Prchalov

Necyklopedizovat!
Odkazy, styl - Jak na to?

Obec Prchalov je vesnické sídlo nacházející se v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji nedaleko městečka Příbor.

Roku 2001 zde žilo 196 obyvatel. Katastrální výměra obce činí 1,36 km2

Souřadnice obce 49°38′50″ s. š., 18°7′8″ v. d.

Prchalov je znám díky svým rázovitým obyvatelům, jako trasa legendárního autobusu 699 a hlavně svou historií. Prchalov je pojmenován na počest velkého Burešova guru, Máry Prcala.

Poloha

Obec leží na bezejmenném vrcholku tyčícím se na horizontu (pohled z města Příbor směrem na severozápad). V jejím katastru je evidován jeden vodní tok, také beze jména. Vesnice je situována kolem silnice č. 46433. Východní hranici tvoří železniční trať Studénka-Veřovice.

Památky

Nalézá se zde kaplička postavená v novogotickém stylu, hasičská zbrojnice a řada rodinných domků, statků ba i budova autoservisu či správní středisko ve stylu sorelu. Mezi přírodní zajímavosti patří pole a louky obklopující celou obec, bohaté na všemožné chráněné živočichy.

Historie

Archeologické vykopávky dokazují, že v této lokalitě se vyskytoval člověk prchalovský, živící se především drobným zemědělstvím a krádežemi. Pozůstatky po loveckých nástrojích nalezeny nebyly, z čehož lze soudit, že člověk prchalovský byl prvním vegetariánem. Významným nálezem se zdá býti Prchalovská Venuše, o níž bohužel není od odchodu německého obyvatelstva roku 1945 nic známo.

V prvních stoletích našeho letopočtu byl prostor prchalovský obýván Kelty po nichž zůstaly jen nepatrné fragmenty opevnění.

Keltové byli vystřídáni Slovany, jenž zde žijí prakticky až do dnes. Báje praví o Prchovi, jenž sjednotil zdivočelé slovanské kmeny a dovedl je až na místo současné obce. Tito lidé začali obhospodařovati půdu a chovati dobytek. Často se potýkali s nájezdy Příboráků a Cikánů, jenž pro ně nebyly ovšem tak zničující jako již zmíněné nájezdy Příboráků. Legenda praví, že se Prchalované rozhodli zvýšit část terénu a vytvořit tak jakýsi vršek na který by se Příborákům hůře dostávalo. Několik let tvrdé dřiny ovšem přineslo své ovoce a tak byla osada zachována. Také díky tomu mohli přijít Albánští věrozvěstové, bratři Prc a Hal. Ti postupně pokřtili většinu obyvatel a založili první kostel.

