Vršovice

Vršovické nádraží, chlouba socialistické generace. Ve dne stráženo houmelesáckou gardou

„Jednou v Záběhlicích na Růžovým ostrově nechtěla se mnou jít jedna taková maškara tančit, že prej mám voteklou hubu. Měl jsem pravda hubu vopuchlou, poněvadž jsem právě přišel z jedný taneční zábavy v Hostivaři, ale považ si tu urážku vod tý běhny. ,Tak tu máte taky jednu, velectěná slečno, řek jsem, aby vám to nebylo líto: Jak jsem jí tu jednu utrh, povalila celej stůl na zahradě i se sklenicema, za kterým seděla s tatínkem a s maminkou a s dvěma bratry. Ale nebál jsem se celýho Růžovýho ostrova. Byli tam známí z Vršovic a ty mně pomohli. Ztřískali jsme asi pět rodin i s dětma. Muselo to bejt slyšet až do Michle a potom to taky bylo v novinách o tej zahradní zábavě toho dobročinnýho spolku nějakejch rodáků ňákýho města.“

- Sapér Vodička

„Povidám, chci do Vršovic!“

- Rosenheim v Obecné škole

Historie

Vršovice (Německy Hügeldorf, také Verschowitz viz. nádraží Nusl - Verschowitz za Protektorátu) byly dlouhé doby zapsané do historie pouze jako vesnice-pěstírna prasopsů pro širokou Pražskou veřejnost. Přesto mají dlouhou historii, podle pověsti je založil řecký spisovatel Aristofanés v roce 1023. Pověst ale patrně nebude zcela pravdivá, neboť tou dobou byl už cca 1500 let mrtev. Podle historiků založil Vršovice spíše poskok Mikuláš, který se v těchto tehdy opuštěných končinách zatoulal při sběru melounů na pobřeží Botiče (který se vlévá do Nilu). Protože netrefil domů, postavil na tomto místě kostelík a usadil se zde. Vršovice se brzy začaly rozrůstat a v roce 1434 čítaly podle Kryštofa Kolumba 3 chalupy, kostel a tvrz postavenou místními dětmi převážně z bambusu. Poté Vršovice několikrát padly v šestileté válce s Nuslemi (osudová bitva na Míčankách 1495), poté podlehly Strašnicům (1558) a posléze i několikatisícové vinohradské armádě se silným námořnictvem. V té době však vítězové neměli, co si z Vršovic odnést (Vršovicím se tehdy trefně říkalo "Sahara"), proto si i nadále vesnice zachovala svou autonomii. Největší pohroma přišla v době třicetileté války, kdy švédské vojsko při cestě ku Praze Vršovice téměř vyplenilo. Nejvíce to ovšem odnesly Mařka, Božena a místní dvě krávy. Po válce se ve Vršovicích přestaly pěstovat avokáda a citrusy a začal se zde hrát fotbal. V té době už měly nesmírně hustou síť putyk, neboť na jednoho obyvatele Vršovic v té době připadly statisticky 3 místní hospody. Vzestupu také pomohlo vybudování nádraží Nusle - Vršovice (1880), tramvaje (1.7.1899) a posléze i letiště a teleportovací stanice, která měla v prvních letech za úkol exportovat důchodce do Novosibirsku. Po osudovém vítězství vršovických chuligánů nad nuselskými dětmi byl název nádraží změněn na Praha - Vršovice. Vršovický velekněz po několikahodinovém mučení donutil císaře Františka Josefa I., aby povýšil Vršovice na město (1902). Přestože je po šestileté okupaci (1916 - 1922) anektovala Praha, pravděpodobně se nikdy nedočkají metra a turistů.

Současnost

V dnešní době, se vyznačuje zejména počtem fotbalových chuligánů (tři chuligáni na dva metry čtvereční) a budovou ministerstva životního prostředí.

Proslulý Vršovický Prasopes z Ďolíku

Chuligánské gangy okupují celou plochu Vršovic a vyznačují se prudkostí a nutkáním zmlátit vše co jen trochu vybočuje z řad zelené-bílé, či červené.

Seznam menšiny registrovaných gangů na území Vršovic:
Tornado Bojs, Piš-Piš klan, LPRS (Liga PROTI Rudé Spartě), LPJJS (Liga PROTI Jakékoliv jiné Spartě), LPVS (Liga PROTI všem Spartám), AŽL (Anti-Žižkovská liga), B (Bijci), ACB (Anti-cikánští Bijci), Borci, Lotři, AMS (Antimoravský Speciál), Kluci z Teska, Smradi z nádraži, LPSZN (Liga Proti Smradům z nádraží),SKUV ULTRAS, SK Slavia Prágl, Čehúni Prágl 1905, HC Slavia Cajzlograd

Všechny gangy jsou licencované na Svazu Chuligánů, s řádně zvoleným představenstvem, dozorčí radou, správní radou, ústřední kontrolní a revizní komisí, uklízečkou a správcem (mimořádně odporným starým důchodcem).

Také se zde jako na jediném místě údajně vyskytují Bobísci na Gymnáziu Kodaňská

Památky

Ve Vršovicích stále ještě stojí kostel sv. Mikuláše, traduje se, že jde o první dílo živých tvorů v naší galaxii. Dále zde stojí tzv. "Rangherka" (1848), původně továrna na výrobu prasopsů, později novorenesanční zámeček a radnice. Před pěti lety podlehla útoku neznámých kočovníků, pravděpodobně z Mongolska. Kdysi prý Vršovice lemovaly vinice, ale podle věrohodných zdrojů jsou to jen kecy. Sídlí zde dva fotbalové kluby, přičemž minimálně jeden bude v nejbližší době zrušen.