Autobusová doprava Benešov
Benešov je znám rozvinutým systémem městské hromadné dopravy.
První návrh[editovat | editovat zdroj]
První návrhy hovořily o 28 linkách, které by Benešov protkaly doslova skrz naskrz. Všechny linky měly jezdit v intervalu 1 minuty.
Po zkušebním uvedení do praxe se však zjistilo, že je to bláznovství. Nejen, že se autobusy potkávaly na každém rohu a tak řidiči neustále rukou (či jiným orgánem) zdravili protijedoucí či kolemjedoucí kolegy, ale zastávky byly od sebe vzdáleny na tolik, že se řidičům nevyplácelo ani zavírat dveře. Dále se objevil malý nepodstatný problém, a to skutečnost, že autobusy nikdo nejezdil (ti co jezdili vesměs vypadali otevřenými dveřmi ven). Mnozí řidiči též nedbali své služební povinnosti a se svými vozy závodili benešovskými ulicemi hlava (či jiný orgán) nehlava.
Druhý návrh[editovat | editovat zdroj]
Z tohoto návrhu tedy sešlo. Nově bylo zprovozněno pouze 8 okružních linek a to v kruzích postupně se zvětšujících okolo benešovského náměstí. Na každé lince jezdil pouze jeden autobus, což se sice ukázalo jako výhodou např. pro linku 1, která měřila 0,2 km a měla pouze dvě zastávky (Náměstí, horní zastávka a Náměstí, dolní zastávka), ale nevýhodou pro linku 8, která okružně objížděla benešovské náměstí přes Drážďany, Hradec Králové, Brno, Horní Dvořiště a Mnichov (tuto trasu zvládal autobus za dva a půl dne, takže zde byly vskutku vysoké intervaly).
Výhoda tohoto systému spočívala hlavně v tom, že se autobusy neměly šanci nikde potkat. Nevýhodou se stal fakt, že se nepodařilo nalákat benešovské občany aby jezdili domů z práce přes Prahu, Mladou Boleslav, Jihlavu či dokonce Drážďany. Vezmeme-li v úvahu, že žádná z těchto linek do Benešova ani nezajížděla, nemůžeme se divit. Linka 1 se zase pro svou krátkou trasu a nepřetržitý provoz stala jakýmsi hotelem - stačilo si koupit celodenní jízdenku za 10 korun. Řidiči této linky bývali cestujícími (nocujícími) často nuceni za použití pěstí (i jiných orgánů) měnit směr jízdy, protože údajně docházelo k točení hlav (a jiných orgánů).
Konec slavné éry[editovat | editovat zdroj]
Poté co zběsilý cestující po 10 dnech jízdy tzv. "Mnichovskou linkou" (při níž 4x projel celou střední Evropu sem a tam) agresivně řidiče se slovy "Mnichov si strč do prdele, chci vidět Konopiště" umlátil k smrti a sám dojel autobusem až do Benešova, kde se srazil s vozem na lince 2, ve kterém všichni cestující zahynuli (jelikož to bylo v období dopravní špičky, byla ve voze přítomna i Mařka z Jednoty a tak došlo k úmrtí celých dvou osob), byly ponechány pouze dvě super linky, která jezdí jak se jim chce a kdy se jim chce.
Od těch dob to jezdí v Benešově tak debilně, že si každý láme hlavu (nebo jiný orgán) nad tím zda se vyplatí zaplatit za desetiminutovou jízdu když se to pěšky zvládne až desetinásobně rychleji (tj.za jednu minutu; protože 10:10=1, zk: 1x10=10). Akorát pak lidi strašně bolí nohy (a jiné orgány).