Kuřim
„Podle peří poznáš ptáka, podle ptáka Kuřimáka“
Kuřim (něm. Gureim) je město, spíše městys či městečko, ležící asi 15 km severozápadně od Brna. Dle tvrzení místních se jedná o néprůmyslovjéší město v okresu Brno-Vidlákov. Kuřim rozděluje prakticky na polovinu železniční trať Brno-Havlíčkův Brod. Jižně od trati je staré Kuřim, severně nové, zvané Rafanda. Na mapě se Kuřim tvarem podobá fraktuře penisu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínky o Kuřimu só datované do roku 1226, od té doby se Kuřim neustále obnovuje. Kuřim byl odjakživa oblíbeným véletním místem všech armád, které kdy Moravó táhly. Počínaje Husitama, přes Švédy, Napoleona, Prusy, Wehrmacht a Rudó armádu. Všeci vojáci považovali za svoju morální povinnost a svaté právo Kuřim vyplundrovat, vypálit a odnést si neco na památku nebo naopak neco nebo nekoho zanechat. (Podle některéch zdrojů je vyjímkó socha Sv. Floriána, kteró se sice Švédové pokusili odtáhnót, ale pak to vzdali, protože na ně byla moc těžká)
Kuřim byl původně zemědělským městysem s právem hrdelním, teprve za druhé světové války zde byla vybudována pobočka brněnské Zbrojovky a pobočka Klöckner Motorenbau Hamburg a stala se průmyslovým centrem. Dne 25. srpna 1944 byly obě továrny téměř srovnány se zemí náletem americké 87. bombardovací perutě. Provoz byl plně obnovené až roku 1953, továrna přejmenovaná na TOS, n.p. Obec byla dále poškozena náletem 25. a 26. 4. 1945, tentokrát to byla sovětská letadla útočící na německó tankovó kolonu. Dlužno dodat, že tanky přežily bez úhony, zatímco úhonu utrpěla řada domů a několik občanů přišlo o život. Původní náměstí pak bylo rozhodnutím strany v roce 1962 vybořeno (jeho severní strana) a dalších 30 let pak bylo vzniklé prostranství zarostlé kopřivama a hložím k nemalé radosti fetující mládeže. Dnes se již Kuřim rozrostl aji ve své staré části, za zmínku stojí satelitní sídliště Kobláz, kde bylo ve středověku popraviště. Oblasti s ošklivéma barevnéma panelákama se říká „Údolí paroháčů“ (nazváno zedníkama, kteří paneláky stavěli a uspokovali místní paničky, když manželé byli v práci).
Památky a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Névýraznější památkó je zámek, postavené na místě původní tvrze. Zámek slóžil k mnoha účelům, taky jako vojenské lazaret, sirotčinec, internát, dnes je střediskem nevzdělanosti (SOŠ a SOU). Na zámku straší, a to: černá paní, dva černí rytíři karbaníci, dvanáct rytířů (přijíždijó a odjiždijó v noci kočárem – patrně nějací tajemní turisté), busta Klementa Gottwalda (uložena na půdě hrdinným domovníkem-komunistem na horší časy). Další památky: socha sv. Floriána a vodní kaple sv. Jana, kostel. Významné je rovněř kriminál. Bévalá čistírna odpadních vod (místníma zvaná Sračkárna) je technickó památkó.
Obyvatelstvo a dialekt[editovat | editovat zdroj]
Z původních staréch Kuřimáků se dnešních dob dožily enem zbytky. Většinu obyvatel dnes tvoří naplavenina (Cajzli, Slováci, Řekové, Vietnamci a nepřízpůsobiví občané všech ras a národností) a místní blázen. Díky této situaci již téměř zanikl původní kuřimské dialekt, kterým mluví již jen několik nejstarších původních obyvatel.
- Malá ukázka původního dialektu (více o dialektu v odkazu níže)
- belu hudně kadlátké = bylo hodně švestek
- hercna = srdce, nebo slovo použitelné při jakekoli situaci
Vedení města[editovat | editovat zdroj]
Městó již od jehó založení vede rod Šukalovských s titulom Přirozená autorita. Aktualní přirozenó autoritou je od roku 2010 Dragon XII. Šukalovský. Ten ješte za vlády jeho otca Dragona XI. nařídil útók na Brněnskó AZ tower 11.9.2001. Také za jeho panování došló k zdovojnásobení velikosti Kuřimu.
Význační rodáci[editovat | editovat zdroj]
Kuřim se móže pyšnit řadó významnéch rodáků, bohužel se o nich nedochovaly žádné dokumenty. só zde však rodáci, kteréma se Kuřim pyšnit nemóže, jako chytré sódruh Kudlička, z poslední doby paní Maurerová, krkavčí matka.
Kdo chce navštívit Kuřim, neprohlópí. Okolí nadchne každého milovníka přírody, pyšní se řadou chráněnéch rostlin a rozhlednó na Babím lomu, také množstvím hospod jak s chutnó a kvalitní stravó, tak s velkým výběrem piv, kořalek a vín. Místní opilci só vlídní, přátelští a pohostinní.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
- Leopoldov
- Osvětim
- Vyšná Diera pod Sráčom
Externí odkaz[editovat | editovat zdroj]
- (česky) oficiální stránky města