Smilovice
|
Tomuto článku sa nedostává fotka. Kdo béváte het, bléskněte to. |
Smilovice (polsky Smiechujovice, německy 'Lächelnovitz, mongolsky Hihihihi Dzabad) jsou malebná mafiánská vesnička v úpatí Alpských Beskyd nedaleko Střevozemního Moře. Nachází se tam hospoda v konkurzu a pár dobrých placů pro vaše rostlinky. Smilovice jako první vesnička v monarchii má právo vegeta veta v otázce globálního usmiřování. Pro komunikaci ze světem se zde používá japonské nářečí PoNaSiMu.
Díky zkoupení většiny smilovických pozemků mafiánskou rodinou Příjmeníříkatjezakázáno, je ve Smilovicích klid a pořádek, plus jedno ilegální pohřebiště .
Legenda o Smilovicích[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o Smilovicích pochází z roku 121 našeho lesorostu letopočtu, kdy kůň Hulímráda Skleněnky zvaný Papírek jednou při toulkách krajem čirou náhodou zakopl o velkou vonící rostlinu. Hulimrád seskočil z koně (který si zlomil nohu), utrhnul kousek rostliny, vytáhl z kapsy platinové zippo a začal inhalovat kouř. A jelikož nebyl lakomec, podělil se i se svým umírajícím koněm, jehož to tak vybudilo, že se začal létat. Hulimrád tehdy pronesl legendarní větu Smile, ooooo více! Koník se začal smát více, vzal Hulimráda a odletěli spolu pro rodinu, aby mohli založit vesnici, ve které byli a jsou všichni vysmátí.
Práce ve Smilovicích[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelé Smilovic se řídí motem, že veškerá práce je zbytečná. Nikdo zde nepracuje (kromě Tomce). Protože Smilovice dostávají ohromný přínos peněz do vlastní kapsy z těžby uranu, jeho úložiště se nachází v pivnici nejmenovaného domu číslo popisné 1898. Nicnedělání podporují také Marihuanobajny, které vyjíždějí párkrát do roka do polí, aby navodily vysmátou atmosféru pro každodenní nicnedělání. Na katastrofálním katastrálním území Smilovic se vyjímá několik umělých hor – devítitisícovka Kometa a dvě dvanáctitisícovky (Budevždy, Poslední). Jejich základ tvoří radioaktivní odpad. Večer se ve Smilovicích nikdy neztratíte, protože tam všechno zeleně světélkuje. Tím se šetří elektřina. Její úspora je tak velká, že Smilovice dokonce obdržely ocenění Nejvíce ekologická vesnička ve vesmíru.
Komunikace[editovat | editovat zdroj]
Jako ústřední jazyk se zde většinou používa japonské nářečí PoNaSiMu. Komunikace ve Smilovicích je na bází neuronů vyloučena. Komunikace za pomocí gest je nepřípustná a tak nezbývá nic jiného než tele-telepatie. Prostředkem pozemní komunikace je osmiproudová dálnice, kerá se táhne napříč celými Smilovicemi. PO poslední akci u Bosse z Rakovca se tady objevila nová dvoučlenná skupina obyvatel. Takzvaní vyvrhelové neboli vyhození jsou velmi smutná sorta obyvatel, protože nemají právo pít kolektivně.
Sport[editovat | editovat zdroj]
Smilovičané se s oblibou věnují kryglingu, Huloběhu Kometa-Budevždy-Poslední, Smileskiingu, Střílení do blech a ježdení na výkalech. Každý rok se zde uskuteční mistrovství světa ve Smilesběru, domácí tým už pětkrát za sebou skončil předposlední. Velkou zálibou domorodců je také tzv. SmajlBall. Kolektivní hra, ve které se ozbrojená mužstva v kanadách a kopačkách snaží změnit vysmátý tvar tváře soupeře. Vstup do této hry je vázán Smilovickým kodexem, každý hráč před hrou musí vykouřit pět připravených jointů. Běhém hry je dovolený jakýkoli doping.
