Kolumbie

Republica Colombiana Wonderland
Corupción et Desorder, motto státu
státní zřízení:	formálně prezidentská republika, ve skutečnosti federace nezávislých producentů
hlavní město:	drugtown
jazyk:	lokální dialekty, Špangliš
náboženství:	militantní monetarismus
počet obyvatel:	49 232 605 (plus/mínus 0,5 mil.)
měna:	kolumbijské peso
národní jídlo:	quesedila social edition
národní sport:	guerillové zahradnictví

Kolumbie, německy Nordendrogeria, anglicky Source of crystal happiness je teritorium v Latínii, což je jih Střední Ameriky, tedy sever Jižní Ameriky. Radši koukněte na mapu.

Etymologie a historie

Přestože místní obyvatelé hovoří Špangliš, název země je odvozen od jednotky pro elektrický náboj Coulomb, protože to mezi místními kmeny dost jiskřilo. Původní název byl však v místní hatmatilce špatně vyslovitelný, při zápisu pomocí tesání do pískovce v tom dělaly děcka pořád chyby a tak se název zjednodušil.

Když do země loďmo dorazil Kryštof Kolumbus, dost ho to naštvalo. Ale protože to byl velkorysý muž, i tak místní kmeny nechal zotročit, čímž pozvedl jejich ekonomickou situaci, protože lov a sběr plodů je zastaralý způsob obživy. Kolumbus do země přivezl též evropské nemoci, čímž položil základy místního zdravotnictví se všemi moderními vymoženostmi jako je gamma nůž a trepanace lebky šavlí.

Obyvatelé Kolumbie vděčí za mnohé Evropanům. Například slavný mořeplavec a conquistador Gonzalo Jiménez de Quesada vyrazil jako první do vnitrozemí, aby pomohl vyvrátit fámy o Eldorádu. Po cestě založil město Bogotá a mezi místními rozšířil pokrm Quesedila. Místní bryskně adoptovali tento pokrm ve variantě "social edición", což je quesedila bez masa, protože se rozhodli být vegetariáni. Případně breathariáni, to podle toho, jestli byli v otroctví na plný úvazek, nebo to měli kvůli výchově dětí na dohodu o pracovní činnosti. Quesada implementoval jako první též vyjednávání s odbory po vzoru Evropské unie, ovšem s malou místní úpravou a tou byla střelba do davu při závěrečné řeči. Místní si novinku záhy oblíbili a nadšení pro střelné zbraně je neopustilo dodnes.

Přestože evropané místním dali tolik dobrého, řetězové e-maily dezinformační scény vykonaly koncem 18. století své dílo a lid se rozhodl svrhnout koloniální nadvládu. Vůdcem puče byl Simon Bolívar, což byl Bolívijec a tudíž pro místní něco jako Tomio Okamura pro nás. Bolívar vyhrál, Španělé dostali ťukec a v prodloužení třetího poločasu inkasovali ještě gól z penalty. S porážkou se nevyrovnali ani po cestě zpět do Evropy a proto jsou vztahy mezi oběma zeměmi dodnes na bodu mrazu.

Hrdinou moderních dějin Kolumbie je pak známý vlastník plantáží, průmyslník, výrobce krystalického štěstí a filantrop Pablo Escobar, který v zemi zřídil školy, dával lidem práci a konal nespočet jiných dobrodiní. Pod jeho taktovkou se například rozmohla nákladní letecká doprava a Kolumbie získala své první nákladní ponorkové loďstvo. Též diplomatické styky s okolními zeměmi - zejména s USA se rozvinuly v plné kráse. Časopis Forbes jej dokonce označil za nejbohatšího člověka na světě.

Geografie, zemědělství a ekonomika

Kolumbie je čtvrtou největší zemí Jižní Ameriky a rozkrádá se od oceánu k oceánu. Obsahuje též hory, kterým se lidově říká Andy. Kolumbijci jsou vášnivě zapálení pěstitelé různých zemědělských plodin a proto na volných plochách pěstují zejména deštný prales a doly na kovové rudy. Těží tu cín, nikl, zinek, olovo, stříbro, zlato a chovají ropa a uhlí. Na vhodných místech místní zahrádkáři pěstují k okrasným účelům surovou Coca-colu, kterou poté exportují do celého světa. Pohled na surovou Coca-colu navozuje zklidnění mysli a již pouhé její vlastnictví vám může zařídit spoustu nových uniformovaných kamarádů a následný pobyt v sanatoriu.

Kolumbijský národ je od přirození zcela altruistický a jde jim o blaho všech lidí na zeměkouli podobně jako obyvatelům Afgánistánu. Místní nesobecky dlouhé hodiny do úmoru dřou na plantážích, aby jejich coca-colové stromky byly co nejkrásnější a přinášely všem radost. Protože se ale věnují péči o místní flóru až příliš, vláda se jim to snaží za pomoci subvencí pracovních míst rozmluvit a přecijen je donutit dělat něco užitečného. Ve 20. století vysílala vláda do krajů psychology v uniformách, ale ti zatím moc lidí nepřesvědčili.

Hlavní město

Hlavním městem státu je Bogotá. Anebo Cali, to podle toho, jestli preferujete záplavy anebo zácpy. Krystalické štěstí je přítomno všude za pár centů, takže to při rozhodování nehraje roli. V Bogotě se soustředí finanční instituce a také se tu vyrábějí medvídci, kteří po odeslání do civilizovaných zemí umějí sněžit. Medvídci nemají praktického využití, slouží pouze k obveselení zaměstnanců celní správy při dlouhých nočních šichtách. Ale je to tradice, tak se u toho zůstalo a lecjaký turista si medvídka prostě musí koupit, doma posadit na poličku a pak předstírat překvapení, když dorazí hoši s pendreky.

Oproti tomu v Kálí, jak již název napovídá je mnohem rozvinutější doprava, místní dopravní podnik provozuje běžně přívozy i pro nákladní bicykly a v nedávné době, po návštěvě sovětských poradců, zřídil i pravidelné linky kakabusů. V městě se žije krásně. Tempo je pomalé, všude je sluníčko, lidé jsou vlídní a jídlo chutné. Město také vyhláškou schválilo eutanasii, kterou vám na počkání přímo na ulici vykoná prakticky každý občan v žoldu místní samosprávy, stačí říct. V případě, že nemáte o eutanasii přílišný zájem, pomůže vám alespoň s investici hotovosti do místního rozvoje.

Konverzace s místními obyvateli

Našinec se z většiny konverzací s místními obyvateli poměrně snadno dostane s jedinou větou a tou je "¡Sì, señor!". Jedná se o universální slovní spojení typu pražského "Hmm".

Například když vás opálený džentlmen s ochmatanou pistolí požádá v potemnělé uličce o oheň: "Dame tu dinero", nebo vám vysvětluje, že se nacházíte na soukromém pozemku "¿Capisce?", naučená věta pomůže předejít nedorozumění. Chcete-li předejít záděře na palci, operaci obou menisků a sešroubování holení, případně ambulantní eutanázii - předejte s plachým úsměvem i peněženku. Dobrodinec peníze přepočítá, odečte místní rekreační poplatek (kterému se lidově říká "impuesto de respiración", česky dejchovné) a doprovodí vás k nejbližší zastávce autobusu nebo alespoň pod pouliční lampu.