroj]

Německá kolonie[editovat | editovat zdroj]

Togo nejdříve ovládli Němci. Jisté sice bylo, že už od začátku patřila někomu jinému, to ale armády Jeho Veličenstva císaře nemohli vědět. Kdo připustil, že německý lid byl až ten druhý, tumáš lopatkou přes hlavu! Kolonisté sjednocené Germánie museli ve všem zvítězit na prvním místě. Ostatně v porážkách ve světových válkách téže.

Francouzi a Britové[editovat | editovat zdroj]

Po vypuknutí první světové se první vítězství Německa v tom být co nejrychleji poražen uskutečnila skutečně nejrychleji. Právě v Togu. Ti druzí, co přišli, se jmenovali nějací Francouzi a Englandové, GottstrafeEnglandové! S Němci si poradili, ale když se jim tam nastěhovala sekta Myšionářů a udělala jim tam z toho doupě, ulovit je nedokázali. Navíc tihle kacíři hubili krysu obrovskou, kterou Dohoda tolik potřebovala do války. Tyhle krysáci dokázali hledat miny, takže svou chytrostí převyšovali i Hodana s Hubertem.

Razie v Togu[editovat | editovat zdroj]

Povolali se tedy českoslovenští legionáři, kteří se po válce plavili přes Velkou louži domů k mamině. Zakročili, zakroutili Myšionářům krkem a za odměnu se domů už nedostali. Z Prahy přišel rozkaz, že Togo se zabírá pod československou správu. Francouzi a Britové se museli klidit, ačkoliv by tam rádi zůstali a Češi a Slováci tam museli zůstat, ačkoliv té ciziny už měli tak akorát po krk. Tomu se říká spravedlnost demokratických systémů!

Československá kolonie České a Slovenské Togo[editovat | editovat zdroj]

Pozn. Poslední dobou se vedou spekulace, jestli kolonie Togo ve skutečnosti nefungovalo jako tajné sovětské kondominium informátora Josefa Vyskočila, který jej ovládal skrz své rady koloniální vládě, které představitelé Toga uváděli do praxe.

Den Togských slavností 1.11.[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv některé území bylo legionáři obsazeno již v dnech předešlých, oficiální vyhlášení spadalo na 1. 11. 1920.

Tento den se pak v kolonii každoročně připomínal jako Den obnovy samostatné togské kolonie (od půlnoci), svátek práce v Togu (od 6h), Den vítězství v Togu (12h), Den upálení mistra Jana Myšionáře (18h), Den československých kolonistů Cyrila a Metoděje (24h), Den togské státnosti (30h), Den vzniku samostatné togské kolonie (36h), Den boje Toga za svobodu a československou demokraci (42h až do konce dne ve 48h). Protože den měl pouze dvacet čtyři hodin, rozdělila jej koloniální vláda na čtvrtiny a prodloužila do druhého dne, který také rozdělila na čtvrtiny. Každou osminu tohoto svátečního dne tedy zaujímal jeden svátek (6 hodin Čs. času slavený). Celý Den Togských slavností měl dvě noci a dvě období světla, čímž se stal nejdelším dnem v historii lidstva (48h).

Nejlepší kalendář na světě[editovat | editovat zdroj]

Nějakým záhadným způsobem však nedopatřením vznikl nový zcela originální Československý koloniální kalendář, který neměl obdoby. Nikdo o něm nevěděl, dokonce ani koloniální vláda. Odhalili jej až po třinácti letech jeho užívání Němci, když Togo přejali do své správy. Jenom proto, že byl československý, tak tento unikát zrušili.

Koloniální vláda[editovat | editovat zdroj]

Československo zřídilo hned v listopadu 1920 loutkový parlament podléhající přímo Praze. V jeho čelo chtěli dosadit guvernéra, touto funkcí se legionáři inspirovali při cestě přes Ameriku. Akorát neměli sebou žádného guvernéra ani Američana. Zato z pobytů na Sibiři si přivezli několik zajatých rudoarmějců a zrádců vlasti. Zajatý Čech Josef Vyskočil, který v bezprostředně v poválečných měsících vstoupil do sovětských špionážních služeb a byl odchycen na Sibiři, se ukázal jako skvělý informátor. Přesvědčil, že by bylo dobré tedy dosadit podle ruského vzoru místo guvernéra gubernátora a do křesla místo Američana obyvatele Ruska, bude to vypadat ve výsledku stejně.

