Ý

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Ý, familárně velký, tvrdý, dlouhý Y je nejpohlednější písmeno abecedy, poeticky, ale přitom jadrně popisně ztělesňující ideál moderního muže.

Pomník nejkrásnějšímu písmenu abecedy obklopený vášnivými hladiči. Povšimněte si, že dáma v bílých ponožkách se chystá z vděčnosti vilně hladit sochu hýžděmi.

Ý je typicky středoevropský vynález. Používá se v islandštině, češtině, slovenštině a dalších starogermánských jazycích. Což dává smysl, protože jinde na světě takové velké, trvdé a dlouhé věci nenajdete. Češi jsou na tento výdobytek lingvistiky dokonce tak hrdí, že tomuto písmenu postavili v Brně sochu hned vedle vlezu do metra, aby si každý krásu tohoto písmena mohl vychutnat a sem tam pohladit. Je totiž vědecky dokázáno, že bez častého hlazení by to taky takhle krásný dlouho nemuselo vydržet.

Kontroverze[edit | edit source]

S rozmachem feministického hnutí v zemích Koruny České, Moravské a těch lemplů od Ostravy na počátku 20. století se ve veřejném prostoru objevily fanatické sufražetky, hlasitě vykřikující, že Ý je šovinistické písmeno a jako takové by mělo býti vrženo do chřtánu pekelného a na věky věkův zapomenuto. Námitky slovutných lingvistů, ověnčených mnoha tituly a dokonce i šedivými bradkami a plnovousy, že ženy mají také své vlastní písmeno a to U (velké U), nebyly brány v potaz.

Zakročiti muselo až Ministerstvo pro pozitivní diskriminaci prostřednictvým pana ministra, které konstatovalo, že se děje úplné hovno a není třeba to zbytečně rozmazávat. Zhrzené sufražetky sice daly na oko pokoj, ale v diskusích na internetech se feministické hnutí k tomuto pseudoproblému neustále vrací.

Důkazy, že se feministky pletou[edit | edit source]

Pochybuje-li čtenář o pravdivosti výše uvedeného, uveďme si, čistě pro názornost, následující příklady náhodně vybraných slovních spojení z Mluvnice Českého jazyka:

Je na bíledni, že malé dlouhé tvrdé y je zde uváděno z typicky mužské ohleduplnosti ke slabšímu pohlaví. Pokud by národ Český byl skutečně tak šovinistický, jak ty čarodějnice tvrdí, muži by psali na konci těchto ukázových vět velké, tvrdé a dlouhé y (Ý). Jak můžete sami vidět, neděláme to, takže to není pravda. My muži neděláme rozdíly, jestli se jedná o muže nebo jen o ženu.