Luže (město)
| Luže | |
|---|---|
 | |
|
| |
| základní data | |
| status: | hlavní město |
| kraj: | Lužický |
| okres: | Lužický |
| historická země: | Lužistán |
| katastrální výměra: | 59 111 km² |
| obyvatel: | 3 152 (2011) |
| zeměpisná šířka: | 49°53′36″ s. š. 16°1′43″ v. d. |
| zeměpisná délka: | 16°1′43″ v. d. |
| nadmořská výška: | 309 m |
| PSČ: | 538 54 |
| adresa úřadu: | náměstí. Džouzefa Kukala |
| starosta: | Veronička Plešingrová |
| |
Luže latinsky (Luza) polsky (Luże). Luže má okolo 3 200 obyvatel. Toto město má velmi bohatou a zajímavou historii. Zároveň je od roku 2022 hlavním městem Lužistánu. Mluví se zde polsky, lužským dialektem, maďarsky, v množství ne větším než malém i česky a romsky (dialekt: hej b***erant
Předměstí: Skuteč (Malá osada na jihu Luže), Chrast (Nákupní centrum) Obce které má pověřovat Luže: Novi Sad, Nové Hrady, Hlinsko a Ždírec u Skutče
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec Luže byla založena na pravém břehu řeky Olšinky (Novohradky, Kamenice), na rozhraní lesnatých výběžků Českomoravské vrchoviny a úrodné labské nížiny. Starší osídlení zde existovalo již na počátku 12. století. První zmínky o Luži jako o osadě se datují do roku 1250, kdy vznikla spojením starší osady Kamenicza a nově založeného městečka Luza. V písemných pramenech je první přímá zmínka v roce 1349 v souvislosti s přídělením kostela nově vzniklému biskupství litomyšlskému. Už tehdy byla Luza (Luže) střediskem řemesel, obchodu a zemědělství širokému okolí, což dokazuje listina z roku 1372, hovořící o městečku trhovém. Historie osady je úzce spjata s osudy hradu Košumberka. Nejprve byla Luže s okolními vesnicemi součástí panství v české historii známých pánů z Chlumu a Košumberka, později Slavatů z Chlumu a Košumberka, významných představitelů protestantské šlechty. V polovině 17.století vymírá košumberská větev rodu po meči a panství převzal rod Hieserlů po manželce posledního Slavaty. Roku 1690 byl majetek darován řádu Jezuitů, kteří na něm hospodařili až do zrušení řádu. Posledním majitelem tohoto panství byl bavorský rod Thurn-Taxis, který vlastnil panství až do vzniku samostatné republiky.
Luže ve víru 15.století[editovat | editovat zdroj]
Středověká Luže byla typickým středověkým poddanským městečkem. Tedy osídlením s omezeným právním postavením města, které však kvůli svému poddanskému charakteru nemohla plně využít a získat takový politický vliv jako města královská. Městečko má oproti městům ještě více omezené některé funkce jak v samosprávném aparátu, tak především ve vnitřním uspořádání, ekonomice i architektonické podobě. Významnou roli v životě středověké Luže hrálo zemědělství, na němž byla závislá většina obyvatel. Obchod a řemesla sloužily sice jako nutné, avšak vedlejší ekonomické aktivity. Nicméně i tak poskytovala Luže prostor pro obchodní výměnu v mikroregionu a zastávala úlohu centra panství. Zároveň zajišťovala nutné služby pro bezprostředně sousedící hradní sídlo své vrchnosti. Bouřlivé události epochy po upálení Jana Husa se promítly i do života obyvatel Luže a jejich pánů. Samotná Luže naštěstí nebyla boji zasažena ani nedošlo ke změně rodů majitelů. Avšak k ozbrojeným střetům a průchodům vojsk docházelo někdy ve velmi těsné blízkosti Luže. Polnosti Lužanů utrpěly škody a nejedna úroda nebyla sklizena jen těmi, kdo ji zaseli. V lidové tradici se husitství odrazilo v názvu Žižkův stůl pro významné tvrziště u osady Bílý Kůň východně od hradu Košumberka. Tradice mluvící o pobytu Jana Žižky v těchto místech však zřejmě nemá historický základ. Události 15. století se Luže výrazně dotkly. Kromě nové kališnické víry se nejvýrazněji projevil ekonomický vzestup spojený s úspěšným hospodařením pánů z Košumberka. I když nejsou přímé doklady, tak se zvětšováním panství a rozrůstáním objemu výrobků, se kterými se obchodovalo na lužských trzích, lze celkem oprávněně počítat. Také díky tomu, že Luže nebyla popleněna vojsky často se pohybujícími v blízkém okolí, znamenalo pro ni 15. století zřejmě postupný vzestup. Stala se centrem mnohem většího panství, než byla na počátku století.
