Cheb
| Cheb Jeb | |
|---|---|
 | |
|
znak motto: Dig, ja sem z Chebu, já tě jebu! | |
| základní data | |
| status: | město |
| kraj: | Karlovarskovietnamská Ukrajina |
| okres: | Cheb |
| historická země: | Česko - bývávalo |
| katastrální výměra: | nas zajima jen sociané výmer km² |
| obyvatel: | jak kdo - jak kdy |
| zeměpisná šířka: | nešiř ten rasismus |
| zeměpisná délka: | daleko, daleko do duchodu! |
| nadmořská výška: | jaj taka vyška to! m |
| PSČ: | to je diskriminace! |
| adresa úřadu: | Wolkerka u nas |
| starosta: | Ten na to sere. |
„Nejen Chebem živ je člověk“
- Matouš
„Ich nafštivil vaše protektorat mnohokrat, to moc hezka země. ALe Eger to je braun Scheiße, opravtu!“
„Ano, v Chebu jsem jednou byl, ale příště bych se rád podíval úplně nikam jinam.“
„Vážení občané, je mi velkou ctí, že...kurva, kde mám peněžeknu?“
„Nějak mě píchá v boku“
Cheb (německy: Eger, v chebském sudetoněmeckém nářečí Echt, vietnamsky: Di Rong Trắng) je město na západě Čech v Karlovarském kraji, okrese Cheb, ležící na řece Ohři. První historicky dochovaná zmínka o Chebu, centrálním městě celého někdejšího Chebska pochází z roku 666 z Indie: Tam to všechno rozkradem. Hlavní průmysl zde byl strojírenský, textilní, kovodělný, stavební, dřevozpracující a potravinářský. Dnes je tu hovno, pervitin a velké bilbordy ODS.
Do konce druhé světové války byla převážná část obyvatelstva německá a Cheb byl důležitou součástí Sudet. Po skončení války byli němečtí obyvatelé vysídleni a město se z velké části vylidnilo. V roce 2011 živoří v Chebu kolem pětiset obyvatel, 8 tisíc romů a 90 tisíc vietnamců, ti tu však jsou nelegálně.
K Chebu patří také vesnicotržnice Svatý kříž a bohudík za velkým kopcem hodně vzdálené sídliště Zlatý vrch.
Tam jsou 2 sochy, jedna je komunistická a druhá rozbouraná. Nějací opálení tam dříve kradli poklopy, poté co se železo už nevykupuje za cash, tak kradou letáky a vybírají modré kontejnery. Jinak se tam žije dobře, a ani se snad tolik nestřílí. Občas jenom nějaký hlupák ukradne SPZtky z automobilů. Vrcholem místního kulturního dění je shromaždiště u zastávky a nedávné přepadení večerky. Místní ne nepočetná komunita tu také občas rozdělá ohníček a smaží buřty, v posledních dvou letech se však toto kulturní obohacení odehrálo jen dvakrát, přičemž naposledy jim došly cigarety, tak posílali děcka žebrat k hospodě.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Chebské hradiště bylo osídleno již v 9. století Slovany, Indy a Spacebolly. Roku 1146 připadlo Chebsko císaři Fridrichu I. Barbarossovi který zde kolem roku 1180 nechal postavit středověký hrad bez střechy (v tomto stavu setrvává dodnes). Na město byl Cheb ponížen roku 1179. V lednu 1285 se v Chebu konala svatba českého krále Václava II. s jeho dcerou Jitkou, poté Cheb patřil střídavě k Čechám a Německu, někdy i obráceně.
25. února 1634 do Chebu dorazil vynálezce politické korupce a sifilisu Albrecht z Valdštejna. Chtěl zde představit, v Praze velmi populární, knihu Jak lézti do prdele národu Evropskému, aneb já chci být král!. Tehdy hrdí neměčtí obyvatelé města ho za tu opovážlivost zavraždili a jeho ostatky hodili slepicím (proto kur domácí v erbu měta Cheb).
