Ch

„Chá chá“

- Hurvajs

Ch je hned po Ř nejtypičtější české písmeno, atypicky složené ze dvou písmen.

Historie

Písmeno Ch vynalezl dle legendy sám Praotec Čech když zjistil, že potřebuje speciální znak pro zvláštní fičákovitě-syčivě-chrčivou hlásku na konci svého příjmení a (kvůli nedostatku fantazie) spojil dvě už existující latinská písmena C a H. Dle odborníků na prahistorii se však tato legenda nezakládá na pravdě, neboť praotec Čech neuměl číst, natož psát. Natož aby znal řecké chí (χ) a mohl tak sáhnout třeba po analogickém latinském X (které v té době nebylo potřeba, neboť ještě nebyly známy textovky; a sex se mohl psát jako seks, jak to dělal písař praotce Lecha, severního kolegy Čecha. Ten by se pak mohl psát Praotec Czex (háčky ani nabodeníčka ještě nebyla, Jan Hus byl stále na houbách), no nebyl by větší machr?).

Výskyt

Ch je nedílnou součástí některých veledůležitých slov či citoslovcí

• Bůch
• buchta
• Čech
• chcát
• chlap
• chlast
• chleba
• chobot
• chrocht
• chrrrr...
• Chuck Norris
• chutný
• mrcha
• muchlování
• ochrana
• prachy
• vzduch
• vzruch

V abecedě se ch vyskytuje hned po výskytu jeho obou složek, tedy po C ještě ne, tak až po H. To je logické.

Je také součástí starobylého magického písmena tch, pokud je zapsáno jako česká spřežka.