Lovečkovice
Lovečkovice jsou zemědělská obec zaměřující se na pěstování chmele a činnost dobrovolných hasičů.
„Stravenky jsou lepší než chudoba, přinejmenším z finančních důvodů...“
- pan Marcel
„Práce za pade na hodinu? To beru..“
- pan Marcel
"Vesnice" Lovečkovice[editovat | editovat zdroj]
Také označována jako Vesnice zla, rodiště demence a Konečná (více v záložce "Autobusy"). Nejvýznamnější osobou je jistý pan Marcel. Několikrát mu hrozilo upálení za čarodějnictví, když si přinesl do vesnice svůj iPhone. Také byl obviněn za kacířství, když odmítl pravidelnou náboženskou rutinu sbírání chmelu (více v záložce "Náboženství"). Každý pátek se zde koná vesnická "kalba", kdy se večer vidláci vydávají do Kauflandu v Litoměřicích a nakupují alkohol ve slevě, kterým se poté zlijou tak, že nachází ještě v sobotu půlku vesnice ve škarpě a ta druhá už je mrtvá. Lovečkovice drží jeden celorepublikový rekord - 99,9% všech obyvatel jsou věrnými trvalými voliči KSČM.
Autobusy[editovat | editovat zdroj]
Nejhorší trest pro řidiče autobusů je jet do Lovečkovic. Většina řidičů spáchá sebevraždu již před cestou, nebo pak sjede do škarpy. Ti méně chápaví a uvědomělí dojedou až do bájné vesnice, aby jejich autobus byl za jízdy rozebrán na díly, a prodán v zastavárnách po celém okrese.
Pan Marcel[editovat | editovat zdroj]
Jistý pan Marcel, legendární volič SPD a fanatický obdivovatel Pitomia Okamury, pochází z vesnice Lovečkovice — místa, které se objevuje jen na starých mapách spolu s nápisem „zde žijí bytosti zcela odtržené od reality“. Místní obyvatelé věří, že svět končí 200 metrů za poslední chalupou. Marcel je jedním z mála odvážlivců, kterým se povedlo Lovečkovice opustit. Nejenže se dostal na střední školu, ale on ji dokonce i dokončil. Tento čin mu automaticky zajistil titul nejvzdělanější člověk ve vesnici, hned po krávě Bohunce, která umí zařídit Wi-Fi svým pohledem.
Vesnice je opředená pověstmi, podle kterých je „ostatní svět“ pouze fáma vymyšlená geodety.
Studium na Sudetské univerzitě:
Ve své vzdělávací cestě pokračoval na Sudetské univerzitě na severu Čech, kde začal studovat obskurní obor serunatoizmus — disciplíny, kterou univerzita vymyslela jen proto, aby si mohla říct o dotaci.
Roku 2022 Marcel slavnostně obhájil svou bakalářku „Utírání prdelí v důchoďáku v praxi“. Tato práce byla komisí ohodnocena jako praktická a průlomová, zejména kapitolou, kde analyzoval rychlostní rekord v přebalování pana Buchyho (4,8 sekundy). Po slavnostní obhajobě obdržel prestižní titul blbec, zkráceně Bc., který od té doby používá všude, kde to nedává smysl.
Marcela první práce, která nebyla načerno:
Po studiu nastoupil do věznice, aby střežil ty nejhorší z nejhorších. Podle kolegů trávil přibližně 60 % směn hledáním, kam založil pouta, 30 % myšlením na svého oblíbence Pitomia a 10 % skutečnou prací. Bohužel se ukázalo, že střežení lidí je pro něj mínus — a to ne metaforicky, ale doslova.
Nejslavnější je incident z jednoho odpoledne, kdy Marcel seděl v práci, zrovna hluboce zaujatý telefonem. Přistoupil k němu vězeň a zeptal se:
„Hele, kudy ven?“
Marcel, aniž by odlepil oči od displeje, velmi ochotně ukázal na dveře:
„Tam tudy. A tady máš i klíč, ať nemusím vstávat.“
Vězeň odešel. Marcel si toho všiml až o tři hodiny později, když mu volal nadřízený s otázkou:
„Proč se nám směje půlka kraje?“
Není divu, že mu velmi jemně naznačili, že vězeňská služba není jeho cesta, natož jeho osud.
