Sviňov

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Sviňov (německy Schönbrunn) je dneska část Ostravy, kdysi přícmrdek Parouby. Název Sviňov vznikl pravděpodobně podle zdejšího vynálezu svinovacího metru, kterému se v zemích československých neřekne jinak než sviňák.

Sviňov
Sviňov

Sviňov – znak Sviňov – vlajka znak vlajka

základní data
status: K Ostravě přilepeno
kraj: světa
okres: Ostrava-město
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 11,62 km² km²
obyvatel: nějací asi jsou
nadmořská výška: 215 m
PSČ: 721 00
adresa úřadu: Svinov, pyčo!
starosta:
Levitace2010.jpeg

Nejdůležitější je na Svinovu železnice, bez které by zůstal zastrčenou dírou. Je tu ostravské druhé hlavni, tedy pohlavní nádraží, před kterým proto příchozí hlídá a vítá krásně nahatá, fakt pěkně rostlá, leč totálně kovová ženská. Na svinovském nádraží jsou i nejdražší záchodky v Ostravě, přesto to odpovídá běžné ceně záchodků v Praze.

Železniční stanice Severní dráhy Ferdinandovy, co se dneska nazývá Ostrava-Svinov, byla zbudovaná roku 1847 na trati Vídeň - Krakov. Stavba železniční tratě Svinov - Opava pak započala v roce 1855 a stavba Vítkovické závodní dráhy do Svinova v roce 1887. Na ní v roce 1907 navázala ještě tramvajová trať pro šaliny z Moravské Ostravy a pak i místní dráha z Klimkovic (1911). Ta byla elektrizována až v letech 1947–1948.

Do Svinova se už během stavby Severní dráhy Ferdinandovy začala stěhovat všemožná železniční chamraď, od toho se začali vzmáhat místní kšeftaři a živnostníci, lidiček přibývalo, začaly vyrůstat továrny i fabriky a Svinov začal úspěšně svinit vzduch všelijakými poetickými čmoudíky. Aby ty čmoudíky bylo čím živit, začalo se ve Svinově kutat uhlí. V kutacím obvodě Svinov prováděli kutací práce v kutny odění kutači moravskoostravských měšťanů. V roce 1869 tito měšťané prodali své kutací obvody Vordernberskému těžířstvu (Vordernberger Radgewerkschacht). Když se i Vordernberské těžířstvo místo kutání odebralo na kutě do svých kutlochů, tak to převzala akciovka Společnost Hornoslezské koksovny a chemické továrny (Oberschlesische Kokswerke und Chemische Fabriken, A.G.), založená hornoslezským uhlobaronem Fritzem von Friedländerem-Fuld a kutalo se a kutalo, dokud tomu v době recentní nezaťala tipec neviditelná ruka trhu. Půvabná těžní věž, vysoká přes 40 metrů, byla nemilosrdně odstřelena 23. ledna 1994 a bylo po ptákách. Následovníci Oberschlesische Kokswerke se ovšem i nadále pilně věnují distribuci a prodeji koksu, tentokráte však již nikoliv černého, leč bílého, a nikoliv tuzemského, leč plně importovaného.

Ve svinském znaku i vlajce se skrývá malinko pozměněný znak Bentley a vzpomínka na obilí, které se zde kdysi hojně pěstovalo, než bylo nahrazeno řepkou.

Příroda[edit]

I tady se příroda umí pěkně ozvat. Silné zemětřesení 1786 rozvalilo mnoho svinovských stavení. Kolik stupňů Richtera mělo se neví, protože pan Charles Richter se narodil až 26. dubna roku 1900. Dne 10.12.2017 tak nějak kolem 04:00 pak Svinov zasáhlo zemětřesení síly až 3,5 Richterova stupně, ale to byla slabota, pořádný kamion na nedaleké skorodálnici svým okolím zatřese mnohem lépe a radostněji.

Je zde přírodní rezervace Rezavka, kde na zemi spí bezďáci i souložící dvojice. Ty sice také spolu na zemi spí, ale ve skutečnosti jsou až velice čiperné. K čipernosti souloživců přispívají i hejna mimořádně krvežíznivých komárů. Skládá se totiž ta Rezavka z lužního lesa v okolí úplně slepého ramene Odry a rozsáhlých rákosin částečně nevidomého rybníka Vrbenského.

