Koštice
| Koštice nad Ohří | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | Velkovesnice |
| kraj: | Ústecký |
| okres: | Košticko-lounský |
| historická země: | Česko |
| katastrální výměra: | Hodně km² |
| obyvatel: | přes 600 (!) |
| zeměpisná šířka: | 50°23' s. š. |
| zeměpisná délka: | 13°56' v. d. |
| nadmořská výška: | 100 +/- 200 m |
| PSČ: | 439 21 |
| adresa úřadu: | OÚ Koštice, Na Vinici 26, 439 21 Koštice, Koštice. |
| starosta: | Koštěslav Vlasák |
| |
Koštice jsou malebnou velkovesnicí v severozápadní části českého království. Skládají se ze čtveřice obcí - z vlastních Koštic a v minulosti podmaněných Vojnic, Vojniček a Želevic. Tyto bezvýznamné osady o pár desítkách obyvatel takřka nestojí za slovo, zmiňme je tudíž jen jako důkaz dřívější výbojné politiky Koštic.
V obci se nachází dvě hospody, koloniál, truhlářství, obchůdek s laciným textilem, škola (jednotřídka pro první tři ročníky), klempířství, vodní elektrárna, kostel, benzínová pumpa, obchod s potřebami pro venkovskou domácnost, policejní stanice, bazar, jednotné zemědělské družstvo, zastávka vlaku i autobusu a Vietnamci vedený supermarket.
Koštice ve světě proslavil Josef Novák z Koštic, ve světě proslavil se kromě moštu cvrkáním kuliček. Žije v Karfíkově dvoře, v dnešní době se tu jiné významné osobnosti nenacházejí. Josef také založil Koštickou unii po vystěhování Karfíků, z jejich slavné farmy Karfíkova dvoru udělal moštárnu.
Znak obce
Znak Koštic nad Ohří a s ním spojená problematika by sama vydala na objemný článek. Koštice buď v minulosti žádný znak neměly, nebo byl během neklidných předválečných, válečných, meziválečných, válečných a poválečných zapomenut a nebo byl úmyslně vymazán z historie a archivu. Nejspíš panem Šanderou (viz historie obce). Naděje sice ožily po objevení koštické kroniky, leč ukázalo se, že tam zvěčněná miniatura zobrazuje erb buržoazních vykořisťovatelů – rodu Lobkoviců. Nedávno bylo uspořádáno všelidové referendum, ve kterém si občané měli zvolit nový erb z několika variant, zhotovených místními umělci a nadšenci. Byl vybrán erb dělený na čtyři pole (symbolizujícíc čtyři spojené obce), z nichž dvě zlatá měla zobrazovala úrodná obilná pole a dvě modrá čistou řeku Ohři. V jednom zlatém poli bylo zobrazeno jablko, upomínající na tradici pěstování jabloní a v druhém chmelová haluz, poukazující na tradiční pěstování této pivodárné rostliny. Uprostřed mělo být mlýnské kolo. Jenže. Obilí bylo vytlačeno banánovníky, řeka je špinavá a téměř vyschlá, chmel se už dávno nepěstuje, jabloně už pochcípaly a byly vytrhány a ze starého mlýna je dnes elektrárna s moderními turbínami. Objevily se také hlasy, že Koštice by měly mít pole větší a ne stejně velké jako ty, co symbolizují ostatní obce. Nuže, doufejme, že časem se nějaký ten vhodný erb najde.
Historie obce
Historie Koštic spadá do hlubokého dávnověku, což dokazují relativně nedávné objevy žárových hrobů lidu popelnicové kultury, učiněné snaživými zemědělci při hluboké orbě, která měla zajistit překročení pětiletky. Díky tehdejšímu dokonalému státnímu zřízení skončila drtivá většina památek o nevyčíslitelné ceně jako zpevnění břehu řeky Ohře.
Koštice byly v běhu času obývány plejádou výjimečných osobností, které se zasloužily o blaho svých spoluobčanů tak nepopsatelným způsobem, že jim ani nemůže být uděleno žádné ocenění, neboť neexistuje medaile či řád, který by dokázal vyslovit díky za vše, co pro Koštice udělaly. Nebudeme je raději ani zmiňovat. Jednotlivé etapy historie obce lze snadno charakterizovat osobnostmi, které v té době v Košticích vládly. Tu je jejich stručný seznam:
- Koš-ťuk - náčelník kmene pravěkých lovců a sběračů, který dovedl svůj lid do údajné země zaslíbené (jak už to bývá, přestalo jej bavit vláčet se z místa na místo a tak se spokojil i s poněkud nedokonalým místem).
- Praotec Kosztitz – Stařešina slovanského kmene, jenž dovedl svůj lid do údajné země zaslíbené (jak už to bývá, přestalo jej bavit vláčet se z místa na místo a tak se spokojil i s poněkud nedokonalým místem). Co se stalo s původními obyvateli, není známo.
