ROPID
|
Tento článek stojí za jednu zlámanou grešli. Je třeba jej převést na konvertibilní měnu, nebo na zlato, případně na sůl, která je nad zlato. | 
|
ROPID je zkratka Rušíme, Omezujeme, Prasíme, Ignorujeme Detaily. Kromě zkratky je to také organizace, která organizuje ruší, omezuje a prasí MHD v Praze. Je to spolek šotoušů, kteří vědí, jak mají Pražané nejlépe cestovat a kteří trpí zprasitelským komplexem. Název organizace je však odvozen od slova Rotoped, což je podle zaměstnanců této organizace nejrychlejší a nejefektivnější dopravní prostředek při cestách po Praze. Jeho hlavní výhodu je, že nikam nejezdí, je pořád na stejném místě.
Zásady, kterých se Ropid drží při organizaci MHD, zejména linkového vedení, lze rozdělit do dvou protichůdných skupin:
Za prvé trockistické zásady permanentní revoluce reorganizace:
- Změny linkového vedení je třeba dělat co nejčastěji, aby cestující nemohli argumentovat zažitými přímými spojeními.
- Změny je třeba oznámit na poslední chvíli, aby se v tom nevrtaly městské části a veřejnost.
- Také před dopravci je potřeba změny tajit, aby si náhodu nemohli řidiči naplánovat dovolenou.
- Všechny linky je třeba měnit tak často, aby nebyl čas na sestavení smysluplného jízdního řádu.
- Když už se náhodou linka nemění, je potřeba jí alespoň přečíslovat nebo přejmenovat konečnou.
- Pokud veřejnost argumentuje tím, že rušená linka tam jezdila 50 let, odpovídáme, že jim zavádíme linku, která tam jezdila již před 80 lety.
- Když už se stane, že nějako změnu uděláme špatně, nebo je změna příliš hlasitě kritizována, vše napravíme ještě větší koninou.
Za druhé zásady autistického hesla „naše vize jsou důležitější než skutečnost“:
- Přepravní průzkumy jsou zbytečné a když už náhodou jsou, je třeba držet jejich výsledky v tajnosti.
- Linka má vést tam, kam chceme my, ne cestující.
- Kloubový autobus může projet jakoukoli ulicí, když chceme, aby tudy jezdil.
- Autobusových linek je třeba mít co nejméně, aby to pěkně vypadalo na mapě.
- Metrobusy musí být označeny jinou barvičkou, aby to pěkně vypadalo na mapě.
- Nejlepší jsou dlouhé autobusové linky, jako např. 177, ty nemají nikdy zpoždění a jsou stejně vytížené po celé trase.
- Nejlepší tramvajová linka je 22, ideální by bylo, kdyby všechny tramvaje v Praze měly číslo 22.
- Ještě lepší je, když na co nejvíc tramvajových linkách jezdí sólo vozy.
- Když už se stane, že nějako změnu uděláme špatně, nebo je změna příliš hlasitě kritizována, vše napravíme ještě větší koninou.
Argumenty, proč ROPID organizuje dopravu nejlépe, jsou tyto:
- My víme lépe, než sami cestující, kam jezdí.
- My to víme lépe, než odborníci.
Politici se mění, ROPID zůstává.S nástupem Hřiba pražského a Adama Schweisserra to již neplatí.
Vývoj[editovat | editovat zdroj]
Raná léta ROPIDu byla slibná, začal jako skutečný organizátor dopravy, kterého šotouši i strojvůdci alespoň trochu respektovali.
Kolem létapočtu 2010 však přišel zlom, který široká veřejnost nejcitelněji pocítila tak, že z ničeho nic nemohli trefit svou obvyklou linkou k sobě domů, protože se začaly vyvíjet a nasazovat do praxe výše uvedené zásady (někteří teoretizují, že vývoj zásad byl dávno před pocítěním změn dokončen a vše jde podle velkoplánu Sorose, nejspíše teoretizují správně).