Významnost téhle přírodní památky podtrhuje přítomnost vzácných druhů hub, jako je např. lysohlávka kopinatá (Psilocybe semilanceata), lysohlávka moravská (Psilocybe moravica), šťavnatka panenská (Hygrophorus virgineus), šťavnatka poskvrněná neboli zmrdaná (Hygrophora maculata). velecyp souloživý (Cypus coitabilis) a spousta dalších zajímavých houbiček. Z rostlin je zaznamenána vzácná Adelaide kratzmari, vyskytující se sporadicky tam za vodou v rákosí. Sporadicky lze nalézt i čuhýř (Sigeraus officinalis), ze zavlečených druhů je významný výskyt jednoho exempláře stromu Ejakulyptus astrální (ejaculyptus astralis). V jeho bezprostředním okolí je nápadný výskyt rostliny zvané pleskatec zavlhlý (Plaudusus humidus), který zde roste na hojném trusu prasopsů, drbajících si s oblibou o kmen stromu svá neukojená přirození.

Vysilač Svinov[edit]

Ostravský rozhlas začal vysílat v roce 1929, signál se šířil na vlně 263 metrů z vysilače na výšině jižně od Svinova, s vyzářeným výkonem 10 kW. Byl dobře slyšitelný v rozsáhlé části Moravy a Slezska i na severozápadním Slovensku. V roce 1937 bylo na Ostravsku 84 000 registrovaných posluchačů. Když v říjnu 1938 zabrala Sudety německá armáda, patřilť on do obsazeného území též Svinov, samozřejmě včetně vysílače. Ze svinovských stožárů byl pak šířen signál německého vysílání pod názvem Sender Troppau.

Poštovní správě se ale podařilo získat od místní radioamatérské firmy Radioslavia malý, leč šikovný 1,5 kW vysílač typu Marconi a díky úsilí českých techniků byly vztyčeny menší stožáry na někdejším výstavišti v Mariánských Horách, natažena antena, a jelo se dál...

Jenomže moc dlouho to tak nevydrželo. 15. března 1939 byl obsazen i celý žalostný zbytek republiky, a mariánskohorský vysílač padl do rukou (přesněji do spárů) okupační moci. Čeští technici pak byli převeleni do Svinova a chca nechca se podíleli na německém vysílání v češtině. Vysílač v Mariánských Horách se následně stal součástí systému německých rušiček, který měl znemožnit poslech zahraničního rozhlasu.

Když se fronta válečná blížila k Ostravě, byl tento mariánskohorský vysilač okupační správou demontován a zašantročen. Až po válce byl objeven zahrabošený v opuštěném vagonu kdesi u Českých Budějovic. Pět dnů před osvobozením města navíc německé komando svinovské stožáry odstřelilo a vysílací zařízení bylo rozmláceno kladivy. Chvatně ustupující německé vojsko ovšem za sebou zanechalo hafo nezničeného materiálu, včetně plně vybavených radiovozů Kfz-17 a Kfz-61 s plně provozuschopnými vysílačkami.

Tak jako začátku války teď byly využity nepoškozené budovy a stožáry na Mariánských Horách, opraveny přerušené modulační kabely mezi provizorními studii v Bráfově ulici a zajištěn přívod elektrického proudu. V pátek 11. května 1945 v sedm hodin večer se ozval v éteru signál Svobodné Ostravy. K šíření vysílání namísto ukradeného Markoňáku teď perfektně posloužil trofejní německý vysílač (typu Lorenz 100W.S.a) s vyzářeným výkonem 100 W (viz obrázek). Ten kořistní verk sloužil spolehlivě až do dne 15. října 1945, kdy byl za účasti ministrů pošt a informací dán slavně do provozu nový, už fakt silný svinovský vysílač s anténním výkonem 11 kW. Ovšem jak to bude dál se svinovským vysilačem po roce 2021, kdy ČRo hodlá ukončit veškerý dlouho a středovlnný (AM) provoz, to ví jen Čert, či možná snad i Bůh.

