Jedna

Pedakožka ukazuje, kolik je jedna

Písmeno jedna je členem abecedy. Vyslovuje se Yed-ňa:, a bylo vymyšleno Psem Parkským. Hodně často je považováno za jméno čísla 1, ovšem každý by dneska již měl vědět, že to není pravda ale pustá lež kterou si vymyslela českopedie.

Charakteristiky a zvláštnosti jedničky

Nejmenší prvočíslo, nebo nečíslo?

Na čísle jedna je zajímavé nejen to, že to je nejmenší prvočíslo (i když někteří matematici tvrdí, že jednička by se dle tzv. Zylbrstajnovy věty měla řadit spíše mezi tzv. nečísla, dělitelná pouze nulou.) a je tedy dělitelné pouze jedním číslem, zatímco všechna ostatní prvočísla jsou dělitelná dvěma prvočísly, ale zejména ta skutečnost, že pokud se jakákoli věc ve vesmíru vyskytuje právě jednou, je velmi pravděpodobné, že se vyskytuje i více než jednou. Většinou nám však není dáno se o pravdivosti této teze přesvědčit na vlastní oči. Proto také jedničková soustava v matematice patří mezi nejdokonalejší číselné soustavy, exaktně přesná je sice soustava nulná ale nemá tak široké použití.

Jednička v životě

V praktickém životě pak zažíváme zejména tzv. resultátní dialektický dualismus čísla jedna. V teorii vědeckého fekalismu resultátním dialektickým dualismem označujeme jevy, jejichž důsledky na subjekt prožitku, objekt aktivity či na jejich okolí jsou dialektické a duální.

Praktický příklad:

Chlapec má právě jeden banán. Tuto skutečnost prožívá jako pozitivní, neboť je majitelem hmotného statku, vlastní určitou zásobu potravy, a líbí se mu fallický tvar ovoce. Zároveň však tuto skutečnost požívá jako negativní, neboť ví, že jeden banán nepředstavuje velký majetek, podléhá rychlé zkáze, po snědení zmizí bez náhrady, je sice k jídlu, ale není to maso, a je větší než jeho vlastní falus, čímž se stává předmětem chlapcovy žárlivosti. Z výše uvedené analýzy - stejně jako ze všech ostatních analýz vědeckého fekalismu - tedy vyplývá, že mít jen jeden banán je na hovno.

Podobně to je s ostatními jevy, vyskytujícími se právě jednou, včetně jedné jedničky.

Prvnička

Historicky se český výraz jednička vyvinul z praslovanského (pramoravského) výrazu prvnička. Nemravní Češi později začali výraz prvnička používat ve zcela významově posunutém významu a tento čechismus později zcela překryl původní význam tohoto slova, který byl posléze zcela zapomenut.

Prvňáček znamená něco úplně jiného.

Jednička jako kódové označení

Číslem jedna, je-li použito jako kód, označujeme zpravidla ty kategorie předmětů, osob a jevů, které jsou v nějakém počátečním, tedy dosud nerozvinutém stádiu:

• Kupříkladu prsa velikosti jedna jsou tak malá, že obvykle nejsou vůbec vidět. (Teorie vědeckého fekalismu tvrdí, že taková prsa jsou na hovno).
• Tužka číslo jedna má tak měkkou tuhu, že se brzy rozpatlá.
• Tramvaj číslo jedna jede vždy někam, kam nechcete. (Pozn. V Praze to platí spíše o tramvaji č. 9.)

Jednička jako označení výjimečného exempláře

L8er 4 smbdy els

Počítání na prstech

Počítání na prstech je základní civilizační dovednost. Je to taky jedna část přijímacího testu správců Necyklopedie. Necyklopedie dbá na to, aby její správci byli gramotní a vzdělaní, na rozdíl od Českopedie, kde takový test neznají, a podle toho to tam vypadá.

Jedničku v Evropě počítáme palcem. Evropané považují palec dominantní ruky za první prst, postupným přidáváním, napřimováním dalších prstů přidávají prvky číselné řady. Eunie připravuje směrnici, prováděcí předpis, a normu ISO, které evropským zemím přikážou přijmout zákon přikazující počítat vždy od palce označujícího jedničku. Příprava zákona se poněkud pozdržela, protože v Evropském parlamentu vznikl spor mezi zástupci levice a pravice o to, na které ruce (pravé či levé) bude povinnost počítání začínat.

Důvodem této zásadní regulace evropského života je nutnost odlišit se od Američanů a postavit se na odpor amerikanizaci Evropy. Američané, totiž počítají od ukazováčku. Číslem jedna tedy neoznačují palec, ale ukazovák, a číselnou řadu zobrazují přidáváním těchto dalších 3 prstů: prostředníku, prsteníku a malíku. Až potom přiřadí palci číslo 5. Důvod neznají, okoukali to od Číňanů při stavbě pacifické dráhy. Italové, ač Evropané, začínají počítat vztyčením prostředníku, dvojka je současné vztyčení ukazováku a malíčku. Větší čísla neznají, proto u nich nikdy nespatříte jiným způsobem vztyčené prsty.

Mimo tyto tři systémy prostého počítání na prstech existuje vyšší metoda, binárního počítání, kdy každý prst označuje právě jednu pozici binární číselné soustavy. Vztyčený prst je jednička (jak signalizoval Topolánek Kalouskovi) po italském způsobu, ohnutý prst je nula. Zatímco základním primitivním počítáním prostého lidu lze provádět číselné operace na prstech pouze od 0 do 10, vyšší metodou lze počítat od 0 do 2084.

(Z toho vyplývá, že co pro někoho znamená "táhni do prdele" může jiný číst jako číslo 4.)

Počítání na prsech

Blondýna na obrázku kombinuje počítání na prsech s počítáním na prstech. Přepočítáváním prsů na prstech došla k chybnému výsledku.

je další oblíbená metoda vhodná zejména pro Italy. Nehodí se pro složitější výpočty, ale je nesrovnatelně záživnější.