ČSAD Kladno
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Kladenské metro. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
ČSAD MHD Kladno je středočeský zkrachovalý dopravní přepravce, kterému se rozpadl vozový park, a tak ho musela koupit skopčácká Arriva.
ČSAD MHD Kladno se staral nejen o dopravu autobusovou, nýbrž i o Kladenské metro. V roce 1945 začal dopravní podnik fungovat, když si slepý Emil koupil spřežení koní, ve kterém vozil náhodné spoluobčany na náhodná místa. Než zemřel, prodal firmu synovi, který dostal darem jeden ojetý autobus.
Autobusová Doprava[editovat | editovat zdroj]
Městská doprava je řešena autobusy, kterým Kladeňáci říkají Mandelinky, ačkoliv nikdy nebyly černo-žluté, ale vždy červeno-bílé.
Cestujeme...[editovat | editovat zdroj]
Nástup[editovat | editovat zdroj]
Poznámka: již dva roky se nastupuje všemi dveřmi po vzoru Prahy.
Nastupování do autobusu je pro cizince nepochopitelné, protože ač mají Mandelinky troje dveře a platí se bezkontaktní, čipovou kartou, musí každý cestující nastupovat pouze předními dveřmi a to dokonce jenom jednou půlkou, protože druhá je trvale zablokovaná, takže dospělý člověk má problém se do vozu dostat. Aby to cestující měl ještě více ztížené, namontovali mu přemýšliví pracovníci ČSAD Kladno do cesty ještě svislou trubku, okolo které se musí protáhnout. (Je možné, že tento vynález prosadil jeden z vedoucích činitelů ČSAD Kladno, Pavel Klabík, který měří 148 cm a tak by mohl nastupovat i škvírou pod dveřmi.)
Pokud se cestujícímu nakonec podaří dostat na schody a označit si jízdu čipovou kartou, musí dále čekat na tištěnou jízdenku a to i přes to, že má jízdu zaznamenanou na čipové kartě.
Výstup[editovat | editovat zdroj]
Pravou slastí potom je, když člověk, stojící na začátku v přeplněném autobusu chce vystoupit. I když cestující stojí přímo na schodech, řidič jej předními dveřmi nepustí a tak se musí člověk doslova "probojovat" k zadním dveřím, což pochopitelně v přeplněném autobusu není jednoduché a navíc ještě prodlužuje zdržení v zastávce. Tímto "dokonalým" nápadem, se v každé zastávce zdrží autobus minimálně třikrát déle, než kdyby se mohlo nastupovat a vystupovat všemi dveřmi, jako je to v jiných městech, kde ve vedení DP nesedí trpaslíci.
Navíc díky místní neznalosti čehosi, čemu se v civilizaci říká jízdní řád a z důvodu zbytečných prostojů na zastávkách je na lince pochopitelně málo vozidel, nehledě k tomu, že jízda trvá nejméně třikrát déle, než by mohla trvat.
Přestup[editovat | editovat zdroj]
Další kapitolou by bylo přestupování, které, díky intervalům v dopravě je takřka nemožné a je nezajímavá i mapa sítě MHD.
Přestože před rokem 1989 mělo Kladno 7 linek a většinou jezdily v intervalu 5-15 minut, dnes jich má 17 a ty velmi vytížené (zhruba 3-4) mají interval ve špičce 69 minut, jinak běžně 126 minut. Ty ostatní linky ale jedou většinou 1 za 3-9 hodin a některé pouze 2x týdně. Asi si trpasličí MHD připadá větší, když zavede více linek.
Protože ve městě je takovýchto vychytávek více, např. semafory na rovné silnici, kde není žádná křižovatka, pouze vjezd do domu - že by nějaký zastupitel? zasloužilo by si Kladno hrdý titul: "Chráněná městská rarita".
Nejhorší na celé situaci je, že tento doprasní podnik "obsluhuje" i Královské město Slaný.
Řidiči
A pokud již cestující přežije nástup do vozu, čeká jej interakce s místním domorodcem. Zde je nutné umět alespoň základy ukrajinštiny, šance na českého řidiče je velká asi jako že místo autobusu přijede sobí spřežení.
Metro[editovat | editovat zdroj]
Plán metra přišel po častých úvahách, jak ulevit přecpaným mandelinkám. Využití hornických šachet umožnilo stavbu celého komplexu metra ani ne za 200 000 KK (Kladenských Korun). Trasy metra obsluhují povětšinou romové s velkými kárkami, kde vozí cestující za trochu železného šrotu. Na vytíženějších trasách však jezdí vyřazené tramvaje z Prahy, které zajišťují velký komfort všem deseti cestujícím denně.