Otrawa
Otrawa (česky Otrava) je město na česko-polských hranicích, které čítá asi 35 000 obyvatel, z nichž je 50 % českých a 50 % polských.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vznik obce[editovat | editovat zdroj]
Vznik Otrawy datujeme v roce 1900, kdy se zde osídlovali Moravané ze Slizské Ostravy, kteří tam ztratili smysl života. Prostě se sebrali a šli někam do prdele. Došli na nějaké místo a tam začali budovat domky a cosi dalšího.
Začátky Otrawy[editovat | editovat zdroj]
Začátky měla Otrawa výborné. Nebyly tu totiž žádné hranice a to nebránilo ničemu, aby se sem nastěhovali i Poláci z Wałbrzygu. Polský král migraci neviděl a ani se o ni nezajímal. Rakousko-Uhersko bylo totiž Polsku ukradené. Z důvodu hrozby Německa.
Období rozdělení města[editovat | editovat zdroj]
Rakousko-Uhersko se rozpadlo, a tak se událo rozdělení Otrawy do dvou polovin. Vznikly tak dvě obce. Česká Otrava a Otrawa Ślonska. Pak nastala válka o Těšínsko a obě Otravy byly rozjebány na cucky. Určily se hranice a tak mohla začít nesledovaná migrace, kdy část Poláků utekla do Československa a kdy pár Čechů uteklo do Polska. Takhle se migrovalo do té doby, než vznikl protektorát.
Fatální rozdělení Otrawy[editovat | editovat zdroj]
Otrawa byla na území Sudet, takže to začalo zabráním celé Otrawy Polskem. Otrawa tak byla celá polská, i když v ní žilo mnoho Čechů. Čechům i Polákům bylo ale dobře, protože žili v Polsku a pospolu. K Čechům se dostala zpráva o zabrání Česka Německem a tak se připravoval místní Otrawská odbojová skupina (zkráceně OOS). Otrawa dělala Němcům těžce, protože na hranicích je tajně zabíjeli, ale nikdo na ně nepřišel, protože jim to bylo nějak fuk. V tu chvíli začala druhá světová.
Druhá světová[editovat | editovat zdroj]
Otrawa si moc dobře pamatuje tragédie a boje u Otrawy, kterou si i připomínají určité datum, kdy je hlavním tématem výuky ve školách právě bitva o Otrawu. Otrawa byla skoro celá srovnána se zemí a po druhé světové tu byly přísné hranice.
Komoušská hranice[editovat | editovat zdroj]
Po roce 1948, kdy se udál komunistický puč, tak se Otrawa rozdělila a hranice byly přísně hlídány vojáky z obou zemí. Jinak pár emigrovalo, pár na hranicích chcípli a tak to běželo do revolucí v obouch zemích.
Revoluce[editovat | editovat zdroj]
Zrušením hlídaných hranic byly revoluce v obouch zemích, něco jako pád Berlínské zdi, všichni se pak setkali a pokecali.
Infrastruktura[editovat | editovat zdroj]
Otrawa je známá těžbou uhlí, jež pivovaru a je to takový druhý Těšín.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Diktátorem Otrawy je Ferko Novotny jako jeden z 1000000000 černých v Otrawě.
Otrawáci mají vánoční trhy, avšak tam nikdo nechodí, bo za punč a trdelník dají snad celoživotní úspory.