Kamarád z plzeňského ústavu:
Rok 2025 však přinesl zásadní zlom. Marcelův dávný přítel, který nikdy nebydlel v Lovečkovicích (a místní za to dodnes děkují všem dostupným bohům), byl po letech propuštěn z jednoho plzeňského ústavu, kde byl diagnostikován s neznámou psychickou poruchou. Ne snad proto, že by se jeho stav zlepšil — naopak. Odborníci jen uznali, že takového magora, jakým se tam během let stal, už zkrátka dál držet nedokážou, protože začal magorovat rychleji, než oni stíhali zapisovat do dokumentace. Jeden z doktorů dokonce prý odešel se slovy: „Buď půjde on, nebo já. A já mám hypotéku.“ .
Když se po letech znovu setkal s Marcelem, kterého učil v umění slovního zákeřna a šikany, padlo rozhodnutí, jež otřáslo celým okresem: „Hele, přidáme se k policii.“
A tak se stalo.
Marcel a PČR:
Marcel byl od prvního dne naprosto odhodlaný. Požadoval, aby jeho služební uniforma byla v barvách trikolóry, protože „to bude působit vlastenecky a odstrašující zároveň“. Když mu to nadřízení zamítli, prý jen pokrčil rameny a šel si hned zapálit. V tom ho zatím nikdo nikdy nezastavil, protože se ukázalo, že Marcel má pravděpodobně nejvyšší rychlost přesunu ze šatny na kuřárnu v historii sboru.
Rozkazy ovšem překvapivě poslouchal na slovo.
Doslova a někdy až příliš.
Když totiž velitel jednoho dne v žertu prohlásil, že by bylo „fajn, kdyby dnes přišel každý jen ve spodním prádle“, aby byla legrace, Marcel jako jediný opravdu dorazil pouze ve slipech a ponožkách. Ostatní pochopili nadsázku. Marcel ne. A co hůř — byl na sebe pyšný, že jako jediný splnil rozkaz přesně podle instrukcí.
Jedno je však jisté:
Když je vidíš jet směrem k tobě, modli se. A když je nevidíš, modli se ještě víc.
Náboženství[editovat | editovat zdroj]
Nejrozšířenějším lovečkovickým bohem je tzv. Stravenkový bůh. Vidláci z Lovečkovic mu každoročně obětují nepozorné kolemjdoucí, což jim zajišťuje neuvěřitelně velké množsví stravenek. K jejich úspěchu také přispívá fakt, že si nikdo nedovolí aby se stravenek zmocnil neobyvatel Lovečkovic. Někteří obyvatelé "vesnice" také potají uctívají Křesťanského boha. Tito vidláci jsou ale ostatními následně odmítání a v extrémních případech označováni jako kacíři a upalováni jako oběť hlavnímu Lovečkovickému bohu (Více v záložce "Grilovačka").
Grilovačka[editovat | editovat zdroj]
Lovečkovice se neobejdou bez každoročního rituálu upalování kacířů a chudáků, kteří zabloudili do vesnice ať už jenom náhodou, nebo kvůli jejich hlouposti. Pan Marcel se několikrát účastnil tohoto rituálu jako upalovaný, protože se pokoušel smazat tento článek.
Záloha[editovat | editovat zdroj]
Pan Marcel, jakožto "hrdina" této vesnice se již několikrát pokoušel varování o této vesnici zla smazat, naštěstí jeho inteligence nedosahuje tak daleko, aby pochopil význam slova “záloha”. Zároveň však jeho inteligenční kvocient několikrát převyšuje kteréhokoliv vidláka. “Je to hříčka přírody.” vyjádřil se o něm jeden z vidláků, kterého jsme odchytili a vyzpovídali při lovečkovické invazi do blízkého města Úštěk (Více v záložce “Velká invaze”). Bohužel ho obyvatelé “vesnice” nikdy neupálili, jelikož si jsou schopní uvědomit, že by přišli o spojení s vnějším světem a to by mohlo přerušit jejich výhodný výměnný obchod s Úštěkem (Je to také jeden z důvodů proč zastavili Velkou invazi).
Velká invaze[editovat | editovat zdroj]
Lovečkovice se dříve roku 2012 usnesly že 21.12. (Všimněte si, že ani jedno z čísel data není prvočíslo) uskuteční invazi do blízkého města Úštěk. Jakmile ale opustili hranice své říše, začali potkávat pokročilé technologické vynálezy naší doby (například kolo), ze kterých velká část vidláků zešílela a zbytek setkání poznamenalo na celý život. Úpad Lovečkovické morálky zapříčinil zastavení invaze. Při této příležitosti se pan Marcel zachoval jako hrdina. Zastavil nejbližší autobus, nastrkal zdrcené Lovečkovičany dovnitř a autobusák všechny (pod výhružkou pracování za 50 kč/h) odvezl zpět do Vesnice.