Pamětihodnosti[edit]

  • Restaurace Šimek
  • Přírodní rezervace Rezavka
  • Svinovský středovlnný vysílač
  • Sviňovské mosty
  • Jakási památná lípa
  • jakýsi památný Lidl


Tož vítajte![edit]

Svinov.jpg

Obrazová galerie (Pinakotéka)[edit]

Reference[edit]

https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/svinovsky-vysilac-nejprve-ukraden-pak-odstrelen-20150606.html

Město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká

Bohemia:

13370m3Ř1CeBělá pod BezdězemBezprávíBenešovBezvěrovBílá HlínaBorekBošilecBozkovBnL-StBBraškov-ValdekCítovČambuzyČernošiceČeská TřebováČeské BudějoviceDesnáDěčínDobřejoviceDobruškaDolní BrusniceDolní VlkýšDomašínDomažliceDrahňoviceHnědá HoraHolubiceHorní BřízaHorní PoustevnaHoršovský TýnHostiviceHoštice u VolyněHradubiceHrochův TýnecHříběcíHumpolecChánovChebChomutovChrudimJablonecJeseniceJílové u PrahyJindřichův HradecKameniceKameňákovKarlovy VaryKebliceKladnoKlatovyKlášterec nad OhříKocourkovKošiceKošticeKralupy nad VltavouKynšperk nad OhříLančkrounLedeč nad SázavouLiptákovLiberecLiptákovLitoměřiceLovečkoviceMariánské LázněMechovMělníkMilevskoMiloviceMladá BoleslavMočoviceMochovMostMšenoNávaryNečínNěmecký BrodNová PákaNové Město nad MetujíOlšany u KlukůOpočnoOvčáryPacovPakov nad JizerouPardubicePičínPilníkovPísekPitkovicePlzeňPočátkyPoděbradyPráglPrahaPrachovicePrčicePrůhonicePředčaryPřeloučPsojedyRokychcanyRudolticeRumburkŘíčanyŘitkaŘiťoryjeSečSedlčanySemelySezemiceSkutečStodůlkySlanýStaré Město pod ZemlšutremStrakoniceStředoklukyŠtětíTanvaldTáborTepliceTřeboňTřemošniceTýn nad VltavouVarnsdorfVelké ZadkoviceVlašimVolyněVysoká PecÚněticeÚstí nad LabemVejprniceVerneřiceVlkánčiceZáchodskoZápornoZálepyZbečníkZbirohŽacléřŽelezný Brod

Moravstán
a Slizko:

AdamovBiskupiceBorošínBoskoviceBlanskoBrnoBruntálBrušperkBřezíBučoviceBystrcČeský TěšínČunkovoDačiceDešnáDolní LhotaDomašínGottwaldovHavířovHlukHodonínHošťálkovyHulínChladnáChorniceIvančiceJavorníkJemniceJihlavaKarvináKasárnaKlackojedyKladkyKnínice u BoskovicKobeřiceKopřivniceKrnovKruhový JičínKuřimKyjovLipník nad BečvouLužánkyMalá VrbkaMistřoviceMoravská TřebováMoravské BudějoviceNapajedlaNová ŘíšeNová Dědina u NMNMObludovOlomoucOrlováOstrá nad PšenkavouOstravaOtrokoviceProstějovPředčaryPustá PolomPrchalovŘiťoviceSai-Ta-ViSlavoniceSmiloviceStředoholkyStudénkySvětlá u BoskovicSviňovШалинградŠumperkŠumperk - Peklo na zemiTelefončTřešťTřinecUherské HradištěUherský BrodVelká PolomVlčnovVyškovZnojmoŽdániceŽďár nad SázavouŽulová

Cizina:

AachenAdamstownAktronovicaBendBerlínBernBlondýnBratislavaBrixenBruselBudapešťDieseldorfDomašínDlážďanyFeketevezekényFolkušováFuckingGothamHamburkHulánbátarIstanbulKaliningradKekésvárostárojvarány…KošiceKrung Thep Maha...LALlanfairpwllgwyngyllgo...MachačkalaMachu PicchuMoskvaNeapolNový Jeruzalém…NevyslovitelnojeNew YorkPařížPrdelPrdelkovicePrdelskPopradSalašárySchengenSviňobrodUžhorodVídeňVyšná Diera pod SráčomZhořelec