Od zdrojů ne plně doložených se dostáváme do roku 1250, kdy jsou datovány první oficiální zmínky o osadě Prchalov (o rok později, v prosinci 1251 je prvně zmíněno město Příbor). V této době byl pánem, již vesnice, Josef Stanislav Prchal, po němž byla celá obec pojmenována (německá varianta zní Prchaloff). V dobách středověku byly vystavěny hradby a Prchalov se stal mocenským, obchodním a kulturním centrem celého okolí. To se ovšem nemohlo líbit pánům z Příbora, jenž podnikli mnoho válečných tažení, ovšem ani jedno nebylo povedené. Prchalov tak dále prosperoval. Na vrcholu své slávy byl v druhé polovině 14.století za vlády Karla Prchalovského. Byly vystavěny mnohé památky, zmiňme například Prchalův most, který stál přes řeku, která tudy tehdy ještě protékala. Po smrti tohoto vladaře nastoupil k moci jeho syn, jenž už nebyl tak oblíbený a jeho jméno se díky tomu nezachovalo. Po několika letech přišel o moc a Prchalovem se ozývaly prosby o nový, lepší řád. Toho vyslyšel Jan Kačen (nevlastní bratr Jana Husa), jenž založil novou církev prchalovskou. Tento čin se ovšem nelíbil pánům z Příbora a tak začali vysílat křížové výpravy do Prchalova. Vojenské moci se ujmul Honza Šiška a bránil obec před nájezdy. Během bojů přišel o oko, následně o obě. Kačenité, stoupenci Jana Kačena, později za své názory utopeného v Masnici, byli nakonec díky své nejednotnosti poraženi a nadále zůstali v ilegalitě. Po letech bojů se k moci dostal mladičký Jiřík z Podběrák, jenž vedl Prchalov pevnou rukou. Následně se chopil moci rod pánů z Libhoště, jenž byl roku 1555 vystřídán rodem pánů z Příbora. Ti zůstali u moci až do roku 1918. Období jejich vlády se říkalo období šera. Obyvatelé prchalovští se vzepřeli roku 1620 tím že vyhodili příborské místodržící z nejvyšší budovy a sice z výšky celých 233.34 centimetrů. Příboráci tento pád jako zázrakem přežili a se značnými potížemi se dostali až do svého domovského města kde podali hlášení. Z popudu vedení města byla vyslána armáda zbylých mužů, kterých nebylo mnoho, jelikož ostatní museli odejít do paralelně probíhající třicetileté války. Po dlouhých letech byl Prchalov uzmut a desítky odpůrců byly popraveny.

Na počátku 18. Století začíná v Prchalově a blízkém okolí průmyslová revoluce (dříve nežli ve zbytku světa). Vznikají zde například dílny pro opravnu vozů vedené Josefem Jahnem. Během 19. Století probíhají prchalovské nacionalistické tendence usilující o zbavení se nadvlády Příboráků. Ty jsou ovšem potlačeny vpádem vojsk generála von Prchala a do Prchalova je dosazen silný rod Krakenů. Ti zkonfiskovali veškeré kulturní dědictví, ba i druhou část dvacatera prchalovských přikázání. Památky jsou uschovány ve sklepeních haciendy obávaných vládců, kteří je odmítají vydat, protože mocní Příboráci uložili jim úkol nelehký. Těchto přikázání nesmí dotkouti se gymnazista příborský žádný. A tak posvětili jejich familii odpudivým smradem a silnou mluvou. Několik udatných gymnazistů pokoušelo se již dostat k těmto deskám ovšem bezúspěšně a jejich bezvládná těla byla svržena do studně Krakenových (za dlouhých zimních večerů bývaly slyšet svízelné nářeky až do nedalekého Příbora). Pokusy mnohých lotrů o vojenské obsazení Prchalova zmařeny byly a tito štváči byli vyhnáni, někteří ba i přikováni ke sloupům veřejného osvětlení aby se potencionálním zlosynům ukázalo jak každý, kdož „samostatnosti“ prchalovské narušiti chtíti bude, dopadne.

V období během první světové války odchází většina můžu na východní frontu kde jejich armádní sbor podává dobré výkony. Většina jich ale přeběhne do čs. Legií. Po bolševickém převratu v Rusku je jim znemožněna cesta zpět domů a musejí objet celý svět, aby se shledali se svými rodinami roku 1922. Probili se přes tajgu a projeli celou magistrálou. Na počest padlých je vystavěn pomníček u kostelíku. Zbídačený Příbor nekladl velkého odporu snaze osamostatnění Prchalova a tak je 28.října roku 1918 vyhlášena samostatnost. Do čela se dostává Tomáš Géryk Prchálik.

