Moravská Třebová
Moravská Třebová (česky Ta druhá Třebová, vole; moravsky Naša Třebová; německy Mährisch Tribbau) je dědina v Moravistánu, kousek od Sai-Ta-Vi, s 12 000 obyvatel, z nichž většina žije na sídlišti Západní, které má jasně východní charakter (protože tu nejsou mrakodrapy, ale paneláky - pozn. pro zvědavé).
Znak dědiny[editovat | editovat zdroj]
Protože jde o Třebovou Moravskou, má ve znaku moravskou kostkovanou slépku, pokud ji teda ještě někdo neukradl.
Historie dědiny[editovat | editovat zdroj]
Moravská Třebová má za sebou bohatou historii. Nejprvě to totiž vůbec nebyla Moravská Třebová, až sem přišli Němci, tak z ní udělali teprve Moravskou, ovšem nikdo nechápe proč to dělali.
Největšího rozpuku dědina dosáhla, když si předák obce postavil kolem své chatrče plot s kamenou bránou, do které dal vytesat dva xichty svých milenců (1492). Sranda tím vzniklá funguje do současnosti - od té doby se Třebová a hanácké Tovačov hádají, kdo má starší chatrč či její část - v Tovačově má ta jejich chatrč dokonce i věž, aby jejich předák viděl, kdo mu zase kosí marjánku na lánech v okolí dědiny. Ve Třebové mají místo věže hned několik kopců, a aby to nevypadalo blbě, tak jednomu z nich říkají Hradisko - zřejmě jednoslovné označení pro středisko her, ovšem je nepochopitelné, proč hernu stavěli v takovém krpálu.
Pozor, do Moravské Třebové vede kupodivu železnice. Oproti České Třebové tu ovšem vlak, potažmo přeskočkrtek projede jednou za uherský (i rakouský) rok a jízdenky tu prodávají, jen když se někomu chce.
Současnost dědiny[editovat | editovat zdroj]
Stejně jako v Sai-Ta-Vech řeší i v Moravské Třebové důležité problémy - jako třeba kdo ukradl z návsi předákovo kolo. Ale jinak je tu pěkně, když vám tedy někdo neukradne vaše kolo. To byste pak měli o kolečko méně, že?
Třebovou si také přivlastnili cajzli a dali ji do Hradubického kraje, což ovšem hodlají zdejší obyvatelé krutě potrestat, protože nemusí mít cajzli všechno, kor pak všechny Třebové, jako by jim Česká Třebová nestačila. Proto se také v rámci každoročních Dnů česko-německé kultůry zdejší sedláci učí od svých dojčlanďáckých kolegů, jak efektivně umlátit cajzla hráběmi a jak správně kobylinci ostřelovat Hradubice. Za tímto účelem roste na krpálu jménem "Záda krásného hřebce", nad věčně uzavřeným tunelem na silnici D35, nové opevněné dřevěné sídlo Třebováků, odkud budou vyrážet ke zteči.
Militantní činnost se však nelíbí několika tisícovkám příznivců Moravské Třebové, kteří se sem každým rokem v půlce srpna vrací a tuto vojenskou činnost Pod Palbou sabotují hlučnou muzikou, rabováním obchodů a zvracením v přeskočkrtcích.
Části dědiny[editovat | editovat zdroj]
Náves Zde stojí chatrč s obrovskou zdobenou pavlačí a zaručeně nejstaršími renesančními xichty na bráně na Moravistánu
Západní Sídliště sice na západě, ovšem s východní architekturou. Uvažuje se o přesunutí na Křížový vrch, místo hřbitova, který přece jen leží trochu dále na východ a ještě navíc by obyvatelé králíkáren měli lepší výhled na dědinu.
Bor-show Mají tu rybník a bordel.
Udánky Místo konání onoho zmíněného antimilinantního festivalu Pod palbou.
Sušice Zde se sirky opravdu nevyrábí, ale kdyby jednou začly, tak to aspoň bude stylové.
Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]
Martin Sedlák - vůdce antimilinantního festivalu, Hradubický kraj mu je u *******.
obyčejný sedlák - militantní obyvatel města, odpůrce antimilitantního festivalu a Hradubického kraje.