Přestože bylo Chebsko od roku 1322 součástí Zemí Koruny České, nespokojila se většina místního obyvatelstva po skončení 1. světové války s nově vzniklým Československem a žádala o romské občanství. Po příchodu italských legionářů v roce 1919 se jejich plány smíšením ras zrealizovaly. V období 1. republiky se v Chebu značně zvýšil počet černého obyvatelstva, kteří přicházeli do pohraničí za neprací. Protičerné nálady německého obyvatelstva se však od roku 1933 neustále zvyšovaly a vyvrcholily v roce 1938. Triumfální příjezd Adolfa Hitlera 3. října 1938 na zaplněné chebské náměstí korunoval podepsání Mnichovské dohody, odchod tisíců Černoslováků, ale i německých antifašistů z města a připojení Sudet k Třetí říši.
Po roce 1945 byla většina obyvatelstva německé národnosti vysídlena do Německa, což způsobilo značný pokles počtu obyvatel (předválečného stavu bylo díky příchodu Rusů, Ukrajinců, Vietnamců, Korejců, Romů, Maďarů, Slováků a z části i Čechů, dosaženo až v 90. letech 20. století).
| <youtube width="300" height="240"> CVB_pLEl9jA</youtube>
Cheb navštívilo i pár bezvýznamných vojevůdců. |
Památky[editovat | editovat zdroj]
Centrum Chebu bylo před příchodem kapitalismu mimořádně dobře zachované, včetně půdorysu, náměstí a zbytků hradeb, a bylo tedy právem městskou památkovou rezervací. Město prosperovalo ze zdejšího průmyslu, lidé nebyli chudí a měli se rádi.
- zničený židovský hřbitov
- neudržovaný katolickoateistický hřbitov
- nově vybudován německý hřbitov padlých vojáků Wehrmachtu pro zvýšení turistické návštěvnosti
- industriální památka: zničená fabrika Eska - jízdní kola; vývoz do celého sovětského světa
- industriální památka: zničená fabrika Kovomatel - vysokozdvižné vozíky; vývoz do celého sovětského světa
- industriální památka: zničená Mastna Maveks - maso, salám, párky; vývoz až do Aše a okolí
- trosky zničeného stavebního komplexu výstaviště - na jeho místě postaveno fotbalového hřiště
- zdevastované fotbalové hřiště - na jeho místě plánováno nové výstaviště
- rozprodán a zbourán slavný Chebský pivovar - na jeho místě 50 obchodních center, Chebské Hradní pivo se nyní vaří v nedalekém Německu s přezdívkou Dej mi jedno velký, ale ne ty německý chcanky!
| <youtube width="300" height="240"> 2ASdRwkeDxU</youtube>
Dokument TV Hovna se dostal i do hlavních zpráv, režije: Michael Kocáb |
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Cheb byl od středověku významným dopravním a obchodním centrem. Ležel na důležité královské obchodní cestě z Norimberka do Prahy. Dnes je vyhledávanou atrakcí pro německé pedofili, homosexuály a milovníky prostitutek.
Silniční doprava
- Zigeuner - 8 Jahre - 1 Stunde - € 35
- Zigeuner - 14 bis 1 Stunde - 35 Euro - 35,5 € Analsex
- Haustier - 20 Minuten - 50 €
- Polizei bestechen - € 500
Železniční doprava
V Chebu byl důležitý mezinárodní železniční uzel a stanice Cheb, byl také hraničním přechodem s Německem. Výstup na vlastní nebezpečí! Možnost krádeže, koupě nekvalitního asijského pervitinu a levného romského sexu!
Letiště
Chebské letiště bylo v roce 1918 jediným funkčním letištěm na území ČSR. Dnes krásná louka s borůvkovími keři.
Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]
- Biergof
- Albrecht z Valdštejna
- Karel Gott zde nedostudoval střední učiliště
- Pavel Nedvěd zde přišel o panictví a imunitu
- Pavel Anděl velmi nepopulární intelektuál a dokonce televizní dramaturg a moderátor Noci s Andělem
- Jan Stehlík v místním rozhlase začínal svou metrosexuální kariéru
- Marcel Grün český astronom a spisovatel z oblasti astronomie a kosmonautiky, o kterém nikdo nikdy neslyšel
Bývalý starosta a Bémův kámoš Svoboda byl neúplatný!
Bývalý starosta a Bémův kámoš Svoboda si radši večer zavírá okna!
Stálý zákazník vietnamské tžnice
Chebské nádvoří Špalíček je epicentrum násilí