Období prosperity je vstřídáno hospodářskou krizí kdy většina obyvatel zemře hlady. Ke konci třicátých let začaly síliti nacionalistické tendence německé části prchalovských obyvatel které vyústlily v několik otevřených střetů mezi Němci (potomky vojáků generála Alfonse von Prchala z vpádu roku 1877) a českými starousedlíky. Vůdcem byl zvolen Alfons Bényš (po němž byla později pojmenována zastávka) který dokázal zvítěziti proti krvelačným českým hordám přicházejícím z Libhoště. Během druhé světové války odešla většina mužů do 41.SS Divizion Prchaloff pod vedením obávaného polního maršála von Jahna (předka nynějšího majitele autoservisu). Tato pololetecká a polopancéřovaná divize slavila úspěchy na všech frontách, bohužel se to nelíbilo vedení třetí říše a divize byla rozpuštěna. Mnozí historikové toto považují za důvod prohry Německa v této válce. Když se na jaře roku 1945 blížila fronta mnoho obyvatel utíkalo na západ a příčinou toho zbylo v Prchalově pouhých 86 lidí(tento stav trval až do roku 2001). Prchalov byl osvobozen vojsky generála Ivána Petroviče Prchaljova, potomkem Ukrajinské větve zakladatele Josefa Stanislava Prchala, 6.května roku 1945. Byl zřízen místní národní výbor, postaven pomníček padlým a zpevněny doposud hliněné cesty. Domy uplácané rovněž z hlíny, které pocházely taktéž z počátků vesnice samotné byly strženy a namísto nich postaveny domy ve stylu sorelu upravené dle chutí každého občana. Po roce 1948 se do čela Prchalova dostal soudruh Klement Kráken jenž nařídil znárodniti všechny podniky, včetně větrné elektrárny, obchodu s tenisovým zbožím a autoservisu. Prchalov se za socialismu stal výstavní skříní plánovaného hospodářství a prosperoval. Roku 68 se část rodiny Krakenů, zbavená roku 1918 moci, pokusila o reformy a dařilo se jim. 21. srpna tohoto roku vtrhla vojska motorového pluku ze sousedních vesnic do Prchalova, aby zabránili kontrarevoluci. Občané si po čase začali zvykat a vrátili se do starých kolejí. Tomuto období se poté začalo říkat Příborizace. Vše vyústilo v roce 1976 k utajenému připojen k městu Příbor. Od té doby mezi těmito místy panují velmi silné nepřátelské vztahy. Roku 1977 sepsali sedláci a místní básníci v čele s Václavem Lhavem listinu Chartaprchalovska77. To ovšem k ničemu nevedlo a až roku 1989 se skupinka gymnazistů s Prchalova rozhodla svrhnout krutovládu Příboráků kteří se mezitím dali dohromady s klanem Krákenů. Vzniká hnutí PF-prchalovské fórum ve vedení s Václavem Lhavem. Vše vyústilo 16.listopadu v demonstrace, po kterých byli odvoláni Příborští mocipáni a na jejich místa dosazeni lidé známí jako Ta Co Čumí, nebo paní Kočendová. Rok na to začala privatizace místních podniků. Většina z nich byla skoupena Příborským podnikatelem neznámého jména a následně vytunelována. Roku 1992 rozhodli místodržitelé Prchalova a Příbora o rozpadu tohoto Městského spolku. Ke dni 1.1.1993 se stává Prchalov samostatným a již den na to tudy poprvé projede dnes již legendární autobus 699. V devadesátých letech se pokračuje v nastolení kapitalismu.Vytunelovaný obchod s tenisovými potřebami, jenž byl v privatizačním obdobím koupen tenistou Tomášem Peterou, je obnoven a funguje do dnes. Mnoho Prchalovanů se zúčastní soutěží jako Kolotoč či Riskuj a přilepší si. Bohužel mnozí musejí z ekonomických důvodů odejít do Prosperujícího Příbora. Roku 2001 je provedeno sčítání obyvatel s děsivým výsledkem 86 duší. Devět měsíců poté se počet obyvatel zvýšil na 201. Nejsilnější generace navštěvuje roku 2015 první stupeň ZŠ. V druhém tisíciletí přišlo období stability a prosperity kdy zde přicházejí bydlet lidé z měst. Postupem času se čím dál více řeší problémy co s rodinným klanem Krakenů a vedle vlny ekonomických migrantů je to jedna z největších a nejsložitějších otázek prchalovské politiky.