Prvním generálním gubernátorem se stal Čukča z Čukotky, který pocházel z nejvýchodnější ruské gubernie na polárním kruhu.

Josef Vyskočil byl legionáři za vynikající radu propuštěn, takže mohl sehrát klíčovou roli při vzniku KSČ v ČSR.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Gubernie[editovat | editovat zdroj]

Togo se stalo kolonií, zbývalo ji ještě dobře dorozčlenit do menších celků. Čeští a slovenští legionáři se dohodli, že Togo bude rozděleno na dva vyšší správní celky, gubernie Slovenské Togo a České Togo. Zatímco Češi obsadili klíčovou jižní oblast kolem moře, Slováci zůstali na severu v pralese, kde se i cítili mnohem domáčtěji. Byla tam velká zásoba bukvic.

Gubernátorem slovenského celku se prohlásili Milan Rastislav Štefánik, který ve skutečnosti nezahynul při pádu letadla, ale pod falešnou identitou se dostal do Toga a začal jej spravovat pod pseudonymem Milan Rostislav Štefánik, takže nikdo nemohl dešifrovat jeho pravou totožnost.

Gubernátorské křeslo české gubernie nejdříve nabízeli Josefu Vyskočilovi, ale ten už stihl odcestovat a nehodlal se nikdy vrátit. Proto zůstalo neobsazené a začalo se jednat s dalším potencionálním uchazečem Aloisem Rašínem. Ten nakonec svolil, fingoval se svými finančními agenty a podplacenými doktory atentát a nechal se s pompou pohřbít. Nakonec jej vykopali togští vyslanci a odvezli do kolonie pod falešným jménem Josef Zhorbuvyskočil.

Nižší územní celky[editovat | editovat zdroj]

Gubernie však stále obsahovaly množství regionů, které potřebovaly svou samosprávu, vzniklo několik podřadných celků. Jejich správou byli kromě Slováků a Čechů pověřeny i zástupci všech ostatních důležitých menšin v ČSR. Tyto regiony však mělo různé typy správ, podle toho, jak si je jejich zástupci vymysleli:

,Gubernie´ Slovenské Togo:

- Slovenská stolice

- Rusínský rajón (jedno z mála míst v Africe, kde se během dvou dnů od vyhlášení záhadně vytvořila 100% populace pravoslavných a to i v původním obyvatelstvu)

- Maďarská župa (v oficiálním soupisu sepisovaném Slováky: „Žumpa Ungar“, v Českém soupisu bylo nalezeno pouze podezřele prázdné místo)

Gubernie České Togo:

- Česká prasárna

- Sudetoněmecké utlačované území německé germánské rasy Togoland

- Polské neuvěřitelně obrovsky velké samostatné velkovojvodství (podobný případ jako v Rusínském rajónu, 100% katolíků)

Jen jediná menšina Československa, původní domorodí obyvatelé Moravy, nedostala žádný region do své správy. Tak se okamžitě vzbouřili a na Cimrmanovo doporučení odjeli do Moravské Jihovýchodní Afriky, kterou kolonizovali.

Obce[editovat | editovat zdroj]

Z domorodců byli násilně vyšlechtěni občané. Jejich původní tábořiště a vesnice podlehly likvidaci. Staly se z nich obce. Původní loviště kmenů kolonisté zrušili a vymezili katastry. Domorodí náčelníci prošli prověrkami, na jejichž konci dostali starostenský úřad. Šamani byli oficiálně zrušeni. Na jejich místo buď přišli evropští vyškolení faráři, nebo museli šamani před generálním gubernátorem složit zkoušku z farářství nebo šamanství. Spoustu kmenových válečníků prošlo nebo neprošlo velkou čistkou. Návrh na její provedení zaslal přímo z Ruska informátor Josef Vyskočil.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé, aby se zachovala nulová zaměstnanost, museli na úřadech v každém regionu uvést, čím se vlastně živí. Kdo uvedl, že chodí pytlačit za hranice svého katastru, byl přeřazen na plantáže. Také veškerá činnost došla zdanění, vláda si například nárokovala z každého zastřeleného pekariho jelítka a ovárek, z nosorožce plecko a ze lva kůži s hlavou. Domorodci pak přestali lvy lovit úplně, takže došlo k jejich přemnožení. Lvi napadali dobytek domorodců, ti ze sežraných krav nemohli odvádět daně, vláda zahájila vyšetřování pro daňové podvody a černý trh, následovalo hromadné zatýkání domorodých zemědělců. Dopadlo to tak, že v Togu neměl kdo lovit zvěř a pracovat na polích. Zavládl hlad a hospodářská krize.

