Berlín

Nejdůležitější budovy v centru města stihnul postavit již Adolf Hitler.

Rovněž J. V. Stalin se významně zasloužil o výstavbu Berlína.

Berlín je od roku 1991 hlavním městem Německa, navzdory neochotě většiny německých úředníků i politiků se stěhovat kamsi na východ.

Město založil v roce 1938 Adolf Hitler pod názvem Welthauptstadt Germania. V té době bylo ve městě postaveno pouze několik bunkrů pro potřeby říšského kancléřství, hala pro sjezdy NSDAP a olympijský stadión. Slované městu začali říkat Berlín, což podle lingvistů údajně pochází ze slova brloh. Němci si to však vykládají podle slova Bär, což znamená medvěd. Ve skutečnosti však je název odvozen od Bier, který zde produkovala firma IG Farben.

Po druhé světové válce bylo potřeba Berlín založit znovu. Iniciativy se nejprve chopil J. V. Stalin, který nechal vystavět Východní Berlín, jako "hlavní město NDR". V odpověď na to nechal americký prezident J. F. Kennedy založit Západní Berlín, zvaný nejkrásnější ostrov v Rudém moři, či výkladní skříň prohnilého kapitalizmu. K tomu se přidali Francouzi, kteří založili Severní Berlín, kam umístili většinu své armády, protože bylo nebezpečné, aby francouzská armáda bránila Francii. Nakonec Turci založili Jižní Berlín (předtím se o to marně pokoušeli Češi), takže nyní má Berlín dokonce i nějaké obyvatele a v tureckém sektoru se dá dokonce i sehnat nějaké jídlo (döner kebab).

Pamětihodnosti

Hlavní nádraží.

Socha Karla Marxe a Bedřicha Engelse.

