Slovinsko
|
Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Slovensko. To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak. |
| Slovinsko Republika Slovenija | |
|---|---|
  | |
Slovinské pobřeží | |
| státní zřízení: | Janezokracie |
| hlavní město: | Ljubljana |
| jazyk: | Slovenščina |
| náboženství: | janezismus |
| počet obyvatel: | kolem 20 |
 | |
| prezident: | Bořuta Pohár |
| premiér: | Janez Janša |
| měna: | euro |
| národní sport: | běh okolo hranic |
Slovinsko je nepatrné území kdesi mezi Chorvatskem a Rakouskem. Jedná se s největší pravděpodobností o nejmenší stát v Evropě (a možná i na světě). Nikdo přesně neví, kde Slovinsko leží. Země je z velké části hornatá. Proslavila se zejména tím, že má nejkratší pobřeží na světě. Ale slovinské ambice na ovládnutí celého Jadranu jsou nepopiratelné. Hlavním městem Slovinska je ves jménem Ljubljana.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Existence Slovinska se datuje od roku 1918 (± 2 roky), kdy přišel z Bosny praotec Janez a vystoupil na Triglav. Hned ale území Slovinska zabrala roztahovačná Srboslávie. Nastala genocida, která je svým počtem (12 mrtvých) nejstrašnějším zločinem na národu v dějinách Evropy, neboť byla vyvražděna celá polovina národa. Po 2. světové válce ale našli Slovinci společnou řeč se Srby a společně utiskovali Chorvaty. Úplnou nezávislost vyhlásilo Slovinsko v roce 1991. Od té doby je nejmenší, ale nejambicióznější zemí na světě. Slovinská smělost je dokonce větší než americká. Od počátku roku 2008 Slovinsko šéfuje EU. Národní hrdina Slovinců a současný předseda vlády Janez Janša prohlásil, že to bude již navěky.
Magoři[editovat | editovat zdroj]
Ve Slovinsku vládne neobvyklý politický systém zvaný Jánezokracie. Premiér Janez Janša má absolutní moc, avšak i přesto existuje parlament (Narodni zbor) a prezident (do r. 2007 Janez Drnovšek, dnes Slovinec tureckého původu Danilo Türk Atatürk). Oba mají funkci víceméně symbolickou. Tento systém je založený na slovinském nacionalismu, triglavofilii (chorobná láska k hoře Triglav) a na diskriminaci chorvatské menšiny, která nemá nárok na podíl ve vládě, přestože je zde zřejmě nejpočetnější (v zimě 2, v létě 5 osob). Slovinská politika je silně protiitalská a protichorvatská. Slovinci jsou připraveni použít svoji válečnou flotilu (3 převrácené dubové stoly s lodním motorem a připevněným Kalašnikovem AK-47) k boji za ovládnutí celého Jadranu. Vůdce národa Janez Janša si nic jiného než ovládnutí Jadranu snad ani nepřeje.
Vidřiduše[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelé Slovinska se nazývají Slovinci. Je to ve skutečnosti endemitní vysokohorský (přesněji alpský) druh Srba, který byl ovládnut roku 1918 kmenem praotce Jáneza, který přišel roku 1918 z Bosny. Dospělí Slovinci užívají své děti jako levnou pracovní sílu. Od toho je odvozen slovinský ekvivalent pro slovo dítě = otrok. Naprostá většina slovinských mužů nese jméno Janez (Jánez). Pokud se někdo náhodou někdo jmenuje jinak, tak Boštjan nebo Tomaž (s ž na konci). U žen převažuje jméno Mojca nebo Rezi (Rösie). U Slovinců je silný kult. Nejvíce Slovinců uctívá zbožštělého premiéra Janeze Janšu, o něco méně pak bývalého prezidenta Janeze Drnovšeka. Pravoslaví a katolictví je zde postaveno mimo zákon.