Generální gubernátor Čukča z Čukotky nechtěně (poněvadž za všechny nápady na řízení státu byl vládou kolonie placen tohož času v Rusku pobývající Josef Vyskočil) přihlížel budování stejné katastrofy, jakou Sověti zaváděli mezi domorodci v jeho rodném kraji na Čukotce. V Togu chybělo jen znárodňování sobů a umisťování jich do družstev.

Hospodářská krize[editovat | editovat zdroj]

Není pravda, že hospodářská krize přišla z Ameriky. Její semeniště vzniklo právě v Togu po jediné skutečné smrti Josefa Zhrobuvyskočila v roce 1928. Odtud teprve se přeplavila do Ameriky, kde se to všechno rasisticky svedlo na jeden diskriminovaný den koncem pracovního týdne.

Náboženská válka v Togu[editovat | editovat zdroj]

Hospodářská krize v Togu vedla k nenávisti vůči neschopné vládě Čechů a Slováků. Němci, kteří byli do Toga zavlečeni jako první nepůvodní druh, začali ve svém Togolandu praktikovat kult náckovství. Také sem dovezli první karburátor a začali jej uctívat. Už v roce 1930 vypukla občanská válka mezi katolickým polským a pravoslavným rusínským regionem. Nevadilo, že mezi nimi (možná) leží Maďarská žumpa, Česká prasárna a německý zvlášť nebezpečný luteránský Togoland. Válka mezi katolíky, pravoslavnými a luterány oslabila celou zemi kromě Slovenské stolice, možná proto, že Slovákům příliš krátká doba tří let nestačila, aby vyseděli plán, jak se v takové situaci zachovat. Nebožtík Milan Rostislav Štefánik už jim poradit nemohl. Josef Vyskočil se z Ruska neozýval. Pravděpodobně byl příliš zaměstnán předsedováním nejvyššímu čistkovému soudu a nemohl se zaobírat učením přemýšlet nějaké Slováky.

Právě Slováci objevili německý karburátor a protože si všimli jeho vysokého obsahu železa, rozebrali jej a neprodleně prodali na sběrný dvůr. Tak vlastně ukončili válku jako jediní vítězové, protože jako jediní na ní vydělali.

Trpký konec[editovat | editovat zdroj]

Darebné Českoslováky, kteří rozpoutali krizi, válku a úplně rozložili původní spokojenou společnost, svrhli domorodí obyvatelé v roce 1933, po té, co se zemědělcům podařilo prokopat tunel z ústřední koloniální pracovní věznice. Potom rozpoutali několikaleté tažení proti lvům, kteří se množili tak, že nepadali z hladu i celé lidské vesnice. Zatím však drželi už opět Togo ti první, Němci. Čukča z Čukotky byl na poslední chvíli před odsouzením k smrti komandem od Josefa Vyskočila odvezen do Ruska, kde na něj čekaly prověrky Velké čistky. Kapitola československého kolonialismu se uzavřela.

Konec kolonie Togo a následné nacionalizování země vedlo evropské koloniální mocnosti k nechuti ke kolonialismu. Proto se po druhé světové válce začali velmoci kolonií zbavovat, větší výjimku tvoří dodnes pouze Moravská Jihovýchodní Afrika.

Po té, co domorodci nacisty a lvy vyhnali roku 1939, obsadily Togo armády Francie a Británie. Rozdělili zem, aby jí pak blahosklonně mohli dát každý sám samostatnost.

Problémy vnesené zlotřilými evropskými velmocemi do oblasti kolem Toga vyústily v Rovníkovou válku v roce 2007.