• Bundeskanzleramt – úřad kancléře / kancléřky se v Německu již od doby Adolfa Hitlera těší velké vážnosti a proto jeho budova musí být velmi rozsáhlá.
• Reichsluftfahrtministerium – budova Göringova Říšského ministerstva letectví (viz obrázek) je nejcennějším dokladem nacistické architektury. V průběhu její existence v ní sídlila rozličná ministerstva.
• Tiergarten – původně honitba braniborského kurfiřta, nyní místo určené k rekreaci Berlíňanů. V parku jsou přesně vymezené sektory, kde se smí provádět jaká rekreační činnost. V jedné části parku se smí hrát míčové hry, v jiné se smí venčit psi, v další se smí grilovat, v další opalovat a tak podobně. (Pro souložení, pokud je nám známo, zde žádná zóna vyhrazena není.) Zvláštní postavení má sovětský památník (Sowjetisches Ehrenmal), monumentální výstavka sovětské bojové techniky, jehož území bývalo enklávou uvnitř britské zóny. Tam se nesmí ani grilovat, ani hrát míčové hry, ani venčit psy, ani opalovat se, ani souložit.
• Natur-Park Südgelände – bývalé seřazovací nádraží Tempelhof, v jehož kolejišti začaly mezi jízdami vlaků růst různé stromy, usídlili se tam různí živočichové, takže nádraží bylo zrušeno a na jeho území byla vyhlášena přírodní rezervace.
• Unter den Linden – taková zcela obyčejná ulice, po které navíc nikdy nejezdily tramvaje. V letech 1961–1989 po ní nejezdilo vůbec nic, protože se nacházela na konci světa. Kuriozitou je však bývalá stanice S-Bahnu Unter den Linden, která byla přejmenována na Brandenburger Tor. Zůstal tam však nápis s původním názvem, který je psán starogermánským runovým písmem a je proto památkově chráněn.
• Palast der Republik – největší kulturní dům v bývalé NDR postavený na místě někdejšího městského zámku. Bohužel byl postavený celý z azbestu, takže po r. 1989 byl ze zdravotních důvodů uzavřen. Od té doby probíhá spor o to, zda jej obnovit (což si přejí komunisté), nebo znovu postavit zámek (což si přejí monarchisté), nebo tam postavit něco, co by bylo kombinací obou staveb.
• Karl Marx Allee – původně Stalin-Allee. Několik kilometrů dlouhá třída s domy ve stalinském stylu.
• Karl Marx Straße – i v bývalém Západním Berlíně chtěli mít tamní soudruzi něco pojmenovaného po největším Němci všech dob, Karlu Marxovi. Třída se nyní vyznačuje hlavně tureckými obchody.
• Marx-Engels-Denkmal – největší socha Karla Marxe a Bedřicha (Friedricha) Engelse na světě (viz obrázek). Znázorňuje Karla Marxe sedícího na kufru – právě se chystá na cestu do Karlových Varů, zatímco Bedřich Engels stojí za ním a závidí mu, protože nikam nepojede.
• Berlin Lehrter Stadtbahnhof Hauptbahnhof – největší berlínské dvoupatrové nádraží nese poněkud krkolomný název podle vcelku bezvýznamného městečka kdesi u Hannoveru.
• Ostkreuz (Rostkreuz) – Východní / Rezavý kříž – toto dvoupatrové nádraží přirostlo Berlíňanům k srdci mnohem víc a jenom těžko se smiřují s představou, že poprvé od roku 1903 prochází rekonstrukcí.
• ...dalších asi 5 dvoupatrových nádraží
• Berlínská zeď – k lítosti turistů zůstaly z této zajímavé památky středověkého novověkého opevnění jenom nepatrné fragmenty. Dle novějších interpretací se jednalo o nějakou protihlukovou stěnu.
• Braniborská brána – původně celnice v Berlínské zdi, nyní se používá hlavně jako dekorace pro Love-Parade, Fuck-Parade a podobné kulturní akce.
• Televizní věž (Fernsehturm) – nejvyšší stavbu ve městě nechali soudruzi vztyčit s vynaložením nemalých prostředů několik let po výstavbě Zdi, když asi usoudili, že by měli občanům dovolit vidět Západní Berlín. Nezapomenutelný a dnes již neopakovatelný zážitek se datuje do léta 1989: Bylo ráno, věž se zrovna otvírala. Poté, co výtah vyjel nahoru, se celé jeho osazenstvo téměř úprkem nahrnulo na jednu stranu a hledělo směrem na Západní Berlín, ze kterého byla vidět jenom Tiergarten, v dáli se mohly pouze nezřetelně tušit mrakodrapy na Kurfürstendammu, vysílač kdesi a plynojem ve Schönebergu. Je otázkou, zda projektanti s touto jednostrannou zátěží počítali, věž se však nepřevrátila.
• Museums-Insel – muzea s mnoha starověkými monumenty, které si rozebrali a odvezli němečtí archeologové (se svolením tureckého sultána) a znovu je posládali v Berlíně. Muzea jsou postavená tak, aby exponáty mohli obdivovat i cestující v S-Bahnu nebo v dálkových vlacích projíždějících po Stadtbahn přímo skrz budovy muzea.
• Letiště Tempelhof – jednosměrné letiště v centru města. Když radnice ohlásila záměr letiště zrušit, obyvatelé si vymohli referendum, kde hlasovali pro zachování letiště. [1] Bez hluku přistávajících letadel asi nemohou usnout, a co kdyby bylo letiště potřeba, kdyby Rusové znovu blokovali Západní Berlín?
• Klaus Wowereit – Berlínský primátor zvolený za rudo-rudou koalici. Proslul výrokem „Ich bin schwul – und das ist auch gut so!“ (přeložte si sami).

• 

  Čilý dopravní ruch v centru města.

• 

  Masový útěk do Západního Berlína.

• 

  Slavnostní výzdoba Řísškého ministerstva letectví u příležitosti výročí založení Evropské unie.