No a co popřát Prchalovu do nové éry? Snad jen, ať už konečně zažije klidnou dobu a oddechne si od všeho zlého, co se mu během existence přihodilo..

Obyvatelstvo

Lid prchalovský skládá se ze státních příslušníků České Republiky. 99,9 % obyvatel se přihlásilo k této národnosti, z čehož vyplývá, že polovina jedné nohy je národnosti Albánské a sice je to noha jistého Stanislava Kotrbiče. Lidé se živí zemědělstvím, lovem, sběrem, prací ve službách (např. prodej tenisového vybavení, automechanik,..) a průmyslovou výrobou, po celém světě známých, prchalovských, prošívaných, koupelnových koberečků. Většina pracujících ovšem dojíždí za prací do okolních obcí. Velký populační boom zažil Prchalov ze začátku tohoto tisíciletí kdy se silně rozrodila starší generace. Od té doby v Prchalově nemají problémy s nedostatkem obyvatel. Prchalovské děti dojíždějí za vzděláním, ač nerady, do nedalekého Příbora.

Mezi slavné rodáky patří většina výborných tenisových hráčů z Československa, potažmo České Republiky. Zmiňme například Ivana Lendla, Radka Štěpánka či Petru Kvitovou. Ti všichni Prchalov neuvádějí jako své rodné místo, ale to pouze z důvodu aby do obce neproudily davy turistů a byl tak zachován její osobitý ráz.

V Obci je evidováno 81 adres.

Kuriozitou je, že takřka každá rodina v Prchalově vlastní soukromý bazén.

Mezi oblíbené způsoby dopravy v Prchalově, patří doprava autobusem číslo 699, vlaková přeprava ze stanice Skotnice, osobní automobilová doprava či doprava traktorová.

Dvacatero prchalovských přikázání

Je obdoba desatera božích přikázání. Bylo vytesáno do desíti kamenných desek albánskými verozvěsty Prcem a Halem po příchodu do tehdy pohanské osady. Původních deset přikázání bylo roku 1250 rozšířeno o dalších deset Janem Stanislavem Prchalem. Z důvodů úsporných bylo použito starých desek a přikázání jsou vytesána z druhých stran. Toto dvacatero má velice komplikovaný příběh, viz sekci „Historie“.

Znění:

1. Nechť je požehnáno velkému Prchalovi.
2. Nechť je proklat autobus jiný než 699.
3. Poslouchati řidiče budeš a batoh dolů sundáš.
4. Cti gympláky i matku svou.
5. Nesedneš si! (ani kdyby autobus prázdný byl).
6. V neděli sazeničky dělati budeš.
7. Do školy pěšky nepůjdeš, přestože to jediný kilometr jest.
8. Auto opravovati dáš jen do autoservisu Jahn.
9. Každý kdo neprávem do Prchalova vkročí zabit bude.
10. Jen s Prchalovankami styk míti budeš.
11. Minecraft a strategické hry jsou tvou jedinou zábavou
12. V autobuse hleděti po mimoprchalovácích budeš.
13. Po smrti řidiče autobusu linky 699 pomníček postavíte mu a autobus do vitríny vystavíte 14)Pokaždé čekati než vlak projede budeš, přestože státi teprve ve Skotnici bude.
14. Po dosažení věku 15 let do SDH Prchalov vstoupiti musíš.
15. Od malička workoutu věnovati se budeš!!
16. Každého, kdo špiniti jméno velkého Prchala bude, jebnouti tyčí po hlavě musíš.
17. Všechny dívky budou si bráti vzor z Kočendové Nikoly.
18. S rodinou Krakenů spolčovati se nebudete
19. V zimních měsících, navzdory mrazům krutým vydržíte a vyčkáte příjezdu autobusu 699.

	Tento článek obsahuje příliš mnoho informací.
	Pokud se je budete snažit všechny vstřebat, může se stát, že vám exploduje hlava.