Belgie
| Belgie BelgieBelgieBelgie | |
|---|---|
  | |
Brusel obchází místní strašidlo „Belgický bubák“ | |
| státní zřízení: | zřízené |
| hlavní město: | Brusel |
| jazyk: | belgičtina |
| náboženství: | evropské |
| počet obyvatel: | 10 511 382 |
| prezident: | není, nebyl a nikdy nebude |
| král: | Albert II. |
| premiér: | Tin tin |
| hymna: | Režim Nerušit-Hard Rico |
| měna: | euro |
| národní jídlo: | cvrčkové wafle |
| národní sport: | brčking |
Belgie je zemí (podle některých se jedná o dvě až tři země), která obklopuje město Brusel. V dřívější historii se jmenovala Brabant, ozvěnu tohoto názvu slyšíme například v označení východoněmeckého vozidla Trabant či v názvu pražské hospody U krále brabantského. Belgičané se od nepaměti dělí na Flamendry a Balouny. Tito obyvatelé, ať už se jmenují jakkoli, jsou mírní, místy až ustrašení lidé, kteří se nejraději zabývají výrobou piva (např. Leffe nebo Hoegaarden).
Belgie nikdy nebyla velmocí, zato byla nějakou dobu součástí rakouské monarchie, což způsobilo, že Belgičané mají stejné špatné vlastnosti jako Rakušané a Češi. Vedle obligátní malomyslnosti to jsou i pedofilní aféry. Zatímco Rakousko nejvíce proslavil Josef Fritzl, Česko má svou Kuřimskou aféru, nejslavnějším Belgičanem všech dob je jistý pan Marc Dutroux.
Koloniální minulost[editovat | editovat zdroj]
Co však Češi rozhodně nemají, a co mohou Belgii závidět, to jsou stíny koloniální minulosti. Kdysi dávno, ke konci 19. století, zbýval v Africe poslední kus země, který nebyl žádnou kolonií – Kongo (nynější Demokratická republika Kongo). Velmoci usoudily, že než by o tento ohromný kus země válčily, svěří jej raději neutrálnímu belgickému králi Leopoldu II. Belgičané se tohoto náročného úkolu ujali s chutí – náhle ovládali území 77× větší než samotná Belgie. Na rozdíl od Angličanů či Francouzů si nevymýšleli báchorky o tom, že chtějí ubohým Afričanům přinést civilizaci, ale šli rovnou na věc.
Vzhledem k tomu, že belgické počínání v Kongu bylo úspěšné, po první světové válce rozšířili svůj vliv i na sousední Rwandu. Tam nějakého snaživého úředníka napadlo, že by bylo dobré, kdyby se tamní obyvatelstvo dělilo na Hutuy a Tutsie, aby byl v evidenci pořádek. Nikoho samozřejmě nezajímalo, že tato dosud v míru žijící etnika se díky novým odlišným jménům znepřátelila a započala vleklou vyhlazovací válku.
Evropská současnost[editovat | editovat zdroj]
V současnosti obklopuje Belgie hlavní město Evropské unie, Brusel. Tento fakt způsobuje zvláštní nemoc zvanou Belgocentrismus. Nemoc se projevuje zmatením zeměpisných znalostí a přehlížením skutečností, belgocentričtí belgičané totiž tvrdí, že Belgie je středem Evropy a možná i celého světa a odmítají veškeré důkazy, že tomu tak není.
Evropská unie také momentálně celou Belgii živí. Nejen, že 72 % populace pracuje v evropské administrativě, ostatní jsou buď zaměstnání jako výrobci potravin pro věčné europarlamentí rauty a pracovní obědy, nebo jako dodavatelé těchto potravin, případně jako uklízeči a uklízečky budov evropských institucí.
|
Související informace obsahuje Regál Cestování© |
Belgičtina[editovat | editovat zdroj]
Belgičtina je velmi divný jazyk. Kupříkladu větu Mé vznášedlo je plné úhořů můžeme přeložit hned třemi způsoby:
- Mijn hovercraft ist voller d'anguilles.
- Mon aéroglisseur zit vole Aale.
- Mein Luftkissenfahrzeug est plein palingen.