V posledních letech se roprd (povšimněte si, že nové jméno není ani podle pravidel českého jazyka jménem, jelikož nezačíná velkým písmenem) zabývá takřka jen a pouze tím, čím se zabýval doposud - omezováním dopravy. Avšak díky záhadně navýšenému rozpočtu (který chce stejně trvale navyšovat kasírováním cestujících za jízdné, a pokud už jízdné mají tak pokutami za to, že si jeden z 365 dnů zapomenou svou průkazku doma), za který nenakoupil nová vozidla, ale radši nabral další idioty, se zabývá i zcela novými zbytečnostmi které si většinou sám vymyslí. Jde například o projekty „přebrindákovat PID“, který je součástí většího pseudoprojektu „nečitelná Praha“. Dále také rád háže klacky pod nohy těm, kteří se s veřejnou dopravou snaží pohnout a posouvat ji dopředu (dle potřeb dozadu), jmenovitě společnosti DPP a Patriku Kokotasovi.
Přebrindákování PIDu[editovat | editovat zdroj]
| „ | Tady to máte, šaškové! —Petr Tompičík, ředitel ROPIDu při představování hypernovy v novém |
“ |
Projekt „rebrand PID“ měl za cíl sjednotit lakování na všech vozech, nad kterými má měl ROPID moc a se kterými si mohl dělat co chtěl nemohl dělat vůbec nic, protože nepatří jemu, ale dopravcům. To ho rozzlobilo, a tak zahodil starou dobrou ozkoušenou trikolóru a napravo lze vidět výsledek na hypernově, která procesem unifikace a „zpřívětivění poloslepým uživatelům MHD“ i přes veškerý svůj odpor prošla. Výsledkem je, že nástupní dveře, které dřív nenašli jen poloslepí uživatelé, dnes nenajde už vůbec nikdo. Je tedy dost možné, že se jedná o další krok zlé EU, který povede ke znechucení a tím znemožnění cestování veřejnou dopravou.
ROPRD se lakováním inspiroval u kočovných romů, jelikož „chtěl co nejvíce ušetřit“, aby soutěž spolu s honorářem autorům vyšla co nejlevněji, konkrétně na 1 940 000 peněz (+ další miliony ve vyplacených odměnách za práci přesčas). Nepřekvapivě vyhrálo zbarvení „do cirkusova“ (které opět, stejně jako logo poukazuje na situaci uvnitř organizace). Ředitel Tompičík se při představení hypernovy v novém údajně vyjádřil jen slovy: "Tady to máte, šaškové!". Volbu výsledného provedení nejspíše ovlivnilo i Brno a fotbalový klub Slavie.[1] Je tedy zřejmé, že v roprdu pracují fanoušci Sprasarty.
Odborní šotoušové proti změně bojovali a duševně stále bojují dodnes, prozatím bohužel marně. Argumentují zejména tím, že v nich svislé členění pruhů vyvolává úzkostný dojem a obávají se, že se jim z vlaků, tramvají, autobusů a dalších dopravních prostředků každou chvilku, jakmile si všimnou co nosí za hábit a leknou se, stanou výtahy. Jejich převážnou většinu tvoří prozatím nelobotomizovaní zaměstnanci DPP a Patrik Kokotas.
- Ukázky z projektu
Tramvaje FordCity se díky Patriku Kokotasovi snad nikdy nepřebarví. Celý projekt, který měl za hlavní myšlenku sjednocení, tak ztratil smysl.
Tohle se taky snad nikdy nestane.
Tohle se stalo - proces vytváření nového pseudologa shrnutý do méně než 5 vteřin. Odměna ve výši téměř 2 milionů korun tak evidentně byla zasloužená.
PŘEBARVENÍ SE PODAŘILO PŘEBARVENÍ SE PODAŘILO PŘEBARVENÍ SE PODAŘILO[editovat | editovat zdroj]
| „ | Myslím, že se to i přes odpor veřejnosti podařilo. |
“ |
| „ | Jelikož se nebudou žádná vozidla přelakovávat, nevzniká tak žádný rozpor s dílem Patrika Kokotase. —Adam Schweinherr, na otázku jestli je ochoten zaplatit nevyhnutelnou pokutu plynoucí ze žaloby z vlastní kapsy |
“ |
| „ | Je to jen za 2 miliony. (Tak to nechte být.) [2] —Adam Schweinherr, ze zoufalosti obhajuje projekt |
“ |