Doprava a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]
Slovinsko je protkáno hustou sítí silnic a dálnic. S novým systémem, jenž zrušil mýto a zavedl nové dálniční známky, vzrostl příjem slovinského hospodářství takřka o 500%. Zpoplatněním klíčového úseku dálnice z Rakouska do Chorvatska dálniční známkou v hodnotě 35 €uro (jiná varianta přejezdu území téměř neexistuje) totiž každý projíždějící přispívá na vyšší životní úroveň KAŽDÉHO Slovince. Fascinující na této dopravní stavbě je její komfortnost. Celou svou délkou vede v těsné blízkosti (ne)mnohých slovinských stavení a hospodářství, což zapříčiňuje omezení maximální rychlosti na 60km/h. Tímto se stává nejpomalejší dálnicí v Evropě. Dalším úžasným faktem je podoba této stavby. Vypadá jako běžná česká silnice druhé/třetí třídy, s tím rozdílem, že každé dva kilometry stojí cedule s upozorněním, že dálnice se za peníze z poplatků už dávno staví (jen prostě není vidět). Jinak je doprava veskrze pohodlná, až na časté policejní hlídky kontrolující překročení maximální povolené rychlosti. V rámci celostátního programu na zkvalitnění dopravy a umožnění větší plynulosti provozu bylo zavedeno pravidlo, že na kruhovém objezdu nmá přednost vozidlo na kruhový objezd vjíždějící, a to i před vozidlem, které se na kruhovém objezdu nachází. Dosud nejsou dostupné výsledky studie, která hodnotila výsledek této změny dopravních pravidel.
Základní slovíčka a fráze[editovat | editovat zdroj]
- Moje vozilo na zračni blazini je polno jegulj. = Mé vznášedlo je plné úhořů.
- Hitri otroci kuhali jed v vrtu na Dunaju. = Rychlé děti vařily jídlo na zahradě ve Vídni.
Kultura a zvyklosti[editovat | editovat zdroj]
Ve snaze zůstat nezahanbeni svými sousedy ze Štýrských Alp se slovinští obyvatelé Julských Alp dlouhá léta potajmu učili starodávnému umění jódlovat. Specifické zabarvení slovinských hlasů je nejspíš způsobené nedostatkem jódu. Ukázka slovinského pěveckého umu
Smutná fakta o Slovinsku[editovat | editovat zdroj]
- Slovinská auta mají jen jednu rychlost. Protože než by stačili řidič zařadit dvojku, už by byl na hranicích.
- Ve Slovinsku vůbec nemají ptačí chřipku. Neboť když ve vzduchu uhyne pták, tak se netrefí na slovinské území a spadne nejčastěji do Chorvatska nebo do Rakouska.
- Kdybyste chtěli vědět, jakou barvu mají slovinské tanky, tak oba jsou zelené.
- V roce 2009 se plánuje výstavba nového okruhu pro Formuli 1. Okolo Slovinska.
- Nejoblíbenějším maratonem byl slovinský maraton. V roce 2004 byl ale zrušen kvůli zákazu EU, protože závodníkům bylo po doběhnutí nevolno. Motala se jim hlava.
- Ve Slovinsku platí jiná jednotka zrychlení než jinde v Evropě. Z nuly na hranice.
- Lublaňské letště, které proslulo svou kruhovitou runwayí, má pro letadla mezinárodních linek prolétající nad slovinským územím zajímavé přivítání: "Welcome to...goodbye"
- Slovinci nepotřebují mobilní telefony. Dorozumívají se voláním z okna nebo jódlováním z kopců Julských Alp.
- Slovinsko nebylo na rozdíl od Chorvatska napadeno roku 1991 Jugoslávií. Jugoslávci svoji invazi do Slovinska po 10 dnech vzdali, protože důstojníci JNA nemohli Slovinsko nalézt na mapě.
- Slovinci se ve svém teritoriálním moři koupou vždy po jednom.
- Povinnou výbavou každého slovinského potápěče jsou 3 věci. Neoprenový oblek, šnorchl a cestovní pas.
- Ve Slovinsku se neujaly reality show typu Big Brother nebo Vyvolení, protože by se na lidi ve vile pak neměl už kdo dívat.
- Na slovinském pobřeží není možno hrát na tahací harmoniku, neboť při jejím roztažení máte jednu ruku v Chorvatsku a druhou v Itálii.
- Slovinci nemají problém s jednotností národa. Stejně se každý den všichni potkají, buď v obchodě nebo večer u jídla.
- Slovinci má nejhorší povahu ze všech Evropanů, když se jim něco nelíbí, tak jen prostě mlčí.
Bohužel se tam už dlouho necháluje a ne chlastá jako před několika lety, je to tam zakázané protože když by jste se opili tak by stě došli do Chorvatska a k tomu by jste si vzali AK-47.
