Stodůlky (Praha)

Naprostý pahýl

Tento článek je sice krátký, ale dozvíte se z něho vše co potřebujete.

Centrum obce je epicentrem místní kultury.

Stodůlky, anglicky "Onehundred Dimples", je název vesničky, vedená jako součást Prahy 13. Konkrétně se jedná o její exklávu. Už ve středověku prosluly svou zemědělskou výrobou a mluvilo se o nich jako o "Pražské obilnici"

Etymologie

Tak jako jsou Olšany známy vykopávkami z dob Kultury popelnicových polí z mladší doby kamenné, Stodůlky proslavila Kultura polí perforovaných. Místní z náboženských důvodů navrtávali neobdělanou půdu, aby usnadnili klíčení obilnin. Až o mnoho let později je napadlo do dírek házet i semeno a ještě déle trvalo, než začali hnojit alespoň syntetickým dihydrogenmonoxidem. V porovnání s mnoha jinými pražskými čtvrtěmi ovsem i tak místní byli hodně napřed, protože třeba ve Strašnicích dodnes straší a v Kobylisích stále ještě lisují koně.

Některé zdroje^[zdroj?]­ připisují název počtu sto (číslem 100, hexadecimálně 64, binárně 01100100), které má mít původ počtu hrotů v perforovací matrici. Nikdo není sto toto potvrdit, protože prkno se sto hroty by muselo být poměrně těžké a dlouhé a špatně by se s ním manipulovalo. V případě čtvercové matrice by tuto museli obsluhovat minimálně dva perforátoři zároveň, což by bylo neefektivní. V případě kruhové matrice by se plýtvalo prostorem a kosočtvercová matrice by sice perfektně vyplnila celou plochu, ale to už je docela pí trochu přitažené za vlasy.

Velmi odvážná, alternativní teorie předpokládá pojmenování podle množství malých stodol. Proti této teorii ovšem hovoří fakt, že stodole na žebřiňák se již odnepaměti říká "garáž" a tudíž tuto nelze brát vážně.

Ukázka klecového chovu.

Zemědělství, kultura a vůbec

Ve Stodůlkách bují kultura a vůbec. Hlavně vůbec, ten je tam na každém rohu stejně tak, jako byla kdysi poštovní schránka. Místní se specializovali na chov obilnin a ostatních travin a posléze přidali i živočišnou výrobu. Původním záměrem bylo provozovat obé zcela bio, ale dopadlo to jako vždycky, když v místních zvítězila hluboko zakořeněná touha po mamonu.

Protože se Stodůlkám vyhnuly všechny středověké morové rány, došlo okamžitě k přelidnění. Aby místní kmen dokázal všechny uživit, nezbylo jim nic jiného, než svou zemědělskou činnost zvertikalizovat. Aby ušetřili drahocenné místo, obě výroby spojili a začali jak obilí, tak králíky, kozy i sami sebe chovat v klecových chovech. Autorství je připisováno Nele, představené kmene, protože obyvatelé Stodůlek žili historicky v matriarchátu. Klecové stavby, které pro svou efektivitu zcela vytlačily původní chýše se od té doby nazývají Neláky.

Když se to rozkecalo, začali i sousední kmeny stavět podobné stavby - pa-neláky. Zejména ve 20. století docházelo k mohutnému exportu této technologie do všech zemí RVHP a nakrátko to vypadalo, že příjem z licencí bohatě pokryje náklady a místní budou moci opustit dřinu na polích. Souběhem nešťastných událostí - rozpadu Sovětského svazu, infiltrací kmenových struktur konkurenčním kmenem z Lužin a prochlastáním obecní kasy však k tomuto nedošlo a tak zemědělská tradice pokračuje dodnes.

Turismus

Stodůlky se v poslední době staly objektem turistického ruchu zejména ve všední dny, kdy zvědaví Středočeši (něm. Mittwochböhmen) zrána přijíždějí se svými luxusními automobily, které ve Stodůlkách parkují, aby co nejrychleji odjeli metrem do centra a po prohlídce památek opět co nejrychleji odjeli pryč. Pokud i vás Stodůlky zlákaly k návštěvě, je možné do nich dorazit Regionohou nebo normálním vlakem.