Lichtenštejnsko

Omluvte nevalnou kvalitu obrázků v tomto článku

Lichtenštejnsko je příliš malé na to, aby se do něj vešly velké a kvalitní obrázky.

Lichtenštejnsko
Fürst Liechtenstein


Vlajka	Znak

Národní Hymna: Nad mladým Rýnem
(Dobe am bueb Rhein)

Zřízení

Pseudokonstituční monarchie

Nezávislost

1806

Knížepán

Johannes Adam Ferdinand Alois Josef Maria Marko d'Aviano Pius von und zu Liechtenstein

rozumně: Hans Adam II.

Město

Vaduz

Měna

Švýcarský frank (KCHCHCHF)

Oficiální jazyk

Němčina

Skutečný jazyk

Alemanština (zmršená němčina)

Obyvatel

35,3^[1] (203ob./km²)

Náboženství

Peníze

ISO 3166-1

438 LIE LI^[2]

Lichtenštejnsko je malý stát v Evropě. Leží... moment, jen najdu lupu...leží mezi Rakouskem a Švýcarskem. Jeho území zahrnuje jedno alpské úbočí, říčku, vesnici Vaduz, vesnici Schellenberg, silnici se švýcarskou autobusovou linkou, kus rakouských kolejí a tři políčka. Je to jediný stát světa, kde se nehraje ligový fotbal, jelikož jsou tu jen 3 kluby a podle směrnice EU se liga musí hrát aspoň s pěti (není náhoda), že obojí jsou prvočísla.

Stát vznikl po rozpadu Svaté říše římské (čehož si v té době v Lichtenštejnsku nikdo ani nevšiml), podobně jako v případě Polska tedy může za jeho vznik Napoleon, který Říši zrušil. V Lichtenštejnské hymně o něm ale není (na rozdíl od té polské) ani zmínky, ačkoli by si to jistě zasloužil. Lichtenštejnsko se nejprve kamarádilo s Rakouskou monarchií, pak s Rakousko-Uherskem a nakonec se Švýcarskem, což mu vydrželo dodnes. Lichtenštejnsko ovšem nenávidí českou republiku za to,že jí ukradlo pár vesnic (Olomouc, a další zbytečná města na Moravě) která ovšem nikdy Lichtenštejnsku nepatřila.

Lichtenštejnsko a Česko[editovat | editovat zdroj]

Johannes Adam Ferdinand Alois Josef Maria Marko d'Aviano Pius von und zu Liechtenstein, kníže Lichtenštejnské.

Lichtenštejnsko je konstituční monarchií, ~~od počátku věků~~ od 17.století zde vládne šlechtický rod Lichtenštejnů. Ve skutečnosti by ale měla patřit jejich země České republice. Lichtenštejnové totiž od dob Rakouska vlastnili mnohá území v Českých zemích. 18.prasince 1918 byly ale v Československu dosud platným zákonem č. 61/1918 Sb. zrušeny šlechtické tituly. Lichtenštejnové tedy oficiálně přestali být šlechtici. To jim ale nezabránilo, aby spolupracovali s Adolfem Hitlerem.

Několikrát^[3] ho hostili na svém hradě, načež byli pochváleni, že mají hezký samostatný německý stát. Po válce se v Lichtenštejnsku snažili tuto historickou epizodu ututlat, kvůli čemuž dokonce předělali němčinu, aby mohli tvrdit, že kdyby je Hitler přece jen navštívil, ani by jim nerozuměl. Později bylo i toto popřeno a Němčina byla opět ustanovena místním oficiálním jazykem.

Z rozhodnutí Československého státu jim měl být po válce jako spolupracovníkům s nacisty zabaven veškerý majetek. Tehdy Lichtenštejnové pobrali co mohli a utekli do Vaduzu. Konfiskace Lichtenštejnska nebyla umožněna neochotou Rakouska pustit československou armádu přes své území.

Československo vyřešilo situaci tím, že Lichtenštejnsko diplomaticky neuznalo. Lichtenštejnsko naoplátku neuznalo Česko po jeho osamostatnění v roce 1993. Změnu přinesl až premiér Jan Fischer, pod jehož vedením podepsali 8.září 2009 zástupci Česka a Lichtenštejnska dohodu o spolupráci. Necyklopedie dosud zkoumá Fischerovo napojení na lichtenštejnské svobodné zednáře a podezřelý vzestup zbrojení poté, co Hans Adam II. prosadil roku 2003 zvýšení knížecích pravomocí.

Lichtenštejnské hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Související informace obsahuje
Regál Zeměpis©

Lichtenštejnsko nemá jako jediný stát na světě státní dluh. V tak malém státě zřejmě není dostatek prostoru na velké tunely a neprůhledné finanční manipulace, kníže si navíc všechno osobně hlídá a když je potřeba, dá do státní pokladny něco ze svého (stejně si to odtamtud někdy dříve vzal).

Lichtenštejnsko má největší hrubý domácí produkt na hlavu – 158 000 CHF (to je nějakých pět bilionů zimbabwských dolarů). Z převážné části ho tvoří zde sídlící firmy z celého světa (sídlí zde 3,14 mezinárodních firem na obyvatele) a rozvinuté bankovictví, poměrně velkou částkou přispívá i průmysl (vyrábí samé tretky – platinové hodinky, diamantová pera, zlatý papír či stříbrné trpaslíky). Lichtenštejnský průmysl je orientován primárně na export (100% výroby se vyváží do zahraničí).

Světový význam Lichtenštejnska[editovat | editovat zdroj]

V zimě bývá v Lichtenštejnsku sníh. Hodně sněhu.

Lichtenštejnsko je tak malé, že jeho účast v mezinárodních organizacích nemá smysl, přesto ale vstoupilo do OSN (Kníže nejspíš podepsal, aby mu už konečně dali pokoj). Naše zpravodajská agentura ale postupně objevuje, že mnohé nitky ovládající světové dění míří kamsi mezi Švýcarsko a Rakousko...

Další lichtenštejnské zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Ve Vaduzu se plánuje stavba metra, v současnosti vláda hledá dostatečně ohebné vlaky.
Podle učebnice zeměpisu je v Lichtenštejnsku příjemné klima díky vlahému fénu. Jak je onen fén velký a kolik stál se nám zjistit nepodařilo.
15 % rozlohy Lichtenštejnska tvoří neschůdné kamenité útesy.
Lichtenštejnsko musí dovážet 96 % energetických zdrojů, ačkoli větrníky v květináčích s muškáty vyrábí tolik elektřiny, kolik jde.
Hlavní (a jediné) město Vaduz leží na stejné zeměpisné délce jako Gabonské město Libreville.
V zemi se nenachází žádné letiště, jen heliport na dvorku knížete.