- Košek z Koštic – slavný vojevůdce, který si někdy ve 13. až 16. století pod praporem Koštic podrobil okolní obce. Drobné šarvátky si nikdo nevšiml a podrobené obce se z porážky nikdy zcela nevzpamatovaly a už vůbec nikdy nepomýšlely na opětovné osvobození. Po neúspěšném tažení na další sousední obec (tehdejší Humusovice, dnešní víska Pátek, pojmenovaná dle dne, kdy zvítězila nad Koškem) vystavěl tento hrdina v Košticích velkou a vástavnou tvrz. Za jeho vlády se v okolí Koštic začal pěstovat chmel.
- Koštěslav Veliký – velký reformátor a osvícenec ze začátku 18.století. Poté, co učinil několik reforem školství a zemědělství a otevřel v Košticích první obchod-koloniál, ustanovil pravidelnou armádu a vyhlásil Koštice nezávislým sultanátem. Nový stát nebyl uznán Rakouskou monarchií a byl po třinácti dnech slavného trvání opětovně podroben císařsko-královskou armádou. Výstavná koštická tvrz byla srovnána se zemí. Nedlouho předtím proběhlo zbudování obranného pásu jabloňových sadů, ve kterých se měli očekávaní nepřátelé ztratit a nikdy nenalézt cestu ani do obce, ani ven. Žel Bohu, v době vpádu c.k. armády byly jakž takž hotové sady na severu. Armáda přišla od jihu.
- Karel Košticov. Velice kontroverzní osobnost, dnes schválně přehlížená a úmyslně opomíjená osobnost. Košticov zavedl v Košticích komunismus a založil dodnes fungujícíc Koštické JZD, do něhož soustředil především majetek koštických sedláků a jehož hlavní hospodářské budovy vystavěl na místě někdejší tvrze.
- Pavol Košander je do dnešních dnů žijící dlouholetý starosta obce. Ve své funkci přečkal několikero voleb, nejspíš proto, že vždy chyběl nějaký alespoň trochu slušný protikandidát. Za jeho vlády vznikla v nitru budov JZD benzínová stanice, která se v novém tisíciletí dokonce otevřela veřejnosti. Začal také pěstovat na obecním úřadě banánovníky a položil tak základy brzy se rozvinuvší tradice pěstování banánů v Košticích (v současnosti se v okolí Koštic nacházejí banánovníkové plantáže – viz foto). Za jeho vlády se mizivé výtěžky z chátrajících sadů začaly zpracovávat v nově vzniklém lihovaru na lahodný jablečný kalvádos a na naprosto nevýhodném místě na okraji obce byla v rámci akce Z (jako zadarmo) postavena nová budova obecního úřadu, ve které našlo útočiště jak zdravotní středisko, tak mateřská školka.
- Košeslav Vlasák byl první jakž takž ucházející protikandidát pana Šandery. Byl zvolen drtivou většinou obyvatel obcí a po několikaměsíčním vyčerpávajícícm boji s bývalým starostou, který nechtěl opustit svůj útulně zařízený obecní ouřádek, se ku spokojenosti většiny ujal
trůnuvlády. Jeho výsost je sice dost zapomnětlivá, ale společnosti to plně vynahrazuje svou chotí, nadšenou utužovatelkou venkovské pospolitosti, která je schopná připravit na každý víkend nějakou novou a neotřelou zábavnou či kulturní akci. Od doby, kdy se přistěhovala do Koštic, zažili občané nejrůznější noční pochody, mezivesnické olympiády, rekonstrukce slavných dějinných událostí, brigády, divadla a všemožné závody a soutěže.
Přírodní poměry okolí Koštic
Koštice leží uprostřed překrásné přírody v dolním Poohří na okraji Českého středohoří. Z jedné strany je obtéká řeka Ohře, vytvářející v jednom místě malebný ostrov, zvaný místními obyvateli Ostrov, ze strany druhé ke Košticícm přiléhá půvabná folklorní bažina, ze třetí pitoreskní pozůstatky kdysi rozsáhlých sadů, obklopující překrásný hřbitov.
Uprostřed obce, kolem v současnosti málokdy (vlastně jen jednou v roce na Vánoce) využívaného kostela dokonce vybujela takřka neprostupná džungle. Nejstarší část obce se nachází právě v okolí tohoto malého pralesa, zatímco novější výstavba sprostě zabrala úrodnou půdu s ohromným zemědělským potenciálem. Veškerá zůstavší zemědělská plocha je v současnosti využívána jako banánovníkové plantáže.
Podnebí je v okolí Koštic mírné, sušší a kontitnentální. To ve 21. století znamená, že v létě je tu příjemných dvacet stupňů, zataženo, v zimě prší a místo sněhu je všude bahno, na podzim mrzne a na jaře je lepší vůbec nechodit ven.
Výstraha: Autor článku je hrdým vlastencem obce Koštice nad Ohří.
